Lü-šun-kchou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Poloha Lü-šun-kchou na mapě Číny

Lü-šun-kchou, město Lü-šun nebo (doslova) přístav Lü-šun (čínsky pchin-jinem Lǚshùnkǒu, znaky zjednodušené 旅顺口, tradiční 旅順口), v minulosti také známé jako Port Arthur nebo Rjodžun (旅順) bylo dříve samostatné město, nyní je městským obvodem subprovinčního města Ta-lien.

Leží v provincii Liao-ning Čínské lidové republiky na jihu poloostrova Liao-tung, kde se nachází skvělý přírodní přístav. Právě tento přístav se stal jedním z důvodů pro vypuknutí první čínsko-japonské války (1894–1895) a následně rusko-japonské války (1904–1905).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na „Západě“ (a v Rusku) byl od druhé poloviny 19. století přístav označován jako Port Arthur na počest kapitána britského královského námořnictva Williama C. Arthura, který v srpnu 1860, během druhé opiové války, připlul do tehdy rybářské vesnice Lü-šun se svou poškozenou fregatou na opravy.

Strategický význam přístavu si uvědomila čchingská vláda v 80. letech 19. století a vybudovala zde vojenskou základnu. V listopadu 1894, během první čínsko-japonské války, přístav i město dobyly japonské síly a podle Šimonosecké mírové smlouvy z dubna 1895 přešel k Japonsku. Pod nátlakem velmocí (Ruska, Francie a Německa – takzvaná Intervence Tří) však Japonci o měsíc později museli Port Arthur vrátit Čchingům.

Roku 1898 Čína pod tlakem Ruska souhlasila s pronájmem Port Arthuru na 25 let. V ruském držení však zůstal jen krátce. Ještě před vyhlášením rusko-japonské války podniklo 8. února 1904 japonské námořnictvo útok na přístav. V srpnu dospěla k přístavu i japonská pozemní vojska, která začala 7. srpna přístav ostřelovat a zahájila obléhání. Obrana obléhané pevnosti, vedená generálem Romanem Kondratenkem, trvala do 2. ledna 1905, kdy ruská vojska kapitulovala.[1] Podle Portsmouthské mírové smlouvy přešla ruská práva na Japonsko. Japonci si ponechali přístav, který za jejich správy nesl název Rjodžun, i po vypršení pronájmu roku 1923 a okupovali ho do roku 1945, kdy byl dobyt vojsky Sovětského svazu. Sovětský svaz si přístav pronajal od Číny na 30 let, později se však dohodl s Čínskou lidovou republikou na dřívějším odchodu a v květnu 1955 předal vojenskou základnu i město Číňanům.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Lidové noviny [online]. 1905-01-03, roč. 45, čís. 3 [cit. 2013-07-04], s. 1. Dostupné online. ISSN 1214-1240.  (čeština) 
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Souřadnice: 38° 49′ s. š., 121° 14′ v. d.