Avia BH-29

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Avia BH-29
Avia BH-29.1 (1928)
Avia BH-29.1 (1928)
Určeníškolní letoun
PůvodČeskoslovensko
VýrobceAvia
ŠéfkonstruktérIng. Pavel Beneš a Ing. Miroslav Hajn
První let29. srpna 1927
UživatelČeskoslovensko
Vyrobeno kusů2
VariantyBH-29.1
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Avia BH-29 byl jednomotorový dvousedadlový cvičný dvouplošník. Cílem konstruktéru Beneše a Hajna byl jednoduchý, snadno ovladatelný, levný a současně bezpečný letoun určený pro základní výcvik.[1] Byly vyrobeny jen dva letouny vč. prvního prototypu.[2]

Avia BH-29 a Walter NZ-85 na IV. mezinárodní letecké výstavě v Praze, první letoun zprava (Letectví č. 6, 1927, s. 131)

Vznik a vývoj[editovat | editovat zdroj]

Avia BH-29 bylo cvičné letadlo postavené v Avii (Avia, Miloš Bondy a spol., továrna na letadla, Praha-Holešovice) v roce 1927 v naději, že letoun bude uveden na trh jak pro Československou armádu, tak i pro Československou leteckou společnost či další letecké společnosti jako školní letoun. Prototyp obecně zachoval dispozici předchozích letounů, stíhacích dvouplošníků Avia BH-21 (1924) a Avia BH-26 (1926).[2]

Avia BH-29 (Letectví 1927, č. 9, s. 218)

Letoun byl osazen motorem Walter NZ-85, což byl sedmiválcový, vzduchem chlazený hvězdicový motor, s jmenovitým 63 kW (85 k) a vzletovým výkonem 75 kW (100 k). Motor byl schválen k provozu v březnu 1926. Avia BH-29 (výr. č. 1) zalétal 29. srpna 1927 tovární pilot Karl Fritsch[3] (někdy bývá uváděn s počeštělým jménem jako Karel Frič).[4] Výsledek zalétání letounu s tlustým profilem křídla po celé délce byl překvapující, letadlo se totiž nechtělo zvednout od země, a když už se to pilotovi povedlo, nedosáhl zprvu větší výšky než 10 m. Přesto bylo v odborném časopisu Letectví uvedeno: "Všechny zkoušky měly uspokojivý výsledek a bylo zjištěno, že šéfkonstruktérům Benešovi a Hajnovi se podařilo dokonale dát letadlu všechny vlastnosti, které musí vykazovati letadlo pro první elementární výcvik. Letadlo vyniká neobyčejně malou přistávací rychlostí a díky velikému rozchodu kol je jízda po zemi velmi bezpečná jak při startu, tak po přistání a během jízdy je letadlo neobyčejně snadno ovládatelné. Nový systém podvozku a jeho vypérování osvědčil se neobyčejně dobře a připouští velmi hrubé přistání bez nebezpečí defektu. Vlastnosti v letu jsou vyvrcholením toho, co učinilo všechna letadla Avia oblíbenými a nejvýš bezpečnými stroji pro všechny účely. Při propadání nejeví letadlo tendence ke sklouznutí po křídle. Letadlo lze dostat do vývrtky, vychází z ní však samo s naprostou bezpečností. Veškerá kormidla a křidélka fungují bezvadně, letadlo má značně hrubší řízení nežli letadla sportovní, avšak přece dosti jemné, aby pilot při výcviku na tomto letadle si osvojil dostatek zručnosti k řízení přechodných letadel."[3] Původní prototyp školního dvouplošníku, přestože byl zapsán do rejstříku pod L-BONN (OK-ONN) jako tovární letoun, byl pro své konstruktéry ve skutečnosti opravdovým zklamáním.[5]

Konstruktéři Beneš a Hajn se nevzdali, přepracovali celou konstrukci, dali letounu nová křídla klasické konstrukce a výkonnější devítiválcový motor Walter NZ-120 o výkonu 120 koní (89 kW).[6] Výkonnější verze letounu označená jako Avia BH-29.1 (výr. č. 2) byla zanesena do rejstříku 3. května 1928 jako L-BONQ (od 9.9.1933 jako OK-LIR). Letové vlastnosti se podstatně zlepšily, avšak pronikavého, obchodního zájmu o tuto variantu rovněž nebylo dosaženo.[2] Přesto belgická společnost SABCA uvažovala o zahájení výroby tohoto letounu BH-29 v licenci.[7]

V březnu 1930, krátce po převzetí Avie plzeňským koncernem Škoda (1929), bylo založeno letadlové oddělení Praga v Českomoravská-Kolben-Daněk a.s. v karlínském závodě ČKD (bývalá Daňkovka). Hlavními konstruktéry se stali ing. Pavel Beneš a ing. Miroslav Hajn, kteří odešli spolu s dalšími pracovníky z továrny Avia (mj. i tovární pilot Karl Fritsch), čímž projekt BH-29 v podstatě skončil.[8] Koncepce BH-29 byla později použita při návrhu konstrukce silnějšího cvičného letadla Avia BH-30, jehož projekt však nebyl nikdy dokončen.[9]

Avia BH-29.1 a Walter NZ-120 (1928)

Popis letounu[editovat | editovat zdroj]

Jednalo se o konvenční konstrukci, celodřevěný dvouplošník s křídly, s plátěným potahem, o nestejném rozpětí "hranatých" křídel a pevným záďovým podvozkem. Na prvním prototypu byl použit velmi tlustý profil křídla po celém rozpětí. Pilotní žák a instruktor seděli v tandemovém, otevřeném kokpitu, v němž žák zpravidla seděl na předním sedadle.

U tohoto dvouplošníku horní křídlo mělo kratší rozpětí, než tomu bylo na spodním křídle. Toto řešení bylo zvoleno za účelem snížení koncového zatížení v nosnících horní roviny a pro posílení horního křídla. Horní křídlo bylo potaženo překližkou, spodní křídlo bylo potaženo plátnem. Obě křídla byla vyrobena ze dřeva, s nosníky a přírubami ze smrkového dřeva. Vnější vyztužení bylo obvyklého typu, s N vzpěrami ze svařované ocelové trubky jednoduchého průřezu. Navíc byla křídla navzájem rozepřena drátěnými vzpěrami ve tvaru X. Křidélka dřevěné konstrukce byla pouze na dolním křídle a byla ovládána tyčkami a klikami, aniž by se používaly kabely. Plochý trup měl konstrukci používanou firmou Avia po celá léta: čtyři podélníky pokryté překližkou. Ocasní plochy byly ze svařované ocelové trubkové konstrukce vyztužené drátem.[10]

Motor byl namontován na desce připevněné k trupu pouze ve čtyřech bodech a benzín byl dodáván samospádem ze dvou nádrží namontovaných v horním křídle. Olejová nádrž byla umístěna za motorem, v horní kapotáži trupu.[11]

Použití[editovat | editovat zdroj]

Letoun byl poprvé veřejnosti představen od 4. do 16. června 1927, ještě bez imatrikulace, na IV. mezinárodní letecké výstavě v Praze.[12] Když však na domácím trhu nebyl o letoun žádný zájem, podnikla Avia propagační turné, kde bylo letadlo předvedeno v osmnácti evropských zemích. Velkým propagátorem verze BH-29.1 (L-BONQ) byl škpt. Josef Hamšík, který s ním vykonal v roce 1928 dva dálkové lety. První od 7. května 1928 směřoval přes Německo, Švýcarsko, Španělsko, Portugalsko, Francii, Velkou Británii do Belgie a zpět do Prahy. Ve Švýcarsku se zúčastnil leteckého meetingu v Ženevě. Úspěch byl zcela mimořádný a letadlo i motor byly středem pozornosti. V Londýně byl pořádán banket, jehož se zúčastnili sir Brancker, zástupci našeho vyslanectví a pan Carters, zástupce Škodových závodů a továrny Avia. K odletu se dostavil i velvyslanec, splnomocněný ministr Jan Masaryk.[13] Druhý let se uskutečnil o něco později a vedl na sever Evropy (mj. Německo, Belgie, Dánsko, Norsko, Švédsko a Lotyšsko). Do Prahy se škpt. Hamšík vrátil 17. července.[14] Obchodní efekt z těchto cest se bohužel neprojevil.[9]

Ve druhé polovině května 1928 navštívila švýcarská vojenská komise továrnu Avia a zúčastnila se demonstračních letů prováděných novými typy letadel Avia BH-29 a BH-33, které byly předloženy této komisi. Dva z jejích členů provedli let školním letounem Avia BH-29, přičemž velmi ocenili vlastnosti tohoto letadla.[15] Letoun měl být rovněž vystaven v roce 1928 na 11. ročníku pařížského aerosalonu od 29. června do 15. července, ale vzhledem k cestě škpt. Hamšíka Evropou k této prezentaci nedošlo.[16] V zahraničí byl vystaven až na podzim 1928 na mezinárodní výstavě ILA v Berlíně (BERLIN AERO SHOW).[10]

Tento letoun (výr. č. 2) po 3 letech v Avii (zapsán do leteckého rejstříku 3. května 1928) nakonec sloužil od roku 1931 artistu Kellnersovi jako létající hrazda (zavěšená pod trupem),[1] v Masarykově letecké lize (1933-1935) a dosloužil v Aeroklubu Vysokoškolského Sportu (AVS). Z leteckého rejstříku byl vymazán 13. května 1937.[2]

Walter NZ-120 a Avia BH-29.1 (1928)
Uvítání škpt. Hamšíka 1928 po 2. předváděcím letu Evropou (zleva ing. Hajn, ing. Beneš, mechanik Kučera, škpt. Hamšík, ing. Kumpera, ing. Barvitius)

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Specifikace (BH-29)[editovat | editovat zdroj]

Avia BH-29 s NZ-85 - třípohledový nákres

Data pro BH-29 dle[2][5][9]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Osádka: 2  
  • Rozpětí: 9,80 m
  • Délka: 7,40 m
  • Výška: 2,70 m
  • Nosná plocha: 25,00 m2
  • Plošné zatížení: 29,00 kg/m2
  • Hmotnost prázdného letounu: 830 kg (NZ-85), 885 kg (NZ-120)
  • Vzletová hmotnost: 1090 kg (NZ-85)
  • Pohonná jednotka pro BH-29: vzduchem chlazený hvězdicový motor Walter NZ-85 o výkonu 85 k (62 kW)
  • Pohonná jednotka pro BH-29.1: vzduchem chlazený hvězdicový motor Walter NZ-120 o výkonu 120 k (89 kW).
  • Vrtule: dvoulistá, dřevěná

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost: 138 km/h (NZ-85), 145 km/h (NZ-120)
  • Cestovní rychlost: 105 km/h (NZ-85), 115 km/h (NZ-120)
  • Dostup: 4000 m (NZ-85), 4500 m (NZ-120)
  • Stoupavost do 2000 m: 26 min. (NZ-85), 15 min. (NZ-120)
  • Rychlost stoupání: 2,5 m/s (NZ-85)
  • Dolet: 600 km

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b PAVLŮSEK, Alois. Sportovní a cvičná letadla. 1. vyd. Brno/Praha: CPress v Albatros Media, 2016. 128 s. ISBN 978-80-264-1146-8. S. 25–26. 
  2. ↑ a b c d e NĚMEČEK, Václav. Československá letadla I (1918-1945). 3. vyd. [s.l.]: Naše vojsko, Praha. 368 s. S. 122–123, 256–257, 289, 307, 309.. 
  3. ↑ a b Školní elementární letadlo Avia B. H. 29 zalétáno.. Letectví. Září 1927, roč. VII, čís. 9, s. 218. Dostupné online. 
  4. ↑ RAJLICH, Jiří. Pilot Karel Frič čili Karl Fritsch (1895-1968). Historie a vojenství. Červen 2014, roč. LXIII, čís. 2, s. 56–79. Dostupné online. 
  5. ↑ a b FLIEGER, Jan. Avia BH-29 [online]. Nelahozeves: Občanské sdružení valka.cz, 9.2.2004 [cit. 2019-02-11]. Dostupné online. 
  6. ↑ NĚMEČEK, Václav. Československá letadla (1918-1945), Walter NZ-120. III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. S. 217–219, 270–271. 
  7. ↑ WEILLER, Paul Louis. AÉRONAUTIQUE BELGE LA SABCA. Plein ciel journal. Květen-červen 1936, roč. 9, s. 23–25. Dostupné online. 
  8. ↑ Avia, Miloš Bondy a spol., továrna na letadla, Praha [online]. Praha: www.vrtulnik.cz, 11.1.2019 [cit. 2019-05-02]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b c NĚMEČEK, Václav. Československá letadla 1919-1939. Letectví. 1951-05-14, roč. 27, čís. 10, s. 224–226. Dostupné online. 
  10. ↑ a b BERLIN AERO SHOW 1928. Flight. November, roč. 1928. 
  11. ↑ Katalog motorů Walter a jejich použití na letadlech. 1. vyd. Praha XVII-Jinonice: Akciová společnost Walter, továrna na automobily a letecké motory, 130. 140 s. Dostupné online. S. L39. 
  12. ↑ HOF, Em. dr. Po IV. mezinárodní letecké výstavě v Praze. Letectví. Červen 1927, roč. VII, čís. 6, s. 127–134. Dostupné online. 
  13. ↑ -, hf. Propagační let škpt. Hamšíka Evropou.. Letectví. Červen 1928, roč. VIII, čís. 6, s. 182–183. Dostupné online. 
  14. ↑ Šťastně ukončená druhá etapa velkého propagačního letu štkpt. Hamšíka na Avii BH-29 s motorem Walter 120 ks. Letectví. Červenec 1928, roč. VIII, čís. 7, s. 210. Dostupné online. 
  15. ↑ -, Drs. Významný úspěch továrny Avia ve Švýcarsku. Letectví. Červen 1928, roč. VIII, čís. 6, s. 178. Dostupné online. 
  16. ↑ Avia BH-29. L'Aéronautique. Červen - červenec, roč. 10. (1928), čís. 109–110 (dvojčíslo), s. 80. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GREY, C.G., ed. (1928). Jane's all the World's Aircraft 1928. London: Sampson Low, Marston & company, ltd. s. 77c.
  • TAYLOR, Michael J. H. (1989). Jane's Encyclopedia of Aviation. London: Studio Editions. s. 86
  • MAU, Hans-Joachim. (1987) Tschechoslowakische Flugzeuge von 1918 bis heute. Berlin: Transpress

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Letadla Avia
Beneš a Hajn
Novotný
Nebesář
Licence a kopie
Československé meziválečné vojenské letouny
Stíhací letouny
Bombardovací letouny
Bitevní letouny
Transportní letouny
Průzkumné a spojovací letouny
Cvičné letouny
Speciální letouny
Experimentální letouny a prototypy
Související: Československé vojenské letouny po první světové válce
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Avia_BH-29&oldid=20220371“