Aero A-23

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Aero A-23
Aero A-23 (L-BAAA)
Aero A-23 (L-BAAA)
Určení dopravní letoun
Výrobce Aero
První let 1926
Zařazeno 1928
Vyřazeno 1936
Uživatel ČSA
MLL
Vyrobeno kusů 7

Aero A-23 byl jednomotorový československý dopravní letoun smíšené konstrukce, řešený jako dvojplošník s pevným záďovým podvozkem a kapacitou 5-6 pasažérů.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Ministerstvo veřejných prací v roce 1925 vypsalo veřejnou soutěž na vývoj domácího dopravního letounu, jejímž hlavním cílem byla nezávislost na zahraničních dodávkách a zaměstnanost v leteckém průmyslu. Specifikace požadovala použití třířadého motoru Lorraine-Dietrich 12Cc vyráběného v licenci v závodech Škoda a kapacitu 5-6 cestujících s dvoučlennou posádkou. V tomto období zakoupila společnost Walter licenční práva na devítiválcový hvězdicový motor Gnome-Rhône Jupiter, který byl se stejným výkonem 330 kW jako specifikacemi požadovaná pohonná jednotka podstatně lehčí (380 kg oproti 713 kg suché váhy). Továrna Aero na tuto skutečnost a výhody upozornila MVP, které proti instalaci Jupiteru nemělo námitek.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Firma Aero tedy do draku prototypu A-23 zabudovala nekrytý motor Walter Jupiter, jehož instalaci konstruktéři navrhli s na stranu odklopnými kryty za motorem a jeho ložem pro dokonalý přístup. Dvoumístný nekrytý pilotní prostor byl umístěn za křídla, která měla dřevěnou kostru potaženou plátnem.

Letové testy prototypu A-23 (L-BAAA) proběhly v roce 1926 společně s přejímacími zkouškami ČSA, protože A-23 v soutěži porazil konkurenční typ Avia BH-25.

Sériová výroba se v Aeru rozbíhala pomalu, proto bylo šest sériových strojů A-23 (L-BAAB až -BAAG) předáno ČSA až v roce 1928.

Nasazení[editovat | editovat zdroj]

Dopravní letouny Aero A-23 byly nasazeny na spoj Praha-Užhorod, na sklonku své činnosti přešly na lázeňské linky Praha-Karlovy Vary a Mariánské Lázně. V roce 1934 byly po nalétání 868 149 km od ČSA vyřazeny[1].

Trojice A-23 s novou imatrikulací OK-AAB až -AAD zůstala v letuschopném stavu do roku 1936. OK-AAB působil ve službách aeroklubu Masarykovy letecké ligy v Praze a Piešťanech zejména při vyhlídkových letech.

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Údaje podle[2]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost: 185 km/h
  • Cestovní rychlost: 160 km/h
  • Dostup: 5 500 m
  • Vytrvalost: 5 hodin letu

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Václav Němeček, Jednomotorová dopravní letadla, Aero A-23, 1990, str. 13
  2. NĚMEČEK, Václav. Československá letadla (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. Kapitola Příloha 1: Technická data československých letadel, s. 250-251. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NĚMEČEK, Václav. Jednomotorová dopravní letadla. 1. vyd. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1990. (Atlas letadel; sv. 8). ISBN 80-7030-106-6. 
  • NĚMEČEK, Václav. Civilní letadla 1. 1. vyd. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1981. 
  • ŠOREL, Václav; VELC, Jaroslav. Letadla československých pilotů II. Praha: Albatros, 1982. 246 s.