Aero A-101
| Aero A-101 | |
|---|---|
![A-101 (LA-002) španělského republikánského letectva na letišti La Señara v roce 1938[1]](/wiki/Soubor:Aero_A-101.jpg) A-101 (LA-002) španělského republikánského letectva na letišti La Señara v roce 1938[1] | |
| Určení | bombardér |
| Výrobce | Aero |
| Šéfkonstruktér | Antonín Husník |
| První let | 12. prosince 1934 |
| Zařazeno | leden 1936 (Československo) |
| Vyřazeno | 1940 (Španělsko) |
| Charakter | vyřazeno |
| Uživatel | Československé letectvo Letectvo Španělské republiky, Španělské letectvo |
| Vyrobeno kusů | 1 prototyp, 29 sériových |
| Cena za kus | 862 000 Kč (884 229 Kč) |
| Vyvinuto z typu | Aero A-100 |
| Další vývoj | Aero Ab-101 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Aero A-101 byl československý bombardovací dvouplošník, který vznikl vývojem z letounu Aero A-100. Typ byl od ledna 1936 ve výzbroji československého letectva, po roce služby byly letouny prodány do Španělska, kde byly nasazeny oběma bojujícími stranami v občanské válce.
Vývoj[editovat | editovat zdroj]
Motivem pro vznik typu byla snaha československého ministerstva obrany najít využití pro zásobu padesáti motorů Praga Asso (licence italského Isotta Fraschini Asso), které měly být původně použity v bombardérech Aero A-42. Plánovaná sériová výroba A-42 se ale neuskutečnila a předem zakoupené motory byly od roku 1932 uloženy ve vojenských skladech. Ministerstvo obrany proto podmínilo další objednávku na A-100 použitím motorů Asso.[2]
Drak letounu byl zvětšen a zesílen, protože motor Asso byl těžší než původní Avia Vr.36. Prototyp poprvé vzlétl 12. prosince 1934. Ačkoliv nový motor byl silnější, výkony A-101 byly slabší než u A-100. Problémy s motorem byly také jednou z příčin zpoždění v dodání objednaných 29 sériových letounů československému letectvu, které proběhlo až v lednu 1936.[2]
Nasazení[editovat | editovat zdroj]
Československé letectvo[editovat | editovat zdroj]
Většina strojů sloužila v Leteckém pluku 6 u letek 71 a 72 ve Kbelích a letek 73 a 74 v Milovicích. Několik kusů bylo zapůjčeno Leteckému pluku 5 v Brně pro nácvik nočního létání. Letouny byly poměrně spolehlivé, jejich výkony byly ale považovány za slabé a během služby se začaly objevovat problémy s uvolňováním potahu křídel a praskáním trubek tvořících konstrukci trupu. Docházelo i k poruchám motorů, ve dvou případech bylo selhání motoru příčinou havárie. Posádky obě nehody přežily bez zranění, zdemolované draky letounů musely být zrušeny a motory předány výrobci k opravě.[3]
Ministerstvo obrany další sérii A-101 neobjednalo a vývoj pokračoval typem Ab-101 s motorem Hispano-Suiza 12Ydrs. Již v roce 1937 byly všechny A-101 prodány vládě republikánského Španělska, kde v této době probíhala občanská válka. Kvůli embargu na dodávky zbraní bojujícím stranám proběhl obchod prostřednictvím Estonska.
Občanská válka ve Španělsku[editovat | editovat zdroj]
Kupní smlouva byla podepsána v Tallinnu 23. ledna 1937. A-101 po roce služby v československém letectvu byly prodány po 884 229 Kč za kus, což bylo více než pořizovací cena nového letounu 862 000 Kč. Kontrakt zahrnoval kromě 28 strojů A-101, náhradních dílů a motorů Asso i 24 stíhacích letounů Letov Š-231,[pozn. 1] také s náhradními díly a motory. Celková částka 70 108 329,25 Kč překonávala jakýkoliv předchozí export československého leteckého materiálu. Čistý zisk ministerstva obrany činil 5 529 318,25 Kč.[5][pozn. 2]
První dodávka 22 kusů A-101 byla 8. dubna 1937 odeslána z Gdyně na palubě lodi Hordena, plující pod panamskou vlajkou. Oficiálním cílovým přístavem bylo uruguayské Montevideo, ve skutečnosti směřovala do španělského Santanderu. Nacionalisté měli o nákladu lodi přesné zprávy od svých informátorů a 15. dubna byla Hordena v Biskajském zálivu zadržena lehkým křižníkem Almirante Cervera. Ukořistěné A-101 byly zařazeny do nacionalistického letectva,[pozn. 3] bojově létaly pravděpodobně od počátku června 1937. Ve službě se osvědčily a vydržely až do konce občanské války. Během bojů bylo devět kusů ztraceno. Žádný ale nebyl sestřelen nepřátelským letounem, protože byly nasazeny na úsecích fronty, kde bylo republikánské stíhací letectvo slabé a samy byly chráněny vlastními stíhačkami. Příčinou většiny ztrát byly nehody. A-101 byly v nacionalistickém letectvu přezdívány Oca (husa) nebo Praga.[8]
Zbylých šest kusů A-101 bylo dodáno na jaře 1938 opět přes Gdyni pravděpodobně na palubě francouzské lodi Gravelines. Loď svůj náklad vyložila ve francouzském přístavu Bassens nedaleko Bordeaux, do Španělska byl převezen v kamionech 10. května 1938. A-101 byly v republikánském letectvu označeny LA (Ligero Aero) 001 až 006. Na rozdíl od nacionalistů nebyly u republikánů letouny příliš oblíbeny a získaly přezdívku tlustá kráva. Republikánský pilot Santiago Capillas Goiti, bývalý velitel letky Polikarpovů R-5 a R-Z, hodnotil A-101 jako „velmi těžkopádné, špatně manévrující a s nedostatečnou rychlostí“.[9] Na frontě nasazeny nebyly, sloužily pouze k pobřežnímu hlídkování z letišť v okolí Gerony. Stroje byly zničeny 5. a 6. února 1939 při náletech na letiště Figueras a Vilajuiga, o případných ztrátách během předchozí služby není nic známo. Informace ve starší literatuře o republikánských A-101 ukořistěných na konci občanské války jsou velmi pravděpodobně mylné, způsobené záměnou s R-5 a R-Z.[10]
Po vítězství nacionalistů v občanské válce byly zbylé A-101 používány jako školní, ale kvůli zastaralosti typu a nedostatku náhradních dílů byly postupně vyřazovány. K 1. srpnu 1940 bylo ve stavu španělského letectva posledních pět neletuschopných kusů, určených ke zrušení.[11][pozn. 4]
Uživatelé[editovat | editovat zdroj]
Československo
- Československé letectvo: 29 sériových strojů, do řadové služby zařazen i prototyp
Španělská republika
- Letectvo Španělské republiky: zakoupeno 28 kusů, ve stavu pravděpodobně pouze 6 letounů, zbytek ukořistěn nacionalisty během přepravy
Španělský stát
- Španělské letectvo: pravděpodobně 22 kusů
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
Specifikace[editovat | editovat zdroj]
Data podle časopisu Letectví a kosmonautika[13]
Technické údaje[editovat | editovat zdroj]
- Osádka: 2
- Rozpětí: 17,00 m
- Délka: 12,09 m
- Výška: 3,86 m
- Nosná plocha: 57,10 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 2500 kg
- Vzletová hmotnost: 4260 kg
- Motor: Praga Asso o výkonu 588 kW (800 k)
Výkony[editovat | editovat zdroj]
- Maximální rychlost
- u země: 245 km/h
- ve výšce 4500 m: 265 km/h
- Praktický dostup: 5600 m
- Dolet v cestovním režimu: 845 km
Výzbroj[editovat | editovat zdroj]
- 1× pevný synchronizovaný kulomet vz. 28 nebo vz. 30 ráže 7,92 mm
- 2× pohyblivý kulomet vz. 28 nebo vz. 30 ráže 7,92 mm
- 600 kg pum
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Po podepsání smlouvy dva Š-231 havarovaly a musely být zrušeny, jako náhrada byly dodány prototypy Š-131 a Š-331.[4]
- ↑ Jiří Rajlich a David Majtenyi hodnotí celý kontrakt takto:„Ačkoliv tedy šlo o obchod pro československou stranu jednoznačně ziskový, nelze na něj pohlížet s nějakým despektem. V Evropě druhé poloviny třicátých let bylo nutno ocenit i pouhou ochotu jednat a vojenský materiál, byť jakékoliv hodnoty republikánům dodat, protože mnohé státy i přes finanční výhodnost z transakcí nakonec z politických důvodů vycouvaly.“[6]
- ↑ Podle staršího zdroje bylo na palubě Hordeny „údajně dvacet A-101“ a tento údaj je „zjevně nesprávný...vysvětlitelný překlepem v nějakém hlášení“, a nacionalisté ukořistili pouze 12 kusů. Nesprávnost je zdůvodněna údajným dodáním devíti A-101 republikánům v květnu 1938 a ukořistěním 16 kusů nacionalisty po vítězství v občanské válce.[7]
- ↑ Podle staršího zdroje sloužily A-101 jako cvičné ještě několik let po skončení občanské války.[12]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Rajlich (2012), s. 624.
- ↑ a b Rajlich (2012), s. 593–595.
- ↑ Rajlich (2012), s. 595–597.
- ↑ Rajlich (2012), s. 637–639.
- ↑ Rajlich (2012), s. 584–592.
- ↑ Rajlich (2012), s. 589.
- ↑ KUČERA, Pavel; VRANÝ, Jiří. Aero A-101/Ab-101 Část II.. Letectví a kosmonautika. 14.9.1988, roč. LXIV., čís. 19, s. 30/750.
- ↑ Rajlich (2012), s. 600–618.
- ↑ Rajlich (2012), s. 622.
- ↑ Rajlich (2012), s. 618–628.
- ↑ Rajlich (2012), s. 628–630.
- ↑ Kučera (1988), část II. s. 31/751.
- ↑ KUČERA, Pavel; VRANÝ, Jiří. Aero A-101/Ab-101 Část III.. Letectví a kosmonautika. 28.9.1988, roč. LXIV., čís. 20, s. 31/791-32/792.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- RAJLICH, Jiří; MAJTENYI, David. Jan Ferák a ti druzí : českoslovenští letci, interbrigadisté a letouny v občanské válce ve Španělsku 1936-1939. Cheb: Svět křídel, 2012. 744 s. ISBN 978-80-87567-07-4.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Aero A-101 na Wikimedia Commons - Jak Španělé obchodovali a pak bojovali s československými letadly
- Aero A-101 a Aero A-101 ve Španělsku na www.vinar.cz
