Heiki Nabi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Heiki Nabi
Nabi, Heiki.IMG 8732.JPG
Osobní informace
Datum narození 5. června 1985 (35 let)
Místo narození Kärdla, okres Hiiumaa Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Stát Estonsko
Výška 193 cm
Váha cca 115 kg
Sportovní informace
Klub J. Kotkase SK
MK (Maadlusklub) Juhan (od 2004)
Trenéři Tiit Madalvee (zač.)
Kristjan Saare (2001–02)
Henn Põlluste (2002–16)
Aleksander Jairus (kondiční)
Igor Bugaj (2017–18)
Ivar Kotkas (od 2019)
Levi Earl (od 2019)
Kategorie těžká váha
Zápasnický styl řecko-římský styl
Účast na LOH 2012, 2016
Údaje v infoboxu aktuální k prosinci 2020
Přehled medailí
Olympijské kruhy Zápas na LOH
stříbro LOH 2012 Londýn ř.ř. −120 kg
Mistrovství světa v zápasu řecko-římském
zlato MS 2006 Kanton −96 kg
zlato MS 2013 Budapešť −120 kg
bronz MS 2014 Taškent −130 kg
stříbro MS 2017 Paříž −130 kg
bronz MS 2019 Nur-Sultan −130 kg
Mistrovství Evropy v zápasu řecko-římském
bronz EH / ME 2015 Baku −130 kg

Heiki Nabi (* 6. června 1985 Kärdla) je estonský zápasníkklasik, stříbrný olympijský medailista z roku 2012.

Sportovní kariéra[editovat | editovat zdroj]

Vyrůstal na rodinné farmě v Hilleste nedaleko Kärdly na ostrově Hiiumaa. Zápasení se věnoval od 12 let v kroužku na základní škole v Suuremõisa pod vedením Tiita Madalveeho. Na sportovním gymnáziu Audentes v Tallinnu začal spolupracovat s trenérem Henne Põllustem, pod jehož vedením se specializoval na zápas řecko-římský.[1] V estonské mužské reprezentaci se pohyboval od roku 2005 ve váze do 96 kg.

V roce 2006 získal v jednadvaceti letech nečekaný titul mistra světa v čínském Kantonu, kterým navázal na dlouhou tradici estonského zápasu, jehož slávu šířili naposledy v padesátých letech dvacátého století Johannes Kotkas a August Englas. Stres spojený se zvýšenou popularitou v kombinaci se studiem na vysoké škole Sisekaitseakadeemia však znamenal, že v roce 2008 neuspěl v třífázové olympijské kvalifikaci a na olympijské hry v Pekingu se nekvalifikoval.

Od roku 2010 přestoupil do vyšší váhy do 120 (130) kg. V dubnu 2012 vyhrál turnaj olympijské kvalifikace v čínském Tchaj-jüanu a kvalifikoval se na olympijské hry v Londýně. V Londýně byl nalosován do hratelné části pavouku, ze kterého postoupil do semifinále proti Švédu Johanu Eurénovi. Překvapivé severské semifinálové derby vyhrál po taktickém boji těsně 2–1 na sety a postoupil do finále proti obhájci prvenství Kubánci Mijaínu Lópezovi. Půl minuty před koncem prvního setu ho rozhodčí poslal do nařízeného parteru, ve kterém se Lópezovi neubránil. Nechal se přetočit koršunem a prohrál úvodní set 0:2 na technické body. Ve druhém se opakoval v první minutě a půl souboj o úchop, po kterém za nerozhodného stavu 0:0 následoval nařízený parter. Aby set vyhrál musel jako útočící nad Kubáncem bodovat. Bodovat se mu nepodařilo, dostal penalizační bod a prohrál druhý set 0:1 na technické body. Po prohře 0–2 na sety získal nečekanou stříbrnou olympijskou medaili, kterou připomněl stříbrnou olympijskou medaili svého krajan Martina Kleina 100 let zpátky z olympijských her v Stockholmu.[2]

V roce 2013 získal po diskvalifikaci Íránce Amíra Alíakbarího dodatečně svůj druhý titul mistra světa, první v supertěžké váze. V dubnu 2016 se prvním místem z evropské olympijské kvalifikace v srbském Zrenjaninu kvalifikoval na olympijské hry v Riu. V úvodním kole prohrál s Kubáncem Mijaínem Lópezem 0:2 na technické body. Kubánec ho však svým postupem do finále vytáhl do oprav. Z oprav se probojoval do souboje o třetí místo proti moskevskému Sergeji Semjonovovi z Ruska. Úvodní tříminutový poločas skončil nerozhodně 0:0. Po minutě druhého poločasu ho rozhodčí za pasivitu poslal do parteru, ze kterého ho Semjonov vysokým zvedem hodil za 5 technických bodů. Do konce hrací doby nedokázal bodovou ztrátu smazat a po prohře 0:6 na technické body obsadil dělené 5. místo.

V roce 2019 se třetím místem na mistrovství světa v Nur-Sultanu (Astaně) kvalifikoval na olympijské hry v Tokiu.

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Turnaj 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34
−96 −120 −130
Olympijské hry 2. 5.
Mistrovství světa 1. úč. úč. úč. úč. 1. 3. 8. 2. 5. 3.
Evropské hry 3.
Mistrovství Evropy úč. úč. 5. 5. 7. úč. 5. úč. úč. úč. úč. úč. 5.
MS juniorů 5.
ME juniorů 4. úč.

Olympijské hry a mistrovství světa[editovat | editovat zdroj]

Olympijské hry a mistrovství světa
Kolo Výsledek Bilance Soupeř Výsledek KB ∑KB Styl Datum Turnaj Místo
2019 Mistrovství světa Bronzová medaile do 130 kg v klasickém stylu
o bronz vítězství 31-15 Írán Amír Gásemí (IRI) pasivita (4:35) 5 17 Zápas řecko-římský 16.-17 září 2019 Mistrovství světa Kazachstán Nur-Sultan, Kazachstán
opravy vítězství 30-15 Kyrgyzstán Murat Ramonov (KGZ) tech. body (3:1) 3 12
opravy vítězství 29-15 Indie Navín Kumár (IND) tech. přev. (1:26) 4 9
1/16 prohra 28-15 Kuba Óscar Pino (CUB) tech. body (1:2) 1 5
1/32 vítězství 28-14 Venezuela Moisés Pérez (VEN) tech. přev. (1:49) 4 4
2018 Mistrovství světa do 130 kg v klasickém stylu
o bronz prohra 27-14 Kuba Óscar Pino (CUB) tech. body (1:3) 1 7 Zápas řecko-římský 27.-28 září 2018 Mistrovství světa Maďarsko Budapešť, Maďarsko
semifinále prohra 27-13 Rusko Sergej Semjonov (RUS) tech. body (0:2) 0 6
čtvrtfinále vítězství 27-12 Chile Yasmany Acosta (CHI) tech. body (2:1) 3 6
1/16 vítězství 26-12 Turecko Rıza Kaya'alp (TUR) tech. body (2:1) 3 3
2017 Mistrovství světa Stříbrná medaile do 130 kg v klasickém stylu
finále prohra 25-12 Turecko Rıza Kaya'alp (TUR) tech. body (1:2) 1 13 Zápas řecko-římský 22. srpen 2017 Mistrovství světa Francie Paříž, Francie
semifinále vítězství 25-11 Chile Yasmany Acosta (CHI) tech. body (2:1) 3 12
čtvrtfinále vítězství 24-11 Ukrajina Mykola Kučmyj (UKR) tech. body (4:1) 3 9
1/16 vítězství 23-11 Írán Šaháb Gúradžílí (IRI) tech. body (4:1) 3 6
1/32 vítězství 22-11 Francie Matthieu Lorentz (FRA) tech. body (5:0) 3 3
2016 Olympijské hry do 130 kg v klasickém stylu
o bronz prohra 21-11 Rusko Sergej Semjonov (RUS) tech. body (0:6) 0 3 Zápas řecko-římský 15. srpen 2016 Olympijské hry Brazílie Rio de Janeiro, Brazílie
opravy vítězství 21-10 Švédsko Johan Eurén (SWE) tech. body (3:0) 3 3
1/16 prohra 20-10 Kuba Mijaín López (CUB) tech. body (0:3) 0 0
2015 Mistrovství světa do 130 kg v klasickém stylu
opravy prohra 20-9 Rusko Bilal Machov (RUS) tech. body (0:5) 0 6 Zápas řecko-římský 8. září 2015 Mistrovství světa USA Las Vegas, Spojené státy
čtvrtfinále prohra 20-8 Kuba Mijaín López (CUB) tech. body (0:2) 0 6
1/16 vítězství 20-7 Jižní Korea Kim Jong-min (KOR) tech. body (3:2) 3 6
1/32 vítězství 19-7 Gruzie Ijakob Kadžaija (GEO) tech. body (1:0) 3 3
2014 Mistrovství světa Bronzová medaile do 130 kg v klasickém stylu
o bronz vítězství 18-7 Bulharsko Ljubomir Dimitrov (BUL) tech. body (1:0) 3 9 Zápas řecko-římský 13. září 2014 Mistrovství světa Uzbekistán Taškent, Uzbekistán
opravy vítězství 17-7 Maďarsko Bálint Lám (HUN) tech. body (3:1) 3 6
čtvrtfinále prohra 16-7 Turecko Rıza Kaya'alp (TUR) tech. body (0:4) 0 3
1/16 vítězství 16-6 Bělorusko Kirill Griščenko (BLR) tech. body (4:0) 3 3
2013 Mistrovství světa Zlatá medaile do 120 kg v klasickém stylu
finále vítězství 15-6 Írán Amír Alíakbarí (IRI) DQ – doping (0:4) 5 20 Zápas řecko-římský 22. září 2013 Mistrovství světa Maďarsko Budapešť, Maďarsko
semifinále vítězství 14-6 Maďarsko Mihály Deák-Bárdos (HUN) tech. body (6:0) 3 15
čtvrtfinále vítězství 13-6 Kazachstán Nurmachan Tinalijev (KAZ) pasivita (6:00) 5 12
1/16 vítězství 12-6 Ázerbájdžán Zaur Mehralijev (AZE) tech. body (3:0) 3 7
1/32 vítězství 11-6 Polsko Kamil Błoński (POL) tech. přev. (7:0) 4 4
2012 Olympijské hry Stříbrná medaile do 120 kg v klasickém stylu
finále prohra 10-6 Kuba Mijaín López (CUB) 0-2 (0:2, 0:1) 0 9 Zápas řecko-římský 11. srpen 2012 Olympijské hry Spojené království Londýn, Spojené království
semifinále vítězství 10-5 Švédsko Johan Eurén (SWE) 2-1 (0:1, 1:0, 1:0) 3 9
čtvrtfinále vítězství 9-5 Polsko Łukasz Banak (POL) 2-0 (1:0, 1:0) 3 6
1/16 vítězství 8-5 Bělorusko Josif Čugošvili (BLR) 2-1 (0:1, 1:0, 3:0) 3 3
2011 Mistrovství světa do 120 kg v klasickém stylu
1/64 prohra 7-5 Arménie Jurij Patrikejev (ARM) 0-2 (0:2, 0:1) 0 0 Zápas řecko-římský 13. září 2011 Mistrovství světa Turecko Istanbul, Turecko
2010 Mistrovství světa do 120 kg v klasickém stylu
1/16 prohra 7-4 Česko Marek Švec (CZE) 1-2 (1:0, 0:1, 0:1) 1 4 Zápas řecko-římský 7. září 2010 Mistrovství světa Rusko Moskva, Rusko
1/32 vítězství 7-3 Finsko Taisto Lalli (FIN) 2-1 (0:2, 2:0, 1:0) 3 3
2009 Mistrovství světa do 96 kg v klasickém stylu
opravy prohra 6-3 Německo Oliver Hassler (GER) 0:2 (0:2, 1:4) 1 5 Zápas řecko-římský 26. září 2009 Mistrovství světa Dánsko Herning, Dánsko
1/16 prohra 6-2 Maďarsko Balázs Kiss (HUN) 1-2 (0:1, 1:0, 0:1) 1 4
1/32 vítězství 6-1 Japonsko Kacuja Kitamura (JPN) 2-1 (0:1, 3:0, 2:0) 3 3
2007 Mistrovství světa do 96 kg v klasickém stylu
1/64 prohra 5-1 Kazachstán Aset Mambetov (KAZ) 1-2 (1:1*, 3:0, 1:3) 1 1 Zápas řecko-římský 18. září 2007 Mistrovství světa Ázerbájdžán Baku, Ázerbájdžán
2006 Mistrovství světa Zlatá medaile do 96 kg v klasickém stylu
finále vítězství 5-0 Česko Marek Švec (CZE) 2-0 (1*:1, 1*:1) 3 15 Zápas řecko-římský 26. září 2006 Mistrovství světa Čína Kanton, Čína
semifinále vítězství 4-0 Bělorusko Andrej Batura (BLR) 2-0 (5:0, 3*:3) 3 12
čtvrtfinále vítězství 3-0 Jižní Korea Han Te-jong (KOR) 2-1 (1:2, 1*:1, 3:1) 3 9
1/16 vítězství 2-0 Bulharsko Kalojan Dinčev (BUL) 2-1 (1:1*, 4:0, 2:1) 3 6
1/32 vítězství 1-0 Itálie Daigoro Timoncini (ITA) 2-1 (7:2, 0:3, 1*:1) 3 3

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]