Kemerovo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kemerovo
Кемерово
Pohled na Kemerovo
Pohled na Kemerovo
Kemerovo – znak
znak
Kemerovo – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 140 m n. m.
Časové pásmo UTC+7[1]
Stát RuskoRusko Rusko
federální okruh Sibiřský federální okruh
oblast Kemerovská oblast
Kemerovo na mapě
Kemerovská oblast na mapě Ruska
Kemerovo
Kemerovo
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 282 km²
Počet obyvatel 556 920 (2017)[2]
Hustota zalidnění 1 974,9 obyv./km²
Správa
Starosta Ilya Seredyuk (od 2016)
Vznik 1701
Oficiální web www.kemerovo.ru
Telefonní předvolba (+7)3842
PSČ 6500xx
Označení vozidel 42
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kemerovo (rusky Кемерово) je průmyslové město v sibiřské části Ruska. Nachází se severovýchodně od Novosibirsku na řece Tom. Je hlavním městem Kemerovské oblasti. Žije zde přibližně 557 tisíc[2] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kemerovo vzniklo sloučením několika starších ruských osad. V 17. století bývala v místech pozdějšího města jen zastávka Verchotomskij Ostrog na cestě k pevnosti v Tomsku. Roku 1701 tu vznikla první osada Sčeglovo na levém břehu řeky. V roce 1859 zde už stálo několik vesnic: Jevsejevo, Krasnij Jar, Davidovo a další)

V roce 1721 tu bylo objeveno černé uhlí, ale první doly byly otevřeny až na počátku 20. století v roce 1907. O několik let později tu vznikla i chemická továrna. Díky výstavbě železnice došlo k rychlému růstu, a Kemerovo (tehdy ještě Šceglevo) získalo roku 1918 status města. Tehdy mělo okolo 20 000 obyvatel, do roku 1956 však jejich počet stoupl na 240 000 a v osmdesátých letech 20. století překonal půlmilionovou hranici. Název Kemerovo se používá od roku 1932. V roce 1943 se Kemerovo stalo oblastním městem.

V neděli 25. března 2018 došlo k požáru v obchodním centru Zimňaja Višňa v centru města, při kterém přišlo o život 64 osob.[3]

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Díky ložiskům uhlí se průmysl ve městě i jeho okolí rychle rozvíjel. Byly vybudovány chemické a strojírenské závody; díky odbočce Transsibiřské magistrály jsou napojené na evropské Rusko i na Dálný východ. Po rozpadu Sovětského svazu některé z těchto podniků zkrachovaly a v Kemerovu vzrostla nezaměstnanost.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  2. a b Dostupné online.
  3. Požár v Kemerovu má 64 obětí. Nouzové východy byly zamčené, požární signalizace vypnutá. ČT24 [online]. Rev. 2018-03-26 [cit. 2021-01-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]