Ivanovo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ivanovo
Иваново
Klášter v Ivanovu
Klášter v Ivanovu
Ivanovo – znak
znak
Ivanovo – vlajka
vlajka
Poloha
Zeměpisné souřadnice
Nadmořská výška 120 m n. m.
Časové pásmo UTC+3[1]
Stát Rusko Rusko
federální okruh Centrální federální okruh
oblast Vlajka Ivanovské oblasti Ivanovská oblast
Ivanovo na mapě
Ivanovská oblast na mapě Ruska
Ivanovo
Red pog.png
Ivanovo
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 105 km²
Počet obyvatel 409 277[2]  (2010)
Hustota zalidnění 3898 obyv./km²
Správa
Oficiální web http://ivgoradm.ru/
Telefonní předvolba (+7)4932
PSČ 153000–153048
Označení vozidel 37

Ivanovo (rusky Ива́ново), dříve Ivanovo-Vozněsensk je oblastní město v Rusku, ležící severovýchodně od Moskvy, v evropské části země. Je sídlem Ivanovské oblasti. Počet obyvatel byl v roce 2002 431 721.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Město vzniklo v roce 1871 spojením osad Ivanovo a Vozněsensk, ty existovaly již v 16. století. V dobách vlády ruského cara zde byly založeny textilní továrny, avšak díky otřesným podmínkám docházelo k četným vzpourám. Roku 1905 zde tak byl ustaven první sovět, během proticarské vzpoury. Po říjnové revoluci zde byl vojenským komisařem politik a vojevůdce Michail Frunze.

Charakter města[editovat | editovat zdroj]

Ivanovo je městem oděvnictví, říkalo se mu také „hlavní město ruského textilního průmyslu“. Kromě toho zde sídlí také strojírenství - výroba obráběcích strojů a továrny na zpracování dřeva. Město disponuje letištěm, divadly a vysokými školami, zaměřenými převážně na textilní průmysl.

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Obrázky[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21, [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  2. Численность населения районов и городских населённых пунктов субъектов Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011, [cit. 2014-12-21]. (xls) Dostupné online. (rusky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]