Letiště Brno-Tuřany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mezinárodní letiště Brno-Tuřany
Terminál letiště Brno-Tuřany
Základní informace
Typ letiště mezinárodní veřejné civilní
Provozovatel Letiště Brno a. s.
Otevření 1954
Nejbližší město Brno (7,5 km)
Kód letiště ICAO: LKTB
IATA: BRQ
Poloha 49°9′5″ s. š., 16°41′38″ v. d.
778 ft / 237 m
Statistika (2016)
Cestujících 417 725
Pohybů 40 000
Vzletové a přistávací dráhy
09/27 beton, 2650×60 m
08/26 tráva, 1000×30 m

Mezinárodní letiště Brno-Tuřany je veřejné mezinárodní letiště. Nachází se 7,5 km jihovýchodně od centra Brna, na okraji historického slavkovského bojiště. Terminál a většina areálu se rozkládá na katastrálním území brněnské čtvrti Tuřany, část letištního areálu zasahuje i do katastrálního území sousedního města Šlapanice a malá okrajová část se nachází i v katastrálním území brněnské čtvrti Dvorska.

V roce 2016 tuřanské letiště odbavilo 417 725 cestujících na pravidelných i charterových linkách.[1]

Vybavení[editovat | editovat zdroj]

Letiště s nepřetržitým provozem je plně vybaveno pro lety VFR (podle vidu) i IFR (podle přístrojů) a umožňuje provoz ve dne i v noci. Dráhový systém se skládá z jedné betonové (09/27) a jedné travnaté dráhy (08/26). Pro dráhy 09 i 27 jsou dostupná přesná přístrojová přiblížení RNAV/GNSS, VOR, NDB a pro dráhu 27 k tomu navíc ILS CAT I. s nejnižšími limity dohlednosti RVR (Runway Visual Range) 500 m horizontálně, 50 m vertikálně (výška nejnižší základny oblačnosti nad zemí). Letiště je vybaveno světelnými zabezpečovacími zařízeními střední a vysoké svítivosti. Na letišti jsou umístěna zařízení ILS, VOR/DME, NDB, a TAR s dosahem 150 km. V historii byl na letišti v provozu i radar pro přesné přiblížení PAR.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dálniční napojení a blízká letiště
tuřanské letiště od jihovýchodu

Původní černovické letiště s travnatou plochou přestalo po válce vyhovovat moderním letounům a bylo rozhodnuto o výstavbě letiště nového, na katastru sousední obce Tuřany. Toto letiště bylo otevřeno v roce 1954, v roce 1958 zde byl zahájen civilní provoz. Již v šedesátých letech počet odbavených cestujících výrazně překročil 200 tisíc a počet pohybů letadel 10 tisíc ročně. V roce 1967 byla vybudována nová odbavovací hala, roku 1968 využila letiště okupační vojska armád Varšavské smlouvy a přistávala zde transportní letadla An-12 a stíhací letouny MiG-21. Vzletová a přistávací dráha byla v roce 1978 prodloužena z 2000 m na 2650 m.V roce 1982 bylo letiště předáno armádě a pravidelná přeprava osob prakticky ustala.

V letech 1981 – 82, po dobu rekonstrukce dráhového systému na letišti v Náměšti nad Oslavou, v Brně krátce operoval 20. stíhací bombardovací letecký pluk se stroji Su-7. Poté, v průběhu let 1983 - 84 se do Brna postupně přesunul z Mošnova 8. stíhací letecký pluk, plnící úkoly protivzdušné obrany státu (PVOS). Začátkem devadesátých let byl ale postupně rušen, posledních 10 ks MiG-21 odlétlo z Tuřan v únoru 1991. Brzy nato 8. slp přestal existovat. Provoz stíhacích letounů přinesl v okolních obcích problémy s nadměrným hlukem. Významně byly postiženy Brněnské Ivanovice, přes jejichž zástavbu letouny při užívání VPD 28 startovaly.[2][3]

V roce 1986 byla rozšířena odbavovací hala a roku 1989 získalo letiště statut veřejného mezinárodního civilního letiště. V polovině roku 2002 začíná provoz letiště zajišťovat soukromá společnost LETIŠTĚ BRNO, a.s. Od roku 2003 do roku 2008 zde probíhaly každoročně letecké dny CIAF (Czech International Air Fest). V roce 2004 bylo letiště předáno Jihomoravskému kraji, následujícího roku byla spuštěna nová linka do Londýna. V roce 2004 bylo letiště zbaveno práva vstupního místa pro provádění rostlinolékařských kontrol, jež byly soustředěny na letiště Praha-Ruzyně, což omezilo možnost nákladní dopravy rostlinných potravin a krmiv. Tento krok byl odstraněn roku 2006 změnou zákona o rostlinolékařské péči, kdy se letiště Brno-Tuřany stalo vstupním místem pro provádění dovozní rostlinolékařské kontroly [4] V roce 2006 byl otevřen moderní, architektonicky pozoruhodný terminál a zahájeno pravidelné spojení ČSA s Prahou, v roce 2007 přibyly linky do Moskvy a Girony. V letech 2008-9 byla přestavěna a modernizována stávající (příletová) hala. V téže době začaly na letiště postupně doléhat důsledky světové finanční a ekonomické krize, byla zrušena linka do Gerony a později zčásti omezeny linky do Prahy a Londýna. V roce 2009 došlo k poklesu počtu odbavených cestujících přibližně o 13%. V neděli 27. září 2009 se v prostoru letiště konala bohoslužba Svatého otce Benedikta XVI. za účasti asi 120 tisíc lidí.

Plán letiště a okolí

Na jaře 2010 došlo k dvojnásobnému navýšení kapacity moskevské linky, spuštění sezónní linky do Zadaru, na podzim Ryanair obnovil každodenní lety do Londýna a přidal navíc linku do Milána. Společnost Wizz Air vstoupila od prosince na brněnské letiště linkou na londýnské letiště Luton a na březen 2011 ohlásila zavedení další linky na římské letiště Fiumicino. ČSA opět ohlásily svůj odchod z Brna a pražský spoj převzaly CCA, které ho pro ČSA do té doby zajišťovaly.

Na přelomu let 2010/11 byly Moscow Airlines, provozující linku do Moskvy, převzaty společností UTair Aviation, v důsledku čeho byl v lednu dočasně přerušen provoz moskevské linky. V polovině března 2011 byl spoj obnoven společností Yakutia Airlines - kvůli nevydanému souhlasu českých úřadů však nakonec definitivní oprávnění nezískala. Ve stejné době spustila CCA linku na letiště Moskva-Domodědovo a krátce na to na Petrohrad-Pulkovo. Od 17. dubna otevřel Ryanair novou linku do španělského Alicante. Začátkem dubna obdržela společnost S7 Airlines přepravní práva na linku Petrohrad–Brno a o měsíc později UTair Aviation (po souboji s S7, Jakutií a VIM Avia) práva na linku Moskva–Brno. V červenci 2011 obdržela společnost Jakutia práva na provoz pravidelných linek z Krasnodaru, Ufy, Čeljabinsku, Irkutsku a Permu.[5]. V roce 2011 dosáhlo letiště historického rekordu v počtu odbavených cestujících.

Doprava na letiště[editovat | editovat zdroj]

Letištní terminál leží přibližně 2 km od dálnice D1, poblíž exitu 201 Brno-Slatina. Před halou se nachází placené parkoviště (do 15 min bezplatné), vhodné i pro dlouhodobé stání. Na letiště zajíždí také expresní městská autobusová linka 76 od hlavního nádraží s jízdní dobou přibližně 20 min. Před terminálem je stanoviště taxislužby.

Destinace a letecké společnosti[editovat | editovat zdroj]

Osobní[editovat | editovat zdroj]

V zimní sezóně 2016/2017 létali na letiště v Brně následující pravidelní dopravci:[6]

Letiště v Brně má od 16. listopadu 2015 spojení s Mnichovem. Linku provozuje aerolinie BMI Regional svými letouny Embraer 135 společně s Lufthansou a Condorem (od r. 2016).[7] Na lince bylo přepraveno v roce 2016 přes 12 tisíc cestujících. Od 24. dubna 2017 bude zdvojnásobený počet linek, z původních 6 na 12 týdně. Letouny BMI Regional budou z Brna létat dvakrát za všední den a po jednom letu v sobotu a neděli.[8]

Letecká společnost Původ Destinace Frekvence týdně Letadlo Poznámky
BMI Regional Spojené královstvíSpojené království Spojené království Mnichov 6 Embraer 135
Ryanair IrskoIrsko Irsko Londýn–Stansted 5 Boeing 737-800
Wizz Air MaďarskoMaďarsko Maďarsko Londýn–Luton, Eindhoven 3, 2 Airbus A320
SmartWings

operovány Travel Service

ČeskoČesko Česko Sezónní: AntalyaBurgasKorfuIraklioHurghadaKosLamezia TermeMarsa AlamOstravaPalma de MallorcaPrevezaRhodosTenerife–JihTiranaVarnaZakynthos Boeing 737-800
Travel Service ČeskoČesko Česko Sezónní chartery: AlmeríaAntalya, BodrumBurgasKorfuDžerbaErcanFaroKavalaKosMarsa AlamMonastirOstravaPalma de MallorcaPodgoricaPrevezaRhodosSamosSantoriniŠarm aš-ŠajchTenerife–JihThessalonikiZakynthos Boeing 737-800
Stojánka v letní špičce (zleva: Ryanair, Travel Service, ČSA, Travel Service)

Nákladní[editovat | editovat zdroj]

Následující dopravci létají na letiště Brno–Tuřany pravidelně:

Letecká společnost Původ Destinace Frekvence týdně Letadlo Poznámky
ASL Airlines Belgium BelgieBelgie Belgie Lutych 7 Boeing 737

Ve významném objemu je tu zastoupena i nepravidelná cargo přeprava, provozovaná jinými dopravci. Objem nákladní přepravy má v posledních letech stoupající tendenci, zatím se ale pohybuje v řádu tisíců t/rok (3 350 t v r. 2007, 6 273 t v r. 2008, 9 679 t v r. 2009). Existovaly ambiciózní plány na provozování nákladní přepravy společností ECA (Euro Cargo Air), která zde uvažovala zřídit svoji základnu.[9]

Ostatní lety[editovat | editovat zdroj]

Brněnské letiště je využíváno pro všeobecné letectví, pro tréningové lety i zahraničních leteckých společností, cvičí zde například rakouská letecká společnost Austrian Airlines. Mají zde základnu vrtulníky letecké záchranné služby (Policie ČR, Alfa Helicopter)

Počet odbavených cestujících a pohybů letadel[editovat | editovat zdroj]

Odbavené osoby - graf

V 60. a 70. letech se počet odbavených cestujících pohyboval ročně pravidelně nad 150 tis., s výjimkou let, kdy probíhala rekonstrukce vzletové a přistávací dráhy. V první polovině 80. let, po předání letiště armádě a zrušení pravidelných linek ČSA, pohyb pasažérů načas prakticky ustal, v druhé polovině dekády narostl počet cestujících postupně asi na 25 tis/rok. V souvislosti se změnou politického systému došlo na začátku 90. let opět k útlumu, avšak po roce 1995 začal každoročně výrazně narůstat počet pasažérů na letních charterových letech. Nicméně, teprve v roce 2006, po otevření linky do Londýna, se začaly ve statistikách významně projevovat i počty pasažérů na pravidelných linkách, jejichž zastoupení v roce 2008 dosahuje již 43%.

V roce 2016 Letiště Brno–Tuřany přepravilo 417 725 cestujících, což bylo méně než v roce 2015.[1] Na pravidelných linkách cestovalo 216 000 osob, což je o 20 000 lidí více než minulý rok. Letiště zaznamenalo 40 tisíc pohybů letadel a v nákladní přepravě odbavilo více než 4000 tun zboží.[1]

Tabulka[editovat | editovat zdroj]

Rok
Přepravení cestující
Cestující

% změna

Náklad

(tuny)

Náklad

% změna

Pohyby letadel

(vzlety a přistání)

1995[10] 87 000 ? ? ? 8 000
1996 123 000 ? ? 8 500
1997 138 000 ? ? 9 300
1998 110 036 ? ? 8 150
1999 127 954 ? ? 7 899
2000 112 797 ? ? 6 289
2001 128 583 ? ? 8 136
2002 157 257 ? ? 12 620
2003 166 142 ? ? 16 596
2004 171 888 ? ? 17 823
2005 315 672 ? ? 16 126
2006 393 686 ? ? 20 105
2007 415 276 ? ? 22 893
2008 506 174 ? ? 29 303
2009 440 850 ? ? 30 513
2010 396 589 ? ? 25 027
2011 557 952 ? ? 26 837
2012 534 968 ? ? 29 885
2013 463 023 ? ? 27 803
2014 486 134 ? ? 32 216
2015 466 046 ? ? 42 469
2016[1] 417 725 4000 ? 40 000

Terminál a další významné stavby[editovat | editovat zdroj]

Interiér odletové haly

Návrh nové odletové haly pochází z ateliéru brněnského architekta Petra Parolka. V prostředí Brna představuje tato osobitá stavba poměrně razantní odklon od tradičního dědictví funkcionalismu a bývá nejčastěji řazena k organické architektuře a k high-tech stylu. Základem nosné konstrukce jednolodní oblé haly o rozměrech 44,5 x 81 m je šest mohutných, v interiéru přiznaných příhradových oblouků, aerodynamický šupinatý plášť budovy je zvenku pokryt šestiúhelníkovými šablonami z titanzinkového plechu. Interiér je vyveden čistě, v neutrálních barvách, důležitou roli zde hraje proměnné denní i umělé světlo. Terminál byl otevřen v roce 2006, následující rok obdržel v celostátní soutěži titul Stavba roku 2007. Zvítězil nejen u odborné poroty, ale s velkou převahou i ve veřejném hlasování. Kritické hlasy se vyskytují spíše sporadicky a koncepci vytýkají především nemožnost přímé přístavby a absenci nástupních mostů.

V roce 2008 byla (podle návrhu téhož autora) dokončena úprava jižní fasády původní, dnes příletové haly. Z pohledu od letištní plochy se tak stará hala stylově propojila s novým terminálem, rozšířila ho a dodala mu dynamičtější vzhled. Na jaře roku 2009 byla nově upravena i severní fasáda a zmodernizován interiér příletové haly.

Z důvodu zvýšení kapacity a pohodlnějšího odbavení cestujících mimo schengenský prostor je v plánech uvažována výstavba další haly, v pokračování směrem na východ od nového terminálu.

V roce 2001 byla postavena budova Střediska letových navigačních služeb s řídící věží. Návrh zpracoval pražský ateliér AR18. V roce 2011 byla zahájena stavba nové administrativní budovy, která by měla být schopna nabídnout zázemí i pro zájemce z řad leteckých společností.

Rozvoj letiště[editovat | editovat zdroj]

Jako vstupní brána pro oblast všeobecného letectví má sloužit postupně dokončovaný areál Aeroklubu Brno při jižní hranici letiště, přístupný ze silnice do obce Dvorska. V jeho sousedství se na pozemku letiště připravuje stavba sluneční fotovoltaické elektrárny. SŽDC připravuje modernizaci trati Brno - Přerov na traťovou rychlost 200 km/h a v rámci toho bude zřízena u letiště nová zastávka, což by mělo zlepšit dopravní dostupnost letiště. Na jaře 2009 zveřejnilo vedení Jihomoravského kraje plány rozvoje na další pětileté období [11], který mj. obsahuje:

  • Komplexní zabezpečení letiště včetně instalace kamerového systému
  • Rekonstrukce naváděcího systému i pro podmínky nulové dohlednosti (ILS CAT IIIc)
  • Výstavba cargo terminálu a později i logistického centra s napojením na dálniční a železniční síť
  • Zakoupení nového hasičského automobilu a výstavba nové požární stanice (splněno v lednu 2011)

Letecké nehody[editovat | editovat zdroj]

Újezd u Brna, pomník leteckého neštěstí 1962

Letecké nehody, které se odehrály na letišti Brno-Tuřany, či poblíž:

  • Letoun ČSA Avia Av-14 (Il-14M) letěl ve středu 10. října 1962 na pravidelné lince OK 306 Košice-Bratislava-Brno-Praha. V 8:57 hod., v mlze, při nestandardním přiblížení na dráhu 28, narazil stroj OK-MCT pravým křídlem do úbočí kopce. Po nárazu se rozlomil a vznítil. Zahynulo 10 z 38 cestujících a 3 ze 4 členů posádky. Nehoda se odehrála v blízkosti obce Újezd u Brna, přibližně 6 km JV od prahu dráhy (na mapě 49°6′50″ s. š., 16°46′ v. d.). Příčinou nehody byla chyba, snad až vědomá nekázeň pilota, z dnešního pohledu těžko pochopitelná [12][13].
  • Stroj Air Algerie - Boeing 737-200 (7T-VEG) - na lince Alžír-Praha-Moskva. Při pokusu o přistání v Praze došlo za snížené dohlednosti k dotyku se zemí už v předpolí dráhy 07 (dnes 06), při čemž se poškodil pravý motor a podvozek. Pilotovi se podařilo poškozený letoun znovu zvednout do vzduchu a byl přesměrován na přistání do Brna. Letoun přistával na dráhu 10, pouze na dva podvozky. Po ztrátě vztlaku klouzal po pravém motoru, sjel z betonové dráhy vpravo do trávy, ulomil při tom pravý motor a po zastavení zůstal ležet na pravém křídle. Nikdo nebyl zraněn. Nehoda se odehrála 8. listopadu 1974 v 16:09, krátce před západem slunce, letoun byl v té době prakticky nový, po opravě ještě víc než 30 let sloužil.
Pamětní deska
  • V průběhu osmi let, kdy na letišti působil 8.slp, došlo k několika mimořádným událostem, vesměs se stroji MiG-21PF. Byla zaznamenána dramatická přistání – v roce 1987 dosedl na dráhu pilot s letounem č. 0309, bez rádiového spojení, s pořezaným obličejem a poraněnýma rukama v důsledku prasknutí prosklení kabiny; v roce 1988 bezpečně doplachtil pilot se strojem 1302 po úniku paliva. Došlo i ke katapultování pilotů pro poruchu stroje: v roce 1985 se na letounu 0301 objevila pumpáž motoru krátce po startu; roku 1989 se u letounu 1314 zablokovalo řízení. Tragický konec měl 11. 4. 1989 let pplk. Mikeše a mjr. Bencalíka na dvoumístném MiG-21US ozn. 0746. Manévrovali na malé výšce, přičemž vyhledávali na pozadí země nízkoletící vrtulník. Došlo přitom k překročení kritického úhlu náběhu, jejich stroj ztratil rychlost a přešel do pádu. Oba letci zahynuli v troskách stroje, nedaleko železničního přejezdu v Sokolnicích. Je zde umístěna pamětní deska (na mapě 49°6′29″ s. š., 16°43′46″ v. d.).

Památník československým válečným letcům[editovat | editovat zdroj]

8. května 2012 zde byl odhalen památník připomínající zásluhy československých letců z druhé světové války. Dílo Nikose Armutidise vzniklo díky iniciativě občanského sdružení Společný cíl. Socha připomíná křídla letadla, je umístěna před odbavovací halou letiště. [14]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Výsledky brněnského letiště za rok 2016. www.planes.cz [online]. 2017-01-26 [cit. 2017-01-26]. Dostupné online.  
  2. 50 let letiště Brno-Tuřany, Brno 2008
  3. Letiště Brno. Letiště Brno, mezinárodní letiště Brno Tuřany - Česká republika [online]. Letiště Brno, [cit. 2015-12-29]. Dostupné online.  
  4. Ministerstvo zemědělství ČR. Portál eAGRI - resortní portál Ministerstva zemědělství [online]. Ministerstvo zemědělství ČR, [cit. 2015-12-29]. Dostupné online.  
  5. (rusky) Oficiální seznam vydaných přepravních práv 07/2011
  6. A.S., Letiště Brno. Letiště Brno, mezinárodní letiště Brno Tuřany - Česká republika. www.brno-airport.cz [online].  [cit. 2016-11-10]. Dostupné online.  
  7. BMI regional a Lufthansa zahajují 16. listopadu lety z Brna do Mnichova. BMI regional Czech Republic. . Dostupné online [cit. 2016-11-10]. (en-GB) 
  8. BMI regional zdvojnásobí počet letů z Mnichova do Brna [online]. 2017-02-23, [cit. 2017-02-23]. Dostupné online.  
  9. mmusil. Brno - Tuřany - Stránky 136 - Fórum Airways.cz [online]. forum.airways.cz, [cit. 2015-12-29]. Dostupné online.  
  10. Letiště Brno, mezinárodní letiště Brno Tuřany - Česká republika [online]. www.airport-brno.cz, [cit. 2015-12-29]. Dostupné online.  
  11. Jihomoravský kraj. Portál Jihomoravského kraje [online]. Jihomoravský kraj, [cit. 2015-12-29]. Dostupné online.  
  12. ASN Aircraft accident Avia 14 OK-MCT Slavkov [online]. aviation-safety.net, [cit. 2015-12-29]. Dostupné online.  
  13. Česká televize. Osudové okamžiky: Špidlák 1962 — Česká televize [online]. Česká televize, [cit. 2015-12-29]. Dostupné online.  
  14. Jihomoravský kraj. Portál Jihomoravského kraje [online]. Jihomoravský kraj, [cit. 2015-12-29]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]