S7 Airlines

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
S7 Airlines
S7 Siberia AL A310-200 VP-BSZ.jpg
Airbus 310
IATA
S7
ICAO
SBI
CALLSIGN
Сибирь/SIBERIAN AIRLINES
Zahájení činnosti1992
Hlavní základnaNovosibirsk
Další základny
Destinace80+
Velikost flotily
  • 1 ks Airbus A330-300
  • 19 ks Airbus A319-100
  • 9 ks Airbus A320-200
  • 4 ks Boeing 737-800
  • 6 ks Boeing 767-300
  • (duben 2011)[1]

    Přepravené osoby
    • 4,577 mil. (2009)
    • 4,835 mil. (2010) [2]
    Člen alianceOneworld
    Web: http://www.s7.ru

    S7 Airlines (dříve Sibir Airlines) (rusky: ПАО «Авиакомпания „Сибирь“»), patří spolu se společnostmi Aeroflot a UTair k největším leteckým společnostem v Rusku. Je členem skupiny S7 Group, dříve mj. spolu se společností Globus, která byla vyčleněna z S7 a létá pravidelné i charterové linky.

    Historie[editovat | editovat zdroj]

    Počátky společnosti[editovat | editovat zdroj]

    Původ společnosti je možné vysledovat až k začátkům provozu civilních letů z vojenského letiště v Novosibirské oblasti v roce 1957. Formálně byla společnost Sibir založena v roce 1992 a v roce 1994 obdržela kód ICAO. Společnost navázala na regionální provoz Aeroflotu.

    Rozvoj společnosti[editovat | editovat zdroj]

    V roce 2001 společnost koupila Vnukovské aerolinie a stala se společností s největším objemem přepravy na domácích linkách. Většinu svých linek začala provozovat z letiště Moskva-Domodědovo. V roce 2005 jako první ruská společnost zahájila prodej letenek přes internet.

    Rebranding[editovat | editovat zdroj]

    V roce 2006 se stala společnost členem skupiny S7 group a s tím proběhla i změna značky (rebranding) ze Sibir na S7. S tím souvisela i kompletní změna nátěru letounů z nenápadné modro-bílé na výrazně zelenou s červeným logem. V roce 2007 byla z S7 vyčleněna společnost Globus, která byla v roce 2010 prodána. V roce 2010 se S7 stala členem aliance Oneworld

    Destinace[editovat | editovat zdroj]

    Společnost provozuje značně rozsáhlou síť linek, převážně do destinací v Rusku a Společenství nezávislých států. Jejich počet se začátkem roku 2011 blížil devadesáti a počet obsluhovaných zemí třiceti. [3]

    Do České republiky létá pravidelný spoj z Novosibirska do Prahy. Na jaře 2011 obdržela společnost přepravní práva na linku Petrohrad-Pulkovo - Brno-Tuřany.

    Letecké nehody[editovat | editovat zdroj]

    4. října 2001 byl letoun Tu-154M na lince 1812 z Tel Avivu do Novosibirska omylem sestřelen nad Černým mořem raketou S-200 ukrajinské armády. Zahynulo všech 78 osob na palubě.

    24. srpna 2004 se letoun Tu-154B, na lince 1047 z Moskvy do Soči, stal terčem teroristického bombového útoku. K explozi došlo v prostoru Rostova na Donu. Zahynulo všech 46 osob na palubě.

    9. června 2006, už pod značkou S7 Airlines, let 778, došlo k nehodě Airbusu 310 během přistání v Irkutsku. Po chybě posádky, s poruchou na obraceči tahu motorů, letoun nedobrzdil na mokré dráze a po nárazu do betonové zídky došlo k požáru. Zahynulo 124 osob, 79 se zachránilo.

    Odkazy[editovat | editovat zdroj]

    Reference[editovat | editovat zdroj]

    1. (anglicky) Společnost na stránkách ch-aviation.ch
    2. (rusky) Oficiální statistika Rosaviace
    3. (rusky) Letový řád na stránkách společnosti

    Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]