Letiště Palma de Mallorca

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Letiště Palma de Mallorca
Aeropuerto PMI.jpg
Základní informace
Typ letištěmezinárodní veřejné civilní
Otevření1934
Nejbližší městoPalma de Mallorca (8 km)
Kód letiště ICAOLEPA
Kód letiště IATAPMI
Souřadnice
Nadmořská výška7 m
Hub pro
Statistika (2019)
Cestujících29 721 123
Nákladu9 021 606 kg
Pohybů217 218
Vzletové a přistávací dráhy
  • 06L/24R – asfalt, 3270×45 m
  • 06R/24L – asfalt, 3000×45 m
Odkazy
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento článek pojednává o letišti na ostrově Mallorca. Možná hledáte: letiště La Palma na ostrově La Palma (Kanárské ostrovy).

Letiště Palma de Mallorca (katalánsky: Aeroport de Palma de Mallorca, španělsky: Aeropuerto de Palma de Mallorca; kód IATA: PMI, kód ICAO: LEPA) je mezinárodní letiště nacházející se 8 km od města Palma de Mallorca (u osady Can Pastilla), na španělském ostrově Mallorca (největší z Baleárských ostrovů). Bylo otevřeno v roce 1934. Má dvě asfaltové ranveje s délkou 3000 a 3700 metrů. Po letišti v Madridu a El Prat v Barceloně se jedná o třetí největší letiště v zemi podle počtu odbavených cestujících. V roce 2019 odbavilo téměř 30 milionů cestujících (29,7 miliónu). Jedná se o hlavní leteckou základnu společnosti Air Europa, základnu zde mají také společnosti EasyJet, Ryanair a Vueling (2017). Letiště sdílí vzletové a přistávací dráhy (ranveje) se sousední leteckou vojenskou základnou Base Aérea de Son San Juan, kterou provozuje španělské letectvo (el Ejército del Aire).

Historie a současnost[editovat | editovat zdroj]

Počátky[editovat | editovat zdroj]

Obecný zájem španělské vlády o rozvoj letecké přepravy poštovních zásilek pošty během prvních desetiletí 20. století vedl ke studii proveditelnosti ohledně možnosti zřízení letecké poštovní linky na Baleárské ostrovy. Nakonec v roce 1921 společnost Aeromarítima Mallorquina zřídila poštovní linku BarcelonaPalma de Mallorca, která využívala hydroplány v přístavu Palma de Mallorca. Ještě před vznikem této letecké společnosti byly provedeny zkoušky také na dvou pevninských oblastech: Son Sant Joan a Son Bonet, obě byly později vybrány pro stavbu letišť.[1][2]

V roce 1934 vznikla společnost Aero-Taxi de Mallorca se záměrem zahájit turistické lety na ostrov Mallorca a zřídit leteckou školu v Son Sant Joan. O rok později byla založena další letecká škola v Son Bonet.[1] V květnu 1935 vznikla společnost LAPE (Líneas Aéreas Postales Españolas, Španělské poštovní aerolinie); předchůdce společnosti Iberia. V srpnu 1935 byla na letišti Son Sant Joan vytvořena první pravidelná letecká linka mezi Madridem a ostrovem, se zastávkou ve Valencii. O rok později byla tato linka nahrazena novým spojem do Barcelony. O tři roky později německá společnost Lufthansa a španělská Iberia zřídily nové linky v Son Bonet,[3] zatímco Son Sant Joan začala být používána armádou. V průběhu let se Son Bonet stal hlavním civilním letištěm na ostrově, zatímco vytvoření vojenské letecké základny Son Sant Joan omezilo další civilní aktivity na tomto letišti.[1]

V roce 1954 byla vzletová a přistávací dráha rozšířena a byl položen nový zpevněný povrch, aby byl umožněn provozu stíhaček F-86 Sabre, což si vyžádalo i přeložku silnice Palma de MallorcaLlucmajor. Během těchto let byly postaveny také první zpevněné pojezdové dráhy a odbavovací plochy, zatímco Son Bonet přijímal první velké skupiny evropských turistů prostřednictvím leteckých společností BEA, Air France a Aviaco.[1]

Vznik mezinárodního letiště[editovat | editovat zdroj]

Nárůst provozu a nemožnost dále zvětšit letiště Son Bonet vedly v roce 1958 k návrhu výstavby nového velkého civilního letiště poblíž vojenské letecké základny Son Sant Joan. Národní rada letišť schválila tento plán v následujícím roce a komerční provoz byl převeden ze Son Bonet do Son Sant Joan. To byl zrod toho, co je dnes známé jako letiště Palma de Mallorca. Během tohoto roku byl jižně od vojenských objektů vybudován terminál a civilní odbavovací plocha spolu s VHF komunikačním centrem. Na ostrově byl také instalován všesměrový letecký radiomaják pro přístrojovou navigaci.[1]

Slavnostní otevření letiště pro vnitrostátní i mezinárodní dopravu se uskutečnilo 7. července 1960. Jen o dva týdny později vláda vyhlásila potřebu dalšího rozšíření letiště a v létě 1961 byly zahájeny práce na rozšíření ranveje a pojezdové dráhy. Na konci roku byly vytvořeny další plány pro rozvoj infrastruktury letiště, včetně elektrárny, komunikačního centra a hasičských a záchranných zařízení.[1][4]

Růst od 60. let 20. století[editovat | editovat zdroj]

V roce 1962 byl poprvé překročen 1 milión přepravených cestujících, v roce 1965 byl postaven nový terminál a nové letecké navigační služby byly dokončeny na konci následujícího roku a byly připraveny plány pro druhý menší terminál (dnešní Terminál B). Počet cestujících se každoročně rychle zvyšoval a v roce 1965 přesáhl 2 miliony. Výstavba druhé dráhy, paralelní se stávající, byla zahájena v roce 1970. O dva roky později byl uveden do provozu terminál B a druhá dráha (06L/24R) byla otevřena v roce 1974 .

V roce 1980 letiště přepravilo již přes 7 milionů cestujících, v roce 1986 počet cestujících dosáhl téměř 10 milionů. To vedlo k výstavbě další nové odbavovací budovy, současné centrální odbavovací budovy. Tato budova je nyní hlavním vchodem a východem letiště a nachází se v ní odbavovací prostory a prostory pro výdej zavazadel. Stavba začala v polovině roku 1993 a navrhl ji mallorský architekt Pere Nicolau Bover. Během výstavby nové odbavovací budovy, v roce 1995 přesáhl počet cestujících 15 milionů. Nový terminál byl nakonec otevřen v roce 1997.[5]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Po přechodném poklesu počtu cestujících na letišti po útocích z 11. září v roce 2001 počet cestujících v letech 2002 až 2007 neustále rostl, kdy provoz dosáhl vrcholu 23,2 milionů cestujících. V důsledku nejprve hypotéční, ale posléze celosvětové krize z roku 2007 došlo v letech 2008 až 2010 opět k přechodnému mírnému poklesu počtu cestujících, ale od roku 2010 až do roku 2019 počet cestujících opět výrazně stoupal až na téměř 30 miliónů. V roce 2019 se uskutečnilo 217 218 vzletů a přistání, nejvíce letů přitom směrovalo do pevninského Španělska, Německa a Spojeného království.[6]

Během letních měsíců, kdy na ostrov přilétá nejvíce turistů, odbavuje letiště se dvěma dráhami tolik pohybů jako letiště Londýn Gatwick. V nejrušnější den v týdnu zvládne dokonce až 1100 vzletů a přistání, což je téměř tolik jako na letišti Londýn Heathrow, které je nejrušnějším letištěm v celé Evropě. Podle provozních dat společnosti AENA (provozovatel letiště), ve špičce se uskuteční až 66 vzletů a přistání za hodinu, maximální teoretická kapacita letiště tak je až téměř 1600 vzletů a přistání za 24 hodin.[1]

Statistiky letiště[editovat | editovat zdroj]

Počty cestujících[editovat | editovat zdroj]

V letech 1999 až 2019 se počet cestujících na letišti Palma de Mallorca dlouhodobě zvyšoval (s občasnými přechodnými malými meziročními poklesy), takže za sledované období vzrostl ze zhruba 19 miliónů v roce 1999 na skoro 30 miliónů v roce 2019, kdy letiště zaznamenalo dosud největší počet cestujících (podrobněji viz Tabulka 1). V letech 2020–2021 došlo i na zdejším letišti (jako skoro na všech letištích) k obrovskému poklesu v důsledku pandemie Covid-19). V roce 2021 sice počet cestujících stále ještě nedosáhl ani polovinu rekordního roku 2019, ale přesto je již vidět znatelné oživení ve srovnání s rokem 2020.

Tab. 1: Počty cestujících[7][8]
Rok Počet
cestujících
Bazický
index
(1999=100)
Změna
[%]
1999 &0000000019127773.00000019 127 773 100,0 x
2000 &0000000019424243.00000019 424 243 101,5 1,5
2001 &0000000019206964.00000019 206 964 100,4 −1,1
2002 &0000000017832558.00000017 832 558 93,2 −7,2
2003 &0000000019185919.00000019 185 919 100,3 7,6
2004 &0000000020416083.00000020 416 083 106,7 6,4
2005 &0000000021240736.00000021 240 736 111,0 4,0
2006 &0000000022408427.00000022 408 427 117,2 5,5
2007 &0000000023228879.00000023 228 879 121,4 3,7
2008 &0000000022832857.00000022 832 857 119,4 −1,7
2009 &0000000021203041.00000021 203 041 110,8 −7,1
2010 &0000000021117417.00000021 117 417 110,4 −0,4
2011 &0000000022726707.00000022 726 707 118,8 7,6
2012 &0000000022666858.00000022 666 858 118,5 −0,3
2013 &0000000022768032.00000022 768 032 119,0 0,4
2014 &0000000023115622.00000023 115 622 120,8 1,5
2015 &0000000023745023.00000023 745 023 124,1 2,7
2016 &0000000026254110.00000026 254 110 137,3 10,6
2017 &0000000027950655.00000027 950 655 146,1 6,5
2018 &0000000029081787.00000029 081 787 152,0 4,0
2019 &0000000029721123.00000029 721 123 155,4 2,2
2020 &0000000006108486.0000006 108 486 31,9 −79,4
2021 &0000000014496857.00000014 496 857 75,8 137,3

Počet letů a přepravený náklad[editovat | editovat zdroj]

Počet vzletů a přistání po celé toto období rovněž dlouhodobě rostl (opět s občasnými přechodnými malými poklesy), ale procentuálně méně než počet cestujících, což je dáno nárůstem podílu větších letadel. Naopak objem přepraveného nákladu do roku 2007 víceméně stagnoval (v jednotlivých letech se střídaly malé růsty a poklesy), od roku 2008 však setrvale klesá a v roce 2019 jeho objem činil ani ne 40 procent přepraveného nákladu v roce 2000. I pro toto letiště tedy platí, že dlouhodobě se rozvíjí osobní doprava (především turistů), zatímco význam nákladní dopravy zde setrvale klesá.

Tab. 2: Počet letů a přepravený náklad[7][8]
Rok Vzletů a
přístání
Změna
[%]
Cargo
(tun)
Změna
[%]
1999 &0000000000168533.000000168 533 x . x
2000 &0000000000176997.000000176 997 5,0 &0000000000025156.00000025 156 x
2001 &0000000000169603.000000169 603 −4,2 &0000000000023069.00000023 069 −8,3
2002 &0000000000160329.000000160 329 −5,5 &0000000000020413.00000020 413 −11,5
2003 &0000000000168988.000000168 988 5,4 &0000000000019936.00000019 936 −2,3
2004 &0000000000177859.000000177 859 5,2 &0000000000020408.00000020 408 2,4
2005 &0000000000182028.000000182 028 2,3 &0000000000021026.00000021 026 3,0
2006 &0000000000190304.000000190 304 4,5 &0000000000022444.00000022 444 6,7
2007 &0000000000197384.000000197 384 3,7 &0000000000022834.00000022 834 1,7
2008 &0000000000193379.000000193 379 −2,0 &0000000000021396.00000021 396 −6,3
2009 &0000000000177502.000000177 502 −8,2 &0000000000017086.00000017 086 −20,1
2010 &0000000000174635.000000174 635 −1,6 &0000000000017292.00000017 292 1,2
2011 &0000000000180152.000000180 152 3,2 &0000000000015777.00000015 777 −8,8
2012 &0000000000173966.000000173 966 −3,4 &0000000000013712.00000013 712 −13,1
2013 &0000000000170140.000000170 140 −2,2 &0000000000012237.00000012 237 −10,8
2014 &0000000000172630.000000172 630 1,5 &0000000000011463.00000011 463 −6,3
2015 &0000000000178254.000000178 254 3,3 &0000000000011374.00000011 374 −0,8
2016 &0000000000197640.000000197 640 10,9 &0000000000010453.00000010 453 −8,1
2017 &0000000000208787.000000208 787 5,6 &0000000000010191.00000010 191 −2,5
2018 &0000000000220329.000000220 329 5,5 &0000000000010018.00000010 018 −1,7
2019 &0000000000217218.000000217 218 −1,4 &0000000000009022.0000009 022 −9,9
2020 &0000000000076851.00000076 851 −64,6 &0000000000006733.0000006 733 −25,4
2021 &0000000000141189.000000141 189 83,7 &0000000000006755.0000006 755 0,3

Nejvytíženější vnitrostátní linky[editovat | editovat zdroj]

Tabulka 3 uvádí 10 vnitrostátních linek s největším počtem cestujících v roce 2019 z/do Palma de Mallorca. Z tabulky je vidět, že zdaleka nejvíce cestujících přepraví první dvě linky: do Barcelony, která je vzdušnou čarou vzdálena jen přibližně 200 kilometrů, a do hlavního města Madridu, kam je to vzdušnou čarou přes 500 kilometrů. Celkem těchto 10 vnitrostátních linek přepraví skoro čtvrtinu všech cestujících odbavených na letišti Palma de Mallorca. Společně s nejvytíženějšími mezinárodními linkami (viz Tabulka 4) těchto 20 (10+10) linek přepraví více než polovinu (54,5 procent) všech cestujících na tomto letišti.

Tab. 3: Nejvytíženější vnitrostátní linky v roce 2019 z/do Palma de Mallorca[8]
Pořadí Město Cestujících Podíl [%] Hlavní dopravci (nebo skupiny)
1 Barcelona &0000000002173069.0000002 173 069 7,3 Air Europa, Ryanair Group, Vueling Airlines
2 Madrid &0000000001991885.0000001 991 885 6,7 Air Europa, Iberia, Ryanair Group
3 Valencia &0000000000539786.000000539 786 1,8 Air Europa, Iberia, Ryanair Group, Vueling Airlines
4 Ibiza &0000000000535344.000000535 344 1,8 Air Europa, Iberia
5 Menorca &0000000000386378.000000386 378 1,3 Air Europa, Iberia
6 Sevilla &0000000000352202.000000352 202 1,2 Air Europa, Ryanair Group, Vueling Airlines
7 Alicante &0000000000298284.000000298 284 1,0 Air Europa, Iberia, Ryanair Group, Vueling Airlines
8 Malaga &0000000000249726.000000249 726 0,8 Air Europa, Ryanair Group, Vueling Airlines
9 Bilbao &0000000000243853.000000243 853 0,8 Air Europa, Iberia, Vueling Airlines, Volotea
10 Granada &0000000000189760.000000189 760 0,6 Air Europa, Vueling Airlines
Celkem 10 vnitrostátních &0000000006960287.0000006 960 287 23,4

Nejvytíženější mezinárodní linky[editovat | editovat zdroj]

Na letiště Palma de Mallorca vedou desítky linek z celé Evropy, ale z tabulky 4 je vidět, že 10 mezinárodních linek s největším počtem cestujících v roce 2019 přepraví skoro třetinu (31,1 procent) odbavených na letišti. Společně s nejvytíženějšími vnitrostátními linkami (viz Tabulka 3) těchto 20 (10+10) linek přepraví více než polovinu (54,5 procent) všech cestujících na tomto letišti. Dále je vidět, že výrazně převažují linky do různých měst v Německu (celkem 8 destinací, na rozdíl od vnitrostátních linek je jejich podíl daleko rovnoměrnější) a první desítku doplňují dvě linky do Spojeného království.

Tab. 4: Nejvytíženější mezinárodní linky v roce 2019 z/do Palma de Mallorca[8]
Pořadí Město, stát Cestujících Podíl [%] Hlavní dopravci (nebo skupiny)
1 Düsseldorf, Německo &0000000001567561.0000001 567 561 5,3 Lufthansa Group, Ryanair Group, Condor, TUI Group
2 Frankfurt, Německo &0000000001139923.0000001 139 923 3,8 Lufthansa Group, Condor, Ryanair Group, TUI Group
3 Berlin-Tegel, Německo &0000000000905260.000000905 260 3,0 EasyJet, Ryanair Group, Lufthansa Group, Sundair
4 Hamburg, Německo &0000000000890130.000000890 130 3,0 Lufthansa Group, Ryanair Group, Condor, Sundair
5 Mnichov, Německo &0000000000887185.000000887 185 3,0 Lufthansa Group, Ryanair Group, Condor, Vueling Airlines
6 Kolín nad Rýnem, Německo &0000000000854845.000000854 845 2,9 Lufthansa Group, Ryanair Group, TUI Group, Corendon Group
7 Stuttgart, Německo &0000000000797873.000000797 873 2,7 Lufthansa Group, Ryanair Group, TUI Group, Condor, Vueling Airlines
8 Manchester, UK &0000000000790489.000000790 489 2,7 Jet2.com, Ryanair Group, TUI Group, EasyJet
9 London-Gatwick, UK &0000000000772157.000000772 157 2,6 EasyJet, TUI Group, British Airways, Norwegian
10 Hannover, Německo &0000000000643195.000000643 195 2,2 Lufthansa Group, Condor, TUI Group, Ryanair Group
Celkem 10 mezinárodních &0000000009248618.0000009 248 618 31,1

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Palma de Mallorca Airport na anglické Wikipedii a Aeropuerto de Palma de Mallorca na španělské Wikipedii.

  1. a b c d e f g Aeropuerto de Palma de Mallorca – Historia [online]. [cit. 2018-09-17]. Dostupné online. (španělsky) 
  2. Palma de Mallorca airport history in the early 90s [online]. Mallorca-pmi.airports-guides.com, 18 May 2014. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Alex Kuksin, ICQ 31622216. Lufthansa and Iberia establish routes [online]. Airports-worldwide.com. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Alex Kuksin, ICQ 31622216. Palma de Mallorca Airport expansion [online]. Airports-worldwide.com. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Alex Kuksin, ICQ 31622216. Terminal A opening [online]. Airports-worldwide.com. Dostupné online. (anglicky) 
  6. AENA Aeropuerto de Palma de Mallorca Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b Tráfico de Pasajeros, Operaciones y Carga en los Aeropuertos Españoles [online]. AENA [cit. 2022-05-14]. Dostupné online. (španělština) 
  8. a b c d AENA passenger statistics and aircraft movements Archivováno 10. 5. 2016 na Wayback Machine. Aena.es. Retrieved on 2021-08-02.

Související články[editovat | editovat zdroj]

  • Letiště Adolfa Suáreze, Madrid – Barajas: největší letiště ve Španělsku a 6. největší v Evropě podle počtu cestujících.
  • Letiště Barcelona-El Prat: druhé největší letiště ve Španělsku a 7. největší v Evropě podle počtu cestujících.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]