Kemerovo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kemerovo
Кемерово
Radnice
Kemerovo – znak
znak
Kemerovo – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 140 m n. m.
Časové pásmo UTC+7[1]
Stát Rusko Rusko
federální okruh Sibiřský federální okruh
oblast Vlajka Kemerovské oblasti Kemerovská oblast
Kemerovo na mapě
Kemerovská oblast na mapě Ruska
Kemerovo
Kemerovo
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 282 km²
Počet obyvatel 556 920 (2017)[2]
Hustota zalidnění 1 974,9 obyv./km²
Správa
Vznik 1701
Oficiální web www.kemerovo.ru
Telefonní předvolba (+7)3842
PSČ 6500xx
Označení vozidel 42
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kemerovo (rusky Кемерово) je průmyslové město v Rusku, ležící v jeho sibiřské části, severovýchodně od Novosibirsku na řece Tom. Je oblastním městem a má více než 550 000 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kemerovo je výsledkem sloučení několika starších ruských osad. V 17. století tu byla jen zastávka Verchotomskij Ostrog na cestě k pevnosti v Tomsku. Roku 1701 tu vznikla první osada, Sčeglovo na levém břehu řeky. V roce 1859 už tady existovalo vesnic několik – (Jevsejevo, Krasnij Jar, Davidovo a další)

V roce 1721 tu bylo objeveno černé uhlí, ale první doly byly otevřeny až na počátku 20. století, v roce 1907; o několik let později tu vznikla i chemická továrna. Díky výstavbě železnice došlo k tak rychlému růstu, že Kemerovo (tehdy ještě Šceglevo) získalo roku 1918 status města. Tehdy mělo okolo 20 000 obyvatel, do roku 1956 však jejich počet stoupl na 240 000 a v 80. letech překonal půlmilionovou hranici. Současný název má město až od roku 1932, v roce 1943 se stalo i oblastním městem.

V neděli 25. března 2018 došlo k požáru v obchodním centru Zimňaja Višňa v centrální části města, při kterém přišlo o život 64 osob.[3]

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Díky ložiskům uhlí se průmysl ve městě i jeho okolí rychle rozvíjel. Byly vybudovány chemické a strojírenské závody; díky odbočce Transsibiřské magistrály jsou napojené na evropské Rusko i na Dálný východ. Po rozpadu SSSR některé z těchto podniků zkrachovaly a v Kemerovu vzrostla nezaměstnanost.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  2. Dostupné online.
  3. Požár v Kemerovu má 64 obětí. Nouzové východy byly zamčené, požární signalizace vypnutá Česká televize, 26. března 2018.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]