Anna Barkovová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Anna Barkovová
Narození 16. července 1901
Ivanovo
Úmrtí 29. dubna 1976 (ve věku 74 let)
Moskva
Místo odpočinku Nikolo-Archangelskoe Cemetery
Povolání básnířka a novinářka
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Anna Alexandrovna Barkovová, rusky Анна Александровна Баркова, (16. července 1901 Ivanovo, Ruské impérium29. dubna 1976 Moskva, Sovětský svaz) byla sovětská básnířka, novinářka a scenáristka. Více než 20 let života strávila v gulagu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Prvotina s názvem Žena Barkovové vyšla v roce 1921. O sbírce básní se pochvalně vyjádřil ruský básník Osip Mandelštam. V roce 1922 se přestěhovala do Moskvy, kde začala pracovat jako sekretářka novináře a tehdejšího lidového komisaře pro vzdělávání Anatolije Lunačarského. Později jí Leninova sestra Marie Uljanovová pomohla najít práci v komunistickém deníku Pravda.

Roku 1934 byla poprvé odsouzena k pětiletému trestu v táboře nucených prací v Kazachstánu, jako důkazy byly použity i její básně. V reakci na rozsudek napsala dopis ministrovi vnitra Genrichu Jagodovi, v němž žádala o trest zastřelením – neúspěšně.[1]

V roce 1939 byla propuštěna. Dva roky po konci druhé světové války skončila ve vězení podruhé, odsouzena byla k devíti letům na Sibiři. V době, kdy byla podruhé na svobodě, napsala povídku 8 hlav šílenství. Později byla odsouzena k dalším 10 letům vězení; v roce 1965 jí byl nicméně zbytek trestu prominut. Po přímluvě básníků Konstantina Fedina a Alexandra Tvardovského získala od Svazu sovětských spisovatelů místnost v komunálním bytě na ulici Sadovoje kolco v Moskvě. Nezbavila se však už strachu z dalšího zatčení, kromě toho ji deprimovalo, že její básně nemají šanci být zveřejněny.[1]

Literární dílo[editovat | editovat zdroj]

Literární dílo Anny Barkovové bylo součástí archivů KGB, neboť sloužilo jako důkazy v politických procesech, na jejichž základě ji třikrát odsoudili k pobytu v pracovních táborech, tedy gulazích, a období mezi těmito internacemi byla nucena trávit ve vyhnanství.[2]

Ve filmu[editovat | editovat zdroj]

Osud Barkovové se ve filmu pojmenovaném podle její povídky 8 hlav šílenství rozhodla zachytit režisérka Marta Nováková, která jej od roku 2012 natáčí podle vlastního scénáře. Hlavní roli hraje zpěvačka Aneta Langerová.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Aneta Langerová si zahraje básnířku Barkovovou, která strávila celý život v ruských lágrech. iHNed.cz [online]. 2013-2-12. Dostupné online.  
  2. BEZR, Ondřej. Třicet let gulagu a vyhnanství. MF Dnes. 2015-07-04, s. B8. Rubrika: Scéna.  
  3. PETRŽELKOVÁ, Hedvika. Natáčení bylo skvělé, říká Langerová o své roli perzekvované básnířky. Lidovky.cz [online]. 2015-3-10. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]