Transatlantický let

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Transatlantický let je let letadla přes Atlantský oceán z Evropy, Afriky, Blízkého východu, do Severní, Střední či Jižní Ameriky. Transatlantické lety jsou běžné od poloviny 20. století po dostatečném pokroku v letectví.

Historie a prvenství[editovat | editovat zdroj]

Havarovaný Vickers Vimy Alcocka a Browna (1919).

První přelet Atlantiku uskutečnil v květnu 1919 Albert Read v hydroplánu Curtiss NC-4 amerického námořnictva. Let na vzdálenost 7 284 km z Rockaway ve státu New York do jihoanglického Plymouthu se zastávkami v Trepassey (Newfoundland), Faial a Ponta Delgada (Azory) a Lisabonu trval 23 dní. První přelet severního Atlantiku bez mezipřistání provedli britové John William Alcock a Arthur Whitten Brown následujicí měsíc mezi kanadským ostrovem Newfoundland a irským Clifdenem v upraveném bombardéru Vickers Vimy. Let dlouhý 3 630 km trval 16 hodin a 27 minutu a skončil nouzovým přistáním. Pouze o 2 týdny později následoval zpáteční přelet oceánu první vzducholodí R 34 ze skotského East Fortune do Mineoly v New Yorku pod velením majora Herberta Scotta. Její let trval 108 hodin a 12 minut. Při přistání jí zbývalo palivo už jen na několik málo hodin letu. Zpáteční cestu díky příznivému větru zvládla za 75 hodin. Nejrychlejší parníky té doby potřebovaly k přeplutí Atlantiku čtyři dny.

Charles Lindbergh a jeho letadlo Spirit of Saint Louis.

První přelet jižního Atlantiku uskutečnili portugalští letci Gago Coutinho a Sacadura Cabral v roce 1922 ve dvouplošnících Fairey III. Přelet provedený na etapy mezi portugalským Lisabonem a brazilským Rio de Janeirem trval téměř dva měsíce. Jiná portugalská posádka (Sarmento de Beires, Jorge de Castilho a Manuel Gouveia) dosáhla o pět let později prvního nočního přeletu 16. dubna 1927 z ostrovů Bijagós v Portugalské Guinei do brazilského Fernando de Noronha. K přeletu použili létající člun Dornier Wal.

Celosvětovou popularitu získal Charles Lindbergh, který jako první člověk sám nonstop letem překonal Atlantik a to mezi severoamerickým a evropským kontinentem. Se svým jednomotorovým strojem Spirit of St. Louis vzlétl z Rooseveltova letiště na Long Islandu 20. května 1927 a za 33,5 hodin přistál na pařížském letiěti Le Bourget (jeho vnuk Erik Lindbergh zopakoval tento let o 75 let později v roce 2002 v čase 17 hodin a 17 minut). Francouzský prezident Lindberghovi udělil Řád čestné legie. Při zpáteční cestě do Spojených států jej doprovázela celá flotila válečných lodí a letadel až do Washingtonu, kde převzal od prezidenta Calvina Coolidge vyznamenání Záslužný letecký kříž. 21. března 1929 byl za svůj přelet Atlantiku vyznamenán nejvyšším armádním vyznamenáním USA – Medailí cti. Lindbergh svým letem také vyhrál Orteigovu cenu – 25 000 dolarů – vypsanou v roce 1919 a měla být vyplacena prvnímu letci, který nonstop letem přeletí Atlantský oceán z New Yorku do Paříže nebo obráceným směrem.

První úspěšný nonstop let východozápadním směrem uskutečnila trojčlenná posádka letadla Bremen typu Junkers W33 v noci z 12 na 13. dubna 1928 z letiště Baldonnel v Irsku a přistáli u kanadského ostrůvku Greenly, ležícího v průlivu Belle Isle u hranic Quebecu a Labradoru.

V říjnu 1928 zahájila DELAG se vzducholodí LZ 127 Graf Zeppelin pravidelné komerční transatlantické lety (Friedrichshafen – Lakehurst, New Jersey, později Frankfurt nad Mohanem – Lakehurst). V létě 1931 zahájila DELAG provoz jihoatlantských letů do Rio de Janeira.

První ženou přeletivší atlantský oceán a zároveň první osobou, která samostatně přeletěla z Anglie do severní Ameriky byla Beryl Markham v roce 1936.

10. srpna 1938 uskutečnila německá Lufthansa 25 hodin trvající nonstop let z Berlína do New Yorku v prototypu letadla Focke-Wulf Fw 200. Zpáteční let trval necelých 20 hodin. Lufthansa plánovala zavést pravidelné lety, ale k tomu nedošlo z důvodu vypuknutí války.

První přelet Atlantiku vrtulníkem uskutečnil Dick Smith v srpnu 1982 ve stroji Bell Jetranger III.

Statistiky[editovat | editovat zdroj]

V roce 2015 bylo na transatlantických letech celkem k dispozici přibližně 44 milionů sedadel, což bylo o 6 % více než minulý rok. Nejvíce transatlantických letů vzlétalo z Evropy z londýnského letiště Heathrow (kapacita 231 532 lidí týdně), dále z pařížského letiště Charlese de Gaulla (kapacita 129 831 lidí týdně). Z Ameriky byla největší sedadlová kapacita týdně z newyorského letiště JFK (198 442 sedadel), poté z kanadského Pearsonova letiště v Torontu (90 982 sedadel).

Největší kapacitu sedadel na transatlantických letech poskytovaly v roce 2015 následující aerolinky – nejvíce Delta Air Lines (5,33 milionů), British Airways (4,85 milionů) a United Airlines (4,78 milionů).

Ve stejném roce byl nejčastější typ letounu na transatlantických linkách Airbus A330 (26 %), Boeing 777 (20 %) a Boeing 767 (19 %).

Transatlantické lety z Česka[editovat | editovat zdroj]

Naprostá většina transatlantických letů z Česka se v historii a v současnosti létá z největšího českého Letiště Václava Havla Praha.

Historické[editovat | editovat zdroj]

Letecká společnost Původ Destinace Zahájení–ukončení Typ letounu Poznámky
Air Canada KanadaKanada Kanada Montréal 1970–1977 Douglas DC-8
Air Transat KanadaKanada Kanada Toronto ?–2018 Airbus A310/A330
Cubana de Aviación KubaKuba Kuba Havana 1961–? Bristol Britannia
Československé aerolinie ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo Havana 1962–? Bristol Britannia První transatlantická linka z Česka, letoun koupený od Cubana
Montréal, New York–JFK 1970–? Iljušin Il-62
Havana, Mexico City 1990–? Iljušin Il-62
České aerolinie ČeskoČesko Česko Toronto ?–2007 Airbus A310
Montréal ?–2008 Airbus A310
New York–Newark 2003–2009 Airbus A310
Delta Air Lines USAUSA USA Atlanta 2007–2011 Boeing 767-300ER Linka ukončena kvůli malé poptávce.[1]
Pan American USAUSA USA New York–JFK 1945–1948, 60. léta 20. století–?[2] Lockheed Constellation,

Douglas DC-8,

Boeing 727

Současné[editovat | editovat zdroj]

K roku 2020 fungují z Česka následující pravidelné transatlantické lety.

Letecká společnost Původ Destinace Zahájení Typ letounu Typ linky
Air Canada Rouge KanadaKanada Kanada Toronto 2016 Boeing 767 Sezónní pravidelná linka
Air Transat KanadaKanada Kanada Montréal 2014 Airbus A310

Airbus A330

Sezónní pravidelná linka
American Airlines USAUSA USA Filadelfie 9. květen 2018 Boeing 767 Sezónní pravidelná linka
8. květen 2020 Sezónní pravidelná linka
Delta Air Lines USAUSA USA New York–JFK ? Boeing 767

Airbus A330

Sezónní pravidelná linka

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Transatlantic flight na anglické Wikipedii.

  1. Delta končí s linkou z Prahy do Atlanty, přes oceán bude létat méně. iDNES.cz [online]. 2011-11-21 [cit. 2016-12-16]. Dostupné online. 
  2. AEROWEB.CZ. Zapomenuté aerolinie v Praze - Aeroweb.cz. www.aeroweb.cz [online]. [cit. 2016-12-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]