Aero L-39NG

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
L-39NG
První prototyp L-39NG ev. č. 0475
První prototyp L-39NG ev. č. 0475
Určení cvičný a lehký bojový letoun
Výrobce Aero Vodochody
Šéfkonstruktér Ing. Jaromír Lang
První let 14. září 2015 (L-39CW)
22. prosinec 2018 (L-39NG)
Charakter ve vývoji / ve výrobě
Uživatel Centrum leteckého výcviku (Česko)
několik objednávek ze zahraničí
Vyrobeno kusů 1 L-39CW, 1 L-39NG
Varianty L-39CW, L-39NG
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aero L-39NG (Next Generation) je projekt nové generace podzvukového cvičného letounu Aero L-39 Albatros. L-39NG vychází z původní aerodynamické koncepce L-39, ale jeho konstrukčně a technologicky upravený trup doplňuje nové křídlo s integrální palivovou nádrží, moderní přístrojové vybavení a pohonná jednotka s vyšší životností. Podle výrobce mají být jednou z předností letounu nízké pořizovací a provozní náklady oproti výkonnějším cvičným strojům kategorie M-346 či Jak-130. L-39NG je kromě výcviku pilotů navržen také pro plnění bitevních, hlídkových a průzkumných úkolů.

Program Albatrosu nové generace je rozdělen do dvou fází. První z nich počítá se zástavbou moderní avioniky a především motoru FJ-44-4M do stávajících L-39, přičemž po konci životnosti těchto draků bude možné využít pohonnou jednotku v nově vyrobených letounech. Druhá fáze zahrnuje vývoj a výrobu zcela nového L-39NG.

Technologický demonstrátor L-39NG, označovaný jako L-39CW, poprvé vzlétl 14. září 2015 s osádkou tvořenou továrními piloty Miroslavem Schütznerem a Vladimírem Kvardou.[1] Nově vyrobený letoun L-39NG byl poprvé představen 12. října 2018 v továrně Aero ve Vodochodech.[2] Prototyp výrobního čísla 7001 s přiděleným evidenčním číslem 0475 poprvé vzlétl 22. prosince 2018.[3] Plánovaná sériová výroba[4] začala v únoru 2019.[5] Odhadovaná cena za letoun je 10 milionů amerických dolarů.[6]

Vývoj a konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Na provozně i exportně úspěšné proudové cvičné letouny Aero L-39 Albatros navázaly v 90. letech stroje Aero L-39MS Albatros (L-59 Super Albatros) a Aero L-159 Alca, které však nedosáhly objemu výroby ani rozšířenosti jejich předchůdce. V roce 2013 se objevily informace o projektu nového cvičného letounu L-169 AJT (Advanced Jet Trainer) vycházejícího z L-159, ale společnost Aero Vodochody namísto toho v roce 2014 představila další generaci původního Albatrosu, letoun Aero L-39NG.

Modernizace (L-39CW)[editovat | editovat zdroj]

První fáze programu L-39NG spočívá v nabídce modernizace stávajících Albatrosů. Tuto možnost předvedl technologický demonstrátor označený L-39CW, původně letoun L-39CA trupového čísla 2626. Největšími změnami byla jednak výměna zastaralého sovětského (resp. ukrajinského) motoru Ivčenko AI-25TL za moderní americkou pohonnou jednotku Williams International FJ44-4M, jednak zástavba moderní avioniky.

Nový letoun (L-39NG)[editovat | editovat zdroj]

Model letounu L-39NG

Druhou fázi představuje zcela nový letoun L-39NG vybavený „mokrým křídlem“ (tj. s vnitřní zásobou paliva), které nahradilo původní křídlo s charakteristickými koncovými nádržemi vřetenového tvaru. Konstrukce letounu, na níž byly částečně využity kompozitní materiály, jejichž výhodou je vyšší odolnost a menší hmotnost, se dále vyznačuje kratší přídí, zmenšenými sacími otvory motoru či větším stupněním pilotní kabiny s novým překrytem.Stejně jako modernizované letouny první fáze mají stroje L-39NG motory FJ44-4M s elektrickým startováním a plně digitálním řízením FADEC, jakož i avioniku odpovídající potřebám výcviku pilotů moderních bojových letounů. Plně digitální avionika (od amerického výrobce Genesys Aerosystems) bez mechanické zálohy nabízí otevřenou architekturu a zahrnuje průhledový displej HUD-39 (společnosti SPEEL Praha) či dvě obrazovky MFD IDU-680 6×8 palců.

Primárně cvičný letoun L-39NG je sekundárně určen i k bitevním úkolům v konfliktech nižší intenzity, což zahrnuje hlídkové či protipovstalecké operace. Výzbroj je nesena na pěti závěsnících, po dvou pod každým křídlem a jednom podtrupovém. Konkrétní skladbu výzbroje určuje zákazník; může se jednat například o kulometné pouzdro HMP 250 nebo HMP 400 s kulometem M3P ráže 12,7 mm, řízené či neřízené rakety ráže 70 mm, pumy Mk. 82 o hmotnosti 227 kg (včetně naváděné varianty GBU-12 Paveway II) nebo protiletadlové řízené střely AIM-9 Sidewinder.[7][8][9]

Objednávky[editovat | editovat zdroj]

Státní provozovatelé[editovat | editovat zdroj]

Česko Česko
Senegal Senegal

Nestátní provozovatelé[editovat | editovat zdroj]

Francie Francie
Portugalsko Portugalsko
  • Společnost SkyTech roku 2018 objednala 10 kusů L-39NG s opcí na dalších 6 kusů.[12]
USA Spojené státy americké
  • Společnost RSW Aviation, která je poskytovatelem leteckého výcviku různým ozbrojeným silám, objednala v roce 2018 12 strojů L-39NG (plus modernizaci šesti starých L-39 na verzi L-39CW).[12]
  • Společnost Draken International si také objednala modernizaci stávajících strojů.[11]

Specifikace (L-39NG)[editovat | editovat zdroj]

Nákres L-39NG

Údaje pro nově vyrobené L-39NG:[7]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Posádka: 2
  • Rozpětí: 9,37 m
  • Délka: 11,83 m
  • Výška: 4,87 m
  • Nosná plocha: 19,20 m²
  • Prázdná hmotnost: 3 200 kg
  • Maximální vzletová hmotnost : 5 650 kg
  • Pohonná jednotka:dvouproudový motor Williams International FJ44-4M
  • Tah pohonné jednotky: 16,87 kN

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost: 780 km/h
  • Dostup: 10 670 m
  • Stoupavost: 23 m/s
  • Dolet bez přídavných palivových nádrží: 1 900 km
  • Dolet s přídavnými palivovými nádržemi: 2 500 km

Výzbroj[editovat | editovat zdroj]

  • 5 závěsných bodů (4 pod křídly, 1 pod trupem) pro kanónové či průzkumné podvěsy, bomby a neřízené rakety nebo přídavné palivové nádrže na 2 „mokrých“ závěsech – celková maximální hmotnost podvěsů: 1 640 kg

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. OBENDRAUF, Lubor. Prototyp demonstrátoru L-39NG poprvé vzlétl ve Vodochodech. Z průmyslu > Výroba. Pilotinfo [online]. 15. září 2015 [cit. 2019-10-13]. Dostupné online. 
  2. Aero. Aero ukázalo nový český proudový letoun L-39NG [online]. Tiskové zprávy. AERO Vodochody AEROSPACE a.s., 2018-10 [cit. 2019-10-13]. Dostupné online. 
  3. TRANTINA, Šimon; ČTK. Zbrusu nový český bitevník L-39NG poprvé vzlétl. Domácí. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, a.s., 22. prosinec 2018 [cit. 2019-10-13]. Dostupné online. 
  4. JANDA, Jiří. Aero plánuje do deseti let prodat stovku nových letadel L-39NG. Fotografie Divíšek Martin; Ekonomika. Deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 28. únor 2018 [cit. 2019-03-20]. Dostupné online. 
  5. ng. V Aeru začala výroba L-39NG. Z domova. Haló noviny. Futura, a.s., 25. únor 2019, roč. 29, čís. 47, s. 2. Dostupné online [cit. 2019-03-20]. ISSN 1210-1494. 
  6. FOJTÍK, Jakub; MAMULA, Martin. Aero L-39NG. ATM. Roč. 46, čís. 9/2014, s. 48–50. ISSN 1802-4823. 
  7. a b FOJTÍK, Jakub. Aero L-39NG se připravuje ke vzletu. L+K. 2018, roč. 94, čís. 11, s. 16–23. ISSN 0024-1156. 
  8. FOJTÍK, Jakub. L-39NG. ATM. 2018, roč. 50, čís. 11, s. 2–4. ISSN 1802-4823. 
  9. a b HOTTMAR, Aleš. Slavnostní roll-out nového letounu L-39NG, který získá i pardubické Centrum leteckého výcviku [online]. Aktuality. CZECH AIR FORCE, 2018-10-13, rev. 2018-10-17 [cit. 2019-10-13]. Dostupné online. 
  10. OTTO, Pavel. Aero své první letouny nové generace dodá do Senegalu. Fotografie aero, Michael Tomeš/E15; Byznys > Průmysl a energetika. E15 [online]. 4. duben 2018 [cit. 2019-10-13]. Dostupné online. 
  11. a b DE LARRINAGA, Nicholas. Paris Air Show 2015: Aero Vodochody announces three L-39NG launch customers [online]. IHS Inc. [cit. 2015-06-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-31. (anglicky) 
  12. a b GROHMANN, Jan. Český bitevník F/A-259 pro americký projekt OA/X. Letecká technika. Armádní noviny [online]. Armadninoviny.cz, 17. červenec 2018 [cit. 2019-10-13]. Zdroj: Aviation Week. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]