Jermolajev Jer-2

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jermolajev Jer-2
Určení bombardovací letoun
Výrobce Státní letecký průmysl
Šéfkonstruktér Vladimir Grigorjevič Jermolajev
První let 1940
Zařazeno 1940
Vyřazeno 1947
Uživatel SSSR
Vyrobeno kusů 430

8. srpna 1941 podnikla skupina sovětských dálkových bombardovacích letadel překvapivý noční útok na Berlín. Většinu z nich tvořily IIjušiny Il-4, část formace tvořily méně známé dvoumotorové bombardéry Jermolajev Jer-2 konstruktéra V. G. Jermolajeva.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Nákres Jer-2

V jarních měsících roku 1936 došlo k zalétání prototypu dopravního dvanáctimístného stroje Stal-7 se dvěma pístovými vidlicovými motory M-100, který dosahoval rychlosti 450 km/h. I jeho další letové vlastnosti byly na velmi dobré úrovni, což zaujalo Stalina, který přikázal letoun přepracovat na dálkový bombardér. Vzhledem k tomu, že hlavní konstruktér typu Stal-7 Robert Ludvigovič Bartini byl roku 1938 zatčen, pokračoval ve vývoji stroje Vladimir Grigorjevič Jermolajev. Vojenská verze se zcela novým štíhlejším trupem se zasklenou přídí dostala označení DB-240. Její prototyp poháněný zprvu dvanáctiválci M-103 poprvé vzlétl v červnu 1940. Později stroj obdržel motory M-105 o výkonu 772 kW. V důsledku toho, že šlo o stroj prosazovaný samotným Stalinem, začala již v říjnu ve Voroněži jeho sériová výroba. Až do evakuace na podzim roku 1941 se tam vyrobilo 128 kusů těchto bombardérů, přejmenovaných mezitím na Jer-2. V létech 1943/44 se stavěly v novém závodě na Sibiři stále menší série s motory AČ-30B po 1103 kW, ale do bojů jich zasáhlo již velmi málo. Letouny měly zesílený podvozek, zvětšeny svislé ocasní plochy a motory byly posunuty dále od trupu.

Koncem roku 1944 vznikla nová verze s motory AČ-30B pro speciální dálkovou dopravu osob Jermolajev Jer-2 ON (Osobovo Naznačenija). Střední část trupu byla rozšířena pro osmnáct cestujících ve dvou odděleních, příďové zasklení bylo technologicky zjednodušeno.

Poslední Jer-2 v SSSR dolétal v roce 1947.

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Jermolajev Jer-2
  • Charakteristika: dvoumotorový bombardér
  • Pohonná jednotka: dva motory Klimov M-105 (max. výkon 1100 k), během roku 1942 se zkoušely varianty Jer-2 s motory AM-35 (jeden kus) a Mikulin AM-37 (pět kusů). Drak posloužil také k testům třířadých osmnáctiválců M-120 a čtyřiadvacetiválců do X MB-100. Dalšími zkušebními pohonnými jednotkami byly naftové motory M-30, M-40 a AČ-30 konstruktéra Čaromského.
  • Výzbroj: dva kulomety ráže 7,62, jeden kulomet ráže 12,7 mm, později různé obměny
  • Nosnost pum: optimální nosnost činila 1000 kg, letoun mohl nést až 5000 kg pum, ale docházelo k podstatnému snížení doletu.
  • Rozpětí: 21,8 m
  • Délka: 14,82 m
  • Nosná plocha: 72,10 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 12 340 kg
  • Vzletová hmotnost: 14 500 kg
  • Maximální rychlost: 500 km/h
  • Cestovní rychlost: 330–455 km/h (dle typu)
  • Praktický dostup: 7700 m
  • Dolet: 4100 km

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]