Tupolev TB-3

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
TB-3 (ANT-6)
Letoun TB-3 s podvěšeným tančíkem T-27
Letoun TB-3 s podvěšeným tančíkem T-27
Určeníbombardér
VýrobceTupolev
ŠéfkonstruktérAndrej Tupolev
První let22. prosince 1930
Zařazeno1932
Vyřazeno1945
UživatelSovětské letectvo
Aeroflot jako G-2, Čína
Vyrobeno kusů819 ks
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tupolev TB-3 (Тяжелый бомбардировщик, Těžký bombardér) byl těžký bombardér používaný sovětským letectvem ve 30. letech a na počátku 40. let.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Parašutisti skáčou z TB-3

Historie vzniku těžkého čtyřmotorového bombardéru TB-3 spadá již do roku 1925. Následujícího roku začaly práce v konstrukční kanceláři A. N. Tupoleva, které trvaly až do roku 1929. Byl zkonstruován letoun, který dostal označení ANT-6. Na podzim roku 1930 byly prováděny jeho první zkoušky, jejichž výsledky byly neuspokojivé. Došlo ke změně pohonu, kdy se za americké motory Curtiss Conqueror instalovaly sovětské M-17. 10. října 1932 proběhly státní zkoušky, které tentokrát dopadly úspěšně. Sériová výroba s přiděleným oficiálním názvem TB-3 se rozběhla ještě téhož roku. Od roku 1934 se začaly vyrábět modernizované TB-3 s motory M-34R. Roku 1937 se během expedice Sever-1 podařilo posádkám čtyř těchto upravených letadel přistát na ledovém poli v oblasti Severního pólu, kde vznikla plovoucí vědecká stanice Severní pól-1.

Celkem bylo vyrobeno 819 letadel všech verzí TB-3.[zdroj?!]

Vojenské užití[editovat | editovat zdroj]

Tupolev ANT-6A označení SSSR-N-170 ze speciální skupiny Glavsevmorpuť (Glavnoje upravlenije Severnogo morskogo puti, GUSMP) se zapojil do bojů zimní války v bombardovací roli. Dva stroje tohoto typu používala jednotka nazvaná „gruppa Mazuruka“, podle průkopníka polárních letů I. P. Mazuruka.[1]

Bombardéry TB-3 se účastnily koncem třicátých let bojů Sovětského svazu s Japonskem, v zimní válce s Finskem, zúčastnily se i přepadení Polska. V roce 1941 již byly zcela zastaralé, avšak dále působily zejména v námořním letectvu. Poslední akce nad pevninou se konaly v zimě roku 1941 u Moskvy. Díky mohutnosti křídel byly používány jako nosiče dvou podvěšených stíhacích letounů Polikarpov I-16, této sestavě se říkalo Zvěno. Nejznámějšími akcemi těchto sestav jsou nálety na rumunská naftová pole, kdy I-16 se zavěšenými 250kg pumami byly 40 km před cílem odpoutány a shodily pumy na nádrže s naftou. TB-3 byly též určené pro noční bombardování, sloužily jako výsadková či transportní letadla po dobu celé Velké vlastenecké války.

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Třípohledový nákres TB-3

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost: 200–300 km/h
  • Dostup: 8000 m
  • Dolet: 2000 km

Výzbroj[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ŠNAJDR, Miroslav. Stalinovy těžké bombardéry nad Finskem. NV Military revue. 22. 11. 2016, roč. 12, čís. 12, s. 15. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DUFFY, Paul, KANDALOV, Andrej. Tupolev, muž a jeho letadla. Překlad PhDr. Jiří Chodil. 1. vyd. Praha: Jan Vašut, 1999. ISBN 80-7236-051-5. S. 232. (česky) 
  • GUNSTON, Bill. Bojová letadla II. světové války. Praha: Svojtka&Co., 2006. 479 s. ISBN 80-7237-203-3. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

(anglicky) Kamuflážní schémata letounu Tupolev TB-3