Letiště České Budějovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Letiště České Budějovice
Nová řídící věž
Nová řídící věž
Základní informace
Typ letištěmezinárodní neveřejné
vnitrostátní veřejné
ProvozovatelJihočeské letiště České Budějovice a.s.
Otevření27. června 1937
Nejbližší městoČeské Budějovice (6 km centrum)
Kód letiště ICAOLKCS
Kód letiště IATA
Souřadnice
Nadmořská výška1417 ft / 432 m
Vzletové a přistávací dráhy
  • 09/27 – beton, 2500×45 m
Odkazy
Webwww.airport-cb.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Letiště České Budějovice (letiště Planá; ICAO: LKCS) je veřejné vnitrostátní a neveřejné mezinárodní letiště provozované společností Jihočeské letiště České Budějovice a. s., vlastněnou Jihočeským krajem a do roku 2020 i statutárním městem České Budějovice. Je vzdáleno 6 km od centra města České Budějovice, směrem na Český Krumlov, na území obcí Planá a Homole. Je jediným místem na jihu Čech umožňujícím letecké spojení s celým světem.[1] Na letišti je hraniční přechod.[2] Přestavba letiště na veřejné mezinárodní letiště měla být dokončena koncem roku 2020.[3]

Společnost Jihočeské letiště České Budějovice je držitelem licence pro neveřejný mezinárodní provoz. Ta umožňuje přijímat a odbavovat středně velká letadla do rozpětí křídel 36 metrů. Kvůli chybějícímu vybavení tu zatím nelze přijímat lety za zhoršeného počasí a letadla tu mohou přistávat pouze ve dne a za dobré viditelnosti (VFR). Navíc se lety, u kterých je nutné celní odbavení a přítomnost cizinecké policie, musejí hlásit 24 hodin dopředu. V současné době je letiště nejvíce využíváno pro sportovní létání a pro obchodní lety, pravidelnými klienty letiště jsou společnosti, které mají své obchodní zájmy na jihu Čech.[zdroj?]

Dráha je orientována východo-západním směrem. Její povrch je betonový, dlouhá je 2500 metrů a široká 80 metrů, pro letový provoz je vyznačena v šířce 45 metrů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Roku 1932 byla na území obce Planá zahájena výstavba letiště pro potřeby Aeroklubu České Budějovice a československého vojenského letectva; slavnostní uvedení do provozu se uskutečnilo 27. června 1937. Za nacistické okupace letiště sloužilo jako záložní a výcviková základna německé Luftwaffe. Bylo zde cca 2500 příslušníků leteckého a pozemního personálu, protiletadlová ochrana a bojové letouny, které byly naposled nasazeny 14. dubna 1945 severně od Vídně. Kromě toho byly v areálu letiště montovány letouny Fieseler Fi 156 Storch a Focke-Wulf Fw 190 A-8[4] Po osvobození se letiště opět ujala československá armáda. Od 22. září 1945 zde byla dislokována 312. československá stíhací peruť RAF, která se dne 28. října 1945 stala základem nově vytvořené 2. letecké divize. Mimo jiné zde v roce 1948 probíhalo školení vojenských pilotů pro nově vzniklý Stát Izrael; mezi nimi byl i Ezer Weizman prezident Státu Izrael v letech 19932000.[5] V letech 1950 až 1952 bylo letiště celkově modernizováno. Poté už na letišti nemohl působit Aeroklub České Budějovice, a proto se přesunul na letiště Hosín. V období od roku 1952 do 31. 12. 1994 působil na zdejším letišti 1. stíhací letecký pluk „Zvolenský“. Dne 21. 8. 1968 československá armáda znemožňovala sovětským letadlům přistávání na ranveji; letiště pak bylo sovětskou armádou obsazeno pomocí tanků.[6][7] Od poloviny 90. let začala být přítomnost vojenského letectva utlumována, ukončena byla na sklonku roku 2005.

Modernizace[editovat | editovat zdroj]

Vjezd na letiště

Důkladná modernizace a rekonstrukce, kterou právě letiště prochází, by jej v blízké době měla zařadit do rodiny standardních mezinárodních regionálních letišť Česka (Letiště Leoše Janáčka (Mošnov, Ostrava), Pardubice, Karlovy Vary). Po dokončení by letiště mělo být připraveno na odbavení středně velkých dopravních letadel, včetně zajištění charterových či obchodních letů. Rekonstrukce a modernizace letiště se uskutečňuje postupně v několika etapách, investorem výstavby je vlastník areálu, Jihočeský kraj.

Dokončení modernizace letiště je rozděleno do dvou etap. První etapa započala v prosinci 2008 a byla ukončena v červnu 2015, zahrnovala opravu řídicí věže, administrativní budovy a sítě.[8] Také obsahovala opravu vzletové a přistávací dráhy, jejíž součástí bylo zpevnění a zdrsnění povrchu dráhy, včetně doplnění nových leteckých znaků, které budou sloužit už i pro navigaci běžných dopravních letadel. Dále byly vybudovány vnitroareálové komunikace, inženýrské sítě a bezpečnostní centrum.

Modernizace Letiště České Budějovice pokračuje II. etapou, tj. výstavbou terminálu, rozšířením stojánky letadel, dalších přístupových komunikací a parkovišť pro cestující, osazením veřejného osvětlení. Nezbytnou investicí, zajišťující běžný mezinárodní provoz, je pořízení navigačních zařízení a světelného vybavení. Po dokončení stavby přijde na řadu proces certifikace pro veřejný mezinárodní provoz. Tento proces může trvat od 6 měsíců do jednoho roku, doba trvání certifikace je určena zákonem.

Plnohodnotný letecký přístav pro charterovou, turistickou, obchodní i nákladní mezinárodní a vnitrostátní dopravu se z Letiště České Budějovice stane teprve po získání certifikace pro veřejný mezinárodní provoz. Přistávat tu pak budou moci letadla typu Boeing 737 či Airbus A320.

Dne 13. března 2017 oznámil hejtman Jiří Zimola za investora – Jihočeský kraj, že modernizaci Letiště České Budějovice dokončí sdružení společností Geosan Group a Habau CZ za 418 milionů bez DPH.[9] Na začátku května roku 2017 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže pozastavil výběrové řízení Jihočeského kraje na modernizaci letiště v Českých Budějovicích. Předseda úřadu má pochybnosti o zákonném postupu kraje.[10] Tendr nakonec vyhrála společnost Hochtief.[11]

Výstavba terminálu začala v prosinci 2017,[12] se zahájením plného provozu se počítalo koncem roku 2020.[3]

V roce 2020 prodalo město České Budějovice svůj podíl a jediným vlastníkem je tak Jihočeský kraj.[13]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Navštivte jižní Čechy - Doprava [online]. Jiznicechy.cz [cit. 2019-08-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-26. 
  2. Sdělení č. 298/2019 Sb.: Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a seznamů přeshraničních propojení [online]. [cit. 2021-07-02]. Dostupné online. 
  3. a b Jihočeské letiště zahájí plný provoz do konce roku 2020. ČeskéNoviny.cz [online]. 2019-06-27. Dostupné online. 
  4. PECHA, Miloslav; VONDRA, Václav. Českobudějovicko v době nacistické okupace a osvobození 1939-1945. 2. vyd. České Budějovice: [s.n.], 2006. ISBN 80-239-6411-9. S. 110–112. 
  5. IRRA, Miroslav. České Budějovice a československé vojenské letectvo v letech 1945-1950. V Českých Budějovicích: Jihočeské muzeum 218 s. s. ISBN 9788086260617. OCLC 124090823 S. 188. 
  6. Srpen 1968 v Budějovicích: vojáci obsadili redakci, novináři skákali z oken. iDNES.cz [online]. 2018-08-21 [cit. 2021-03-14]. Dostupné online. 
  7. PETRÁŠ, Jiří. Encyklopedie Českých Budějovic: 1968 [online]. [cit. 2021-03-14]. Dostupné online. 
  8. Historie Letiště České Budějovice LKCS. Airport-cb.cz [online]. [cit. 2020-02-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-02-05. 
  9. Na Plané se začne stavět terminál [online]. letištěčr.cz, 2017-03-14 [cit. 2017-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-20. 
  10. Letiště v Budějovicích se kvůli pochybnostem modernizovat nebude, rozhodl ÚOHS. Zprávy E15.cz. Dostupné online [cit. 2017-05-06]. 
  11. Letiště České Budějovice se mění na mezinárodní přístav. Za 400 milionů. iDNES.cz [online]. 2017-12-12. Dostupné online. 
  12. Stavba začala. Jihočeské letiště potřebuje k uživení 80 tisíc cestujících. zdopravy.cz [online]. 2017-12-12 [cit. 2017-12-12]. Dostupné online. 
  13. Město prodalo svůj podíl v akciové společnosti Jihočeské letiště České Budějovice. www.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2020-07-08]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • IRRA, Mitoslav. České Budějovice a československé vojenské letectvo v letech 1945 – 1950. [s.l.]: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, 2006. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]