Avia BH-9

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Avia BH-9
Avia BH-9
Avia BH-9
Určení cvičný a pozorovací letoun
Výrobce Avia
Šéfkonstruktér Pavel Beneš a Miroslav Hajn
První let 25. listopadu 1923
Zařazeno 1924
Uživatel Československé letectvo
Vyrobeno kusů 11
Vyvinuto z typu Avia BH-5
Další vývoj Avia BH-10, Avia BH-11, Avia BH-12
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Avia BH-9 byl československý dolnokřídlý dvoumístný jednoplošník, který se používal jako cvičný a turistický letoun. Slavil úspěchy v mnoha závodech a získal několik rekordů i na dálkových tratích.[1]

Avia BH-9, L-BONF (Letec, červen 1925)

Vznik a vývoj[editovat | editovat zdroj]

Prvním letounem odvozeným od typu Avia BH-5 byla Avia BH-9, která byla zalétána 25. listopadu 1923. Tato letadla se používala v čs. vojenském letectvu od ledna 1924 s označením B-9 jako cvičný, průzkumný a akrobatický letoun. Výrobcem byla továrna Avia, Miloš Bondy a spol., továrna na letadla, Praha-Holešovice.[2]

Tento typ vznikl úpravou BH-5 na základě objednávky Ministerstva národní obrany. Zájem projevený armádou vedl k objednávce upraveného prototypu a 10 letadel. V československém letectvu byl využíván až do počátku 30.let v leteckých učilištích. Potom byly v letech 1933-1935 některé stroje prodány (převedeny) do Aeroklubu RČs. a do letek Masarykovy letecké ligy.

Avie BH-9 se účastnily od poloviny 20. let do poloviny 30. let řady leteckých soutěží a závodů, nebo překonávaly rekordy a vykonávaly dálkové a etapové přelety.[3]

JUDr. Zdeněk Lhota před letem do Říma (červen 1925)

Popis letounu[editovat | editovat zdroj]

Od svého předchůdce (BH-5) se lišil dvojím řízením a motorovým ložem, které bylo připraveno pro zástavbu nového, hvězdicového motoru Walter NZ-60 (1923). Otevřené kokpity osádky byly v tandemovém uspořádání, chráněné pouze malými větrnými štítky.[2]

Letadlo BH-9 zkonstruovali zakladatelé továrny Avia a letečtí konstruktéři Pavel Beneš a Miroslav Hajn, oproti BH-1 resp. BH-5 byla zvýšena pevnost draku a byl použit silnější motor.[4] Typ BH-9 byl jednomotorový dvoumístný, dolnokřídlý vzpěrový jednoplošník s pevným podvozkem a ostruhou.[5] Používala jej československá armáda k výcviku pilotů. Dosahoval rychlosti při zemi 155 km/ hod. a rychlosti cestovní 120-130 km/hod. Do 2000 m vystoupal za 11 min. 45 vt. a do 3000 m za 30 minut, největší dosažitelná výška 4000 m, jak uváděl v červnu 1925 časopis Svazu československých pilotů Letec.[6]

Trup měl čtyřhranný průřez, pouze první přepážka byla ve tvaru elipsy. Dřevěná kostra trupu byla potažena překližkou. Motor Walter NZ-60 byl upevněn přímo na první trupové přepážce, vrtule dvoulistá, pevná, dřevěná. Hlavní, pevný podvozek s průběžnou osou odpruženou gumovými provazy měl vysokotlaká kola, v zádi trupu byla ostruha. Křídlo bylo celodřevěné, s tlustým profilem. Křidélka byla svařena z ocelových trubek a byla řízena táhly. Stabilizátor byl celodřevěný, směrové a výškové kormidlo bylo z ocelových trubek potažených plátnem.[7]

Pro kurýrní lety mohlo být druhé řízení určené pro žáka vyřazeno z provozu. Letoun nebyl vyzbrojen.[4]

Použití[editovat | editovat zdroj]

Avia BH-9 sloužila v československém letectvu, v Aeroklubu RČs. a jeho pobočkách, v Masarykově letecké lize (MLL) a také jako soukromý letoun. Letouny vlastněné armádou (výr. č. 2-41/L-BONF, 11/L-BONG, 12/L-BONH a 2/L-BONP) létaly do února 1931 i s civilními imatrikulacemi. Po vyřazení z armády byly letounům BH-9 v letech 1933-1935 přiřazeny v leteckém rejstříku imatrikulace výr. č. 8/OK-LIT, 9/OK-IPF, 10/OK-AZE a 11/OK-VAN.[8] Avie BH-9 se účastnily ve dvacátých letech řady leteckých soutěží a závodů, nebo překonávaly rekordy a vykonávaly dálkové a etapové přelety.

V roce 1924 na letounu Avia BH-9 amatérský pilot, JUDr. Zdeněk Lhota ustanovil na uzavřeném 100 km okruhu Kbely, Nové Benátky, Říp, Kbely čs. národní rekordy "Rychlost na 1000 km" s hodnotou 120,088 km/hod a „Rekord na vzdálenost“, když 13. května uletěl 1200 km za 9:46:47 h a dosáhl průměrné rychlosti 123 km/h.[9] Není divu, že na leteckém dni ve Kbelích, pořádaném dne 18. května 1924 se těšil tehdy již populární pilot i jeho letadlo živé pozornosti 30 tisíc návštěvníků.[10] Dále zvítězil dr. Lhota na Avia BH-9 v kategorii sportovních letadel do výkonu 100 HP 7. září 1924 v závodě o putovní "Cenu prezidenta republiky".[11]

Avia BH-9 (L´Aéronautique, únor 1928)

Mnohem častěji tento letoun proslul jako aktér propagačních dálkových letů. V květnu 1925 s jednoplošníkem BH-9 (L-BONF) uskutečnil let z Prahy do Říma a zpět přes Bělehrad. V neděli 17. května 1925 odstartoval při Leteckém dni Svazu československých pilotů ze státního letiště Praha u Kbel a přes Bratislavu, Terst a Bolognu doletěl do Říma.[12] Zpáteční cestu vykonal 23. května přes Pisu, Bolognu, Záhřeb, Bělehrad, Novi Sad a Budapešť do Prahy, kam doletěl 1. června.[13][14] Trať těchto letů měřila 3500 km. Uskutečnil-li se let Lhotův do Říma, pak nutno poznamenat, že Ministerstvo veřejných prací (MVP) celý podnik nejen finančně, ale i morálně podporovalo, dále je třeba zmínit továrny na letadla Avia, Miloš Bondy a spol., továrna na letadla, která vypravila letadlo, jakož i továrny na motory Jos. Walter a spol., která připravila motor Walter NZ-60.[6]

Avia BH-9, L-BONP (Letectví, červenec 1928)

Por. Josef Jíra (L-BONG) provedl ještě v roce 1925 dálkové lety do Paříže a Londýna. A také se účastnil soutěže Coppa d´Italia 1925 avšak bez výraznějšího úspěchu. Vynahradil si to dálkovým nonstop letem Praha - Paříž/Le Bourget - Praha (1800 km), který vykonal 31. srpna 1926 průměrnou rychlostí 130 km/h.[15] Předtím, 5. července 1926 za sokolského sletu uspořádal Aeroklub RČs. velké letecké závody na trase Praha - Hradec Králové - Ostrava - Olomouc - Nitra - Bratislava - Brno - České Budějovice - Plzeň - Praha. Na letounu BH-9 získal první cenu vojenský pilot Václav Vlček.[3]

Josef Heřmanský (1928)

Od roku 1927 byly dálkové lety uznávány za mezinárodní rekordy FAI. Letouny byly rozděleny do kategorií podle objemu válců motorů a hmotnosti letounu. Šlo o modifikovaný návrh, který v základu vypracoval a FAI předložil Aeroklub republiky Československé (ARČs). Jako jedni z prvních se zapsali do rekordních análů pilot škpt. Václav Vlček s cestujícím škpt. Vladimírem Charouskem, kteří uletěli 26. července 1927 600 km a současně vytvořili národní rekord v rychlosti na 100 km hodnotou 134,6 km/h.[16] Ještě v prosinci 1927 tento výkon překonal sám škpt. Václav Vlček s por. Břetislavem Chrastinou v kategorii lehkých dvoumístných letadel o prázdné hmotnosti do 400 kg výkonem 1305,546 km.[17]

Vrcholný výkon zaznamenala 11. července 1928 posádka štábní kapitán letectva Josef Heřmanský a podporučík ing. Ant. Macháček. Na dvoumístné verzi letounu BH-9 (L-BONP) vytvořili světový rekord na uzavřeném okruhu výkonem 1 500 km za 11 hodin a současně vytvořili rychlostní národní rekord 146,734 km/h.[18][19]

Avia BH-9 s motorem Walter NZ-60, Národní technické muzeum (2020)

Ještě v září 1934 stárnoucí BH-9 (OK-IPF) obsadila 2. místo v Národním letu Republiky Československé za pilotáže amatérského pilota ing. Vladimíra Guta (prodejce vozů Bugatti v ČSR) s tov. Novákem.[20] Poslední BH-9 (OK-IPF, výr. č. 9) létala až do roku 1939. Tento letoun v původním vojenském barevném provedení (standardní tříbarevná kamufláž - hnědá, okrová, zelená/hliník) je ve sbírkách Národního technického muzea v Praze.[1]

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Avia BH-9, voj. znač. B-9.9 (později OK-IPF)

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Data dle [1][5]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Osádka: 2
  • Rozpětí: 9,72 m
  • Délka: 6,64 m
  • Výška: 2,53 m
  • Nosná plocha: 13,60 m2
  • Plošné zatížení: 40,5 kg/m2
  • Hmotnost prázdného stroje: 345 kg
  • Vzletová hmotnost: 550 kg
  • Motor: 1× hvězdicový vzduchem chlazený pětiválec Walter NZ-60
    • maximální, vzletový: 75 k (55 kW) při 1750 ot/min
    • nominální, jmenovitý: 60 k (44 kW) při 1400 ot/min
  • Vrtule: dvoulistá, pevná, dřevěná

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Cestovní rychlost: 125 km/h
  • Maximální rychlost: 158 km/h
  • Dostup: 4500 m
  • Stoupavost: 3:50 min do 1000 m, 12:30 min do 3000 m
  • Dolet: 470 km

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c NĚMEČEK, Václav. Československá letadla 1 (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. S. 106-108, 254-255. 
  2. a b PAVLŮSEK, Alois. Sportovní a cvičná letadla. I. vyd. Brno/Praha: CPress v Albatros Media, 2016. 128 s. ISBN 978-80-264-1146-8. S. 13-14. 
  3. a b PUJMAN, Ivo ing. První „boska“ AVIA BH-5 – a ty další [online]. AeroWeb, 2008-02-17 [cit. 2020-04-16]. Dostupné online. 
  4. a b ŠOREL, Václav. Encyklopedie českého a slovenského letectví. I. vyd. Brno: CP Books, 2005. 448 s. ISBN 80-251-0733-7. S. 41. 
  5. a b FLIEGER, Jan. Avia BH-9 [online]. Nelahozeves: Občanské sdružení valka.cz, 2004-01-15 [cit. 2020-04-16]. Dostupné online. 
  6. a b Úspěch čs. letectví za hranicemi!. Letec. 1925-06-01, roč. 1. (1925), čís. 7, s. 1-2. Dostupné online. 
  7. Avia BH-9 [online]. Praha: Národní technické muzeum [cit. 2020-04-16]. Dostupné online. 
  8. Civil Aircraft Register - Czechoslovakia [online]. airhistory.org.uk [cit. 2020-04-16]. Dostupné online. 
  9. Seznam čs. národních rekordů ku dni 31. prosince 1924. Letec. 15.3.1925, roč. 1. (1925), čís. 2. Dostupné online. 
  10. KARMAZÍN, V. ing. Památce JUDr. Zdeňka Lhoty. Letectví. Říjen 1946, roč. 22. (1946), čís. 10, s. 290-293. Dostupné online. 
  11. Jak participují motory firmy Walter na rekordech a úspěších českoslov. letectví. Národní listy. 27.9.1925, roč. 65. (1925), čís. 265, s. 12. Dostupné online. 
  12. -, ja-. Lhotův let Praha - Řím. Letectví. Květen 1925, roč. V. (1925), čís. 5, s. 97-98. Dostupné online. 
  13. K letu Ing. Dr. Lhoty z Prahy do Říma. Český svět. 28.5.1925, roč. 21 (1925-6), čís. 36, s. 8. Dostupné online. 
  14. LET DRA ZD. LHOTY PRAHA-ŘÍM. Světozor. 4.6.1925, roč. 1924-1925 (25.), čís. 19, s. 475. Dostupné online. 
  15. Skvělý výkon por. Jíry na letadle Avia B. H. 9 s motorem Walter 60 k. s.. Letec. 1926-09-15, roč. 2 (1926), čís. 14, s. 3. Dostupné online. 
  16. HARTMAN, A. R. Náš letecký sport. Letec. 1927-11-15, roč. 3. (1927), čís. 6, s. 14-15. Dostupné online. 
  17. HARTMAN, A. R. Nové světové rekordy. Letec. 1927-12-15, roč. 3. (1927), čís. 7, s. 5-7. Dostupné online. 
  18. Stávající světové a národní čs. rekordy letecké. Letectví. Prosinec 1928, roč. VIII. (1928), čís. 12, s. 398. Dostupné online. 
  19. Škpt. p. l. Heřmanský překonává na Avii BH-9 s motorem Walter 60 ks. světový rekord. Letectví. Červenec 1928, roč. VIII. (1928), čís. 7, s. 208-209. Dostupné online. 
  20. BENEŠ, Pavel. Po Národním letu Republiky Československé. Letectví. Říjen 1934, roč. XIV. (1934), čís. 10, s. 361-365. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KRYBUS, J. Avia BH-9, Letectví a kosmonautika 1971/17
  • FIDLER, J. SLUKA, V. Encyklopedie branné moci Republiky československé 1920-38, Libri 2006, ISBN 80-7277-256-2
  • ŠOREL, V. Letadla československých pilotů, Albatros 1986
  • TAYLOR, Michael J. H. (1989). Jane's Encyclopedia of Aviation. (anglicky), London: Studio Editions. p. 86.
  • World Aircraft Information Files. (anglicky), London: Bright Star Publishing. pp. File 889 Sheet 86.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]