Andrej Bubnov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Andrej Bubnov
Andrei Sergeyevich Bubnov (1884-1938).jpg
Stranická příslušnost
Členství Komunistická strana Sovětského svazu

Narození 22. březnajul. / 3. dubna 1884greg.
Ivanovo-Voznesensk
Úmrtí 1. srpna 1938 (ve věku 54 let)
popraviště a hřbitov Kommunarka
Místo pohřbení popraviště a hřbitov Kommunarka
Alma mater Ruská státní zemědělská univerzita
Profese politik a vojenská osoba
Ocenění Řád rudého praporu
Leninův řád
Commons Kategorie Andrei Bubnov
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Andrej Sergejevič Bubnov (rusky Андрей Сергеевич Бубнов, 22. březnajul./ 3. dubna 1884greg., Ivanovo, Ruské impérium1. srpna 1938, Moskva, SSSR)[1] byl bolševický vůdce a člen Levé opozice.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Bubnov na poštovní známce z roku 1984

Revolucionář[editovat | editovat zdroj]

Andrej Bubnov se narodil v Ivanovu do rodiny obchodníka. Studoval na moskevském agrárním institutu a v roce 1903 se připojil k Ruské sociálně demokratické dělnické straně[1]. Když se téhož roku strana rozdělila na bolševiky a menševiky, dal Bubnov přednost prvně jmenované frakci.

V roce 1909 se Bubnov stal bolševickým agentem v Moskvě, ale následující rok byl uvězněn. Po propuštění začal organizovat bolševickou konferenci v Nižném Novgorodu[1] a přispívat do stranického deníku Pravda.

Politik[editovat | editovat zdroj]

Roku 1916 byl Bubnov zatčen a poslán na Sibiř. Do Moskvy se vrátil po únorové revoluci. Připojil se k moskevskému sovětu a spolu se Zinověvem, Kameněvem, Leninem, Sokolnikovem, Stalinem a Trockým stal jedním ze sedmi členů politbyra. Jako člen vojenského revolučního výboru pomohl Bubnov organizovat říjnovou revoluci.

Během ruské občanské války se Bubnov připojil k Rudé armádě a bojoval na Ukrajinském frontu. Po Leninově smrti roku 1924 se stal členem Levé opozice.

Roku 1923 Bubnov podepsal Deklaraci 46,[1] následující rok však podporoval Stalina, za což byl odměněn postem lidového komisaře pro vzdělávání, v němž nahradil Anatolije Lunačarského.

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Roku 1937 byl Bubnov vyloučen z politbyra, později byl zatčen a 1. srpna 1938 popraven. Roku 1956 byl rehabilitován.[1]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Andrei Bubnov na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e Шаповалова, Л. Д. Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2019-07-08]. Heslo БУ́БНОВ. Dostupné online. (rusky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]