Girona

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Gerona
Girona
Girona8.JPG
Gerona – znak
znak
Gerona – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 76 m n. m.
autonomní společenství: Katalánsko
provincie: Gerona
comarca: Gironès
Girona
Red pog.png
Girona
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 39,1 km²
počet obyvatel: 89 890 (2007)
hustota zalidnění: 2 299 obyv. / km²
správa
starosta: Anna Pagans i Gruartmoner
oficiální web: http://www.ajuntament.gi

Girona (katalánsky) nebo španělsky Gerona je město v Katalánsku, hlavní město provincie Girona a comarky Gironès. Ve městě žije 89 890 obyvatel (INE 2007). Město leží na soutoku řek Ter a Onyar. Nedaleko města se nachází i mezinárodní letiště.

Girona má nejvyšší příjem na obyvatele ve Španělsku.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Za vlády Římanů vedla v místech Girony důležité cesta, na obranu zde byla vybudována pevnost Gerunda. Od té doby se o město často sváděly dlouhé boje. Dvě století zde měli nadvládu Arabové. Šest století zde sídlila početná židovská komunita. Během 18. st. byla Girona osmnáctkrát obléhána. Díky bohaté historii a různorodému obyvatelstvu v historickém středověkém městě najdeme různé styly od římského klasicismu po secesi.[1]

Město a památky[editovat | editovat zdroj]

Většina města se rozkládá na západním břehu řeky Onyar. Staré město leží v severovýchodní části Girony, na úpatí kopce, na východním břehu řeky. Část starého města chrání středověké hradby. Na rozhraní starého a nového města leží jedno z největších náměstí v Gironě Placa de Catalunya. Odtud pak vede severním směrem pěší zóna s řadou obchodů a restaurací Rambla de la Libertat do středu starého města, kde je katedrála.

  • Katedrála, Catedral de Girona, gotická stavba ze 14. až 15. st., průčelí je z 18. st., gotická klenba v interiéru katedrály má šířku 22 m, je tak nejširší na světě. Věž katedrály Torre de Carlemany je románská, z 11. st., velmi ceněný je také ambit, rovněž románský. Ke katedrále vede barokní schodiště ze 17. st.
  • Středověké hradby a věže
  • Kostel Sant Feliu, gotický ze 14. st., fasáda je z 18. st.
  • Kostel Sant Pere de Galligants, románský kostel z první pol. 12. st., od 19. st. zde sídlí Archeologické muzeum Katalánska
  • Klášter Monestir de Sant Daniel, románská stavba z 11. st.
  • Ulice Carrer de la Forca a čtvrť Call, židovská čtvrť
  • Náměstí Placa de la Independencia, Placa de la Constutición

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Španělsko. Rough Guide 2005, str. 789.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]