Novosibirsk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Novosibirsk
Новосибирск
Novosibirsk – znak
znak
Novosibirsk – vlajka
vlajka
Poloha
Zeměpisné souřadnice
Nadmořská výška 150 m n. m.
Časové pásmo UTC+3[1]
Stát Rusko Rusko
Oblast Novosibirská
Okruh Novosibirsk
Administrativní dělení 10 městských obvodů (rajonů)
Novosibirsk na mapě
Novosibirská oblast na mapě Ruska
Novosibirsk
Red pog.png
Novosibirsk
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 506,7 km²
Počet obyvatel 1 473 737[2]  (2010)
Hustota zalidnění 2908 obyv./km²
Správa
Starosta Anatolij Lokoť
Oficiální web http://www.novo-sibirsk.ru
Telefonní předvolba (+7) 383
PSČ 630 xxx

Novosibirsk je s 1,474 miliony[2] (2010) obyvateli největší město Sibiře a třetí největší město Ruské federace. Leží na řece Ob a na severu Novosibirské vodní nádrže. Novosibirsk je správním střediskem Novosibirské oblasti, jakož i celého Sibiřského federálního okruhu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Novonikolajevsk 1895

Novosibirsk byl založen roku 1893 při stavbě transsibiřské magistrály, na město byl povýšen roku 1903. Město bylo založeno na místě obce Krivoščjokovskaja, která byla založena v roce 1696. Tři desetiletí neslo město název Novonikolajevsk na počest cara Mikuláše II. K přejmenování na Novosibirsk došlo roku 1925. Do roku 1917 byl Novonikolajevsk pouze obchodním a průmyslovým centrem. Zejména se rozvíjel zpracovatelský průmysl a mlýny.

17. dubna 1917 se Novonikolajevsk stal se okresním městem Tomské gubernie. V tu dobu ve městě žilo 107 129 osob (58 987 žen a 48 142 mužů).

23. prosince 1917 byla v Novonikolajevsku a přilehlém okrese nastolena sovětská moc, udržela se však jen do 26. května 1918, kdy Novonikolajevsk ovládla Bílá armáda – za nich se obnovila práce městské dumy. S ovládnutím města pomáhaly i Československé legie. Bílí, v jejichž čele stál na Sibiři admirál Kolčak, drželi Novonikolajevsk až do 17. prosince 1919, kdy vládu ve městě definitivně převzali bolševici.

23. prosince 1919 Novonikolajevsk dostává status centra Tomské gubernie o 3 měsíce.

Od 13. června 1921 se Novonikolajevsk stává centrem Novonikolajevské gubernie a nabývá status politického, průmyslového a továrního střediska Západní Sibiře. Ve stejné době byly ve městě otevřeny konzulát Číny, Japonska a Německa.

Během 50. let podnítila rychlý růst města výstavba vodní elektrárny s kapacitou 400 megawattů, ta vyžadovala vytvoření obří vodní nádrže, nyní známé jako Moře Ob. V 50. zde bylo také postaveno Centrum pro vědecký výzkum a jižně od centra komplex pro vzdělávací a vědecký výzkum Akademgorodok.

V roce 1962 dosáhla populace Novosibirsku jeden milion. Metro v Novosibirsku se otevřelo roku 1985.

Průmysl a kultura[editovat | editovat zdroj]

Sibiřská státní dopravní univerzita

Novosibirsk je velké průmyslové centrum. Vedoucí průmyslová odvětví jsou letectví, jaderné palivo, vodní generátory, textilní stroje, zemědělské stroje, elektronické komponenty, výrobní zařízení, hutnictví a zpracování kovů.

Na jihu Novosibirska se nachází obec Akademgorodok, kde leží jedna z nejznámějších ruských univerzit, Novosibirská státní univerzita. V Akademgorodku je také sibiřská pobočka Ruské akademie věd. Sibiřská divize Ruské akademie věd má své sídlo v Akademgorodku a město hostí více než 35 výzkumných ústavů a univerzit, mezi nimi Novosibirskou státní univerzitu, jednu z nejlepších ruských škol v oblasti přírodních věd a matematiky. Novosibirsk disponuje celkem asi 24 univerzitami, z nichž je 15 státních a 9 soukromých.

Je zde několik budov divadel, muzeí, opery a baletu. Ve městě je okolo 16 kin, včetně Cinema Parku, podporující IMAX 3D. Novosibirské Planetárium bylo oceněno v roce 2015 jako nejlepší objekt sociální infrastruktury v Rusku.[3]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Novosibirsk - Hlavní nádraží (Novosibirsk-Glavnyj)

Novosibirsk má vlastní systém městské dopravy. V roce 1985 zde byla otevřena první linka metra. Protože bylo město založeno při stavbě železnice, má i dobré vlakové spojení. V Novosibirsku jsou dvě letiště: Tolmačevo (Ob) a Severnyj. Z Tolmačeva létají linky jak do Ruska, tak i do Evropy (Bulharsko, Německo, Španělsko, Turecko, Ukrajina a Česko) a Asie (Arménie, Ázerbájdžán, Čína, Jižní Korea, Kazachstán, Kyrgyzstán, Spojené arabské emiráty, Tádžikistán, Thajsko a Uzbekistán). Toto letiště je také centrálou aerolinií S7. Letiště Severnyj slouží pouze pro vnitrostátní dopravu.

V Novosibirsku jsou čtyři železniční nádraží: Novosibirsk-Glavnyj, Novosibirsk-Zapadnyj, Novosibirsk-Južnyj a Novosibirsk-Vostočnyj.

K místní novosibirské dopravě kromě metra patří i autobusová, trolejbusová a tramvajová doprava.

Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]

Okresy Novosibirsku

Novosibirsk se dělí na 10 městských obvodů (rajónů):

Obvod Počet obyvatel (2002) Rozloha (km²) Hustota zalidnění (ob./km²)
Central'nyj 72 000 6,4 11 250
Dzeržinskij 156 400 36,7 4 262
Kalininskij 174 000 41 4 244
Kirovskij 169 800 52 3 265
Leninskij 273 200 70,3 3 886
Oktjabr'skij 176 600 57,6 3 066
Pervomajskij 71 700 69,3 1 035
Sovetskij 131 300 76,4 1 719
Zael'covskij 137 600 83 1 658
Železnodorožnyj 63 000 7,5 8 400

Sport[editovat | editovat zdroj]

Lední hokej[editovat | editovat zdroj]

Lední hokej je nejoblíbenějším sportem v Novosibirsku. Nejdůležitějším klubem je HK Sibir Novosibirsk, který hraje v Kontinentální hokejové lize od jejího založení v roce 2008. Domácí aréna je Ledový palác sportu „Sibir“ s kapacitou 7 384 diváků.

Fotbal[editovat | editovat zdroj]

Nejdůležitějším klubem je FK Sibir Novosibirsk. Od roku 2006 hraje v Ruské druhé lize (D-2). V roce 2010 si zahrál Ruskou Premier Ligu. Dříve hrál pod názvem Čkalovec Novosibirsk.

Basketbal[editovat | editovat zdroj]

Mužský klub – BK Sibirtelekom-Lokomotiv Novosibirsk. Hraje v Superlize „A“ (D-1).

Ženský klub – BK Dinamo-Energija Novosibirsk. Hraje v Superlize „A“ (D-1).

Bandy[editovat | editovat zdroj]

HK Sibselmaš Novosibirsk – ruský mistr v sezóně 1994/1995. Nyní hraje ve Vyšší lize (D-1).

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podle všeruského sčítání obyvatelstva v roce 2002[4]:

Počet obyvatel: 1 425 508

Národnostní složení:

Národnost  %
Rusové 93,8
Ukrajinci 1,3
Němci 0,9
Tataři 0,8
Arméni 0,4
Ázerbájdžánci 0,4
Bělorusové 0,3
Židé 0,2
Kazaši 0,2
Tádžikové 0,2
Korejci 0,1
Cikáni 0,1
Jazídové 0,1
Čuvaši 0,1
Uzbeci 0,1
Jiné 1,0

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21, [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  2. a b Численность населения районов и городских населённых пунктов субъектов Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011, [cit. 2014-12-21]. (xls) Dostupné online. (rusky) 
  3. Министерство строительства и жилищно-коммунального хозяйства Российской Федерации
  4. Oficiální stránky magistrátu, «Statistika Novosibirsku», «Obyvatelstvo»

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]