Zápas na Letních olympijských hrách 2000

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zápas
na Letních olympijských hrách 2000
Základní údaje
PořadatelMezinárodní zápasnická federace
Mezinárodní olympijský výbor
DějištěKongresové a výstavní centrum v Sydney
Datum24. září - 1. října 2000
Soutěže16 (8 řecko-římský, 8 volný styl)
Startující401 mužů z 75 zemí
Soutěže
Kategorie Řecko-římský Volný styl
Muži 54 kg 54 kg
Muži 58 kg 58 kg
Muži 63 kg 63 kg
Muži 69 kg 69 kg
Muži 76 kg 76 kg
Muži 85 kg 85 kg
Muži 97 kg 97 kg
Muži 130 kg 130 kg

<< 1996 seznam medailistů řecko-řím.
seznam medailistů volný styl
2004 >>

Zápas byl na Letních olympijských hrách 2000 na programu od 24. září do 1. říjen 2000. Zápasilo se v šestnácti kategoriích, místem soutěží bylo Sydney Exhibition and Convention Centre v Darling Harbouru v Sydney.

Průběh soutěží[editovat | editovat zdroj]

Největší ohlas měla finálová porážka Alexandra Karelina z Ruska od Američana Rulona Gardnera v nejtěžší váze zápasu řecko-římského. Karelin před tím 13 let neprohrál ani jeden zápas a v posledních deseti letech umožnil bodovat proti sobě jedinému soupeři. Gardner zvítězil 1:0, ve finále získal jediný bod, když Karelin rozpojil při držení své ruce.[1]

Ve finále kategorie do 76 kilogramů ve volném stylu porazil Němec Alexander Leipold Američana Brandona Slaye. Krátce po skončení Her byl ale oznámen jeho pozitivní dopingový nález (v jeho vzorku našli nepovolené množství nandrolonu), Leipold byl diskvalifikován a musel medaili vrátit.[2]

Soutěží se zúčastnili tři Češi, všichni v zápase řecko-římském. Petr Švehla prohrál dvakrát ve skupině a v kategorii do 54 kg obsadil 16. místo. Marek Švec měl stejnou bilanci a v kategorii do 97 kg byl o dvě příčky níž. Jedinou dílčí výhru zaznamenal David Vála, ale na postup ze skupiny mu také nestačila, v kategorii do 130 kg dosáhl přesto nejlepšího českého výsledku devátým místem.

Celkem startovalo v soutěžích 321 zápasníků z 55 zemí. Nejúspěšnější výpravou bylo navzdory Karelinovu neúspěchu Rusko, které získalo pět zlatých, dvě stříbrné a jednu bronzovou medaili, následovaly Spojené státy americké a Kuba.

Medailisté[editovat | editovat zdroj]

Řecko-římský zápas[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Zlatá olympijská medaile Zlato Stříbrná olympijská medaile Stříbro Bronzová olympijská medaile Bronz
do 54  Sim Kwon-ho
Jižní Korea (KOR)
 Lázaro Rivas
Kuba (CUB)
 Kang Jong-kjun
Severní Korea (PRK)
do 58  Armen Nazarjan
Bulharsko (BUL)
 Kim In-sop
Jižní Korea (KOR)
 Šeng Ce-tchien
Čína (CHN)
do 63  Varteres Samurgašev
Rusko (RUS)
 Juan Marén
Kuba (CUB)
 Akaki Čačua
Gruzie (GEO)
do 69  Filiberto Azcuy
Kuba (CUB)
 Kacuhiko Nagata
Japonsko (JPN)
 Alexej Gluškov
Rusko (RUS)
do 76  Murat Kardanov
Rusko (RUS)
 Matt Lindland
Spojené státy americké (USA)
 Marko Yli-Hannuksela
Finsko (FIN)
do 85  Hamza Yerlikaya
Turecko (TUR)
 Sándor Bárdosi
Maďarsko (HUN)
 Muchran Vachtangadze
Gruzie (GEO)
do 97  Mikael Ljungberg
Švédsko (SWE)
 Davit Saldadze
Ukrajina (UKR)
 Garrett Lowney
Spojené státy americké (USA)
do 130  Rulon Gardner
Spojené státy americké (USA)
 Alexandr Karelin
Rusko (RUS)
 Dmitrij Děbelka
Bělorusko (BLR)

Volný styl[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Zlatá olympijská medaile Zlato Stříbrná olympijská medaile Stříbro Bronzová olympijská medaile Bronz
do 54  Namig Abdullajev
Ázerbájdžán (AZE)
 Sammie Henson
Spojené státy americké (USA)
 Amiran Kardanov
Řecko (GRE)
do 58  Alírezá Dábir
Írán (IRI)
 Jevgen Buslovyč
Ukrajina (UKR)
 Terry Brands
Spojené státy americké (USA)
do 63  Murad Umachanov
Rusko (RUS)
 Serafim Barzakov
Bulharsko (BUL)
 Jang Jae Sung
Jižní Korea (KOR)
do 69  Daniel Igali
Kanada (CAN)
 Arsen Gitinov
Rusko (RUS)
 Lincoln McIlravy
Spojené státy americké (USA)
do 76  Brandon Slay
Spojené státy americké (USA)
 Mun Ui-če
Jižní Korea (KOR)
 Adem Bereket
Turecko (TUR)
do 85  Adam Sajtijev
Rusko (RUS)
 Yoel Romero
Kuba (CUB)
 Magomed Ibragimov
Makedonie (MKD(1991))
do 97  Sagid Murtazalijev
Rusko (RUS)
 Islam Bajramukov
Kazachstán (KAZ)
 Eldar Kurtanydze
Gruzie (GEO)
do 130  David Musulbes
Rusko (RUS)
 Artur Tajmazov
Uzbekistán (UZB)
 Alexis Rodríguez
Kuba (CUB)

Pozn.: Původní vítěz kategorie do 76 kg Alexander Leipold byl diskvalifikován, medaile převzali závodníci na dalších místech.

Přehled medailí[editovat | editovat zdroj]

Pořadí Země Zlatá olympijská medaile Zlato Stříbrná olympijská medaile Stříbro Bronzová olympijská medaile Bronz Celkově
1 Rusko (RUS) 6 2 1 9
2 Spojené státy americké (USA) 2 2 3 7
3 Kuba (CUB) 1 3 1 5
4 Jižní Korea (KOR) 1 2 1 4
5 Bulharsko (BUL) 1 1 0 2
6 Turecko (TUR) 1 0 1 2
7 Ázerbájdžán (AZE) 1 0 0 1
Írán (IRI) 1 0 0 1
Kanada (CAN) 1 0 0 1
Švédsko (SWE) 1 0 0 1
11 Ukrajina (UKR) 0 2 0 2
12 Japonsko (JPN) 0 1 0 1
Kazachstán (KAZ) 0 1 0 1
Maďarsko (HUN) 0 1 0 1
Uzbekistán (UZB) 0 1 0 1
16 Gruzie (GEO) 0 0 3 3
17 Bělorusko (BLR) 0 0 1 1
Čína (CHN) 0 0 1 1
Finsko (FIN) 0 0 1 1
Makedonie (MKD(1991)) 0 0 1 1
Řecko (GRE) 0 0 1 1
Severní Korea (PRK) 0 0 1 1
Celkem 16 16 16 48

Zúčastněné země[editovat | editovat zdroj]

Do bojů o medaile zasáhlo 314 zápasníků z 55 zemí:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Neuvěřitelné: zápasník Karelin prohrál [online]. iDNES, 2000-09-27 [cit. 2007-12-06]. Dostupné online. 
  2. Leipold předá olympijské zlato Slayovi [online]. iDNES, 2000-10-23 [cit. 2007-12-06]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]