Južno-Sachalinsk

Južno-Sachalinsk ; Южно-Сахалинск
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	46°57′ s. š., 142°44′ v. d.
Nadmořská výška	44 m n. m.
Časové pásmo	UTC+11
Stát	Rusko
Federální okruh	Dálněvýchodní
Oblast	Sachalinská
	; Sachalinská oblast na mapě Ruska
	Južno-Sachalinsk Město na mapě Sachalinské oblasti
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	164,7 km²
Počet obyvatel	194 882 (2017)
Hustota zalidnění	1 183,5 obyv./km²
Správa
Vznik	1882
Oficiální web	yuzhno.sakh.ru
Telefonní předvolba	(+7)4242
PSČ	693000–693023
Označení vozidel	65
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Južno-Sachalinsk (rusky Ю́жно-Сахали́нск), do roku 1945 Tojohara (japonsky 豊原市), je město v Rusku, na Dálném východě, na ostrově Sachalin. Leží na řece Susuja a je správním střediskem Sachalinské oblasti. Žije zde přibližně 195 tisíc^[3] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Město původně založili Rusové pod jménem Vladimirovka v roce 1882; avšak v rusko-japonské válce o něj přišli – portsmouthským mírem se v roce 1905 jižní části ostrova včetně tohoto města zmocnili Japonci a přejmenovali jej na Tojohara. Po druhé světové válce, kdy Japonsko kapitulovalo, Sovětský svaz zabral celý ostrov Sachalin a město bylo od roku 1946 přejmenováno na dnešní název.

Dnes se na Sachalinu těží hlavně zemní plyn, díky přílivu investic od společností, jako např. ExxonMobil a Shell. Většina populace je ruské národnosti, významnější menšinu tvoří Korejci (12 % obyvatel).

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Město je spojeno mezinárodním letištěm Južno-Sachalinsk (ICAO: UHSS). Ostrovem vede železniční síť, Japonci vybudovali první spoj roku 1906 na jižní straně, v sovětské éře byla trať rozšířená i do severních oblastí ostrova. V roce 2006 byla trať dlouhá 805 km. Do budoucna se uvažuje o vybudování podmořského tunelu k ostrovu Hokkaidó a o mostu na severní straně k pevnině.^[4]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Asahikawa, Japonsko (1967)
Jongil, Čína (1991)
Hakodate, Japonsko (1997)
Wakkanai, Japonsko (2002)
Ansan, Jižní Korea (2003)
Jalta, Rusko (2014)

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Južno-Sachalinské muzeum
Katedrála Vzkříšení
Hotel Megapalac
Noční pohled na město

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Global Gazetteer [online]. Falling Rain Genomics, Inc., 2010 [cit. 2012-05-21]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Ruský federální zákon 107-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2011-06-03, rev. 2016-05-04 [cit. 2016-05-08]. (rusky)
↑ ^a ^b Dostupné online.
↑ Russian Far East railway project may extend to Hokkaido. ajw.asahi.com [online]. [cit. 2014-07-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-30.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Južno-Sachalinsk na Wikimedia Commons
(anglicky) Historie Južno-Sachalinsku na oficiální stránce Sachalinu

[FLNGR-1] Global Gazetteer [online]. Falling Rain Genomics, Inc., 2010 [cit. 2012-05-21]. Dostupné online. (anglicky)

[2] Ruský federální zákon 107-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2011-06-03, rev. 2016-05-04 [cit. 2016-05-08]. (rusky)

[0b9815fb69b8714958ecbedd02443dc7d1c3f030-3] Dostupné online.

[4] Russian Far East railway project may extend to Hokkaido. ajw.asahi.com [online]. [cit. 2014-07-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-30.

[1]

[2]

[3]

[4]

Rusko – Россия – (RUS)

Subjekty Ruské federace

Republiky	Adygejsko (Majkop) Altaj (Gorno-Altajsk) Baškortostán (Ufa) Burjatsko (Ulan-Ude) Čečensko (Grozný) Čuvašsko (Čeboksary) Dagestán (Machačkala) Chakasie (Abakan) Ingušsko (Magas) Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) Kalmycko (Elista) Karačajsko-Čerkesko (Čerkesk) Karélie (Petrozavodsk) Komi (Syktyvkar) Krym (Simferopol)¹ Marijsko (Joškar-Ola) Mordvinsko (Saransk) Sacha (Jakutsk) Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) Tatarstán (Kazaň) Tuva (Kyzyl) Udmurtsko (Iževsk)

Kraje	Altajský (Barnaul) Chabarovský (Chabarovsk) Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) Krasnodarský (Krasnodar) Krasnojarský (Krasnojarsk) Permský (Perm) Přímořský (Vladivostok) Stavropolský (Stavropol) Zabajkalský (Čita)

Oblasti	Amurská (Blagověščensk) Archangelská (Archangelsk) Astrachaňská (Astrachaň) Bělgorodská (Bělgorod) Brjanská (Brjansk) Čeljabinská (Čeljabinsk) Irkutská (Irkutsk) Ivanovská (Ivanovo) Jaroslavská (Jaroslavl) Kaliningradská (Kaliningrad) Kalužská (Kaluga) Kemerovská (Kemerovo) Kirovská (Kirov) Kostromská (Kostroma) Kurganská (Kurgan) Kurská (Kursk) Leningradská (Petrohrad) Lipecká (Lipeck) Magadanská (Magadan) Moskevská (Moskva) Murmanská (Murmansk) Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) Novgorodská (Veliký Novgorod) Novosibirská (Novosibirsk) Omská (Omsk) Orelská (Orel) Orenburská (Orenburg) Penzenská (Penza) Pskovská (Pskov) Rjazaňská (Rjazaň) Rostovská (Rostov na Donu) Sachalinská (Južno-Sachalinsk) Samarská (Samara) Saratovská (Saratov) Smolenská (Smolensk) Sverdlovská (Jekatěrinburg) Tambovská (Tambov) Tomská (Tomsk) Tverská (Tver) Tulská (Tula) Ťumeňská (Ťumeň) Uljanovská (Uljanovsk) Vladimirská (Vladimir) Volgogradská (Volgograd) Vologdská (Vologda) Voroněžská (Voroněž)

Federální města	Moskva Petrohrad Sevastopol¹

Autonomní oblast	Židovská (Birobidžan)

Autonomní okruhy	Čukotský (Anadyr) Chantymansijský – Jugra (Chanty-Mansijsk)² Jamalo-něnecký (Salechard)² Něnecký (Narjan-Mar)³

¹ Anexe Ruskem mezinárodně neuznána a považováno za součást Ukrajiny. ² Spravováno orgány Ťumeňské oblasti ³ Spravováno orgány Archangelské oblasti