Letiště Holešov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Letiště Holešov
Letiště Holešov
Letiště Holešov
Základní informace
Typ letiště vnitrostátní veřejné letiště
Otevření 1946
Nejbližší město Holešov, Česko
Kód letiště ICAO LKHO
Kód letiště IATA GTW
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Letiště Holešov (ICAO: LKHO, IATA: GTW) bylo vnitrostátní veřejné civilní letiště u Holešova ve Zlínském kraji. Sloužilo pro pravidelné linky, ale také pro zemědělské letouny, vojenským výsadkářům, a velké zázemí zde měly aerokluby a kluby leteckých modelářů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Bylo založeno v roce 1946, protože Zlínu a firmě Baťa nedostačovalo letiště v Otrokovicích. Původní plány výstavby byly velkolepé – zahrnovaly tři dráhy, šest hangárů, řídicí věž, dílny, prostory pro cestující. Skutečná výstavba podnikového letiště začala teprve po komunistickém převratu, v lednu 1949, avšak ve skromnějším měřítku. Nástupnickou organizací firmy Baťa, národním podnikem Svit Gottwaldov, byl v roce 1950 zrealizován pouze jeden hangár, bytový dům pro zaměstnance a dvě palivové nádrže. Výstavba letiště byla dokončena v roce 1952. Od 1. dubna 1953 začalo letiště sloužit pro civilní lety. A ve stejném roce byla na letišti zřízena meteorologická stanice, která zde nepřetržitě působí až do dnešní doby.[1] Holešovské letiště sloužilo také sportovnímu létání. Místní aeroklub měl samostatnou budovu s vlastní řídící věží.[2]

Létala odtud letadla jako Iljušin Il-14, později Let L-410. Každý všední den odsud Československé aerolinie provozovaly přímé lety do Prahy. Později se opět objevila snaha postavit novou pevnou ranvej, která měla být dlouhá 2400 metrů a vhodná pro například Tupolev Tu-154 avšak nakonec byla zpevněna pouze pojezdová dráha mezi hangáry a ranvejí, která po celou dobu provozu letiště zůstala jen travnatá. V 50. letech se s letištěm počítalo také jako se záložním letištěm pro armádu a příležitostně jej využíval 28. letecký bitevní pluk z Brna. Nejpozději od roku 1956 proto holešovské letiště figurovalo na seznamu cílů pro americké jaderné zbraně.[3]

Po další změně režimu, v roce 1990, se znovu uvažovalo o vybudování betonové dráhy s délkou zhruba dva kilometry, ale z plánu opět sešlo, jelikož se obyvatelé okolních obcí postavili proti. V roce 1992 bylo letiště privatizováno a majitelem se stala společnost Top Air. Její nástupnická organizace TTT Air ho v roce 2006 prodala Zlínskému kraji, aby zde postavil průmyslovou zónu. Oficiálně letiště skončilo 31. března 2009.[2]

Někdejší prostor letiště příležitostně slouží přehlídkám a soutěžím leteckých modelářů, kteří v Holešově působí od roku 1965.[4]

Prehistorické nálezy[editovat | editovat zdroj]

Při budování letiště v roce 1950, a jeho následných modernizacích bylo odkryto rozsáhlé pohřebiště nitranské kultury a posléze při přestavbě letiště na průmyslovou zónu od roku 2007 bylo jihovýchodně od pohřebiště objeveno sídliště z téhož období. V prostoru letiště jsou doložené rovněž nálezy únětické kultury a kultury zvoncovitých pohárů.[5][6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. TRNČÁK, Patrik. HISTORIE NAŠÍ STANICE [online]. Meteorologická stanice Holešov. Dostupné online. 
  2. a b Z Holešova do Prahy létalo devět spojů denně, tam a zpět za 210 korun. iDNES.cz [online]. 2016-10-29 [cit. 2018-04-22]. Dostupné online. 
  3. PROCHÁZKOVÁ, Petra. Na letiště v Holešově mířily americké jaderné hlavice. Důvod není jasný. iDnes.cz [online]. 5. března 2016 [cit. 2020-06-17]. Dostupné online. 
  4. CHVÁTAL, Jirka. Historie LMK Čmelák Holešov. [s.l.]: Letecký modelářský klub Čmelák Holešov, 2008. Dostupné online. 
  5. ŠMÍD, Miroslav. Sídliště ze starší doby bronzové v průmyslové zóně u Holešova. Pravěk : časopis moravských a slezských archeologů [online]. 2012 [cit. 2020-06-17]. Roč. 20, s. 15-37. Dostupné online. 
  6. PŘEHLED VÝZKUMŮ, Ročník 50 [online]. Brno: Archeologický ústav AV ČR v Brně, 2009 [cit. 2020-06-17]. Kapitola Doba bronzová, s. 285. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]