Beneš-Mráz Be-60 Bestiola

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Be-60 Bestiola
Be-60 Bestiola na letišti
Be-60 Bestiola na letišti
Určení lehký turistický a sportovní letoun
Výrobce Beneš-Mráz
Šéfkonstruktér Pavel Beneš
První let 10. července 1935[1]: s. 194
Zařazeno 1936
Charakter vyřazen ze služby
Uživatel Masarykova letecká liga
Výroba 1936
Vyrobeno kusů 23[1]: s. 195[2]: s. 145
Další vývoj Be-62/Be-64 (nerealizované projekty)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Beneš-Mráz Be-60 Bestiola byl lehký sportovní, turistický a víceúčelový letoun vyráběný v Československu v 30. letech 20. století byl učen pro aerokluby a letecké školy.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Typ vznikl jako první konstrukce nově vzniklé letecké továrny Beneš-Mráz v Chocni.[1]: s. 194 Jednalo se o celodřevěný hornoplošník (mimo částí křídel a kormidel potažených plátnem)[1]: s. 194 s uzavřenou kabinou pro dvě osoby sedící vedle sebe, dozadu sklopnými křídly[p 1][1]: s. 194 vyztuženými ocelovými vzpěrami a s pevným samonosným podvozkem ostruhového typu.

Popis letounu[editovat | editovat zdroj]

Dřevěná křídla byla tvořena skříňovými podélníky a mřížovými žebry z části potažená plátnem a z části kryta dýhou. Byla sklopná podle vertikální osy vytvořené závěsem zadního podélníku a závěsem vzpěr z profilových ocelových trubek. Zavěšena byla na horní straně trupu. Po sklopení křídel, v době nepřesahují 1 minutu, se šířka letounu zmenšila na 3,2 m.[3]

Beneš-Mráz Be-60 Bestiola, prototyp s motorem Walter Mikron I (1935)

Provedení větrané kabiny s polohovatelnými opěradly sedadel a zdvojeným řízením umožňovalo dostatečný výhled obou členů posádky vpřed (předním průhledným štítem) i na obě strany průhlednou částí obou dvířek. Po stažení okének byl umožněn výhled vzad i směrem dolů pod letoun.[4]

Beneš-Mráz Be-60 Bestiola, prototyp s motorem Walter Mikron (zezadu)

Pohonnou jednotku představoval čtyřválcový invertní motor Walter Mikron I o výkonu 45-50 k (33-37 kW).[1]: s. 194 V sériové výrobě pak byla použita silnější verze motoru Walter Mikron 4-II o výkonu 60-62 k (44-45 kW) s převrtanými válci a zvýšeným kompresním poměrem.[5] Motorový kryt byl vyroben z duralového plechu, jehož odklopitelné části umožnovaly snadný přístup k součástem motoru. Benzínová nádrž o objemu 46 l byla umístěna v trupu za protipožární stěnou. Olejová nádržka o objemu 5 l byla umístěna pod motorem na přední přepážce trupu.[3]

Typ měl být následován plánovanými verzemi Be-62 s motorem Walter Minor 4, a Be-64 s motorem Pobjoy R,[1]: s. 195 ale k jejich stavbě nedošlo, vzhledem k tomu, že přednost dostal vývoj dolnoplošníků, zahájený typem Be-50 Beta-Minor.

Operační nasazení[editovat | editovat zdroj]

První prototyp, imatrikulovaný OK-BEA, poprvé vzlétl 10. července 1935 pilotovaný továrním zkušebním pilotem Josefem Koukalem[1]: s. 194 Zkušební lety odhalily menší nedostatky, ale ty byly do srpna odstraněny[1]: s. 194 a na podzim se již letoun zúčastnil Národního letu Republiky Československé a posádka F. Kládek - dr. Rückl, v něm dosáhla šestého místa.[6][1]: s. 195 Na podzim vznikl druhý prototyp, předváděný v Jugoslávii, kde se přes úspěšný průběh ukázek nepodařilo získat objednávku.[1]: s. 195 Ministerstvo veřejných prací objednalo jeden kus (imatrikulace OK-BEE) a MNO v roce 1936 udělilo zakázku na výrobu dvaceti kusů, z nichž jeden (imatrikulace OK-BEM) zůstal v majetku továrny a ostatních devatenáct bylo předáno aeroklubům a organizacím Masarykovy letecké ligy, ale v případě potřeby byly užívány i vojenským letectvem, zejména jako kurýrní.[1]: s. 195

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Třípohledový nákres Be-60 z L'Aérophile, červen 1936
Replika Be-60 se složenými křídly, exponát v Leteckém muzeu Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi

Údaje podle[3][7]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Posádka: 1
  • Kapacita: 1 cestující
  • Rozpětí: 11,20 m
  • Délka: 6,65 m
  • Výška: 1,75 m
  • Nosná plocha: 15,20 m²
  • Prázdná hmotnost: 300 kg
  • Max. vzletová hmotnost: 525 kg
  • Pohonná jednotka: 1 × vzduchem chlazený invertní čtyřválcový řadový motor Walter Mikron
  • Výkon pohonné jednotky: Walter Mikron I - 33/37 kW (45/50 k), Walter Mikron 4-II - 44/45 kW (60/62 k)
  • Vrtule: dvoulistá dřevěná
  • Spotřeba benzínu: 7 kg/100 km

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Cestovní rychlost: 125 km/h
  • Maximální rychlost: 150 km/h
  • Přistávací rychlost: 55 km/h
  • Délka rozjezdu: 90 m
  • Délka dojezdu: 60 m
  • Dolet: 470 km
  • Dostup: 3 400 m
  • Stoupavost: do 1000 m 9 min, do 2 000 m za 21 min

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Šířka letounu se složenými křídly byla jen 3,2 m, což snižovalo nároky na plochu při hangárování.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Beneš-Mráz Be-60 Bestiola na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k l Němeček 1983
  2. Rajlich a Sehnal 1993
  3. a b c Sportovní kabinové letadlo Be 60. s motorem Walter Mikron o 50 k. s.. Letectví. Září 1939, roč. 15. (1935), čís. 9, s. 339-341. Dostupné online. 
  4. Nová sportovní letadla konstrukce ing. P. Beneše. Letectví. Srpen 1935, roč. 15. (1935), čís. 8, s. 289-290. Dostupné online. 
  5. NĚMEČEK, Václav. Československá letadla (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. S. 272-273. 
  6. Národní let Republiky Československé. Letectví. Září 1935, roč. 15. (1935), čís. 9, s. 352. Dostupné online. 
  7. NĚMEČEK, Václav. Československá letadla (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. Kapitola Příloha 1: Technická data československých letadel, s. 264-265. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jane's all the world's aircraft. [s.l.]: Jane's Information Group, 1936. (anglicky) 
  • NĚMEČEK, Václav. Československá letadla (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 361 s. Kapitola Choceňská továrna Beneš-Mráz, s. 193-205. 
  • RAJLICH, Jiří; SEHNAL, Jiří. Vzduch je naše moře: Československé letectví 1918-1939. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1993. 188 s. ISBN 80-206-0221-6. Kapitola Na obranu republiky (1934–1939), s. 117–187. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]