Aero Ae-45

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Aero Ae-45
Aero Ae-145
Aero Ae-145
Určení dopravní letoun
Výrobce Aero Vysočany, Let Kunovice
První let 21. července 1947
Zařazeno 1949
Uživatel Československo
NDR Polsko SSSR
Vyrobeno kusů 590 ks
Aero Ae-145 na leteckém dni na letišti Bonn-Hangelar
Aero Ae-145 používaný v Polsku jako letecká ambulance

Aero Ae 45 je československý dopravní celokovový dvoumotorový letoun, který se zejména v padesátých letech proslavil v mnoha zemích světa.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Po skončení druhé světové války se vyráběly v továrně Aero Vodochody německé letouny, pro něž existovaly díly a originální materiál a oficiální vedení nepřemýšlelo o vývoji vlastního stroje. Byla zde však skupina konstruktérů (Miroslav Baitler, Pavel Rosendorf, Jiří Bouzek, Ondřej Němec a František Vlk), která se rozhodla pokračovat v předválečné tradici firmy. Jejich záměrem bylo vyrobit letoun, který by se uplatnil na trhu a tak došlo k rozhodnutí postavit čtyřmístný celokovový dvoumotorový dolnoplošník, který by sloužil při nepravidelné letecké dopravě, obchodních a služebních cestách. S vývojem stroje se začalo v létě 1945 a jeho plány byly nakresleny po pracovní době, bez šanci na odměnu. Situace se změnila po jmenování nového vedení a stavba budoucího letounu Aero Ae-45 byla povolena oficiálně.

První prototyp letounu pod označením Ae.45.1 (OK-BCA) zalétal 21. července 1947 František Vnuk. Zkušební lety dále pokračovaly s pilotem Karlem Vaňkem. Prototyp byl veřejnosti představen 7. září 1947 na leteckém dnu v Praze-Ruzyni, po kterém se zapojil do intenzivních letových zkoušek v zalétavacím oddělení Leteckých závodů, n.p. Testy prováděné pilotem Janem Anderlem během 14 letů odhalily mimo jiné nedostatečnou účinnost výškovky.

Dne 12. března 1948 odstartoval druhý letový prototyp Ae 45.2 (OK-CCA), u kterého se podařilo odstranit většinu závad. Vedle pozměněné ocasní části byly provedeny úpravy zlepšující výhled pilotů z kabiny.

V letech 19481949 se konaly zkušební lety s oběma prototypy po celém světě, při nichž bylo letadlo hodnoceno i od zahraničních pilotů jako velmi dobré. Proto bylo rozhodnuto o sériové výrobě, a tak již 16. dubna 1949 vzlétl první sériově vyrobený letoun.

První vyrobené „Pětačtyřicítky“ odebrali zákazníci v Maďarsku, kde létaly nejprve u vojenského letectva pod označením G-007, Švýcarsku a Itálii. Prvním československým uživatelem Ae-45 se stala gottwaldovská společnost Svitlet. Několik dalších exemplářů odebralo československé vojenské letectvo, u kterého pod označením K-75 plnily kurýrní lety a pokračovací výcvik. Na tomto typu létaly u 50. splp v Klecanech také první vojenské pilotky. Typ Aero Ae-45 převzalo rovněž Bezpečnostní letectvo a ČSA. Domácí letecký přepravce s nimi od roku 1951 zahájil pravidelnou taxislužbu.

O letadlo byl velký zájem ve světě, ovšem roku 1951 došlo s přípravami na masovou licenční výrobu sovětských vojenských typů k zastavení výroby a k zastavení práce na dalším prototypu pokračovatele Ae-145. O letoun však byl velký zájem i v domácích aeroklubech a v armádě, a tak bylo roku 1953 rozhodnuto, že výroba bude dále pokračovat v letecké továrně v Kunovicích pod vedením Ing. Ladislava Smrčka. Nejprve bylo v létech 1954 a 1955 vyrobeno dvacet sériových kusů Ae-45, kterou v produkci vystřídala verze Ae-45S Super s novými stavitelnými vrtulemi V-401 nebo V-405, pozměněnou kapotáží motorů a s upraveným přístrojovým vybavením.

Dalším vývojem vznikla v Kunovicích verze Aero Ae-145 poháněná dvojicí silnějších motorů M-332 s výkonem 103 kW.

Největší zahraniční úspěchy letounu Ae-45[editovat | editovat zdroj]

V anglickém závodě „Norton Griffiths Challenge Trophy“, konaném v srpnu 1949 v Birminghamu, zvítězil s Ae-45 (OK-DCL) šéfpilot Jan Anderle, týž pilot provedl non-stop přelet Sahary, W. B. Riley letěl z Prahy na Cejlon, D. Beard z Prahy do Hongkongu ve třech etapách přes 1600 km dlouhých, R. Ceschina vyhrál soutěž „Championship of Italy“. Letoun Ae-45S přelétl jako první čs. letoun Atlantik z Buenos Aires do Milána s mezipřistáním na ostrově Fernando de Norronha.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Aero Ae-45 byl používán jak v civilním, tak ve vojenské letectví. Jako civilní dopravní letoun byl známý jako „aerotaxi“, ve velkém se vyvážel do zahraničí. V 50. letech sloužilo kolem 50 strojů Ae-45 v aerotaxovém oddíle Československých aerolinií, který zajišťoval čs. podnikům a jednotlivcům lety na objednávku.[1]

První instruktoři motorového létání z aeroklubů Brno, Hradec Králové, Nitra, Olomouc, Pardubice a Vrchlabí se na Ae-45 přeškolili v prosinci roku 1955 v Ústřední letecké škole Svazarmu v Kralupech nad Vltavou. Do aeroklubů přišly Ae-45 až v roce 1956 po přeřazení od armády a ČSA.

Létal v tvrdých klimatických podmínkách SSSR a Číny, kam byl dodáván ve velkých sériích. Celkem bylo vyrobeno 590 letounů, z toho 200 ks Ae-45 v Aeru Vysočany, 228 ks Ae-45S a 142 kusů zmodernizovaného Ae-145 v Letu Kunovice.

Verze letounu[editovat | editovat zdroj]

  • Aero Ae-45 – základní typ s motory Walter Minor 4-III z produkce Aera Vysočany
  • Aero Ae-45S – zdokonalená verze vyráběná v Letu Kunovice
  • Aero Ae-145 – úprava verze Ae-45S ve Strojírnách první pětiletky (Let) Kunovice s motory M-332
  • K-75 – vojenské označení Aera Ae-45

Technické údaje (Ae-45)[editovat | editovat zdroj]

Data podle: Němeček[2]

  • Rozpětí: 12,25 m
  • Délka: 7,54 m
  • Výška: 2,3 m
  • Nosná plocha: 17,09 m²
  • Hmotnost vlastní: 820 kg
  • Hmotnost vzletová: 1400 kg
  • Pohonná jednotka: Walter Minor 4-III
  • Výkon pohonné jednotky: 2 x 77 kW (105 k)
  • Maximální rychlost: 280 km/h
  • Cestovní rychlost: 245 km/h
  • Výstup na 2000 m: 9 min
  • Maximální dolet: 1000 km
  • Dostup: 4700 m

Technické údaje (Ae-45S)[editovat | editovat zdroj]

Let Aero Ae-45S Super

Data podle: Němeček[2]

  • Rozpětí: 12,25 m
  • Délka: 7,54 m
  • Výška: 2,3 m
  • Nosná plocha: 17,09 m²
  • Hmotnost vlastní: 960 kg
  • Hmotnost vzletová: 1600 kg
  • Pohonná jednotka: Walter Minor 4-III
  • Výkon pohonné jednotky: 2 x 77 kW (105 k)
  • Maximální rychlost: 265 km/h
  • Cestovní rychlost: 230 km/h
  • Výstup na 2000 m: 12 min
  • Maximální dolet: 1350 km
  • Dostup: 4350 m

Technické údaje (Ae-145)[editovat | editovat zdroj]

Data podle: Němeček[2]

  • Rozpětí: 12,27 m
  • Délka: 7,77 m
  • Výška: 2,3 m
  • Nosná plocha: 17,09 m²
  • Hmotnost vlastní: 960 kg
  • Hmotnost vzletová: 1500 kg
  • Pohonná jednotka: Walter M-332
  • Výkon pohonné jednotky: 2 x 103 kW
  • Maximální rychlost: 282 km/h
  • Cestovní rychlost: 250 km/h
  • Stoupavost: 5 m/s
  • Maximální dolet: 1700 km
  • Dostup: 5900 m

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČSA čtenářům L+K: Aero Ae-45/Ae-45S. Letectví a kosmonautika. 1995, roč. LXXI, čís. 10.  
  2. a b c NĚMEČEK, Václav. Dvoumotorová obchodní letadla. 1. vyd. Praha : Nakladatelství dopravy a spojů, 1987. (Atlas letadel)  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NĚMEČEK, Václav. Dvoumotorová obchodní letadla. 1. vyd. Praha : Nakladatelství dopravy a spojů, 1987. (Atlas letadel)  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]