Kalmycko
| Kalmycká republika Республика Калмыкия Хальм Тангч | |
 Elista | |
 znak  vlajka | |
| Geografie | |
|---|---|
 | |
| Hlavní město | Elista |
| Souřadnice | 46°34′ s. š., 45°19′ v. d. |
| Rozloha | 75 000 km² |
| Časové pásmo | UTC+3[1] |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 289 400[2] |
| Jazyk | ruština, kalmyčtina |
| Národnostní složení | Kalmykové, Rusové |
| Náboženství | buddhismus, pravoslaví |
| Správa regionu | |
| Nadřazený celek |
 Rusko |
| Druh celku | republika Ruské federace |
| Vznik | 1992 |
| prezident | Alexej Orlov |
| Označení vozidel | 08 |
| Oficiální web |
kalm |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kalmycká republika, Kalmycko je republikou Ruské federace. Nachází se severně od Kaspického moře. Její rozloha je 75 000 km² (přibližně jako Česká republika), počet obyvatel je ale jen 289 400.[2] Je jediným evropským regionem s převahou buddhistů.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Až do 16. století bylo území dnešní Kalmycké republiky ovládáno různými chanáty (Astrachaňským a jinými), v této době však již začala republika formálně patřit pod Rusko. V 17. století obsadili dnešní Kalmycko kočovní Kalmyci, vyhnaní z Číny (Ti se po sporech s carem v roce 1771 částečně vrátili zpět). Zbytek obyvatel byl přesídlen na Ural, nebo násilně začleněn pod Astrachaňskou gubernii; Kalmyci byli utlačováni a byla zabírána jejich zemědělská půda. Na začátku 20. století, v roce 1918 byla ustanovena v Astrachani sovětská moc, válečný stav však trval až do roku 1920. V říjnu 1935 pak byla vytvořena Kalmycká ASSR. Za druhé světové války bylo začátkem roku 1942 území republiky obsazeno německými vojsky. Kalmykové je vítali jako své osvoboditele od Stalinovy krutovlády. Na oplátku Němci rozpustili zemědělská družstva, provedli privatizaci půdy a opět umožnili Kalmykům svobodně vyznávat buddhismus. 5000 kalmyckých mužů také přijalo nabídku sloužit v německé armádě. V listopadu a prosinci 1942 však území znovudobyla sovětská vojska. V prosinci 1943 byli Kalmykové obviněni z kolaborace s Němci, Kalmycká ASSR zrušena a rozdělena mezi okolní ruské oblasti. Z rozkazu Stalina byla zbývající kalmycká populace násilně deportována do střední Asie a na Sibiř. Aby byly co nejdokonaleji smazány stopy po někdejším kalmyckém osídlení, byly názvy všech obcí a měst změněny z kalmyckých názvů na ruské. Návrat Kalmykům povolil teprve Nikita Chruščov roku 1957. 9. ledna 1957 bylo Kalmycko obnoveno jako správní celek se statusem autonomní oblasti. 29. července 1958 pak byla oblast znovupovýšena na ASSR. Od roku 1991 je v platnosti současný název - Kalmycká republika.
Obyvatelé[editovat | editovat zdroj]
Obyvatelé jsou převážně Kalmykové (asi 60 %) a Rusové (asi 30 %) Ostatní skupiny národů jsou velmi malé. Z náboženství je vyznáván buddhismus a ortodoxní křesťanství.
Ekonomika[editovat | editovat zdroj]
Ekonomika země je založená na vývozu obilovin a ovoce do ostatních částí Ruska. Jižní poloha, a dokonalá rovinatost dělají z Kalmycké republiky ideální zemědělský kraj. Dalším neméně důležitým zdrojem pro místní ekonomiku je ropa a zemní plyn. Z energetického hlediska má také velký význam Veselovská přehrada na řece Západní Manyč.
Města[editovat | editovat zdroj]
- Elista (hlavní)
- Malyje Derbety
- Obilnoje
- Sadovoje
- Keguľta
- Prijtunoje
- Ulan Erge
- Jaškuľ
- Utta
- Chulchuta
- Komsomoľskij
- Lagaň (jediný přístav u Kaspického moře).
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ a b Росстат подвел итоги переписи населения. Демоскоп Weekly [online]. [cit. 2011-04-30]. Čís. 459 - 460. Dostupné online. (rusky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kalmycko na Wikimedia Commons - Kalmykie: jediná republika v Evropě s převahou buddhistů
