Letiště Brno-Tuřany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Letiště Brno-Tuřany
Tuřanské letiště od jihovýchodu
Tuřanské letiště od jihovýchodu
Základní informace
StátČeskoČesko Česko
Nejbližší městoBrno (7,5 km)
Typ letištěmezinárodní veřejné civilní
ProvozovatelLetiště Brno
Otevření1954
Kód letiště ICAOLKTB
Kód letiště IATABRQ[1]
Souřadnice
Map
Nadmořská výška778 ft / 237 m
Statistika (2023)
Cestujících 686 867
Nákladu 11 653 000 kg
Vzletové a přistávací dráhy
  • 09/27 – beton, 2650×60 m
  • 08/26 – tráva, 800×30 m
Odkazy
Webwww.brno-airport.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Letiště Brno-Tuřany (ICAO: LKTB, IATA: BRQ) je veřejné mezinárodní letiště v Jihomoravském kraji v Česku. Nachází se 7,5 km jihovýchodně od centra Brna. Terminál a většina areálu se rozkládá na katastrálním území brněnské čtvrti Tuřany, východní část ranveje zasahuje na území sousedního města Šlapanice a malá okrajová část areálu se nachází i v katastrálním území brněnské čtvrti Dvorska. Příjezdová silnice k letišti je vedena od brněnské čtvrti Slatina, z tamního nádraží vede k letištnímu areálu také železniční vlečka. Letiště je v majetku Jihomoravského kraje a provozuje ho soukromá společnost Letiště Brno, která je součástí společnosti Accolade Holding.

V roce 2023 tuřanské letiště odbavilo 686 867 cestujících na pravidelných i charterových linkách, což byl nárůst o 46 % oproti roku 2022. Množství odbaveného nákladu (carga) za rok 2023 bylo 11 653 tun.[2] Během roku 2020 odbavilo kvůli pandemii covidu-19 pouze 86 tisíc pasažérů, následující rok stoupl počet pasažérů na 186 tisíc.

Vybavení[editovat | editovat zdroj]

Letiště s nepřetržitým provozem je plně vybaveno pro lety VFR (podle vidu)[3] i IFR (podle přístrojů)[4] a umožňuje provoz ve dne i v noci. Dráhový systém se skládá z jedné betonové (09/27) a jedné travnaté dráhy (08/26). Pro dráhy 09 i 27 jsou dostupná přesná přístrojová přiblížení RNAV/GNSS, VOR, NDB a pro dráhu 27 k tomu navíc ILS CAT I. s nejnižšími limity dohlednosti RVR (Runway Visual Range) 500 m horizontálně, 50 m vertikálně (výška nejnižší základny oblačnosti nad zemí). Letiště je vybaveno světelnými zabezpečovacími zařízeními střední a vysoké svítivosti. Na letišti jsou umístěna zařízení ILS, VOR/DME, NDB, a TAR s dosahem 150 km. V historii byl na letišti v provozu i radar pro přesné přiblížení PAR.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dálniční napojení a blízká letiště

1954–1989[editovat | editovat zdroj]

Původní černovické letiště s travnatou plochou přestalo po válce vyhovovat moderním letounům a bylo rozhodnuto o výstavbě letiště nového, na katastru sousední brněnské čtvrti Tuřany. Toto letiště bylo otevřeno nejprve jako vojenské v roce 1954, dne 28. dubna 1958 zde byl slavnostně zahájen civilní provoz.[5][6] Již v šedesátých letech počet odbavených cestujících výrazně překročil 200 tisíc a počet pohybů letadel 10 tisíc ročně. V roce 1967 byla vybudována nová odbavovací hala. Roku 1968 využila letiště okupační vojska armád Varšavské smlouvy a přistávala zde transportní letadla An-12 a stíhací letouny MiG-21. Vzletová a přistávací dráha (VPD) byla v roce 1978 prodloužena z 2000 m na 2650 m. V roce 1982 bylo letiště předáno armádě a pravidelná přeprava osob ustala.

V letech 1981–1982, po dobu rekonstrukce dráhového systému na letišti v Náměšti nad Oslavou, krátce operoval v Brně 20. stíhací bombardovací letecký pluk se stroji Su-7. Poté, v průběhu let 1983–1984, se do Brna postupně přesunul z Mošnova 8. stíhací letecký pluk, plnící úkoly protivzdušné obrany státu (PVOS). Začátkem devadesátých let byl ale postupně rušen, posledních 10 ks MiG-21 odlétlo z Tuřan v únoru 1991. Brzy nato přestal 8. stíhací letecký pluk existovat. Provoz stíhacích letounů přinesl v okolních obcích problémy s nadměrným hlukem. Významně byly postiženy Brněnské Ivanovice, přes jejichž zástavbu letouny při užívání VPD 28 startovaly.[7][8] V roce 1986 byla rozšířena odbavovací hala.

1989–současnost[editovat | editovat zdroj]

Terminál letiště Brno postavený v roce 2006

Letiště bylo v majetku státu a nadále ve správě ministerstva obrany, vojenský provoz zde byl ukončen roku 1991. Od roku 1992 převzala jeho správu Česká správa letišť[9] a v srpnu 1992 došlo k obnovení mezinárodního civilního provozu na letišti.[10]

V polovině roku 2002 začala provoz letiště zajišťovat soukromá společnost LETIŠTĚ BRNO, a.s. Od roku 2003 do roku 2008 zde probíhaly každoročně letecké dny Czech International Air Fest (CIAF). V roce 2004 předal stát letiště do majetku Jihomoravského kraje, následujícího roku byla spuštěna nová linka do Londýna. V roce 2004 bylo letiště zbaveno práva vstupního místa pro provádění rostlinolékařských kontrol, jež byly soustředěny na letiště Praha-Ruzyně, což omezilo možnost nákladní dopravy rostlinných potravin a krmiv. Tento krok byl odstraněn roku 2006 změnou zákona o rostlinolékařské péči, kdy se letiště Brno-Tuřany stalo vstupním místem pro provádění dovozní rostlinolékařské kontroly.[11]

V letech 2005–2006 byla postavena nová odbavovací hala od architekta Petra Parolka, která byla otevřena v září 2006.[10] Téhož roku bylo zahájeno pravidelné spojení ČSA s Prahou, v roce 2007 přibyly linky do Moskvy a Girony. V letech 2008-9 byla přestavěna a modernizována stávající (příletová) hala. V téže době začaly na letiště postupně doléhat důsledky světové finanční a ekonomické krize, byla zrušena linka do Girony a později zčásti omezeny linky do Prahy a Londýna. V roce 2009 došlo k poklesu počtu odbavených cestujících přibližně o 13 %. V neděli 27. září 2009 se v prostoru letiště konala bohoslužba papeže Benedikta XVI. za účasti asi 120 tisíc lidí.

Plán letiště a okolí

Na jaře 2010 došlo k dvojnásobnému navýšení kapacity moskevské linky, spuštění sezónní linky do Zadaru, na podzim Ryanair obnovil každodenní lety do Londýna a přidal navíc linku do Milána. Společnost Wizz Air vstoupila od prosince na brněnské letiště linkou na londýnské letiště Luton a na březen 2011 ohlásila zavedení další linky na římské letiště Fiumicino. ČSA opět ohlásily svůj odchod z Brna a pražský spoj převzaly CCA, které ho pro ČSA do té doby zajišťovaly.

Na přelomu let 2010/11 byly Moscow Airlines, provozující linku do Moskvy, převzaty společností UTair Aviation, v důsledku čeho byl v lednu dočasně přerušen provoz moskevské linky. V polovině března 2011 byl spoj obnoven společností Yakutia Airlines – kvůli nevydanému souhlasu českých úřadů však nakonec definitivní oprávnění nezískala. Ve stejné době spustila CCA linku na letiště Moskva-Domodědovo a krátce na to na Petrohrad-Pulkovo. Od 17. dubna otevřel Ryanair novou linku do španělského Alicante. Začátkem dubna obdržela společnost S7 Airlines přepravní práva na linku Petrohrad–Brno a o měsíc později UTair Aviation (po souboji s S7, Jakutií a VIM Avia) práva na linku Moskva–Brno. V červenci 2011 obdržela společnost Jakutia práva na provoz pravidelných linek z Krasnodaru, Ufy, Čeljabinsku, Irkutsku a Permu.[12] V roce 2011 dosáhlo letiště historického rekordu v počtu odbavených cestujících, a to přes 557 tisíc lidí.

Od 10. listopadu 2017 má akciová společnost pronajímající si Letiště Brno nového majitele, a to firmu Accolade Holding.[13] Původní majitel B.A.W.D.F. byl touto společností odkoupen.

Doprava na letiště[editovat | editovat zdroj]

Letištní terminál leží 1,6 km od dálnice D1, poblíž exitu 201 Brno-Slatina. Před halou se nachází placené parkoviště (do 15 min bezplatné), vhodné i pro dlouhodobé stání. Na letiště zajíždí také expresní městská autobusová linka E76 od hlavního nádraží[14] s jízdní dobou 16 min. V noci zajíždí k letišti noční autobusová linka N89. Před terminálem je stanoviště taxislužby.

Pro potřeby nákladní dopravy je do areálu letiště přivedena železniční vlečka z nedaleké stanice Brno-Slatina na Vlárské dráze. Vlečka byla postavena v rozmezí let 1950–1953[15] a její celková délka činí 2,0 km. Jejím vlastníkem je Jihomoravský kraj, provozovatelem společnost Letiště Brno.[16]

Aerolinie a destinace[editovat | editovat zdroj]

Osobní[editovat | editovat zdroj]

Z Brna provozuje pravidelné celoroční lety jediná letecká společnost, a to Ryanair. Létá odsud do Londýna, na letiště Stansted. Jihomoravský kraj spustil v březnu 2019 tendr na obnovení linky do Mnichova, která zanikla po krachu BMI Regional.[17] Po neúspěchu tendru kraj vypsal nadlimitní zakázku na provoz linky do Mnichova a podmínečné dotování ve výši 57 mil. Kč.[18] Ani v tomto tendru však provozovatel linky nebyl vybrán[19]. Letiště jedná o linkách do Severního Porýní-Vestfálska, centrální Francie, Velké Británie či Ukrajiny.[20]

Letiště v Brně obsluhují (k roku 2023) následující dopravci:[21]

Letecká společnost Země Destinace Letadlo Frekvence týdně Poznámka
Pravidelné linky: [22] Ryanair Spojené královstvíSpojené království Spojené království Londýn-Stansted B737-800 / B737 MAX 200 / A320 7 (v zimní sezóně 5)
ItálieItálie Itálie Bergamo B737-800 / B737 MAX 200 2
Sezónní pravidelné linky: [23] Air Montenegro Černá HoraČerná Hora Černá Hora Tivat E95 2 od června 2023
Smartwings BulharskoBulharsko Bulharsko Burgas B737-800/B737 MAX 11 červen–září
Varna 4
EgyptEgypt Egypt Hurghada 8 celoročně
Marsa Alam 8
Taba 1 květen–říjen
ŘeckoŘecko Řecko Heraklion 7 květen–říjen
Korfu 4 červen–říjen
Kos 4
Rhodos 5
Zakynthos 3 červen–září
Volos 1 červen–září
Kavala 1 červen–září
Preveza 1 červen–září
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko Tenerife 1 červen–říjen
Palma de Mallorca 3 červen–říjen
Murcia 1 červen–září
Fuerteventura 1 květen–říjen
PortugalskoPortugalsko Portugalsko Madeira 1 květen–září
AlbánieAlbánie Albánie Tirana 2 červen–září
TureckoTurecko Turecko Antalya 15 květen–říjen
Bodrum 1 červen–září
KapverdyKapverdy Kapverdy Boa Vista 1 červen–říjen
Sal 1 červen–říjen
ItálieItálie Itálie Lamezia Terme 1 červen–září
TuniskoTunisko Tunisko Enfidha 2 květen–říjen
Stojánka v letní špičce (zleva: Ryanair, Travel Service, ČSA, Travel Service)

Nákladní[editovat | editovat zdroj]

Následující dopravci létají na letiště Brno-Tuřany k listopadu 2020 pravidelně:

Letecká společnost Země Destinace Letadlo
ASL Airlines Belgium[24] BelgieBelgie Belgie Paříž B737-400
DHL[25] NěmeckoNěmecko Německo Lipsko B757-200

Existovaly ambiciózní plány na provozování nákladní přepravy společností Euro Cargo Air, která zde uvažovala zřídit svoji základnu.[26]

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

Brněnské letiště je využíváno pro všeobecné letectví, pro tréninkové lety i zahraničních leteckých společností, cvičí zde například rakouská letecká společnost Austrian Airlines. Mají zde základnu vrtulníky letecké záchranné služby (Policie ČR, Alfa Helicopter)

Bývalé pravidelné linky[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1990 se létalo z Brna pravidelně do jedenácti destinací, které byly zrušeny.[27] Provozovalo je celkem devět dopravců.

Český národní dopravce ČSA sem létal mezi prosincem 2005 až červencem 2011 z Prahy. Cirrus Airlines odsud létaly do Mnichova (listopad 2005 až březen 2017). V devadesátých letech sem vedla přímá linka z švýcarského Curychu, létaná Air Engidiana. Nízkonákladový dopravce Ryanair odsud v minulosti provozoval spojení do španělské Girony (2007 až 2008) a Alicante (2011). Ruská společnost Atlant-Soyuz sem létala z Moskvy-Vnukova (2007 až 2011).

Wizz Air odsud provozoval třikrát týdně pravidelné spojení do LondýnaLutonu (2010 až leden 2018),[28] dvakrát týdně do Eindhovenu (prosinec 2011[29] až říjen 2017) a do Říma-Fiumicina (březen 2011 až říjen 2012). V létě 2010 odsud létala aerolinie Central Connect Airlines pravidelně do Zadaru. Společnost Czech Connect Airlines odsud létala do roku 2012 linky do Petrohradu a Moskvy-Domodědovo (obě březen 2011 až leden 2012). Ruský UTair sem létal z Moskvy-Vnukova (červen 2011 až březen 2015).

Mezi 16. listopadem 2015 až 16. únorem 2019 provozovala z Brna skotská společnost BMI Regional přímou linku na letiště v Mnichově. Na lince, jejíž frekvence byly postupně navyšovány[30] až na jedenáct týdně létala typ letadla Embraer 145. Linka byla ukončena z důvodu zániku společnosti BMI Regional.[31] Spojení částečně dotoval Jihomoravský kraj. Na lince měly tzv. codesharovou smlouvu německé aerolinie Lufthansa a Condor, jejichž spojení navazovala na linku z Brna. Letouny BMI Regional létaly z Brna dvakrát za všední den (kromě úterý) a jednou v neděli. Kraj na základě výsledků veřejné soutěže vybere nového dopravce, který linku bude provozovat.[32] Nové spojení by se mělo obnovit v září 2019[33], což se však nestalo, jelikož o výběrové řízení pro provoz linky neměl nikdo zájem [19].

S koncem letového řádu zima 2019/2020 byl ukončen provoz linky do Berlína společnosti Ryanair[34]. Linka bylo v provozu od dubna 2019[35] do března 2020, byla operována letouny Boeing 737-800 2x týdně. Pandemie covidu-19 a s ní spojení omezení v letecké dopravě konec linky urychlily asi o měsíc.

Statistiky[editovat | editovat zdroj]

Odbavené osoby - graf

V 60. a 70. letech se počet odbavených cestujících pohyboval ročně pravidelně nad 150 tis.,[zdroj?] s výjimkou let, kdy probíhala rekonstrukce vzletové a přistávací dráhy. V první polovině 80. let, po předání letiště armádě a zrušení pravidelných linek ČSA, pohyb pasažérů načas prakticky ustal, v druhé polovině dekády narostl počet cestujících postupně asi na 25 tis/rok.[zdroj?] V souvislosti se změnou politického systému došlo na začátku 90. let opět k útlumu, avšak po roce 1995 začal každoročně výrazně narůstat počet pasažérů na letních charterových letech. Nicméně, teprve v roce 2006, po otevření linky do Londýna, se začaly ve statistikách významně projevovat i počty pasažérů na pravidelných linkách, jejichž zastoupení v roce 2008 dosahuje již 43 %.

V roce 2016 Letiště Brno-Tuřany odbavilo 417 725 cestujících, což bylo méně než v roce 2015.[36] Na pravidelných linkách cestovalo 216 000 osob, což je o 20 000 lidí více než předchozí rok. Letiště zaznamenalo 40 tisíc pohybů letadel a v nákladní přepravě odbavilo více než 4000 tun zboží.[36]

O letních prázdninách v roce 2018 má být podle letového plánu letiště odbaveno až o třetinu více osob než v roce 2017, kdy letní spoje využilo asi 100 tisíc cestujících.[37] Podle odhadu vedení letiště má v roce 2018 počet odbavených cestujících poprvé od roku 2012 překonat půl milionu osob.[38]

Tabulka[editovat | editovat zdroj]

Rok
Odbavení cestující
Cestující
změna
Náklad
(tuny)
Náklad
změna
Pohyby letadel
(vzlety a přistání)
1995[39] 87 000 8 000
1996 123 000 8 500
1997 138 000 9 300
1998 110 036 8 150
1999 127 954 7 899
2000 112 797 6 289
2001 128 583 8 136
2002 157 257 12 620
2003 166 142 16 596
2004 171 888 17 823
2005 315 672 16 126
2006 393 686 3 144 20 105
2007[40] 415 276 3 055 22 893
2008[40] 506 174 6 273 29 303
2009[40] 440 850 9 679 30 513
2010[40] 396 589 5 326 25 027
2011[40] 557 952 4 625 26 837
2012[40] 534 968 3 828 29 885
2013[40] 463 023 4 078 27 803
2014[40] 486 134 4 530 32 216
2015[40] 466 046 4 613 42 469
2016[36][40] 417 725 4 150 40 073
2017[40] 470 285 3 700 44 000
2018[41] 500 727 3 750 1,3 % 41 000
2019[42] 543 633 8,5 % 3 529 5,89 % 34 388
2020 86 089 84,2 %

Terminál a další významné stavby[editovat | editovat zdroj]

Interiér odletové haly

Návrh nové odletové haly pochází z ateliéru brněnského architekta Petra Parolka. V prostředí Brna představuje tato osobitá stavba poměrně razantní odklon od tradičního dědictví funkcionalismu a bývá nejčastěji řazena k organické architektuře a k high-tech stylu. Základem nosné konstrukce jednolodní oblé haly o rozměrech 44,5 x 81 m je šest mohutných, v interiéru přiznaných příhradových oblouků, aerodynamický šupinatý plášť budovy je zvenku pokryt šestiúhelníkovými šablonami z titanzinkového plechu. Interiér je vyveden čistě, v neutrálních barvách, důležitou roli zde hraje proměnné denní i umělé světlo. Terminál byl otevřen v roce 2006, následující rok obdržel v celostátní soutěži titul Stavba roku 2007. Zvítězil nejen u odborné poroty, ale s velkou převahou i ve veřejném hlasování. Kritické hlasy se vyskytují spíše sporadicky a koncepci vytýkají především nemožnost přímé přístavby a absenci nástupních mostů.

V roce 2008 byla (podle návrhu téhož autora) dokončena úprava jižní fasády původní, dnes příletové haly. Z pohledu od letištní plochy se tak stará hala stylově propojila s novým terminálem, rozšířila ho a dodala mu dynamičtější vzhled. Na jaře roku 2009 byla nově upravena i severní fasáda a zmodernizován interiér příletové haly.

Z důvodu zvýšení kapacity a pohodlnějšího odbavení cestujících mimo schengenský prostor je v plánech uvažována výstavba další haly, v pokračování směrem na východ od nového terminálu.

V roce 2001 byla postavena budova Střediska letových navigačních služeb s řídící věží. Návrh zpracoval pražský ateliér AR18. V roce 2011 byla zahájena stavba nové administrativní budovy, která by měla být schopna nabídnout zázemí i pro zájemce z řad leteckých společností.

Rozvoj letiště[editovat | editovat zdroj]

Jako vstupní brána pro oblast všeobecného letectví má sloužit postupně dokončovaný areál Aeroklubu Brno při jižní hranici letiště, přístupný ze silnice do obce Dvorska. V jeho sousedství se na pozemku letiště připravuje stavba sluneční fotovoltaické elektrárny. Správa železnic připravuje modernizaci trati Brno - Přerov na traťovou rychlost 200 km/h a v rámci toho bude zřízena u letiště nová zastávka, což by mělo zlepšit dopravní dostupnost letiště. V roce 2014 uvažovalo město Brno i o lince vlakotramvaje, která by mohla na letiště zajíždět.[43]

Na jaře 2009 zveřejnilo vedení Jihomoravského kraje plány rozvoje na další pětileté období,[44] který mj. obsahuje:

  • Komplexní zabezpečení letiště včetně instalace kamerového systému
  • Rekonstrukce naváděcího systému i pro podmínky nulové dohlednosti (ILS CAT IIIc)
  • Výstavba cargo terminálu a později i logistického centra s napojením na dálniční a železniční síť
  • Zakoupení nového hasičského automobilu a výstavba nové požární stanice (splněno v lednu 2011)

Letecké nehody[editovat | editovat zdroj]

Újezd u Brna, pomník leteckého neštěstí 1962

Letecké nehody, které se odehrály na letišti Brno-Tuřany či poblíž:

  • Letoun ČSA Avia Av-14 (Il-14M) letěl ve středu 10. října 1962 na pravidelné lince OK 306 Košice-Bratislava-Brno-Praha. V 8:57 hod., v mlze, při nestandardním přiblížení na dráhu 28, narazil stroj OK-MCT pravým křídlem do úbočí kopce. Po nárazu se rozlomil a vznítil. Zahynulo 10 z 38 cestujících a 3 ze 4 členů posádky. Nehoda se odehrála v blízkosti obce Újezd u Brna, přibližně 6 km JV od prahu dráhy (na mapě 49°6′50″ s. š., 16°46′ v. d.). Příčinou nehody byla chyba, snad až vědomá nekázeň pilota, z dnešního pohledu těžko pochopitelná[45][46].
  • Stroj Air Algérie - Boeing 737-200 (7T-VEG) - na lince Alžír-Praha-Moskva. Při pokusu o přistání v Praze došlo za snížené dohlednosti k dotyku se zemí už v předpolí dráhy 07 (dnes 06), při čemž se poškodil pravý motor a podvozek. Pilotovi se podařilo poškozený letoun znovu zvednout do vzduchu a byl přesměrován na přistání do Brna. Letoun přistával na dráhu 10, pouze na dva podvozky. Po ztrátě vztlaku klouzal po pravém motoru, sjel z betonové dráhy vpravo do trávy, ulomil při tom pravý motor a po zastavení zůstal ležet na pravém křídle. Nikdo nebyl zraněn. Nehoda se odehrála 8. listopadu 1974 v 16:09, krátce před západem slunce, letoun byl v té době prakticky nový, po opravě ještě víc než 30 let sloužil.
Pamětní deska v Sokolnicích
  • V průběhu osmi let, kdy na letišti působil 8. stíhací letecký pluk, došlo k několika mimořádným událostem, vesměs se stroji MiG-21PF. Byla zaznamenána dramatická přistání – v roce 1987 dosedl na dráhu pilot s letounem č. 0309, bez rádiového spojení, s pořezaným obličejem a poraněnýma rukama v důsledku prasknutí prosklení kabiny; v roce 1988 bezpečně doplachtil pilot se strojem 1302 po úniku paliva. Došlo i ke katapultování pilotů pro poruchu stroje: v roce 1985 se na letounu 0301 objevila pumpáž motoru krátce po startu; roku 1989 se u letounu 1314 zablokovalo řízení. Tragický konec měl 11. 4. 1989 let pplk. Mikeše a mjr. Bencalíka na dvoumístném MiG-21US ozn. 0746. Manévrovali na malé výšce, přičemž vyhledávali na pozadí země nízkoletící vrtulník. Došlo přitom k překročení kritického úhlu náběhu, jejich stroj ztratil rychlost a přešel do pádu. Oba letci zahynuli v troskách stroje, nedaleko železničního přejezdu v Sokolnicích. Je zde umístěna pamětní deska (na mapě 49°6′29″ s. š., 16°43′46″ v. d.).

Památník československým válečným letcům[editovat | editovat zdroj]

8. května 2012 zde byl odhalen památník připomínající zásluhy československých letců z druhé světové války. Dílo Nikose Armutidise vzniklo díky iniciativě občanského sdružení Společný cíl. Socha připomíná křídla letadla, je umístěna před odbavovací halou letiště.[47]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Airline and Airport Code Search: BRQ [online]. Iata.org [cit. 2023-12-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Letiště Brno, mezinárodní letiště Brno Tuřany - Česká republika. www.brno-airport.cz [online]. [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. 
  3. LKTB - BRNO/Tuřany [online]. Rlp.cz [cit. 2023-12-31]. Dostupné online. 
  4. LKTB - BRNO/TUŘANY [online]. Rlp.cz [cit. 2023-12-31]. Dostupné online. 
  5. rik. Brno - Tuřiany včera a dnes II.. Stip, zpravodaj Řízení letového provozu České republiky. Řízení letového provozu České republiky, červen 2001, roč. II, čís. 04, s. 7. Dostupné online [PDF online]. 
  6. GREBENAROVÁ, Tereza. Středisko letových navigačních služeb Brno-Tuřany. Rýmařov: Gymnazium Rýmařov, 2011. 17 s. Dostupné online. S. 5. 
  7. 50 let letiště Brno-Tuřany, Brno 2008
  8. Letiště Brno. Letiště Brno, mezinárodní letiště Brno Tuřany - Česká republika [online]. Letiště Brno [cit. 2015-12-29]. Dostupné online. 
  9. O letišti [online]. Brno-airport.cz [cit. 2023-04-28]. Dostupné online. 
  10. a b Odbavovací hala letiště Brno-Tuřany [online]. Archiweb.cz [cit. 2023-12-31]. Dostupné online. 
  11. Ministerstvo zemědělství ČR. Portál eAGRI - resortní portál Ministerstva zemědělství [online]. Ministerstvo zemědělství ČR [cit. 2015-12-29]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  12. (rusky) Oficiální seznam vydaných přepravních práv 07/2011. www.favt.ru [online]. [cit. 2011-07-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-11. 
  13. Letiště Brno má nového majitele. Vedení kraje to překvapilo. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2017-11-11]. Dostupné online. 
  14. Archivovaná kopie. www.idsjmk.cz [online]. [cit. 2019-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-07-06. 
  15. Vlečka Brno-Slatina - letiště [online]. Druhebrno.smerem.cz, 2014-05-01 [cit. 2019-12-15]. Dostupné online. 
  16. Seznam provozovaných vleček k 5.2.2019 [online]. Ducr.cz [cit. 2019-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-12-15. 
  17. ŠINDELÁŘ, Jan. Kraj spustil tendr na leteckého dopravce pro linku z Brna do Mnichova [online]. 2019-03-14 [cit. 2019-03-14]. Dostupné online. 
  18. Až 60 milionů ročně. Jihomoravský kraj trvá na lince z Brna do Mnichova – Zdopravy.cz [online]. [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. 
  19. a b Zdopravy.cz [online]. 2019-06-24 [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. 
  20. LIBOR@DRBNA.CZ, TRIMA NEWS, s r o. Ryanair zrušil linku z Brna do italského Bergama. Brněnská Drbna–zprávy z Brna a Jihomoravského kraje [online]. [cit. 2021-01-13]. Dostupné online. 
  21. Pravidelné lety – letiště Brno. www.brno-airport.cz [online]. [cit. 2017-10-10]. Dostupné online. 
  22. Letiště Brno, mezinárodní letiště Brno Tuřany–Česká republika. www.brno-airport.cz [online]. [cit. 2021-02-13]. Dostupné online. 
  23. Vyhledávání v letovém řádu. www.brno-airport.cz [online]. [cit. 2019-04-20]. Dostupné online. 
  24. Společnosti v Brně. airspotter.eu [online]. [cit. 2019-04-22]. Dostupné online. 
  25. Cargo - export - letecká přeprava zboží z Letiště Brno - Tuřany. www.bawdf.cz [online]. [cit. 2019-05-14]. Dostupné online. 
  26. mmusil. Brno - Tuřany - Stránky 136 - Fórum Airways.cz [online]. forum.airways.cz [cit. 2015-12-29]. Dostupné online. 
  27. Historie pravidelných linek na letišti Brno-Tuřany [online]. timeglider.com [cit. 2017-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-28. 
  28. Wizz Air končí s lety do Brna. airways.cz [online]. [cit. 2017-11-27]. Dostupné online. 
  29. Z Brna se od prosince začne létat do holanského [sic] Eindhovenu. českátelevize.cz [online]. 2011-06 [cit. 2017-11-27]. Dostupné online. 
  30. BMI regional zdvojnásobí počet letů z Mnichova do Brna [online]. 2017-02-23 [cit. 2017-02-23]. Dostupné online. 
  31. SŮRA, Jan. Brno přišlo o linku do Mnichova. BMI Regional zastavily provoz [online]. Zdopravy.cz, 2019-02-16 [cit. 2019-02-16]. Dostupné online. 
  32. Brno po třech letech přišlo o leteckou linku do Mnichova. Firma zkrachovala. iDNES.cz [online]. 2019-02-17 [cit. 2019-02-17]. Dostupné online. 
  33. Letecky do Mnichova? Nejdřív v září. brnensky.denik.cz. 2019-02-19. Dostupné online [cit. 2019-02-19]. 
  34. Zdopravy.cz [online]. 2019-11-29 [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. 
  35. Zdopravy.cz [online]. 2019-04-02 [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. 
  36. a b c Výsledky brněnského letiště za rok 2016. www.planes.cz [online]. 2017-01-26 [cit. 2017-01-26]. Dostupné online. 
  37. HRABAL, Michal. Z brněnského letiště odletí o prázdninách o třetinu více letadel než loni. Brněnský deník [online]. 2018-07-19 [cit. 2018-07-20]. Dostupné online. 
  38. ŠINDELÁŘ, Jan. Letiště Brno po šesti letech míří k překonání hranice půl milionu cestujících. Zdopravy.cz [online]. 2018-11-27 [cit. 2018-12-02]. Dostupné online. 
  39. Letiště Brno, mezinárodní letiště Brno Tuřany - Česká republika [online]. www.airport-brno.cz [cit. 2015-12-29]. Dostupné online. 
  40. a b c d e f g h i j k Statistiky [online]. brno-airport.cz [cit. 2017-03-28]. Dostupné online. 
  41. Letiště Brno, mezinárodní letiště Brno Tuřany – Česko. www.brno-airport.cz [online]. [cit. 2019-02-11]. Dostupné online. 
  42. Zájem o lety z Brna roste. Brno-airport.cz [online]. [cit. 2020-01-09]. Dostupné online. 
  43. Vlakotramvaj v Brně? Možná na letiště. Brněnský deník [online]. 2014-10-21 [cit. 2018-04-01]. Dostupné online. 
  44. Jihomoravský kraj. Portál Jihomoravského kraje [online]. Jihomoravský kraj [cit. 2015-12-29]. Dostupné online. 
  45. ASN Aircraft accident Avia 14 OK-MCT Slavkov [online]. aviation-safety.net [cit. 2015-12-29]. Dostupné online. 
  46. Česká televize. Osudové okamžiky: Špidlák 1962 — Česká televize [online]. Česká televize [cit. 2015-12-29]. Dostupné online. 
  47. Jihomoravský kraj. Portál Jihomoravského kraje [online]. Jihomoravský kraj [cit. 2015-12-29]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]