Petljakov Pe-8

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pe-8/TB-7
ANT-42, 1936
ANT-42, 1936
Určení bombardovací letoun
Výrobce továrna č. 124
Šéfkonstruktér Vladimir Michajlovič Petljakov
První let 27. prosinec 1936
Zařazeno 1939
Uživatel VVS RKKA
Vyrobeno kusů 79[1]

Petljakov Pe-8 (před rokem 1941 označovaný TB-7) byl sovětský čtyřmotorový bombardér vzniklý v období před druhou světovou válkou. Měl se stát nejdůležitějším těžkým bombardovacím letounem ve výzbroji Sovětského letectva. Postaveno však bylo pouze 93 kusů, a to jak z důvodu preference taktických operací, tak z prostého důvodu nedostatku duralu a motorů pro tento typ letadla.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Těžký bombardovací letoun Pe-8 vyvinula v roce 1935 pod původním civilním označením ANT-42, vojenským TB-7, konstruktérská skupina v CAGI A. N. Tupoleva pod vedením V. M. Petljakova. První let se konal 27. prosince téhož roku ještě bez kompresorové jednotky ACN-2, s ní byl poprvé zalétán 11. srpna 1937. Prototyp byl poháněn čtveřicí motorů M-105 o výkonu 810 kW.

Druhý kus následoval v červenci 1938 s motory AM-34FRNV. Jednalo se o celokovový středoplošník, jehož osádka činila osm osob. K obraně letounu sloužily čtyři dvojkulomety ve stanovištích na přídi, zádi, na hřbetě trupu a pod trupem. Pro bombometčíka byla zkonstruována vystupující zasklená kabinka pod přídí. V té době byl pro zdokonalení obrany rozšířen počet střelišť, takže počet členů osádky vzrostl na deset. V závěru roku 1939 byly ukončeny státní zkoušky TB-7 a stroje byly zavedeny do výroby.

První výrobní série měla instalované čtyři dvanáctiválcové řadové pohonné jednotky Mikulin AM-35A o výkonu 994 kW, druhá výrobní série již měla zabudované čtyři řadové dvanáctiválcové dieselové motory Čaromskij AČ-30B. Do výzbroje byl zaveden roku 1941, kdy již byl nově označen Pe-8. Od roku 1943 byly u třetí výrobní série používány čtrnáctiválcové dvojhvězdicové motory AŠ-82FN o výkonu 1850 k, přičemž se zvýšila rychlost na 450 km/h a dolet na 6 000 km. Výroba letadel byla ukončena roku 1944.

Bojové užití[editovat | editovat zdroj]

Prvně byla letouny Pe-8 vyzbrojena 81. divize dálkového letectva, která s nimi napadala válečně důležité cíle ve východním Prusku, v jihovýchodní Evropě i v samotném Německu. Stroje Pe-8 bombardovaly např. v noci z 11. na 12. srpna 1941 Berlín, následně pak Královec (Königsberg, nynější Kaliningrad), Budapešť, Štětín, či Gdaňsk. Po válce sloužila letadla Pe-8 k zásobování polárních výzkumných stanic a jako nosiče při zkoušení proudových letadel.

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Pe-8 s motory AM-35A, letiště Kratovo
Pe-8
  • Výzbroj: dva kanony ŠVAK ráže 20 mm, dva kulomety UBT ráže 12,7 mm a ŠKAS 7,62 mm, 4 000 kg bomb v pumovnici. (mohl nést až 5000kg)

Technická data (s motorem AM-35A)[editovat | editovat zdroj]

  • Rozpětí: 39,10 m
  • Délka: 23,59 m
  • Nosná plocha: 188,68 m2
  • Hmotnost prázdného letounu: 16 000 kg
  • Vzletová hmotnost: 27 000 kg
  • Maximální rychlost: 441 km/h
  • Dostup: 9 300 m
  • Dolet: 4 700 km

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pe-8

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Václav Němeček, Petljakov Pe-8 (TB-7), Letectví+Kosmonautika, 1985, str. 28, č.20

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GUNSTON, Bill. Bojová letadla druhé světové války. Praha: Svojtka&Co., 2006. ISBN 80-7237-203-3. Kapitola Petljakov Pe-8, s. 450 a 451. (česky) 
  • GENF, S. A. Encyklopedie letadel. 1. vyd. Ivanka pri Dunaji: Slovo, 1998. ISBN 80-85711-35-4. S. 28. 
  • NĚMEČEK, Václav. Petljakov Pe-8 (TB-7). Letectví a kosmonautika. Září 1985, roč. LXI., čís. 20, s. 28. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]