Avia BH-1

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Avia BH-1
Avia BH-1 (replika)
Avia BH-1 (replika)
Určení experimentální a sportovní letoun
Výrobce Avia
Šéfkonstruktér Pavel Beneš a Miroslav Hajn
První let 13. října 1920
Vyřazeno 1922
Vyrobeno kusů 1
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Avia BH-1 byl československý experimentální a sportovní letoun konstruktérů Beneše a Hajna. Byl to první typ vyrobený v továrně Avia.

Letoun byl koncipován jako dolnokřídlý jednoplošník s tlustým profilem křídel, která byla vyztužena dvěma páry vzpěr, upevněnými k trupu. Podvozek byl pevný záďový. První verzi BH-1 exp (z toho vznikla přezdívka „exprevít“) poháněl řadový vodou chlazený motor Austro-Daimler. Stroj byl jednomístný s otevřeným pilotním prostorem. V trupu byl umístěn i prostor pro cestujícího, ale kvůli slabému výkonu motoru nebyl využit a byl zakryt plechem.

Letoun poprvé vzlétl 13. října 1920. Krátce po zalétání byl vystaven na první československé mezinárodní letecké výstavě v Průmyslovém paláci v Praze. Zde vzbudil velkou pozornost a Avia obdržela od prezidenta Masaryka, protektora výstavy, 100 000 na podporu dalšího vývoje.

Na jaře příštího roku byl letoun přestavěn na verzi BH-1 bis. Motor Austro-Daimler byl nahrazen výkonnějším rotačním motorem Gnome Omega a prostor pro cestujícího byl odkryt a vybaven sedadlem. Přestavěný letoun byl zalétán 20. května 1921.

V září 1921 se stroj zúčastnil prvního velkého československého leteckého závodu - Okružního letu republikou. Závod, provedený dne 18. září na trati Praha – Olomouc – Nitra – Bratislava – Olomouc – Praha (celkem 850 km), skončil úspěchem BH-1, který dorazil k cíli bez trestných bodů a získal zvláštní cenu Ministerstva veřejných prací za „dopravní schopnost“. Pilot Munzar, podporován pozorovatelem Kochem,[1][2] dovedl stroj hladce k cíli. Letoun s motorem o výkonu 45 HP si stál skvěle v soutěži s letouny, které měly pětkrát silnější motory.[3] Dalším větším vystoupením BH-1 byla účast na leteckém dnu v Plzni 27. srpna 1922. Letoun pilotoval Zdeněk Lhota. Roku 1922 byl stroj poškozen při havárii a již nebyl opraven.

Typ se stal základem pro další vývoj dolnoplošníků v Avii (BH-3, BH-5, BH-9 a dalších).

V letech 1997 až 2001 postavil Marcel Sezemský letuschopnou repliku BH-1.

Specifikace (BH-1 exp)[editovat | editovat zdroj]

Podle Václava Němečka,[4] údaje v závorce platí pro BH-1 bis

Základní technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Posádka: 1 (2)
  • Délka: 5,86 (5,7) m
  • Rozpětí: 10,08 m
  • Nosná plocha: 10,4 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 265 (270) kg
  • Vzletová hmotnost: 405 (490) kg
  • Plošné zatížení: 40 (47) kg/m²
  • Pohonná jednotka: řadový vodou chlazený čtyřválcový motor Austro-Daimler o výkonu 25/30 k (rotační vzduchem chlazený sedmiválcový motor Gnome Omega o výkonu 48 k)

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost: 121 (137) km/h
  • Cestovní rychlost: 90 (100) km/h
  • Dostup: 2 000 (3500) m
  • Stoupavost: 10 (7) min na 1 000 m
  • Dolet: – (410) km

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Němeček (1968), s. 81.
  2. Beneš (1955), s. 283.
  3. Z LETECKÝCH ZÁVODŮ ČSL. AVIATICKÉHO KLUBU.. Český svět. 13.10.1921, roč. 18 (1921-2), čís. 2, s. 31. Dostupné online. 
  4. Němeček (1968), s. 284-285.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NĚMEČEK, Václav. Československá letadla. Praha: Naše vojsko, 1968. Kapitola Vývoj letadel Avia. 
  • BENEŠ, Pavel. Naše první křídla. Praha: Mladá fronta, 1955. Kapitola K prvnímu motorovému typu. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]