Varteres Samurgašev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Varteres Samurgašev
Vladimir Samurgašev
Osobní informace
Rodné jméno Вартерес Самургашев
Datum narození 13. září 1979 (40 let)
Místo narození Rostov na Donu, Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Stát Rusko
Přezdívka „Vova, Voloďa“
Rodina Rafael Samurgašev (bratr)
Sportovní informace
Klub SKA Rostov na Donu (vrch.)
Trenéři Suren Kazarov (klub)
Sergej Zabejvorot (osob.)
Kategorie střední váha
Zápasnický styl zápas řecko-římský
Účast na LOH 2000, 2004, 2008
Údaje v infoboxu aktuální k prosinci 2018
Přehled medailí
Olympijské kruhy Zápas na LOH
zlato LOH 2000 ř.ř. -63 kg
bronz LOH 2004 ř.ř. -74 kg
Mistrovství světa v zápasu řecko-římském
zlato MS 2002 -74 kg
zlato MS 2005 -74 kg
Mistrovství Evropy v zápasu řecko-římském
zlato ME 2000 -63 kg
zlato ME 2006 -74 kg
stříbro ME 2002 -74 kg

Varteres Varteresovič Samurgašev (* 13. září 1979 Rostov na Donu) je bývalý ruský zápasníkklasik arménského původu[1], olympijský vítěz z roku 2000.

Sportovní kariéra[editovat | editovat zdroj]

Zápasení se věnoval od útlého dětství. Oba jeho rodiče jsou vyškolenými trenéry zápasu. Tři starší bratři se aktivně věnovali zápasu řecko-římskému. Jeho prvním trenérem byl v rodném Rostově vedle rodičů Suren Kazarov (Kazarjan). Jeho osobním trenérem byl po celou sportovní kariéru Sergej Zabejvorot.

Aby se prosadil v ruském reprezentačním týmu shazoval před turnajem více než 10 kg. Jako vedlejší efekt tohoto shazování váhy se u něho v juniorském věku (1996) projevil defekt zvaný ileus (neprůchodnost střev). V olympijském roce 2000 měl dva týdny před dubnovým mistrovství Evropy v Moskvě vážné zdravotní problémy, které zažehnal dietou a léky. Vyhnul se tak plánované operaci, která by ho připravila o možnost startovat na olympijských hrách v Sydney. S jeho zdravotními problémy bezpochyby souvisí i incident ze silvestra 1998, kdy se dostal do potyčky a utrpěl několikrát bodných nožem v oblasti břicha. Po operaci nemohl několik měsíců zápasit.[2]

V ruské mužské reprezentaci debutoval v roce 1999 ve váze do 63 kg za zkušeným, ale nevýrazným Nikolajem Monovem. V olympijském roce 2000 v ruské olympijské nominaci Monova porazil a startoval na olympijských hrách v Sydney. Do základní tříčlenné skupiny byl nalosován s obhájcem zlaté olympijské medaile Polákem Włodzimierzem Zawadzkim a favorizovaným Turkem Şerefem Eroğlu. Úvodní zápas s favoritem z Turecka zvládl, postupně se ujal body v parteru vedení 4:0 a zvítězil 5:2 na technické body. Ve druhém zápase ve skupině porazil vysoko 8:0 na technické body Zawadzkého a postoupil do čtvrtfinále. Ve čtvrtfinále porazil vysoko 11:5 na technické body Američana Kevina Brackena a v semifinále se utkal s Gruzínem Akakim Čačuou. Po vyrovnaném úvodu poslal v závěru prvního poločasu rozhodčí jeho soupeře do parteru, čehož využil a zveden se dostal do vedení 5:1 na technické body. V úvodu druhé minuty druhého poločasu nezachytil Gruzínův záhlavák, kterým se pouze ztečilo vedení na 7:4 a to již do konce hrací doby udržel. Ve finále proti Kubánci Juanu Marénovi využil začátkem druhé minuty výhody v parteru a koršunem se ujal vedení 1:0 na technické body. Tímto bodovým rozdílem skončila regulérní hrací doba (6 minut). Z důvodu minimálního bodového náskoku, ale finále pokračovalo prodloužením (plus 3 minuty se zlatým skóre). V úvodu prodloužení vyvedl Kubánce v boji o úchop z rovnováhy a strhem dostal kýžený, vítězný druhý bod. Získal zlatou olympijskou medaili.

Od roku 2001 šel netypicky o dvě váhové kategorie výše a startoval ve váze do 74 (76) kg. V roce 2004 potvrdil v ruské olympijské nominaci pozici reprezentační jedničky a startoval na olympijských hrách v Athénách. Ze čtyřčlenné základní skupiny postoupil přímo do semifinále proti Gruzínu Aleksandru Dochturišvilim. Semifinále takticky nezvládl a prohrál 2:5 na technické body. Souboj o třetí místo proti Švýcaru Reto Bucherovi patřil k nejrychlejším soubojům o medaile v zápasu na olympijských hrách. Od úvodu na svého soupeře vletěl o po minutě zvítězil technickou převahou 10:0. Získal bronzovou olympijskou medaili. V roce 2008 startoval na svých třetích olympijských hrách v Pekingu, ale nevyladil optimálně formu a prohrál ve čtvrtfinále s Maďarem Péterem Bácsim 0:2 na sety. Sportovní kariéru ukončil v roce 2012 potom co v nominaci na olympijské hry v Londýně dostal přednost Roman Vlasov. Věnuje se trenérské a funkcionářské práci.

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Turnaj 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29
-48 -52 -54 -63 -76 -74
Olympijské hry 1. 3. úč.
Mistrovství světa 1. 1. úč.
Mistrovství Evropy úč. 1. 2. 1.
MS juniorů úč. 1.
ME juniorů 4. 1.
MS dorostenců 6.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jeho rodina je v oblasti Rostovska (Azovska) usazena po desítky let.
  2. Archivovaná kopie. foretime.ru [online]. [cit. 2015-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-16. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]