Let Kunovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Aircraft Industries, a.s.
Russian Air Force Let L-410 Medvedev-1.jpg
Základní údaje
Právní formaakciová společnost
Datum založeníBrno, 2004
ZakladatelŠkoda
SídloKunovice, ČeskoČesko Česko
Adresa sídlaNa Záhonech 1177, Kunovice, 686 04, Česko
Souřadnice sídla
Klíčoví lidéIlona Plšková (generální ředitelka)
Charakteristika firmy
Oblast činnostiletecký průmysl
Produktyvýroba, vývoj, montáž, údržba letecké techniky
Obrat2,4 mld. Kč (2020)[1]
Provozní zisk340,9 mil. Kč (2020)[2]
176,7 mil. Kč (2019)[2]
Výsledek hospodaření271 mil. Kč (2020)[2]
133,3 mil. Kč (2019)[2]
Celková aktiva3,1 mld. Kč (2020)[2]
2,4 mld. Kč (2019)[2]
Vlastní kapitál1,5 mld. Kč (2020)[2]
1,3 mld. Kč (2019)[2]
Zaměstnanci1085 (31.12.2020)[1]
MajitelLET Kunovice a.s.
Poznámky15 letounů ročně (2020)[1]
Identifikátory
Oficiální webwww.let.cz
IČO27174841
LEI315700G6ESSDU1GMJ991
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aircraft Industries, a.s. (dříve Let Kunovice) je český (původně československý) letecký výrobce sídlící v Kunovicích. Známý je hlavně výrobou letounů L-410 Turbolet, kterých bylo vyrobeno téměř 1300 ks a kluzáků Let L-13 Blaník. Firma patří pod českou společnost Omnipol.[3][4] Firma dodnes provozuje šesté největší letiště v ČR a provozuje soukromé střední učiliště.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Československo[editovat | editovat zdroj]

L-200 Morava
Let L-410 Turbolet byl v minulosti provozovaný ruskou leteckou společností Aeroflot
Prototyp dopravního letounu Let L-610M

Stavba továrny jako součásti Škodovky začala v roce 1936. Před a během války fungovala nedostavěná továrna jako opravna. Po válce byla znárodněna a v letech 1950-53 byla nově postavena. Mezi lety 1957-1967 byla přejmenována na SPP („Strojírny první pětiletky“), v roce 1967 se vrátila k původnímu názvu Let. Vyráběly se tu víceúčelové letouny Aero Ae 45 a Aero Ae 145 a v licenci od roku 1953 sovětské cvičné letouny Jakovlev Jak-11 (pod označením C-11, cvičný typ pod označením C-11U).

V roce 1957 se začalo s vývojem lehkého víceúčelového a sportovního letounu L-200 Morava a o čtyři roky později s úspěšným zemědělským letounem Z-37 Čmelák. Také se zde vyráběl cvičný letoun L-29.

Po celá léta firma vyvíjela a vyráběla mnoho typů kluzáků – Zlín Z-22, Z 124 Galanka, LF 109 Pionýr, Z 425 Šohaj. Nejúspěšnějším typem byly Blaníky – L-13 Blaník, Let L-23 Super Blaník a moderní pokračovací kluzák Let L-33 Solo.

V průběhu 60. let zde byl vyvinut 19místný turbovrtulový letoun – L-410 Turbolet, který se vyrábí doposud. Tento typ prošel mnoha vylepšením a modernizacemi; L 410 UVP-E20 a L 420 jsou samostatně certifikovány úřady EASA a FAA.[5]

Česko[editovat | editovat zdroj]

Společnost LET, a.s. vznikla v roce 1991. Společnosti hrozil krach již v letech 1995 až 1997[6], konkurs byl na majetek společnosti vyhlášen v roce 2000.[6][7] Podnik koupila v roce 2001 společnost Moravan Otrokovice (či ZLIN Aircraft),[7] která jej vložila do nové společnosti LETECKÉ ZÁVODY a.s..[8] Na společnost Letecké Závody byl vyhlášen konkurs v roce 2004.[8][9] Podnik koupila v roce 2005 společnost Aircraft Industries.[10] Tuto společnost vlastnila česká společnost PAMCO INT. a.s. podnikatele Pavla Musely, v roce 2008 však 51% podíl v Aircraft Industries prodala ruské společnosti UGMK ruských podnikatelů Iskandera Machmudova a Andreje Kozycina, zbylých 49% pak v roce 2012.[4] V roce 2018 se 100% vlastníkem stává společnost Ostov ruského podnikatele Andreje Kozycina.

Dne 10. listopadu 2011 se v areálu firmy stala tragédie, kdy bývalý zaměstnanec firmy Karel Musela zastřelil dva členy představenstva a následně namířil zbraň proti sobě. Postřelil také ředitelku firmy Ilonu Plškovou.[11]

V roce 2022 závod od společnosti Ostov ruského majitele Andreje Kozycina odkoupila česká společnost Omnipol.[3]

Letouny[editovat | editovat zdroj]

  • Aero Ae-45S a Aero Ae-145 – výroba 1951–1961, vyrobeno 390 kusů
  • Let C-11 – česká verze sovětského cvičeného letounu Jakovlev Jak-11, v letech 1953–1956 zde bylo vyrobeno 707 kusů
  • Let L-200 Morava – výroba 1957–1964, vyrobeno 361 kusů
  • Let L-610 – největší v Česku konstruovaný letoun, vyrobeno pouze 8 prototypů v letech 1988-1997
  • Let L-410 Turbolet – výroba 1971–současnost, vyrobeno více než 1 200 ks
  • Let L-410 NG – nová generace L-410 Turbolet, výroba od 2018

Kluzáky[editovat | editovat zdroj]

Kluzák Let L-13 Blaník, vyrobený ve více než 3000 kusech

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Výroční zpráva Aircraft Industries, a.s. za rok 2020
  2. a b c d e f g h výroční zpráva. Dostupné online.
  3. a b Kunovickou Aircraft Industries kupuje od ruského majitele Omnipol. České noviny [online]. Čtk, 2022-04-27 [cit. 2022-05-02]. Dostupné online. 
  4. a b Výroční zpráva Aircraft Industries, a.s. za rok 2020
  5. technik.ihned.cz. technik.ihned.cz [online]. [cit. 2007-07-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-07-17. 
  6. a b Úplný výpis z obchodního rejstříku společnosti LET, a.s., vložka B 238 vedená u Krajského soudu v Brně
  7. a b iDnes.cz: Moravan koupil Let Kunovice
  8. a b Úplný výpis z obchodního rejstříku LETECKÉ ZÁVODY a.s., vložka B 3630 vedená u Krajského soudu v Brně
  9. Konkursní noviny: Nejvíce krachů v regionech s vysokou nezaměstnaností[nedostupný zdroj]
  10. Konkursní noviny: Letecká továrna znovu na prodej. www.konkursni-noviny.cz [online]. [cit. 2013-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06. 
  11. Nová fakta o kunovické tragédii: Musela popravil manažery na útěku!. Ahaonline.cz [online]. 2011-11-13. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]