Planá (okres České Budějovice)
| Planá | |
|---|---|
,_naves_01.jpg) Náves s kaplí Nejsvětější Trojice | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | České Budějovice |
| Obec s rozšířenou působností | České Budějovice (správní obvod) |
| Okres | České Budějovice |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°56′37″ s. š., 14°27′10″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 256 (2025)[1] |
| Rozloha | 4,19 km²[2] |
| Katastrální území | Planá u Českých Budějovic |
| Nadmořská výška | 398 m n. m. |
| PSČ | 370 01 |
| Počet domů | 76 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Planá 59 370 01 České Budějovice 1 obec@obecplana.cz |
| Starosta | Tomáš Pintér |
| Oficiální web | www |
 | |
  Planá | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 535176 |
| Kód části obce | 41611 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Planá je obec v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji. Leží na levém břehu řeky Vltavy zhruba čtyři kilometry jihozápadně od centra Českých Budějovic. Žije zde 256[1] obyvatel. V severozápadním sousedství Plané se (zčásti též na katastru sousední obce Homole) rozkládá letiště České Budějovice.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici (Plan) pochází z roku 1259, kdy Vok z Rožmberka věnoval třetinu desátků z Plané vyšebrodskému klášteru. V rožmberském majetku Planá setrvala až do roku 1611, kdy ji poslední příslušník rodu Petr Vok odkázal svému komorníkovi Janu Hogenovi ze Švarcpachu, který získal i sousední ves Černý Dub. Dědictvím po Hogenech dostalo se černodubské panství spolu s Planou v roce 1679 do rukou Václavu Františku Kořenskému z Terešova, jehož syn Jan Lukáš Kořenský prodal panství městu České Budějovice za 40 400 zlatých.
V držení města pak ves zůstala až do zrušení poddanství v polovině 19. století. Až do 20. století bylo obyvatelstvo Plané převážně německé, kupříkladu před první světovou válkou bylo z 225 obyvatel 172 německé a 53 české národnosti.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 201 | 183 | 194 | 204 | 225 | 307 | 280 | 264 | 270 | 233 | 222 | 200 | 237 | 247 | 246 |
| Počet domů | 29 | 29 | 29 | 32 | 33 | 41 | 51 | 50 | 50 | 51 | 54 | 60 | 67 | 71 | 76 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]V letech 1848–1868 byla Planá samostatnou obcí[chybí zdroj], než se nadlouho (od roku 1868 až do 23. listopadu 1990) stala součástí obce Homole. Status obce Planá získala znovu k 24. listopadu 1990.[6][7]
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 19. února 1998.[8]
Průmysl
[editovat | editovat zdroj]Na území obce se napojuje silnice II/143, spojující České Budějovice a Prachatice, na evropskou silnici E55. To spolu s letištěm vytvořilo neobvykle příhodné dopravní podmínky pro vznik řady průmyslových areálů. Své sídlo zde má např. technologický holding BUDEX, stavební firmy ProTeren a Jihočeská obalovna, výrobce barev Viton, chemicko-technologická firma EWAC, JH Autodíly, výrobce obalů Achilles CZ nebo firma TechniCoat aplikující technické povlaky.
Letiště
[editovat | editovat zdroj]Roku 1932 byla v prostoru Plané zahájena výstavba letiště pro potřeby Aeroklubu České Budějovice a československého vojenského letectva; slavnostní uvedení do provozu se uskutečnilo 27. června 1937. Za nacistické okupace letiště sloužilo jako záložní a výcviková základna německé Luftwaffe. Po osvobození se letiště opět ujala československá armáda, mimo jiné zde v roce 1948 probíhalo školení vojenských pilotů pro nově vzniklý Stát Izrael. V letech 1950 až 1952 bylo letiště celkově modernizováno. Od poloviny devadesátých let 20. století začala být přítomnost vojenského letectva utlumována, ukončena byla na sklonku roku 2005. V roce 2007 letiště převzal Jihočeský kraj. Dnes civilní zařízení coby veřejné vnitrostátní a neveřejné mezinárodní letiště provozuje společnost Jihočeské letiště České Budějovice, vlastněná Jihočeským krajem.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj],_krizek_01a.jpg)
- Kříž ze druhé poloviny 18. století, kovaný na kamenném podstavci (na křižovatce proti domu čp. 35) – kulturní památka ČR
- Kaple Nejsvětější Trojice, pseudogotická z roku 1908
- Stavení čp. 7 – kulturní památka ČR
- Bývalý mlýn
- Křížek u hlavní silnice na České Budějovice
- Pomník Rudé armádě osvoboditelce – dar od KSČ k IX. sjezdu KSČ
Pamětihodnosti na letišti
[editovat | editovat zdroj]- Pomník padlým letcům[9]
- Pamětní deska 312. čs. stíhací perutě RAF[10][11]
- Pamětní deska připomínající výcvik izraelských pilotů[12][11]
- Pamětní deska připomínající působení 1. stíhacího leteckého pluku „Zvolenského“ na zdejším letišti (v letech 1952-1994)[11]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Anton Ortmann (1801–1861), rakouský farmaceut a botanik
- Ferdinand Kowarz (1838–1914), česko-rakouský entomolog
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko - I. levý břeh Vltavy. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2008. 239 s. ISBN 978-80-86829-40-1.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 426.
- ↑ Udělené symboly – Planá [online]. 1998-02-19 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ IRRA, Miroslav. České Budějovice a československé vojenské letectvo v letech 1945-1950. V Českých Budějovicích: Jihočeské muzeum 218 s. ISBN 9788086260617. OCLC 124090823 S. 45, 46.
- ↑ IRRA, Miroslav. České Budějovice a československé vojenské letectvo v letech 1945-1950. [s.l.]: [s.n.] S. 99.
- ↑ a b c RLHS - Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích. www.muzeumcb.cz [online]. [cit. 2021-08-25]. Dostupné online.
- ↑ IRRA, Miroslav. České Budějovice a československé vojenské letectvo v letech 1945-1950. [s.l.]: [s.n.] S. 90, 91.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Planá na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Planá v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
