Avia BH-25

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Avia BH-25
Avia BH-25
Avia BH-25
Určenídopravní letadlo
PůvodČeskoslovensko
VýrobceAvia
ŠéfkonstruktérBeneš, Hajn
První let17. července 1926
Zařazeno1927
UživatelČeskoslovensko
Rumunsko
Vyrobeno kusů12
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Avia BH-25 byl československý jednomotorový dopravní dvojplošný letoun na civilní přepravu 5-6 cestujících.[1] Tímto projektem inženýři Pavel Beneš a Miroslav Hajn (Avia, Miloš Bondy a spol., továrna na letadla, Praha-Holešovice) reagovali na požadavek Ministerstva veřejných prací.[2]

Avia BH-25J s imatrikulací L-BABC a motorem Walter Jupiter IV (1928)

Vznik a vývoj[editovat | editovat zdroj]

V roce 1925 vypsalo ministerstvo veřejných prací (MVP) soutěž na dopravní letoun, který by modernizoval park ČSA. Společnost Avia zareagovala celodřevěným strojem BH-25, který začala stavět koncem roku 1925. O dokončený letoun ČSA však neprojevily zájem, naopak zakoupily konkurenční Aero A-23.[2] Letouny BH-25 potom provozovala Československá letecká společnost, jejímž hlavním akcionářem byly (vznik v roce 1927) Škodovy závody.

První prototyp Avia BH-25L (L-BABA) vzlétl 17. července 1926 ve Kbelích, poháněný třířadovým 12válcem Lorraine-Dietrich 12Cc o 330 kW.[3] Celkem bylo vyrobeno 12 kusů, z toho 6 jich sloužilo do roku 1931 u akciové Československé letecké společnosti s celkovým náletem 771 587 km, 6 letounů v Rumunsku u státní letecké společnosti SNNA (Serviciul National de Navigatie Aeriana). Rumunsko tyto letouny zakoupilo v roce 1928 po úspěšném předvedení v Bukurešti. Dodány byly dvěma skupinovými přelety, vždy po třech letounech.[4]

Rumunsko si objednalo tyto letouny v roce 1927, které následující rok obdrželo tyto stroje s původními francouzskými motory Gnome-Rhône 9Ady Jupiter o výkonu 330 kW. Pro přelet do Rumunska jim přidělilo ministerstvo veřejných prací imatrikulace L-BITA, -BIXA, -BIBI, -BOUI, -BOVA a -BENO, které pak byly v místě působení změněny na C-RITA, -RIXA atd.[5] Se změnou vlastníka v roce 1930 na Aviation Civile/LARES a po přeznačení civilních letadel v rejstříku pak nesly značky CV-ADI, -ANA, -AUP a -AVA.[6] Dolétaly s opět změněnou imatrikulací (1936) YR-AAA, -AAB atd.[7]

Avia BH-25J s motorem Jupiter IV

Popis letounu[editovat | editovat zdroj]

Avia BH-25J byl vzpěrový dvouplošník osazený licenčním motorem Walter Jupiter IV a nebo originálem Gnome-Rhône 9Ady Jupiter. Křídlo vyrobené ze dřeva bylo potaženo plátnem. Horní křídlo mělo menší rozpětí než spodní. Stejně ze dřeva byl vyroben stabilizátor. Pohyblivé ocasní plochy měly svařovanou kostru z oceli a plátěný potah. Obdobně ze dřeva byl vyroben trup letounu, ten byl potažen překližkou. Krycí plechy motoru byly z duralu. Piloti seděli v otevřeném kokpitu na hřbetu trupu. Vlastní kabina, do které se vstupovalo dveřmi na levé straně, byla uvnitř trupu. Pasažéři seděli v proutěných sedadlech. Letoun měl pevný, dvoukolový odpérovaný podvozek ostruhového typu.[8]

Letoun s motorem Walter Jupiter byl lehčí, takže bylo možné vzít do prostorné kabiny dokonce šest cestujících. Přepracovány byly také kýlové plochy, letoun dostal klasickou směrovku a výškovku, původní byly totiž menší, což činilo problémy s pilotáží, zvláště při turbulencích.[3]

Rumunská Avia BH-25 (C-RITA)

Použití[editovat | editovat zdroj]

První prototyp BH-25L Československá letecká společnost (ČLS) nasadila v březnu 1927 na části své linky Praha - Drážďany - Berlín a Praha - Bern - Vídeň (L-BABA/OK-ABC). Současně s ním byly nasazeny nové letouny s motory Walter Jupiter IV, jejichž využití doporučilo MVP již v průběhu soutěže, a byla zahájena pravidelná mezinárodní, letecká doprava ryze československým letadlem do uvedených míst.[9] Následujících pět objednaných sériových strojů mělo nainstalovanou pohonnou jednotku Walter Jupiter IV o výkonu 330 kW a neslo typové označení Avia BH-25J (L-BABB až -BABF). Nový lehčí motor Jupiter výrazně snížil hmotnost letounu, což umožnilo zvýšit počet pasažérů na šest. Motor Jupiter IV obdržel později i prototyp.[10]

Další trasou, kde byl letoun ČLS využíván, byla linka Praha - Mariánské Lázně - Kassel - Rotterdam.[4] V dalších letech postupně přibyly nové spoje, či se stávající rozšiřovaly o nová mezipřistání a prodlužovaly se. V únoru 1931 nově dojednaná letecká dohoda s Německem umožnila otevřít ČLS linku Praha - Mnichov - Curych, jež byla provozována v poolu se Swissair. Linka Mariánské Lázně - Lipsko/Halle měla nově mezipřistání v Karlových Varech, kde bylo otevřeno nové letiště a z Rotterdamu se pokračovalo do Amsterodamu.[11] Amsterodam se pak stal stěžejní zahraniční stanicí ČLS, společnost úzce spolupracovala s nizozemskými KLM.[10]

V květnu 1929 havaroval stroj s imatrikulací L-BABD (výr. č. 4) v Německu poblíž Kasselu. Ve špatných povětrnostních podmínkách narazil letoun do zalesněného kopce, 3 osoby na palubě zahynuly (pilot, mechanik a jeden cestující). Letoun byl 7. června 1929 úředně zrušen. Ostatní letouny nesly od roku 1930 nové poznávací značky OK-ABA (výr. č. 1) až -ABF (výr. č. 6). Letouny BH-25 s ČLS létaly převážně na lince Praha-Rotterdam.

Stroj L-BACC/OK-ABC (výr. č. 3) imatrikulovaný 5. března 1928[12] přešel k Baťově letecké společnosti, z leteckého rejstříku byl vymazán 28. února 1933.[13] Letoun imatrikulovaný OK-ABF (výr. č. 6) pak během roku 1933 sloužil u Aeroklubu Vysokoškolského sportu, než byl 14. října vymazán z rejstříku.[14]

Varianty[editovat | editovat zdroj]

  • BH-25L, prototyp s motorem Lorraine-Dietrich 12Cc, dodatečně obdržel motor Walter Jupiter IV i prototyp, 1 letoun[10]
  • BH-25J, sériový letoun pro ČLS s motorem Walter Jupiter IV, 5 letounů
  • BH-25J, sériový letoun pro Rumunsko s motorem Gnome-Rhône 9Ady Jupiter, 6 letounů

Specifikace (BH-25J)[editovat | editovat zdroj]

Třípohledový nákres Avia BH-25L, (Les Ailes, květen 1927)

Údaje podle[4][15]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost: 185 km/h
  • Cestovní rychlost: 165 km/h
  • Dostup: 4 000 m
  • Stoupavost: výstup do výše 2 000 m za 17 minut
  • Dolet: 600 km

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. NĚMEČEK, Václav. Československá letadla I (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. S. 120–121, 284. 
  2. a b ŠOREL, Václav. Avia BH-25 [online]. pilotinfo.cz, 2011-05-11 [cit. 2020-06-17]. Dostupné online. 
  3. a b OBENDRAUF, Lubor. Poctivá ruční práce v letectví, tak vznikala Avia BH-25 z roku 1926. Technet, iDnes.cz [online]. MAFRA, a. s., 2019-06-13 [cit. 2020-06-17]. Dostupné online. 
  4. a b c Katalog motorů Walter a jejich použití na letadlech, Publisher: Akciová společnost Walter, továrna na automobily a letecké motory, Vol. 1933, 140 p., p. L37
  5. Civil Aircraft Register - Romania (C) [online]. airhistory.org.uk [cit. 2020-06-17]. Dostupné online. 
  6. Civil Aircraft Register - Romania (CV) [online]. airhistory.org.uk [cit. 2020-06-17]. Dostupné online. 
  7. Civil Aircraft Register - Romania (YR) [online]. airhistory.org.uk [cit. 2020-06-17]. Dostupné online. 
  8. ŠOREL, Václav. Encyklopedie českého a slovenského letectví. I. vyd. Brno: CP Books, 2005. 448 s. ISBN 80-251-0733-7. S. 235. 
  9. První čsl. letadlo na mezinárodních tratích. Letectví. Březen 1928, roč. 8. (1928), čís. 3, s. 68–69. Dostupné online. 
  10. a b c FOLPRECHT, Radek. Československá letecká společnost měla zahraniční linky dříve než ČSA. Technet, iDnes.cz [online]. MAFRA a.s., 2017-01-22 [cit. 2020-06-17]. Dostupné online. 
  11. Před 85 lety vznikla Československá letecká společnost [online]. flymag.cz, 2012-01-23 [cit. 2020-06-17]. Dostupné online. 
  12. VOLEJNÍK, Jiří. Se značkou Zlin. Letectví & kosmonautika. 1992-01-02, roč. 68, čís. 1, s. 53-54. Dostupné online. 
  13. RUSEK, Tomáš. BH-25J (OK-ABC) [online]. Československé letectví - web o historii letectví u nás [cit. 2020-06-17]. Dostupné online. 
  14. RUSEK, Tomáš. BH-25J (OK-ABF) [online]. Československé letectví - web o historii letectví u nás [cit. 2020-06-17]. Dostupné online. 
  15. NĚMEČEK, Václav. Československá letadla (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. Kapitola Příloha 1: Technická data československých letadel, s. 256–257. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŠOREL, Václav; VELC, Jaroslav. Letadla československých pilotů II. Praha: Albatros, 1982. 246 s. 
  • NĚMEČEK, Václav. Jednomotorová dopravní letadla. 1. vyd. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1990. (Atlas letadel; sv. 8). ISBN 80-7030-106-6. 
  • TÝC, Pavel. Avia BH-25. Letectví a kosmonautika. Leden 1996, roč. LXXII., čís. 1 a 2. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]