Josef Novák (1893)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Josef Novák
Josef Novák pilotuje letoun Aero A-34, rok 1929
Josef Novák pilotuje letoun Aero A-34, rok 1929
Datum narození 8. července 1893
Místo narození Dobřichov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí 3. ledna 1934 (ve věku 40 let)
Místo úmrtí Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Služba Rakousko-uherská armáda
k.u.k. Luftfahrtruppen
Československé letectvo
Hodnost štábní šikovatel (Stabsfeldwebel)
podporučík (ČSR)
Jednotky Flik 3
Flik 29
Flik 41J
Flek 8
1. čs. polní letecká setnina
Války První světová válka
Maďarsko-československá válka
Sedmidenní válka
Vítězné souboje 3

Josef Novák (8. července 1893, Dobřichov3. ledna 1934, Praha) byl stíhací pilot rakousko-uherských Luftfahrtruppen, který se zúčastnil první světové války. Josef Novák za světové války dosáhl celkem tří potvrzených sestřelů. Po válce vstoupil do Československého letectva, krátce pracoval v prvním českém leteckém podniku Ikarus a následně se stal známým továrním šéfpilotem továrny Aero. V této roli podnikl více než 3600 letů, zalétal 30 nových typů letadel, zvítězil v řadě leteckých závodů a dosáhl devíti leteckých rekordů.[1] Aktivně se podílel též na organizačních a spolkových aktivitách souvisejících s letectvím. Josef Novák zemřel roku 1934 na následky těžkých zranění utržených při letecké nehodě v roce 1930.

Život[editovat | editovat zdroj]

Dětství, vzdělání a raná kariéra[editovat | editovat zdroj]

Josef Novák se narodil 8. července 1893 v Dobřichově. V letech 1907–1910 se vyučil „pomocníkem strojnictví“.[2]

První světová válka[editovat | editovat zdroj]

Po vypuknutí první světové války v roce 1914 byl Josef Novák přidělen k 36. pěšímu pluku (Infanterieregiment 36) rakousko-uherské armády. Na přelomu let 1914–1915 se stal členem pozemního personálu jednotky Flik 3 (Fliegerkompagnie 3, 3. letecká setnina). V roce 1915 zahájil svůj pilotní výcvik - v červenci 1915 byl pilotním žákem u jednotky Flek 8 (Fliegerersatzkompagnie 8, 8. náhradní letecké setnina) v Szombathely.[2] Dne 10. dudna 1916 získal rakouský pilotní diplom FAI číslo 350. Dne 23. června 1916 byl povýšen na desátníka a přidělen na ruskou frontu k jednotce Flik 29. V srpnu 1916 pak splnil podmínky pro udělení diplomu a odznaku polního pilota.[2] Dne 22. března 1917 se Josef Novák pro nemoc přesunul do Vídně ke cvičné jednotce Flek 8, kde působil jako instruktor létání.[2]

V červnu 1917 Josef Novák na vlastní žádost opustil Flek 8 a od 15. června 1917 byl začleněn do stavu Flik 41J.[2] V období od července 1917 do července 1918 u této jednotky podnikl celkem 110 bojových letů, během kterých absolvoval 43 vzdušných bojů, ve kterých dosáhl tří ověřených a jednoho neověřeného sestřelu.[3] Za pozornost stojí také to, že během své služby u Flik 41J Josef Novák často létal jako číslo velitele setniny a nejúspěšnějšího rakousko-uherského stíhače Godwina Brumowského.[2]

Není známo, kdy a kde Josef Novák dosáhl svého prvního potvrzeného sestřelu. Svého druhého sestřelu Novák dosáhl ve spolupráci se dvěma dalšími letouny dne 17. července 1917 na stíhacím letounu Hansa-Brandenburg D.I (28.33). Jeho obětí se stal italský průzkumný letoun, který se v plamenech zřítil mezi horami Monte Sabotino a Monte Santo. Pravděpodobně se jednalo o italský letoun Farman od jednotky 45. Squadriaglia di ricognizione.[2]

Dne 18. srpna 1917 Josef Novák (Hansa-Brandenburg D.I, 28.40) a Godwin Brumowski (28.69) přinutili k nouzovému přistání za italskými liniemi letoun Caudron italského letectva. Oběma stíhači nárokovaný sestřel proto zůstal neověřený.[3]

Svého třetího a posledního sestřelu Josef Novák (Hansa-Brandenburg D.I, 28.40) dosáhl 19. srpna 1917. Tehdy společně s Godwinem Brumowskim (Albatros D.III, 153.06) sestřelili dvoumístný italský letoun Caudron, který se v plamenech zřítil v oblasti Karbinje-Ivangrad.[3]

Poválečné osudy[editovat | editovat zdroj]

V říjnu 1918 Josef Novák nastoupil službu u nově vzniklého československého letectva. Na konci listopadu 1918 se podílel na vzniku 1. polní letecké setniny v MařaticíchUherského Hradiště.[1] S touto jednotkou se zapojil do války s Maďarskem.[1] Setnina tehdy podnikala průzkumné lety nad jižním Slovenskem s letouny Brandenburg C.I.[4] V lednu 1919 se setnina účastnila sedmidenní války s Polskem. Během služby u 1. polní letecké setniny Josef Novák pilotoval také první jednomístný letoun československého letectva Aviatik D.I (138.14).[3]

V únoru 1919 byl Josef Novák jmenován československým polním pilotem. V dubnu 1919 byl s dalšími československými letci vyslán do francouzského Pau k přeškolení na francouzskou leteckou techniku (v jeho případě stíhací letouny SPAD). Po návratu ze školení sloužil jako pilotní instruktor v letecké škole v Praze-Kbelích.[5] V roce 1920 odešel do zálohy a poté krátce působil u prvního českého leteckého podniku Ikarus.[6]

V říjnu 1920 se Josef Novák stal továrním šéfpilotem společnosti Aero.[6] V této roli v letech 1920 až 1933 provedl celkem 3635 letů, zalétal většinu nových letadel továrny, kterých bylo celkem 30, přičemž zalétal i jeden sportovní prototyp továrny Avia.[1]

Josef Novák provedl řadu dálkových letů do zahraničí a úspěšně se účastnil národních i mezinárodních leteckých závodů. V září 1921 se účastnil I. národního leteckého mítinku ve Kbelích. Josef Novák s prototypem stíhačky Aero A-02 zvítězil v akrobatické soutěži a na druhém místě se umístil v rychlostním závodu na 1 km a v rychlostním závodu na trati Praha-Pardubice a zpět. Druhého a třetí místa navíc Novák dosáhl s letounem Letov Š-1 v soutěži v dostupu a v okružním letu na trase Praha-Olomouc-Nitra-Vajnory.[7]

Jiným úspěchem Josefa Nováka bylo vítězství v hlavním závodě jednomístných strojů v I. a II. ročníku rychlostního závodu o cenu prezidenta republiky v letech 1923 a 1924.[1] První závod vyhrál se závodním speciálem Aero A-18B, přičemž trať proletěl průměrnou rychlostí 230 km/h.[8] O rok později zvítězil s letounem Aero A-18C s průměrnou rychlostí 263,427 km/h.[9]

Josef Novák jako šéfpilot Aera dosáhl devíti leteckých rekordů.[1] Například výškový rekord na letounu Aero A-18 v roce 1924, výškový rekord na vodním letadle Aero A-29 v roce 1926, nebo rekord v počtu loopingů udělaných během jedné hodiny s jedním pasažérem na palubě.

V roce 1927 ministr národní obrany Udržal mimořádně povýšil Josefa Nováka na podporučíka v záloze a jako jednomu z prvních polních pilotů mu udělil Zlatý odznak.[1]

Josef Novák se též aktivně podílel na organizačních a spolkových aktivitách souvisejících s letectvím. Byl čestným členem čs. svazu pilotů, který mu udělil čestný odznak. Od Aeroklubu ČSR obdržel čestnou vlajku.[1]

Úmrtí[editovat | editovat zdroj]

Dne 5. dubna 1930 Josef Novák utrpěl těžká zranění při havárii školního letounu Aero A-34. Příčinou havárie byla závada na řízení. Josef Novák měl kromě několika zlomenin i protržené plíce. Přestože se po nehodě částečně zotavil a do roku 1933 aktivně létal, utržená zranění způsobila jeho smrt v roce 1934 v pražské nemocnici na Bulovce.[1]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

  • 3× Stříbrná medaile Za statečnost I. třídy (červenec 1917, 1917, 1917)[3]
  • 2× Stříbrná medaile Za statečnost II. třídy (srpen 1916, leden 1918)[2][3]
  • Karlův vojenský kříž 1916 (listopad 1917)[3]
  • Pruská válečná záslužná medaile (leden 1917)[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i [Zahálka, Tesař, 1996, s. 23.]
  2. a b c d e f g h i ZAHÁLKA, Jan; TESAŘ, Petr. Polní pilot Josef Novák. HPM. 1996, roč. 6, čís. 7, s. 19. ISSN 1210-1427.  
  3. a b c d e f g [Zahálka, Tesař, 1996, s. 20.]
  4. RAJLICH, Jiří; SEHNAL, Jiří. Československé letectvo 1918-1924. Kolín : Kolínské noviny, 1992. S. 7. (česky)  
  5. [Zahálka, Tesař, 1996, s. 21.]
  6. a b [Zahálka, Tesař, 1996, s. 22.]
  7. [Rajlich, Sehnal, 1992, s. 40.]
  8. [Rajlich, Sehnal, 1992, s. 47.]
  9. [Rajlich, Sehnal, 1992, s. 49.]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ZAHÁLKA, Jan; TESAŘ, Petr. Polní pilot Josef Novák. HPM. 1996, roč. 6, čís. 7, s. 19–23. ISSN 1210-1427.