Alexandr Karelin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Alexandr Karelin
Alexandr Karelin
Osobní informace
Rodné jméno Александр Александрович Карелин
Datum narození 19. září 1967 (51 let)
Místo narození Novosibirsk Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Stát Sovětský svaz
Rusko
Výška cca 190 cm
Váha cca 120 kg
Přezdívka „Saša
San Sanyč (Сан Саныч)“
Sportovní informace
Klub Burevestnik Novosibirsk
FSO Dinamo (vrch.)
Trenéři Viktor Kuzněcov (osob.)
Kategorie do 130 kg (supertěžká váha)
Zápasnický styl řecko-římský
Účast na LOH 1988, 1992, 1996, 2000
Údaje v infoboxu aktuální k září 2018
Přehled medailí
Zápas na letních olympijských hrách
zlato LOH 1988 ř.-ř. -130 kg
zlato LOH 1992 ř.-ř. -130 kg
zlato LOH 1996 ř.-ř. -130 kg
stříbro LOH 2000 ř.-ř. -130 kg
Mistrovství světa v zápasu řecko-římském
zlato MS 1989 -130 kg
zlato MS 1990 -130 kg
zlato MS 1991 -130 kg
zlato MS 1993 -130 kg
zlato MS 1994 -130 kg
zlato MS 1995 -130 kg
zlato MS 1997 -130 kg
zlato MS 1998 -130 kg
zlato MS 1999 -130 kg
Mistrovství Evropy v zápasu řecko-římském
zlato ME 1988 -130 kg
zlato ME 1988 -130 kg
zlato ME 1990 -130 kg
zlato ME 1991 -130 kg
zlato ME 1992 -130 kg
zlato ME 1993 -130 kg
zlato ME 1994 -130 kg
zlato ME 1995 -130 kg
zlato ME 1996 -130 kg
zlato ME 1998 -130 kg
zlato ME 1999 -130 kg
zlato ME 2000 -130 kg

Alexandr Alexandrovič Karelin (* 19. září 1967 Novosibirsk) je bývalý sovětský a ruský zápasníkklasik, trojnásobný olympijský vítěz z let 1988, 1992 a 1996.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se do rodiny profesionálního řidiče a úřednice. V dětství se vedle zápasu věnoval boxu, basketbalu a v rodném Novosibirsku populárnímu běhu na lyžích.[1]

Má vystudovanou střední školu dopravní, obor automechanik. Vystudoval vysokou školu tělesné kultury v Omsku – v roce 1998 obhájil diplomovou práci a v roce 2002 disertační práci.[2]

Od roku 1999 je členem ruského parlamentu (Státní duma) za stranu Jednotné Rusko.[3]

Je ženatý s manželkou Olgou má tři děti. S manželkou je partnerem několika nadací.[4]

Sportovní kariéra[editovat | editovat zdroj]

Zápasu řecko-římském se věnoval od svých 14 let v rodném Novosibirsku v místním klubu elektrotechnické vysoké školy Burevestnik. Jeho osobním trenérem byl po celou sportovní kariéru Viktor Kuzněcov.[5] V sovětské mužské reprezentaci se pohyboval od roku 1987 v nejtěžší váze do 130 kg. V roce 1988 uspěl v sovětské olympijské nominaci pro start na olympijských hrách v Soulu na úkor tehdejší jedničky Igora Rostorockého. Bez většího zaváhání postoupil do finále proti Bulharu Rangelu Gerovskému. Vyrovnané finále vyhrál 5:3 na body, když minutu před koncem otočil bodové skóre svým pověstným kladivem. Získal zlatou olympijskou medaili.

Po svém prvním triumfu začal své váhové kategorii dominovat. V roce 1992 obhájil zlatou olympijskou medaili na olympijských hrách v Barceloně, když zvítězil ve finále nad Švédem Tomasem Johanssonem 6:0 na body. Jeho dominance pokračovala i v dalších letech. Na olympijské hry v Atlantě v roce 1996 přijel výborně připraven, byť několik týdnů nemohl zápasit kvůli operaci pravého ramene.[6] Získal třetí zlatou olympijskou medaili, když ve finále porazil nejmenším možným výsledkem 1:0 na body domácího Američana Matta Ghaffariho.

Od roku 1997 se soustředil na více činností. Měl mladou rodinu. Založil nadaci na podporu talentovaných sportovců. V roce 1998 dokončil vysokoškolská studia a začal se aktivně věnovat politice. V roce 1999 nastoupil k exhibičnímu zápasu v profesionálním ringu proti Japonci Akiru Maedovi, za který měl obdržet částku v milionech dolarů. V olympijském zápasu si nadále udržoval výbornou formu, ale jeho dominance z dřívějších let nabývala trhlin. Na spadnutí byla jeho první porážka od roku 1987. Mezi hlavní kandidáty patřil Sergej Murejko, Giorgi Saldadze nebo Héctor Milián.

Na olympijské hry v Sydney v roce 2000 odjížděl s cílem získat jako první zápasník čtyři zlaté olympijské medaile. Od prvního kola však musel zápasit naplno. V základní skupině porazil Sergeje Murejka reprezentujícího Bulharsko a postoupil do čtvrtfinále, kde mu další síly sebral Giorgi Saldadze reprezentující Ukrajinu. V semifinále porazil Bělorusa Dmitrije Děbelku a postoupil do finále proti Američanu Rulonu Gardnerovi. Od první minuty se snažil dostat do chvatu proti takticky zápasícímu Američanovi. Po minutě poslal rozhodčí Američana za jeho pasivitu do parteru. Jeho pověstné kladivo "Karelin lift" však nečekaně neúřadovalo. Další minuty zápasu pokračovaly v boji o úchop bez náznaku akce. Rozhodčí proto po první půli nařídil klinč, při kterém chyboval, rozpojil při držení své ruce a dostal Gardnera do vedení 0:1 na body.[7] Další minuty marně hledal recept na Američana, který byl na jeho boj o úchop výborně připraven. V posledních sekundách zápasu již neměl síly na zvrat a způsobil tak jedno z největších překvapení zápasnických soutěží v celé historii olympijských her. Získal stříbrnou olympijskou medaili a vzápětí ukončil sportovní kariéru.

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Turnaj Sovětský svaz Rusko
1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000
18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33
-130
Olympijské hry 1. 1. 1. 2.
Mistrovství světa 1. 1. 1. 1. 1. 1. 1. 1. 1.
Mistrovství Evropy 1. 1. 1. 1. 1. 1. 1. 1. 1. 1. 1. 1.
MS nadějí 1. 1.
ME nadějí 1.

Olympijské hry[editovat | editovat zdroj]

Rok Váha skup., 1. záp. skup., 2. záp. skup., 3. záp. skup., 4. záp. skup., 5. záp. v-p KB TB finále
1988 -130 kg výhra – pasiv.
Švédsko T. Johansson
výhra – pasiv.
Maďarsko L. Klauz
výhra – 10:4
Rakousko A. Neumüller
výhra – 15:0
USA D. Koslowski
4-0 14:0 25:4 výhra – 5:3
Bulharsko R. Gerovski
1992 -130 kg výhra – 5:0
Kanada A. Borodow
výhra – 7:0
Kuba C. Mesa
výhra – 8:1
Finsko J. Ahokas
volný los výhra – 3:0
Rumunsko I. Grigoraș
5-0 15:1 23:1 výhra – 6:0
Švédsko T. Johansson
Rok Váha 1. kolo 2. kolo 3. kolo 4. kolo finále
1996 -130 kg výhra – 10:0
Tunisko O. Ayari
výhra – 2:0
Moldavsko S. Murejko
výhra – lopatky
Finsko J. Ahokas
výhra – lopatky
Řecko P. Pojkilidis
výhra – 1:0
USA M. Ghaffari
Rok Váha skup., 1. záp. skup., 2. záp. skup., 3. záp. v-p KB TB finále semifinále čtvrtfinále
2000 -130 kg výhra – 3:0
Bulharsko S. Murejko
výhra – lopatky
Maďarsko M. Deák-Bárdos
volný los 2-0 7:0 6:0 prohra – 0:1
USA R. Gardner
výhra – 3:0
Bělorusko D. Děbelka
výhra – 4:0
Ukrajina G. Saldadze

Mistrovství světa[editovat | editovat zdroj]

Rok Váha finále
1989 -130 kg kompletní výsledky nejsou k dispozici výhra – ?
Maďarsko L. Klauz
1990 -130 kg kompletní výsledky nejsou k dispozici výhra – ?
Švédsko T. Johansson
1991 -130 kg kompletní výsledky nejsou k dispozici výhra – ?
USA M. Ghaffari
1993 -130 kg kompletní výsledky nejsou k dispozici výhra – ?
Moldavsko S. Murejko
1994 -130 kg kompletní výsledky nejsou k dispozici výhra – ?
Kuba H. Milián
1995 -130 kg kompletní výsledky nejsou k dispozici výhra – ?
Moldavsko S. Murejko
Rok Váha 1. kolo 2. kolo 3. kolo 4. kolo finále
1997 -130 kg volný los výhra – lopatky
Jižní Korea Jang J.-č.
výhra – 2:0
Bulharsko S. Murejko
výhra – 6:0
USA R. Gardner
výhra – 13:0
Maďarsko M. Deák-Bárdos
1998 -130 kg výhra – lopatky
Finsko J. Ahokas
výhra – 8:0
Izrael J. Jevsejčyk
volný los výhra – 4:0
Ukrajina G. Saldadze
výhra – lopatky
USA M. Ghaffari
Rok Váha skup., 1. záp. skup., 2. záp. skup., 3. záp. v-p KB TB finále semifinále 2. kolo 1. kolo
1999 -130 kg volný los výhra – 10:0
Litva M. Mizgaitis
výhra – vzdal
Itálie G. Giunta
2-0 8:0 10:0 výhra – 3:0
Kuba H. Milián
výhra – 2:0
Bulharsko S. Murejko
výhra – 5:1
Ukrajina G. Saldadze
výhra – lopatky
Švédsko E. Bengtsson

Mistrovství Evropy[editovat | editovat zdroj]

Rok Váha finále
1988 -130 kg kompletní výsledky nejsou k dispozici výhra – ?
Bulharsko K. Radoev
1989 -130 kg kompletní výsledky nejsou k dispozici výhra – ?
Polsko S. Zrobek
1990 -130 kg kompletní výsledky nejsou k dispozici výhra – ?
Bulharsko R. Gerovski
1991 -130 kg kompletní výsledky nejsou k dispozici výhra – ?
Švédsko T. Johansson
1992 -130 kg kompletní výsledky nejsou k dispozici výhra – ?
Rumunsko I. Grigoraș
1993 -130 kg kompletní výsledky nejsou k dispozici výhra – ?
Ukrajina P. Kotok
1994 -130 kg kompletní výsledky nejsou k dispozici výhra – ?
Maďarsko G. Kékes
1995 -130 kg kompletní výsledky nejsou k dispozici výhra – ?
Turecko Ş. Donat
1996 -130 kg kompletní výsledky nejsou k dispozici výhra – ?
Ukrajina P. Kotok
Rok Váha 1. kolo 2. kolo 3. kolo 4. kolo finále
1997 -125 kg nestartoval
1998 -130 kg výhra – 11:0
Bělorusko D. Děbelka
výhra – lopatky
Bulharsko S. Murejko
výhra – 3:0
Izrael J. Jevsejčyk
výhra – 14:0
Ukrajina G. Saldadze
Rok Váha skup., 1. záp. skup., 2. záp. skup., 3. záp. v-p KB TB finále semifinále 1. kolo
1999 -130 kg výhra – 4:0
Maďarsko M. Deák-Bárdos
výhra – 4:1
Bělorusko D. Děbelka
volný los 2-0 8:0 10:0 výhra – 7:1
Řecko A. Sofianidis
výhra – 7:0
Itálie G. Giunta
výhra – 3:0
Izrael J. Jevsejčyk
2000 -130 kg kompletní výsledky nejsou k dispozici ? ? ? výhra – ?
Bulharsko S. Murejko
? ?

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://archive.is/sBGOC
  2. http://archive.is/WSDBP
  3. http://web.archive.org/web/20181018100335/https://er.ru/persons/47/
  4. http://archive.is/yAHhw
  5. http://archive.is/gfZW1
  6. http://archive.is/9v0Ud
  7. Neuvěřitelné: zápasník Karelin prohrál [online]. iDNES, 2000-09-27 [cit. 2007-12-06]. Dostupné online. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]