Vzpírání na Letních olympijských hrách 2000

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Soutěže ve vzpírání na Letních olympijských hrách 2000 byly na programu od 16. září do 26. září 2000. Jejich místem bylo Sydney Convention Centre v Darling Harbouru v Sydney. Vypsáno bylo osm hmotnostních kategorií mužů a poprvé i sedm kategorií žen. Medaile se jako obvykle udělovaly pouze ve dvojboji, skládajícím se z trhu a nadhozu. Závody přinesly množství světových rekordů, ale také značné problémy s dopingem.

Průběh soutěží[editovat | editovat zdroj]

Soutěže vynikaly vysokým počtem překonaných světových rekordů. Celkem padlo devět mužských a 17 ženských světových rekordů, 23 olympijských rekordů a 10 juniorských světových rekordů.[1] O tři rekordy se postaral Turek Halil Mutlu v nejlehčí kategorii do 56 kilogramů, maximum ale ve dvojboji překonal i Husejn Rezazadeh z Íránu, který v kategorii nad 105 kilogramů porazil obhájce vítězství Němce Ronnyho Wellera a získal neoficiální titul nejsilnějšího muže her.[2] I tuto kategorii postihl doping, kvůli užití zakázaného stanozolu byl diskvalifikován Armén Ašot Danieljan, původně třetí, a musel vrátit bronzovou medaili.[3]

Podobně dopadli i bulharští vzpěrači Ivan Ivanov (původně druhý v kategorii do 56 kg), Sevdalin Minčev Angelov (původně třetí v kategorii do 62 kg) a Isabela Dragnevová, která původně měla být historicky první vítězkou olympijské vzpěračské soutěže žen (kategorie do 48 kg byla na programu jako první ženská 17. září). Bulhaři užívali zakázaná diuretika. Po těchto případech byl rozhodnutím Mezinárodní vzpěračské federace vyloučena celá bulharská reprezentace a měla odcestovat,[4] ale nakonec zůstala a vybojovala ještě další medaile.

Šokem jiného druhu byl výpadek Turka Naima Suleymanoglu, který po vítězstvích na předchozích třech olympijských hrách ani zdaleka nezvládl základ 145 kg v trhu a skončil bez úspěšného pokusu.[5] Jeho rekord tří zlatých medailí vyrovnal na Hrách v Sydney Řek Pyrros Dímas.

Dopingová aféra zasáhla i českou výpravu. Zbyněk Vacura byl vyloučen z týmu cestou do Sydney kvůli tomu, že měl mít v průběhu soustředění v Praze pozitivní nález.[6] Později ale potrestán nebyl kvůli nejasnostem v případu.[7] V Sydney tak startoval v nejtěžší kategorii jen Petr Sobotka, který vzepřel 175 kg v trhu a 217,5 kg v nadhozu[8] a obsadil výkonem 392,5 kg konečné 14. místo.

Medailisté[editovat | editovat zdroj]

Vzpírání mužů[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Zlato Stříbro Bronz
do 56 kg  Halil Mutlu
Turecko (TUR)
305 kg SR
(137,5 SR+167,5 SR)
* Wu Wensiung
Čína (CHN)
287,5 kg
(125+162,5)
 Čang Siangsiang
Čína (CHN)
287,5 kg
(125+162,5)
do 62 kg  Nikolaj Pečalov
Chorvatsko (CRO)
325 kg OR
(150 OR+175)
 Leonidas Sabanis
Řecko (GRE)
317,5 kg
(147,5+170)
**  Gennadij Oleščuk
Bělorusko (BLR)
317,5 kg
(142,5+175)
do 69 kg  Galabin Boevski
Bulharsko (BUL)
357,5 kg OR
(162,5+195 OR/196,5 SR***)
 Georgi Markov
Bulharsko (BUL)
352,5 kg
(165 SR+187,5)
 Sergej Lavrenov
Bělorusko (BLR)
340 kg
(157,5+182,5)
do 77 kg  Čan Sü-kang
Čína (CHN)
367,5 kg
(160+207,5 OR)
 Viktor Mitrou
Řecko (GRE)
367,5 kg
(165+202,5)
 Arsen Melikjan
Arménie (ARM)
365 kg
(167,5+197,5)
do 85 kg  Pyrros Dimas
Řecko (GRE)
390 kg
(175+215)
 Marc Huster
Německo (GER)
390 kg
(177,5+212,5)
 George Asanidze
Gruzie (GEO)
390 kg
(180+210)
do 56 kg  Akakios Kakiasvilis
Řecko (GRE)
405 kg
(185+220)
 Szymon Kolecki
Polsko (POL)
405 kg
(182,5+222,5)
 Alexej Petrov
Rusko (RUS)
402,5 kg
(180+222,5)
do 105 kg  Husejn Tavakoli
Írán (IRI)
425 kg
(190+235)
 Alan Cagajev
Bulharsko (BUL)
422,5 kg
(187,5+235)
 Asaad Said Saif
Katar (QAT)
420 kg
(190+230)
nad 105 kg  Hossein Rezazadeh
Írán (IRI)
472,5 kg SR
(212,5 SR+260)
 Ronny Weller
Německo (GER)
467,5 kg
(210+257,5)
****  Andrej Čemerkin
Rusko (RUS)
462,5 kg
(202,5+260)

Pozn.: *) Původně získal stříbro Ivan Ivanov z Bulharska, ale byl diskvalifikován kvůli dopingu.
**) Původně získal bronz Sevdalin Minčev Angelov z Bulharska, ale byl diskvalifikován kvůli dopingu.
***) Boevski v nadhozu vzepřel světový rekord 196,5 kg, ale kvůli pravidlům mu byl do výsledků zapsán jen výkon 195 kg, který je tak oficiálním olympijským rekordem.
****) Původně bronz získal Ašot Danieljan z Arménie, ale kvůli dopingu byl diskvalifikován.

Vzpírání žen[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Zlato Stříbro Bronz
do 48 kg *  Tara Nottová
Spojené státy americké (USA)
185 kg
(82,5+102,5)
 Raema Lisa Rumbewasová
Indonésie (INA)
185 kg
(90+105)
 Sri Indriyaniová
Indonésie (INA)
182,5 kg
(82,5+100)
do 53 kg  Jang Sia
Čína (CHN)
225 kg SR
(100 SR+125 SR)
 Li Feng-Jing
Tchaj-wan (TPE)
212,5 kg
(97,5+115)
 Winami Binti Slametová
Indonésie (INA)
202,5 kg
90+112,5)
do 58 kg  Soraya Jimenezová Mendivilová
Mexiko (MEX)
222,5 kg
(95+127,5)
 Ri Song Hui
Severní Korea (PRK)
220 kg
(97,5+122,5)
 Khassaraporn Sutová
Thajsko (THA)
210 kg
(92,5+117,5)
do 63 kg  Čchen Siao-min
Čína (CHN)
242,5 kg SR
(112,5+130 SR)
 Valentina Popovová
Rusko (RUS)
235 kg
(107,5+127,5)
 Ioanna Chatziioannouová
Řecko (GRE)
222,5 kg
(97,5+125)
do 69 kg  Lin Wej-ning
Čína (CHN)
242,5 kg
(110+132,5)
 Erzsebet Markusová
Maďarsko (HUN)
242,5 kg
(112,5 SR+130)
 Karnam Malleswariová
Indie (IND)
240 kg
(110+130)
do 75 kg  Maria Isabel Urrutiová
Kolumbie (COL)
245 kg
(110+135)
Nigérie Ruth Ogbeifová
Nigérie (NGR)
245 kg
(105+140)
 Kuo I-Chang
Tchaj-wan (TPE)
245 kg
(107,5+137,5)
nad 75 kg  Ting Mej-jüan
Čína (CHN)
300 kg SR
(135 SR+165 SR)
 Agata Wrobelová
Polsko (POL)
295 kg
(132,5+162,5
 Cheryl Haworthová
Spojené státy americké (USA)
270 kg
(125+145)

Pozn.: *) Původní vítězka kategorie do 48 kg Izabela Dragnevová byla diskvalifikována kvůli dopingu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. Official Report : Weightlifting. Records Broken, s. 1-2.
  2. Raising the bar : Iranian sets world records to win gold [online]. CNN Sports Illustrated, 2000-09-26, rev. 2000-11-09 [cit. 2008-04-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ČTK. Doping opět měnil jména medailistů [online]. iDNES, 2000-10-01 [cit. 2008-04-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Bulgarian lifters sent home [online]. BBC, 2000-09-22 [cit. 2008-04-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Turkish hero crashes out [online]. BBC, 2000-09-17 [cit. 2008-04-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ČTK. Vacura se dnes vrátil domů [online]. iDNES, 2000-09-08 [cit. 2008-04-02]. (česky) 
  7. ČTK, ids. Vzpěrač Vacura možná nebude potrestán [online]. iDNES, 2000-11-09 [cit. 2008-04-02]. Dostupné online. (česky) 
  8. ČTK. Hranice čtyř set kilogramů nepadla [online]. iDNES, 2000-09-26 [cit. 2008-04-02]. Dostupné online. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]