Avia BH-33

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Avia BH-33
Avia BH 33
Avia BH 33
Určení stíhací letoun
Výrobce Avia
Šéfkonstruktér Ing. Pavel Beneš a Ing. Miroslav Hajn
První let 1927
Zařazeno 1929
Uživatel Československo
Belgie, Polsko, Jugoslávie, Japonsko
Vyvinuto z typu Avia BH-21
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Avia BH-33, BH-33E a BH-33L (Ba-33) byly československé dvouplošné stíhací letouny, které konstrukčně vycházely z úspěšného typu Avia BH-21, a byly vybaveny hvězdicovými i řadovými motory. V roce 1929 3 letouny řady BH-33 obsadily 2.-4. místo v závodě Okolo Malé dohody a Polska. Druhý byl škpt. K. Mareš (Walter Jupiter VII), třetí a čtvrtý byli jugoslávští piloti Bajdak a Šinčič (oba s Walter Jupiter IV).

BH-33[editovat | editovat zdroj]

Avia BH-33 s motorem Walter Jupiter IV (1927)

Avia BH-33 (vojenské označení B-33.16) byl československý dvouplošný stíhací letoun, který vznikl montáží hvězdicového motoru Jupiter na upravený drak stíhacího letadla Avia BH-21. První takto upravený letoun byl v roce 1926 označen BH-21J (J jako Jupiter), a po jeho zkouškách pak byl v roce 1927 vyroben prototyp BH-33.1. Od BH-21 se kromě motoru lišil především použitím pevné části svislé ocasní plochy (BH-21 ji neměla), kdežto dřevěný překližkou potažený hranatý trup zůstal. Díky výkonnějšímu motoru se výrazně zvýšila stoupavost a poněkud i rychlost. Zkoušky však prokázaly, že montáž výkonnějšího motoru na starý drak BH-21 nepřináší očekávané zlepšení a bude zapotřebí výraznějších úprav. Byl vyroben prototyp a dalších 5 letadel objednaných MNO k armádním zkouškám, několik dalších letadel vyrobila Avia jako předváděcí pro nabízení v zahraničí. Letadla byla osazena hvězdicovými devítiválcovými motory Jupiter verzí IV až VII (Bristol Jupiter → licence Gnome Rhône → licence Walter). Sériová výroba BH-33 pro čs. armádu nebyla objednána.

Licenční výrobu BH-33 však objednalo Polsko, které potřebovalo stíhací letadla na překlenutí doby, než budou k dispozici letadla z vlastního vývoje. Pro jejich volbu licence BH-33 byla rozhodující dřevěná konstrukce, na kterou byly polské továrny zařízené, a motor Jupiter IV, kterých mělo Polsko dostatek. V Polsku vyrobené letouny se jmenovaly PWS-A, a bylo jich vyrobeno 50ks. První byly dodány v roce 1930, poslední byly vyřazeny až v roce 1938.

BH-33E[editovat | editovat zdroj]

Avia BH-33E před závody státy Malé dohody

Bylo zřejmé, že hranatý dřevěný trup je omezujícím prvkem letadla, takže v roce 1929 byl zalétán prototyp Avia BH-33E (vojenské označení B-33.712), který měl nový trup smíšené konstrukce (kovová konstrukce obdélníkového průřezu, vně dřevěné podélníky k dosažení zaobleného průřezu, vše potaženo plátnem), motor byl hvězdicový Jupiter verzí VI nebo VII. Přes tuto modernizaci objednalo MNO k armádním zkouškám jen 6 letadel, několik kusů vyrobila Avia jako předváděcí pro nabízení v zahraničí. Sériová výroba BH-33E pro čs. armádu nebyla objednána.

Zájem o BH-33E však projevilo Království SHS (později Jugoslávie), které koupilo 24 letadel, a dalších 22 vyrobilo v licenci se silnějšími motory Jupiter 9AD (480HP). Letadla se v Jugoslavii nazývala Avija Jupiter. Několik zbylých Jugoslávských BH-33E se zúčastnilo bojů druhé světové války, ale nedosáhly žádného sestřelu, a nejméně dvě byla ve vzdušném boji s mnohem modernějšími protivníky zničena. Na útoky proti partyzánům byla používána nejméně do roku 1943. Čtyři ze svých letadel Jugoslavie prodala Řecku, kdy byla v roce 1935 použita v boji s protivládními povstalci.

Letoun B-33.9 byl pokusně osazen motorem BMW Hornet, bylo mu přiděleno vojenské označení B-133, ale po zkouškách byl přestavěn zpět na B-33.9 s motorem Jupiter VI.

Jeden předváděcí BH-33E a dva BH-33 koupila i Belgie (kde Avia doufala v zakoupení licence jako u BH-21). Belgické letectvo licenci nekoupilo, ale koupená letadla používalo až do roku 1936, kdy byl BH-33E prodán do Španělska.

Ba-33[editovat | editovat zdroj]

Avia BH-33E s motorem Walter Jupiter VII, se kterým škpt. K. Mareš obsadil 2. místo v závodu Okolo Malé dohody a Polska (1929)

Většího zájmu MNO se dočkal až typ Avia BH-33L (vojenské označení Ba-33), což byl BH-33E přepracovaný pro třířadový dvanáctiválcový motor Škoda L, a zalétaný v roce 1929. Tento motor byl preferován MNO i firmou Avia, protože od roku 1929 již Avia patřila do koncernu Škoda, pro který bylo výhodné dodávat i vlastní motor (kdežto Jupitery vyráběl Walter). S motorem Škoda L (500HP) s čelním chladičem a pevnou dřevěnou vrtulí letoun dosahoval rychlosti 315 km/h. Byl vyzbrojen dvěma synchronizovanými kulomety vz.28 (Vickers upravený pro čs. střelivo ráže 7,92) nad motorem, střílejícími okruhem vrtule. Trup byl smíšené konstrukce potažený plátnem, přední část kryta hliníkovými panely, pilotní prostor otevřený. Křídla byla dřevěná, vyztužená vzpěrami a dráty, bez klapek, křidélka jen na spodním křídle. Podvozek kolový pevný s ostruhou, v zimě bylo možno vyměnit kola za lyže. Letadlo Ba-33 bylo schopné veškeré akrobacie (stejně jako B-33).

Československé armádě bylo dodáno 82ks Ba-33, a sloužily u všech stíhacích pluků, kde až do nástupu B-534 tvořily páteř čs. stíhacího letectva. Poté byly používány k výcviku pilotů. Dle stránek Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky na letounech Ba-33 zahynulo 11 čs. letců, z toho jeden při závodech kolem Malé dohody a Polska, a dvanáctý letec zahynul na starším B-33.3. Některé stroje létaly až do okupace, kdy je zabavilo Německo. Nejsou však záznamy, že by tak stará letadla Němci ještě používali. Několik letadel zůstalo v majetku Slovenského štátu.

Jeden z předváděcích BH-33L se dostal až do Číny, kde byl zabaven Japonskou armádou, prohlášen za válečnou kořist a používán v bojích s Čínou. Firma Škoda se však s ukořistěním letounu nesmířila, a Japonsko jí za něj nakonec slušně zaplatilo. Tento BH-33L se tak stal jediným čs. letounem, který kdy létal v japonském letectvu. Letadla Ba-33 byla ve službě spolehlivá a oblíbená, přestože ve třicátých letech již poměrně zastaralá. Československý letecký průmysl, který v polovině dvacátých let za světovou špičkou příliš nezaostával, již ve třicátých letech nedokázal držet krok v konstrukci stále složitějších letadel, a až do druhé světové války stále sériově vyráběl plátnem potažené dvojplošníky s pevným podvozkem, zatímco vyspělé firmy již vyráběly celokovové jednoplošníky se zatahovacím podvozkem a stavitelnými vrtulemi.

Poznámka k označení typu: Tovární označení letadel Avia bylo BH, protože takto značili svoje letadla konstruktéři Ing. Pavel Beneš a Ing. Miroslav Hajn. Avia BH-33L byla jejich poslední konstrukcí u Avie, takže další letadla Avia již toto označení nenesla. Označení BH se ještě krátce objevilo u Pragy, kam oba konstruktéři přešli. Vojenské označení letadel Avia bylo B (prý podle majitele p. Miloše Bondyho), protože A už mělo Aero. Číslo za tečkou je číslo konkrétního letadla.

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Avia BH-33L (Ba-33) s motorem Škoda 500 L
PWS-A

Údaje dle[1]

Hlavní technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Avia BH-33
  • Typ: BH-33[2]
  • Osádka: 1
  • Rozpětí: 8,90 m
  • Délka: 7,040 m
  • Nosná plocha: 22 m²
  • Plocha stabilizátoru: 1,59 m²
  • Plocha výšk kormidla: 1,1 m²
  • Plocha kýlovky: 0,38 m²
  • Plocha směr. kormidla: 0,81 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 830 kg (PWS-A : 924 kg)
  • Užitečné zatížení: 190 kg
  • Palivo: 230 kg
  • Vzletová hmotnost: 1250 kg (PWS-A : 1324 kg)
  • Objem palivové nádrže: 265 l
  • Max. rychlost u země: 275 km/h (PWS-A : 242 km/h)
  • Max. rychlost v 5000 m: 260 km/h
  • Cestovní rychlost: 240 km/h
  • Dostup: 9500-10 000 m
  • Akční rádius: 600 km
  • Stoupací čas na 1000 m: 1 min 30 s
  • Stoupací čas na 5000 m: 7 min 50 s
  • Statický násobek: 12
  • Dolet: 450 km až 600 km – dle různých zdrojů s různými motory
  • Motor: Jupiter IV až VII (PWS-A : Jupiter IV)
  • Výzbroj: 2× kulomet Vickers ráže 7,69 mm a závěsníky pro 10 kg pumy
  • Zásoba střeliva: 500-800 ks
  • Poznámka: pokud není uvedeno jinak, údaje platí pro letoun BH-33 s motorem Jupiter VI (450HP), údaje pro licenční letoun PWS-A s motorem Jupiter IV (420HP) jsou uvedeny v závorkách, pokud byly odlišné a jsou známé.
Avia BH-33L
  • Typ: BH-33E
  • Osádka: 1
  • Rozpětí: 8,90 m
  • Délka: 7,04 m
  • Nosná plocha: 22 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 830 – 850 kg – dle různých zdrojů s různými motory
  • Vzletová hmotnost: 1250 – 1270 kg – dle různých zdrojů s různými motory
  • Maximální rychlost: 270 km (294 km/h)
  • Dostup: 8 000 m (11 000 m)
  • Dolet: 450 km
  • Motor: Jupiter VI nebo VII
  • Výzbroj: 2× kulomet vz.28 ráže 7,92 mm a závěsníky pro 10 kg pumy
  • Poznámka: Technické údaje platí pro letoun BH-33E s motorem Jupiter VI (450HP), údaje pro letoun s výškovým motorem Jupiter VII (480HP) jsou uvedeny v závorkách, pokud byly odlišné a jsou známé.


  • Typ: BH-33L (Ba-33)
  • Osádka: 1
  • Rozpětí: 9,50 m
  • Délka: 7,22 m
  • Nosná plocha: 24.46 nebo 25,2 m² – dle různých zdrojů
  • Hmotnost prázdného letounu: 1113 kg
  • Vzletová hmotnost: 1628 kg
  • Maximální rychlost: 315 km/h
  • Dostup: 7 000 až 8 000 m – dle různých zdrojů
  • Dolet: 450 km
  • Motor: Škoda L o výkonu 500HP
  • Výzbroj: 2× kulomet vz.28 ráže 7,92 mm a 6 závěsníku pro 10kg pumy

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VRANÝ, Jiří; KAREŠ, Marcel. Avia BH-33 v zahraničí. Historie a plastikové modelářství. Únor 2006, roč. XVI, čís. 2, s. 11-17. ISSN 1210-1427. 
  2. Hrozinka, Ivan. Avia BH-33. Letectví a kosmonautika. 1984, roč. LX, čís. 10, s. 28.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Václav Němeček: Československá letadla I
  • Jiří Vraný: Avia BH-33

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]