Beneš-Mráz Be-550 Bibi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Beneš-Mráz Be-550 Bibi
Beneš-Mráz Be-550 Bibi s motorem Walter Mikron II
Beneš-Mráz Be-550 Bibi s motorem Walter Mikron II
Určení sportovní letoun
Výrobce Beneš-Mráz
Šéfkonstruktér Pavel Beneš
První let 28.12.1936
Uživatel Československo
Velká Británie, Francie, Egypt
Výroba 1936-1940
Vyrobeno kusů 19-25
Další vývoj Beneš-Mráz Be-555 Super Bibi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Beneš-Mráz Be-550 Bibi byly československé sportovní dvoumístné dolnoplošníky z druhé poloviny třicátých let 20. století, které byly vyrobeny ve firmě Beneš-Mráz v Chocni,[1] která je vyvinula v plodném roce 1936. Letouny byly určeny pro sportovní a turistické létání.

Beneš-Mráz Be-550 Bibi, prototyp (1936)

Vývoj a užití[editovat | editovat zdroj]

Jednalo se o další model do řady úspěšných předválečných letadel této firmy, která byla vyráběna pro sportovní účely. Světovou premiéru si prototyp Be-555 odbyl od 13. listopadu 1936 na XV. mezinárodním aerosalónu v Paříži, kde vzbudil značnou pozornost.[2]

Představení neimatrikulovaného prototypu v Paříži se ukázalo jako předčasné, neboť záhy se objevili vážní zájemci a ty bylo nutno odkázat s možnými dodávkami na pozdější dobu. První let se uskutečnil až 28.12.1936.[3] První sériové stroje byly k dispozici až v polovině roku 1937 (OK-BEP, OK-BET).[1]

Beneš-Mráz Be-550 Bibi, prototyp (1936)

Letoun se sedadly vedle sebe zkonstruovaný ing. Pavlem Benešem byl v roce 1936 svého druhu ojedinělou konstrukcí v celém světovém letectví. Lehká turistická letadla této kategorie s motory o výkonu 40-60 k (29-44 kW) dosahovala v té době maximální rychlosti 140-155 km/h (např. RWD-16, Koolhoven F.K.53 Junior, Rogožarski SIM-VI, Zlín Z-XII), zatímco Be-550 dosahovala maximální rychlosti 180 km/h a cestovní rychlosti 155 km/h.[4]

Celkem bylo v letech 1937-8 rozpracováno 19, z nichž některé byly prodány do Velké Británie, Francie a Egypta. Značná část rozpracovaných draků vzhledem k napjaté politické situaci před II. světovou válkou však zůstala nedokončena. Podle[3] letounů Be-550 bylo vyrobeno 25. S československou imatrikulací jich létalo 5 (mimo 2 výše uvedených ještě OK-BES, -BEU a -MAE).[5]

Popis letounu[editovat | editovat zdroj]

Letoun Be-550 byl dolnokřídlý jednoplošník, jehož křídlo bylo složeno ze tří částí. Střední část byla vcelku s trupem a obě krajní, odnímatelné části byly upevněny na závěsech. Křídlo bylo dřevěné s dýhovaným potahem. Dřevěný, dýhovaný, šestihranný trup byl vyroben v jednom celku s nástavky křídla, stabilizační a kýlovou plochou. Dvoumístný kokpit byl umístěn téměř v těžišti letadla. Kryt kabiny měl na obou stranách vpřed odklopitelná dvířka se zasouvatelnými postranními okénky. Za sedadly byl prostor pro zavazadla. Řízení bylo dvojité s jedinou, rozvidlenou pákou a zdvojenými nožními pedály.[6]

Beneš-Mráz Be-550 Bibi, rekordní letoun (1938)

Podvozek byl složen ze dvou samostatných částí upevněných na hlavním nosníku křídla. Odpérováním byl gumovými prstenci s třecím tlumičem. Každá z polovin podvozku byla opatřena aerodynamickými kryty. "Kalhotové" kryty byla u pozdějších strojů nahrazeny profilováním podvozkové vzpěry a kapkovitým krytem kola. Ostruha byla vyrobena z listových pružin.[7]

Motorové lože bylo svařeno z ocelových trubek a neslo pružně uložený invertní čtyřválcový vzduchem chlazený motor Walter Mikron II o výkonu 44-48 kW/60-65 k. Dvě benzínové nádrže (2x30 l) byly umístěny v nástavcích křídel trupu, z nichž palivo dopravovalo čerpadlo ke karburátoru. Olejová nádrž s objemem 10 l byla umístěna pod motorem u protipožární stěny.[4]

Be-550 (OK-BET), vítězný letoun z Národního letu 1937 po přeletu do Velké Británie (1939)

Operační nasazení[editovat | editovat zdroj]

Od poloviny roku 1937 byla letadla dodávána jednotlivým aeroklubům Aeroklubu RČs., Ministerstvu veřejných prací, některá zůstala v majetku továrny Beneš-Mráz.

Letoun s imatrikulací OK-BET (výr. č. 2) přeletěl v roce 1939 do Velké Británie. Zachoval se tam po celou válku a po generální opravě v roce 1947 byl využíván k dopravním účelům s imatrikulací G-AGSR. Kariéra tohoto letadla, prodaného později soukromému majiteli, skončila 25. října 1951 po nehodě u městečka White Waltham v hrabství Berkshire. Jeden letoun byl v roce 1939 prodán do Egypta (SU-ACD). Měl tovární krémovou barvu s červenými a černými pruhy. Svoji kariéru ukončil v roce 1947 v Palestině s registrací VQ-PAQ.[8] V roce 1939 bylo několik letadel po okupaci Československa zabaveno fašistickým Německem a následně byly použity v leteckých školách Luftwaffe.[9] Společnost Décauville z Francie zakoupila v roce 1937 na tento letoun výrobní a prodejní práva. Za přispění techniků z továrny Beneš-Mráz byl postaven ve Francii jeden letoun, ale následně se firma dostala do hospodářských potíží a ve výrobě nepokračovala.

Ve dnech 24.-26. září 1937 se letoun Be-550 (OK-BET, výr. č. 2) za pilotáže Vladislava Krejčího a Karla Divíška z Moravskoslezského aeroklubu zúčastnil 3. ročníku Národního letu RČs. V celkovém pořadí zvítězil rychlostí 186,8 km/h a při závodu spotřeby dosáhl spotřeby 6,5 kg na 100 km.[10] Dne 12. května 1938 byl vytvořen škpt. Jaroslavem Polmou a kpt. Františkem Zeleným s tímto letounem Be-550 (OK-BES, výr. č. 4) na trati 100 km mezinárodní rychlostní rekord 174,064 km/h. Rekord byl proveden na rychlostním trojúhelníku Praha - Benátky - Říp - Praha. Bylo použito pohonné směsi Biboli, kterou dodala Společnost pro zpeněžení lihu.[11]

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Údaje podle[1][4]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Osádka: 2
  • Rozpětí: 11,5 m
  • Délka: 7,15 m
  • Výška: 1,9 m
  • Nosná plocha: 14 m²
  • Hmotnost prázdného stroje: 340 kg
  • Vzletová hmotnost: 560 kg
  • Plošné zatížení: 37,2 kg/m²
  • Pohonná jednotka: invertní řadový vzduchem chlazený čtyřválec Walter Mikron II
  • Vrtule: dvoulistá, dřevěná, okovaná

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost: 180-195 km/h
  • Cestovní rychlost: 155-170 km/h
  • Přistávací rychlost: 60 km/h
  • Čas výstupu do 1000 m: 6:30 min.
  • Praktický dostup: 3500 m
  • Teoretický dostup: 4000 m
  • Dolet: 750 km

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c NĚMEČEK, Václav. Československá letadla 1918-1945. III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. S. 203-204, 264-265, 297. 
  2. BENEŠ, Pavel. Československý průmysl na XV. mezinárodní letecké výstavě v Paříži. Letectví. Listopad 1936, roč. XVI. (1936), čís. 11, s. 433-4. Dostupné online. 
  3. a b FLIEGER, Jan. Beneš-Mráz Be-550 Bibi [online]. Nelahozeves: Občanské sdružení valka.cz, 3.2.2004 [cit. 2019-06-18]. Dostupné online. 
  4. a b c -, k. Nejrychlejší dvousedadlové letadlo s motorem o 50 k.s.. Letectví. Únor 1937, roč. 17. (1937), čís. 2, s. 51-53. Dostupné online. 
  5. SOUKUP, Pavel. Imatrikulace letadel Be-550 [online]. Československé letectví - web o historii letectví u nás [cit. 2019-06-18]. Dostupné online. 
  6. Letadla Be továrny ing. P. Beneš - ing. J. Mráz v Chocni. Letectví. Květen-červen 1937, roč. 17. (1937), čís. 5-6, s. 245-8. Dostupné online. 
  7. Beneš-Mráz Be-50, Be-252, Be-550, Be-555. Bulletin Walter. Červen 1939, roč. 1939, čís. 2, s. 100. 
  8. Benes Mraz Be.550 Bibi [online]. Wings palete [cit. 2019-06-18]. Dostupné online. 
  9. VOLKOV, Dale. Be.550 Bibi (rusky) [online]. http://www.airwar.ru (Уголок неба) [cit. 2019-06-18]. Dostupné online. 
  10. Národní let RČs 1937. Letectví. Říjen 1937, roč. 17. (1937), čís. 10, s. 434-8. Dostupné online. 
  11. SI. Mezinárodní rychlostní rekord letadla Bibi - Be 550. Letectví. Červen 1938, roč. 18. (1938), čís. 6, s. 229. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]