Novosibirský letecký závod V. P. Čkalova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Novosibirský letecký závod
V. P. Čkalova
Novosibirsk Aircraft Production Association.JPG
Základní údaje
Právní forma akciová společnost
Datum založení 1936
Sídlo Novosibirsk, Rusko Rusko
Adresa sídla Novosibirsk, Rusko
Charakteristika firmy
Oblast činnosti letecký
Produkty Su-34
Mateřská společnost Suchoj (Sjednocená letecká korporace)
Majitelé Suchoj 74,5 %,
Sjednocená letecká korporace 25,5 %
Ocenění Řád rudého praporu práce
Leninův řád
Řád Říjnové revoluce
Identifikátory
Oficiální web https://www.napo.ru/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Novosibirský letecký závod V. P. Čkalova (rusky Новосибирский авиационный завод имени В. П. Чкалова) je letecká továrna společnosti Suchoj v ruském Novosibirsku. Založena byla v roce 1936 a patří k největším výrobním podnikům Sjednocené letecké korporace. V roce 1946 vznikla při tomto závodu konstrukční kancelář Antonov (1952 přesunuta do Kyjeva).

V současnosti se zde vyrábí stíhací bombardéry Suchoj Su-34 a komponenty dopravních letadel Suchoj Superjet 100. Závod také provádí modernizace bombardérů Suchoj Su-24.

Historie[editovat | editovat zdroj]

31. července 1931 byl na kraji Novosibirsku založen závod na výrobu důlních zařízení, který byl však již v roce 1936 přeměněn na leteckou továrnu. První vyrobený letoun Polikarpov I-16 vzlétnul 4. listopadu 1937. Později zde byla také zavedena výroba Jakovlevu Jak-3, Jak-7 a Jak-9. Od roku 1939 nese jméno Hrdiny Sovětského svazu, světoznámého letce Valerije Pavloviče Čkalova.

Během 2. světové války z dílen novosibirského leteckého závodu pocházel každý třetí stíhací letoun Jakovlev. Brány továrny ukryté bezpečně hluboko v týlu opouštělo až 33 letadel denně, tedy jeden letecký pluk každý den. Zásluhu na tom mělo i velké množství novosibirských dětí, které byly v kritických okamžicích povolány do výroby.

Po válce vyráběl závod jízdní kola ZiČ-1, nicméně záhy se zde rozjela výroba proudových stíhacích letounů MiG-15, MiG-17, MiG-19 a Jakovlev Jak-28P. Na konci 50. let začal podnik úzce spolupracovat s konstrukční kanceláří Suchoj a vyrábět stíhací letouny Suchoj Su-9, Su-11 a Su-15.

Podnik je také spojen s historií konstrukční kanceláře Antonov, která vznikla v roce 1946 jako OKB-153 při Novosibirském leteckém závodu Čkalova. Právě zde byl Olegem Antonovem vyprojektován zemědělský letoun SCHA-1 (později nazvaný An-2), na zdejším letišti proběhly první zkušební lety. Do Kyjeva byla firma Antonov přesunuta až v létě 1952.

Od roku se zde vyráběl frontový bombardér s měnitelnou geometrií křídel Suchoj Su-24 a později jeho modifikace Su-24M a Su-24MP. Varianta Su-24MK byla exportována do mnoha zemí Blízkého východu a Afriky (Alžír, Sýrie aj.).

Na konci 80. let se v Novosibirsku rozjela výroba stíhacího bombardéru 4. generace Suchoj Su-32, od roku 2006 Su-34.

Od roku 1991 se v továrně začalo pracovat na zavedení výroby civilních dopravních letadel. V roce 1994 se tak uskutečnil první zkušební let Antonova An-38-100, který měl nahradit zastaralé modely An-2, An-28 a L-410 a částečně také An-24 a Jak-40. Do roku 2001 zde vzniklo všech 11 kusů An-38.

Roku 2003 byl podnik začleněn do akciové společnosti Kompanija Suchoj, která je od roku 2006 součástí Sjednocené letecké korporace.

Současná produkce[editovat | editovat zdroj]

Vojenská technika[editovat | editovat zdroj]

Civilní technika[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Новосибирский авиационный завод имени В. П. Чкалова na ruské Wikipedii.