Boeing 737 MAX

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Boeing 737 MAX
Boeing 737 MAX 9
Boeing 737 MAX 9
Určení úzkotrupý dopravní letoun
Výrobce Boeing
První let 29. leden 2016[1]
Zařazeno 22. května 2017 (Malindo Air)[2]
Charakter Ve službě
Uživatel Southwest Airlines
Lion Air
Air Canada
Air China
FlyDubai
Travel Service
Garuda Indonesia
Oman Air
(2018)
Výroba 2014–současnost
Vyrobeno kusů 110 (březen 2018)
Vyvinuto z typu Boeing 737 Next Generation
Varianty B737 MAX 7
B737 MAX 8
B737 MAX 9
B737 MAX 10

Boeing 737 MAX je čtvrtá generace dvoumotorového proudového úzkotrupého dopravního letounu Boeingu 737 na krátké a střední tratě vyvinutá Boeingem jako reakce na úspěch Nové generace Boeingů 737-700, 800 a 900. Hlavní novinkou oproti Nové generaci (ve skutečnosti starší) jsou větší, o 10 až 15 % úspornější, tišší a výkonnější motory CFM International LEAP, které používá i nová generace Airbusu A320, A320neo. Typ má také nový tvar křídel, využívá moderní kompozitní materiály. Prodává se ve čtyřech verzích: od nejkratší; MAX 7, 8, 9 a 10.

První let Boeingu 737 MAX (MAX 8) se konal 29. ledna 2016, což bylo 49 let po prvním letu prototypu Boeingu 737. První leteckou společností provozující tento typ se stala Malindo Air, které byl typ MAX 8 předán 16. května 2017. V březnu 2018 létalo po světě už 110 kusů tohoto letounu.

Letecké společnosti si závazně objednaly k březnu 2018 již celkem 4400 kusů tohoto letadla. Nejvíce objednávek je k březnu 2018 od společnosti Flydubai (251), Southwest Airlines (240) a Lion Air (201). Český dopravce Travel Service, respektive SmartWings má na typ 737 MAX 8 celkem 39 objednávek, přičemž 3 kusy již převzal (první 31. ledna 2018).[3]

Verze[editovat | editovat zdroj]

MAX 7[editovat | editovat zdroj]

Nahrazení verze Boeing 737-700. První let se konal 16. března 2018, přičemž první dodávka tohoto typu poputuje k americké společnosti Southwest Airlines v roce 2019. Je na něj minimum objednávek, k roku 2018 necelých 60.

MAX 8[editovat | editovat zdroj]

První Boeing 737 MAX 8 české společnosti SmartWings (Travel Service) na letišti v Praze

Jedná se o verzi nahrazující Boeing 737-800. Mezi zákazníky generace 737 MAX je nejoblíbenější, tvoří 80 % objednávek pro celou generaci 737 MAX (2018). První let se konal 29. ledna 2016. Prvním provozovatelem typu MAX 8 a celé této generace se stala společnost Malindo Air 16. května 2017.

MAX 200[editovat | editovat zdroj]

Verze umožňující více pasažérů v letadle – něco kolem 200. Kvůli tomu byly přidány také další únikové východy. Ryanair si těchto letadel objednal 100 kusů, s konfigurací pro 197 pasažérů.

MAX 9[editovat | editovat zdroj]

Nahrazení typu Boeing 737-900, má podobný dolet jako verze MAX 8. První let se konal 13. dubna 2017. Prvnímu zákazníkovy, společnosti Thai Lion Air byl tento typ dodán 21. března 2018.

MAX 10[editovat | editovat zdroj]

V červnu 2017 na pařížském aerosalonu představil Boeing nejdelší verzi Boeing 737 MAX 10.[4] Ta má o 4,3 metrů delší trup než výchozí verze MAX 8, upravené křídlo pro ekonomičtější let v pomalé rychlosti.[4] V konfiguraci s jednou třídou pojme až 232 cestujících. Dolet této verze je až 6100 km. Konkuruje Airbusu A321neo. Jde o druhou nejoblíbenější verzi generace 737 MAX u zákazníků, tvoří 14 % celkových objednávek (2018). První kus by se měl k zákazníkovy dostat v roce 2019.

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Vzlétající Boeing 737 MAX 8 společnosti China Eastern (2018)
Detail wingletu typu Boeing 737 MAX 8

Boeing 737 MAX má Boeing Sky Interior, což interiér podobný jako má Boeing 787, vyznačující se barevným LED osvícením. Křídla mají nové winglety, které uspoří 1,5 % paliva oproti předchozímu typu. Boeingy 737 MAX získaly také nové motory CFM LEAP-1B.

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Verze 737 MAX 7 737 MAX 8 / MAX 200 737 MAX 9 737 MAX 10
Cestující 138 (8Y+ 130Y), až 172 maximálně 162 (12 + 150), až 210 max 178 (16 + 162), až 220 max 188, až 230 max
Rozestup sedadel 71–74 cm v maximální hustotě sedadel, 79–80 cm v turistické třídě, 91 cm v obchodní třídě
Objem nákladu 32,45 m³ 43,69 m³ 51,37 m³
Délka 35,56 m 39,52 m 42,16 m 43,8 m
Rozpětí křídel 35,92 m
Wing Area 127 m²
Celková výška 12,3 m
Maximální vzletová hmotnost 80 286 kg 82 191 kg 88 314 kg
Motory (2x) CFM International LEAP-1B, 175 cm průměr dmychadla
Tah (2x) 26,786–29,317 lbf (0–0 kN)[5]
Cestovní rychlost Mach 0,79 (839 km/h)[6]
Dolet v konfiguraci

dvou tříd[7]

7 130 km 6 570 km

MAX 200: 4 300 km

6 570 km 6 110 km
Maximální letová hladina 12 000 m[5]
ICAO kód[8] B37M B38M B39M B3JM

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Boeing 737 MAX na anglické Wikipedii.

  1. Boeing’s 737 MAX takes wing with new engines, high hopes [online]. January 29, 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  2. "Malindo operates world's first 737 Max flight", FlightGlobal, May 22, 2017. 
  3. Travel Service představil svůj nový přírůstek. iDNES.cz [online]. 2018-02-01 [cit. 2018-05-02]. Dostupné online. 
  4. a b Boeing představil verzi 737 MAX 10 [online]. planes.cz, 2017-06 [cit. 2017-06-01]. Dostupné online. 
  5. a b Type Certificate Data Sheet No. A16WE [online]. FAA, March 8, 2017. Dostupné online. (anglicky) 
  6. "737MAX and the MD-12", Aviation Week, 2013-12-09. 
  7. 737 MAX [online]. Boeing. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Airbus A320neo a Boeing 737 MAX získaly vlastní kódy ICAO. www.planes.cz [online]. 2017-05-15 [cit. 2017-05-15]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]