Austro-Daimler

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Austro-Daimler
Logo
Logo
Základní údaje
Právní forma komanditní společnost
Datum založení 1899
Datum zániku 12. října 1934
Zakladatelé Paul Daimler
Eduard Fischer
Adresa sídla Vídeňské Nové Město, Rakousko
Charakteristika firmy
Oblast činnosti výroba a produkce
Produkty automobil, kamion, vojenské vozidlo, autobus a letecký motor
Identifikátory
Oficiální web www.austrodaimler.at
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Austro-Daimler ADM (1923)
Austro-Daimler ADR (1928) zepředu
Austro Daimler ADR (1928) zezadu

Austro-Daimler byla rakouská automobilka, dceřiná společnost německé firmy Daimler-Motoren-Gesellschaft, která působila ve Vídeňském Novém Městě.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Komanditní společnost Österreichische Daimler Motoren Commanditgesellschaft Bierenz Fischer u. Co byla založena 11. srpna 1899 se základním kapitálem 200 000 guldenů. Šlo o dceřinou pobočku Daimlerových závodů v Cannstattu u Stuttgartu. Zakladateli byli Eduard Bierenz – přítel Gottlieba Daimlera – a Eduard Fischer, majitel slévárny. Z mateřské do dceřiné firmy přešlo také několik kvalifikovaných pracovníků. V té době v rakouské továrně pracovalo 70 až 80 lidí.

14. května 1900[1]byl v továrně vyroben první automobil, čtyřmístný vůz s dvouválcovým motorem o výkonu čtyři koňské síly. Brzy následovala produkce motorů pro nákladní automobily, autobusy a kolejová vozidla, později se vyráběly i lodní a letecké motory.

Syn Gottlieba Daimlera Paul vstoupil do společnosti v roce 1902 jako zástupce mateřské firmy a převzal vedení po technické stránce; Eduard Bierenz firmu opustil a od 27. června 1902 nesla název Österreichische Daimler Motoren Commanditgesellschaft.

V roce 1905 v továrně vznikl první obrněný automobil. Vůz měl jako první na světě[2] pohon všech kol, postaven byl ve spolupráci s Hptm. Robertem Wolfem, motor měl objem 4,4 litru a výkon 35 koní. Paul Daimler odešel z továrny do nově postaveného závodu v Untertürkheimu, kde ve funkci nahradil Wilhelma Maybacha. Daimlerovým následovníkem se stal následující rok Ferdinand Porsche (to zprostředkoval generální konzul Emil Jellinek). V tomto roce došlo také ke změně formy a názvu na Österreichische Daimler Motoren Gesellschaft, společnost zaměstnávala 430 pracovníků. O rok později vyrábělo už 700 až 800 zaměstnanců mimo leteckých motorů (například i pro Zeppelinovy vzducholodě) i závodní vozy podle Porscheho návrhů. Motorem Austro-Daimler později osadil svůj stroj Blériot XI, zakoupený od Louise Blériota i český letec Jan Kašpar.[3]

Rok 1909 byl ve znamení příprav oddělení rakouské části od mateřské firmy. Od následujícího roku se rakouský Daimler změnil na akciovou společnost (Oesterreichische Daimler-Motoren-Aktiengesellschaft). Na závodech pruského prince Jindřicha (Prinz-Heinrich-Fahrt) obsadily speciálně pro tento účel konstruované vozy Daimler první tři místa. Ferdinand Porsche, který se podílel na jejich vývoji v závodě zvítězil. Novým firemním logem se stala obdoba dvouhlavého rakouského orla, s nápisy AUSTRO nad hlavami a DAIMLER na hrudi[1].

Německý mateřský koncern Daimler v roce 1912 odprodal firmě zbývající akcie a od této doby se společnosti staly konkurenty. V roce 1913 následovalo spojení s českou firmou Škoda, se kterou Austro-Daimler už delší dobu spolupracoval, zejména v oblasti vývoje přepravních prostředků pro děla. Začátkem první světové války měl Austro-Daimler okolo 900 zaměstnanců; v jejím průběhu se počet zvýšil na 4 500, výroba však byla zcela podřízena válečným potřebám rakouskouherské armády.

Ke konci války v roce 1918 se Austro-Daimler potýkal s velkým zadlužením, po válce i s vysokou inflací a tím i stále se zdražujícími surovinami. Podíl ve Škodě byl tedy prodán Vídeňské kreditní bance.

V letech 1919 až 1925 zde pracoval konstruktér Willibald Gatter a také zde podal dva své rakouské patenty.[4]

Plnění mírové smlouvy ze Saint-Germain vedlo k zničení už vyrobených leteckých motorů a továrna opět mohla vyrábět jen civilní motorová vozidla.

Krátce po válce zde byl postaven lehký závodní vůz Sascha, který vznikl na popud závodníka hraběte Saši Kolowrata. O sestrojení vozu požádal hlavního konstruktéra firmy, svého přítele Ferdinanda Porsche. Automobil o váze pouhých 598 kg odstartoval poprvé 2. dubna 1922 na závodě Targa Florio na Sicílii. Na prvních dvou příčkách v kategorii sériových vozů do 1100 cm³ se umístili jezdci s vozy typu Sascha, Fritz Kuhn (8:19:48) a Lambert Pöcher (8:20:37).

Od roku 1923 začala firma spolupracovat s továrnou Puch ve Štýrském Hradci. Firmu v tomto roce opustil po neshodách o dalším vývoji vozů i firmy hlavní konstruktér Ferdinand Porsche.

V roce 1928 vyústila spolupráce ve fúzi obou podniků pod novým názvem Austro Daimler Puchwerke Aktiengesellschaft. Dva roky nato začal Austro-Daimler spolupracovat s továrnou Steyr AG. K 30. červnu 1934 byla výroba v továrně ve Vídeňském Novém Městě ukončena a přesunuta do Steyru a Štýrského Hradce. 12. října 1934 následovalo sloučení do společné firmy Steyr Daimler Puch AG a výroba osobních automobilů byla ukončena. Od této doby se produkce soustředila pouze na vojenská a kolejová vozidla.

Automobily (1920 – 1934)[editovat | editovat zdroj]

Typ Období Počet válců Objem Výkon Max. rychlost
Luxuswagen 6/25 PS 1920-1922 4 2250 cm³ 25 k (18,4 kW) 75 km/h
Luxuswagen 15/35 PS 1920-1922 4 3300 cm³ 35 k (25,7 kW) 80 km/h
AD 6-17 (17/60 PS) 1921-1924 6 4424 cm³ 60 k (44 kW) 100 km/h
ADM II (10/40 PS) 1923-1924 6 2540 cm³ 40 k (29 kW) 100 km/h
ADM II (10/45 PS) 1924-1927 6 2613 cm³ 45 k (33 kW) 100 km/h
ADV (17/60 PS) 1924-1927 6 4424 cm³ 60 k (44 kW) 100 km/h
ADM – 3 l (12/100 PS) 1926-1928 6 2994 cm³ 100 k (74 kW) 130 km/h
ADR (12/70 PS) 1927-1931 6 2994 cm³ 70 k (51 kW) 105 km/h
ADR Sport (12/100 PS) 1929-1931 6 2994 cm³ 100 PS (74 kW) 130 km/h
ADR 8 (18/100 PS) 1931-1934 8 4624 cm³ 100 k (74 kW) 125 km/h
Bergmeister (14/120 PS) 1932-1934 6 3614 cm³ 120 PS (88 kW) 145 km/h

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Austro-Daimler na německé Wikipedii.

  1. http://www.austrodaimler.at/index.php?p=2&PHPSESSID=c6e5f99def29671d5479e59766740c39 Archivováno 21. 8. 2007 na Wayback Machine www.austrodaimler.at
  2. https://web.archive.org/web/20070714171746/http://www.geocities.com/pentagon/quarters/1975/armcar1.htm www.geocities.com
  3. http://www.ntm.cz/cs/heslar/motor-austro-daimler www.ntm.cz
  4. SOVADINA, Miloslav. Bezděz 2000. Česká Lípa: Vlastivědný spolek Českolipska, 2000. ISBN 80-86319-00-8. Kapitola Výroba automobilů Gatter v Zákupech, s. 178. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Hans Seper a kol.: Österreichische Automobilgeschichte. Eurotax Verl., Klosterneuburg 1999, ISBN 3-905566-01-X

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]