Praga BH-111

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Praga BH-111
Praga BH-111 s motorem Gipsy III
Praga BH-111 s motorem Gipsy III
Určenísportovní letoun
VýrobcePraga
ŠéfkonstruktérPavel Beneš a Miroslav Hajn
První letčervenec 1932
Zařazeno1932
Vyřazeno1938
Charakterzrušeny
UživatelČeskoslovensko
Vyrobeno kusů3
Další vývojPraga E-112 (nerealizovaný projekt)[p 1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Praga BH-111 byl československý sportovní letoun navržený a postavený speciálně pro účast v evropské soutěži turistických letounů Challenge 1932. Jednalo se o dvoumístný dolnoplošník smíšené konstrukce.[1]

Boční pohled na BH-111 (1932)

Vznik a vývoj[editovat | editovat zdroj]

Letoun byl navržen začátkem roku 1932[2]:s.165 Pavlem Benešem a Miroslavem Hajnem - proto písmena BH v označení a číslo 111 odkazovalo na jejich předchozí úspěšný typ Avia BH-11.[2]:s.165 BH-111 byla poslední společnou konstrukcí této dvojice.[2]:s.166[p 2]

V srpnu 1932 byly zapsány, ve stejný den 9. srpna 1932, do leteckého rejstříku tří vyrobené letouny BH-111, které pro mezinárodní soutěž turistických letadel Challenge International de Tourisme 1932 vyrobilo letecké oddělení Praga společnosti Českomoravská-Kolben-Daněk (ČKD). Měly imatrikulace OK-BAH (výr. č. 1), OK-BEH (výr. č. 2) a OK-BIH (výr. č. 3).[3] Letadla ČKD „Praga“ BH-111 s motorem Gipsy III, které továrna Českomoravská-Kolben-Daněk přihlásila již v dubnu 1932 na Challenge de Tourisme International 1932, byla dohotovena koncem července 1932. Letadla zalétal tovární šéfpilot Karel Fritsch na letišti Vojenské továrny na letadla v Letňanech.[4]

Praga BH-111 (Letectví, červenec 1932)

Popis letounu[editovat | editovat zdroj]

Jednalo se o dolnoplošník s obdélníkovým křídlem se zaoblenými konci, vyztuženým jednou krátkou vzpěrou mezi nosníkem centroplánu a prvním trupovým podélníkem[2]:s.165 a ocelovými dráty, zkonstruovaným ze dřeva s plátěným potahem, které bylo vybaveno automatickými sloty a vztlakovými klapkami.[2]:s.165 Křídla byla polotlustého profilu a silně na konci zúžena. Křídlo bylo možno sklopit dozadu podél trupu, jak požadovaly podmínky soutěže.[2]:s.165 Trup a ocasní plochy byly z ocelových trubek potažených plátnem.[2]:s.165 Nástavky křídla byly svařeny z chrom-molybdenových trubek v celku s trupem, vpředu byly opatřeny vzpěrou od horní hrany trupu, vzadu byly samonosné. Žebra a kryty nástavků jsou ze dřeva a dýhy.[4]

Trup byl čtyřhranného průřezu se silně klenutou vrchní částí, čímž byla vytvořena kabina pro pilota vpředu a cestujícího vzadu. Tandemově uspořádané kokpity osádky, oba vybavené řízením, byly opatřeny společným překrytem. Zadní řízení bylo vyjímatelné. Ocasní plochy a kormidla byly ze dřeva a pevné části potaženy dýhou, pohyblivé plátnem. Vodorovná ocasní plocha byla vyztužena profilovými dráty a její náběh bylo možné měnit za letu. Pevný podvozek bez průběžné nápravy byl záďového typu, s ostruhou opatřenou kluznou patkou a aerodynamicky zakrytovanýma nohama hlavních kol.[5] Podvozek měl poprvé u československých letounů částečné zasunutí kol za letu v tzv. „bačkorách“.[6]

Pohon byl zajišťován řadovým motorem instalovaným v přídi, pohánějícím dvoulistou, na zemi regulovatelnou, kovovou vrtuli značky Letov.[2]:s.165 Za motorem byla protipožární stěna a za ní benzinová a olejová nádrž, které z části tvořily povrchu trupu. Palivové nádrže byly dvě, horní nádrž tvořila část klenby trupu a byla provedena jako spádová. Od spodní nádrže do horní se čerpalo palivo AC pumpou.[4] Letouny byly osazeny dovezenými britskými motory de Havilland Gipsy III o výkonu 110/120 k (81/88 kW). Objem válců tohoto řadového čtyřválcového invertního motoru činil 7820 cm3 při vrtání 140 mm a zdvihu 127 mm.[2]:s.165 Od léta 1934 byly i letouny dříve provozované s motory Gipsy postupně vybaveny československými řadovými čtyřválcovými invertními motory Walter Junior o výkonu 105/120 k (77/88 kW),o objemu válců 5816 cm3 při vrtání 115 mm a zdvihu 140 mm.[2]:s.165 i vzhledem k obtížím se získáváním náhradních dílů pro motory Gipsy.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Do leteckého rejstříku byly všechny 3 letouny zapsány jako tovární letouny společnosti Praga. Po návratu ze soutěže Challenge se Praga BH-111 zúčastnila Leteckého dne konaného 11. září 1932 na Kbelském letišti.[7] Roku 1934 se jeden letoun objevil ve filmu Dokud máš maminku.[5] V roce 1935 byly převedeny do majetku Ministerstva veřejných prací a sloužily jako turistické v aeroklubech.

OK-BAH vlastnil Moravsko-slezský aeroklub, OK-BEH Aeroklub RČs. a OK-BIH Aeroklub Vysokoškolského sportu.[8] Dva letouny BH-111 působily v československém aeroklubovém létání do roku 1937 a poslední byl vyřazen až na podzim 1938.[2]:s.165 Jako první byl z leteckého rejstříku vyřazen letoun s imatrikulací OK-BEH, výr. č. 2 (1937), o rok později OH-BIH (výr. č. 3) a nakonec v roce 1939 letoun s imatrikulací OK-BAH (výr. č. 1).[9][2]:s.296-297

Jedním z posledních veřejných vystoupení byla účast na Výstavě sportovních letadel z Národní letecké sbírky pořízených rámci akce 1000 nových pilotů, která se uskutečnila na jaře 1936 na pražském výstavišti.[10]

Praga BH-111, Josef Kalla před odletem z Prahy (Letectví, srpen 1932)

Sportovní úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Praga BH-111 s mjr. Josefem Kallou v kokpitu (Challenge 1932)

Challenge International de Tourisme 1932 se konala v srpnu 1932, měřila celkem 7348 km a hlavním pořadatelem tohoto ročníku bylo Německo (start a cíl ve Staakenu).V soutěži, do které odstartovalo celkem 43 účastníků, dosáhly osádky Josef Kalla–Novák (start. č. T-2) na 12. místo[11] a František Klepš–Gernie na 21. místo (start. č. T-4) [12]:s.104 mezi 24 které závod dokončily.[12]:s.104 Třetí BH-111 s osádkou ve složení Karel Mareš–Novotný závod nedokončila (start. č. T-3), protože musela kvůli poruše motoru nouzově přistát v blízkosti Padovy,[12]:s.104 přičemž byl stroj poškozen. V technickém hodnocení získala BH-111 4. místo mezi celkem 17 typy účastnícími se soutěže. Kovové vrtule „Letov“ s natáčecími listy si svojí kvalitou prověřenou v závodě Challenge získaly uznání a byly rovněž v tomto závodě použity na všech polských letadlech. Po tomto úspěchu byla učiněna z polské strany další, větší objednávka a vrtule Letov byly zamontovány i do jiných polských letadel.[13]

Praga BH-111, Karel Mareš po přistání v Praze (Letectví, srpen 1932)
Praga BH-111, Kalla-Polma, OK-BEH, Raduno del Littorio (Letectví, září 1935)

V srpnu 1935 (24.-30.8.) se dva stroje tohoto typu zúčastnily I. ročníku mezinárodního závodu turistických letounů Il Raduno del Littorio[12]:s.148 uspořádaného Italským královským aeroklubem. Technicky se závod sestával ze dvou částí: hvězdicového a okružního závodu. Okružní let zahrnoval průlet trati ve 4 etapách téměř po celé Itálii (2000 km). Posádka vyslaná na tuto soutěž Aeroklubem republiky Československé (ARČs.) mjr. Josef Kalla – npor. Jaroslav Polma (OK-BEH) obsadila 5. místo [12]:s.148 a posádka ing. V. Polák – ing. Jílek (OK-BAH) vyslaná Moravsko-slezským aeroklubem dosáhla 27. místa[12]:s.148 z celkem 77 účastníků.[2]:s.165–166[12]:s.148 V okružním a rychlostním letu získal Kalla 2. místo. Obě posádky mezi zahraničními letci obsadily 1. a 2. místo.[14] Letouny v té době již byly vybaveny motory Walter Junior o výkonu 88,2 kW (120 k). Změna motoru byla provedena proto, že letoun pak lépe vyhovoval z hlediska objemu válců propozicím soutěže. Soutěž dokončilo 59 letounů.[15]

Praga BH-111 s motorem Walter Junior (1935)

Jeden letoun BH-111 (OK-BEH) za ARČs. se koncem léta 1935 účastnil Národního letu Republiky Československé. Posádka J. Novák a J. Strejc obsadila 21. místo. Na úseku Praha - Brno dosáhl J. Novák průměrné rychlosti 193,1 km/h.[16] Tento ročník bezkonkurenčně ovládly nové stroje Praga E-114 Air Baby, které obsadily prvních pět míst.[17]

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Data dle [2][4]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Typ BH-111 BH-111
Rok zavedení 1932 1934
Posádka 2 2
Rozpětí (m) 10,50 10,50
Délka (m) 7,40 7,40
Výška (m) 2,90 2,90
Nosná plocha (m2) 15,14 15,14
Plošné zatížení (kg/m2) 50,1 51,0
Hmotnost prázdného letounu (kg) 470 472
Vzletová hmotnost (kg) 770 772
Typ motoru Gipsy III Junior
maximální výkon motoru 88 kW/120 k 88 kW/120 k
nominální výkon motoru 81 kW/112 k 77 kW/105 k
Vrtule dvoulistá, kovová dvoulistá, kovová

Výkony[editovat | editovat zdroj]

Označení typu BH-111 (Gipsy) BH-111 (Junior)
Max. rychlost při zemi (km/h) 230 225
Cestovní rychlost (km/h) 200 195
Přistávací rychlost (km/h) 70 65
Dolet (km) 1050 1050
Vytrvalost 5,25 h 5,25 h
Dostup (m) 4500 4500
Stoupavost 15,75´ min do 3000 m 15,75´ min do 3000 m

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Kromě shodného označení neměl tento projekt modernizované verze BH-111 nic společného s poválečným prototypem cvičného letounu E-112, ačkoliv autorem obou byl Jaroslav Šlechta.
  2. ↑ Následující prototyp firmy Praga, BH-36, si ještě zachoval písmena BH v označení, ale jeho konstruktérem byl již jen Pavel Beneš.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Praga BH-111 na anglické Wikipedii.

  1. ↑ PAVLŮSEK, Alois. Sportovní a cvičná letadla. I. vyd. Brno/Praha: CPress v Albatros Media, 2016. 128 s. ISBN 978-80-264-1146-8. S. 36. 
  2. ↑ a b c d e f g h i j k l m n NĚMEČEK, Václav. Československá letadla 1 (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. S. 165–166, 260–261, 296–297. 
  3. ↑ RUSEK, Tomáš. Imatrikulace letadel BH-111 [online]. Československé letectví - web o historii letectví u nás, 2020-03-26 [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d H., E. Turistické letadlo Praga B. H. 111. Letectví. Červenec 1932, roč. XII. (1932), čís. 7, s. 173–174. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Praga BH-111: Přehled [online]. Praga Global [cit. 2019-04-29]. Dostupné online. 
  6. ↑ Curtiss-Wright 19 L „Coupé". Letectví. Prosinec 1935, roč. XV. (1935), čís. 12, s. 506. Dostupné online. 
  7. ↑ HOF, Em. dr. Letecký den dne 11. září 1932. Letectví. Září 1932, roč. XII. (1932), čís. 9, s. 238–243. Dostupné online. 
  8. ↑ Civil Aircraft Register - Czechoslovakia [online]. airhistory.org.uk [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. 
  9. ↑ RUSEK, Tomáš. Imatrikulace letadel [online]. Praha: Československé letectví - web o historii letectví u nás [cit. 2019-04-30]. Dostupné online. 
  10. ↑ Výstava sportovních letadel z Národní letecké sbírky. Letectví. Únor 1936, roč. XVI. (1936), čís. 2, s. 49–50. Dostupné online. 
  11. ↑ BENEŠ, Pavel. Některé zkušenosti z letošní Challenge. Letectví. Září 1932, roč. XII. (1932), čís. 9, s. 226–232. Dostupné online. 
  12. ↑ a b c d e f g Rajlich a Sehnal 1993
  13. ↑ Kovové vrtule "Letov". Letectví. Červenec 1932, roč. XII. (1932), čís. 7, s. 194. Dostupné online. 
  14. ↑ Význačné úspěchy zíkané v posledních letech. Bulletin Walter. Únor 1937, roč. 1937, čís. 1, s. 92. 
  15. ↑ POLMA, Jaroslav. Letíme "Raduno del Littorio". Letectví. Září 1935, roč. 15. (1935), čís. 9, s. 337–339. Dostupné online. 
  16. ↑ Rychlosti dopravních a sportovních letadel. Letectví. Prosinec 1935, roč. XV. (1935), čís. 12, s. 504. Dostupné online. 
  17. ↑ Národní let Republiky Československé 1935. Letectví. Září 1935, roč. XV. (1935), čís. 9, s. 352b-352c. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Letadla Praga
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Praga_BH-111&oldid=23590715“