Chabarovsk

	Chabarovsk ; Хабаровск
	Budova staré dumy v Chabarovsku
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	48°29′ s. š., 135°4′ v. d.
Nadmořská výška	80 m n. m.
Časové pásmo	UTC+10
Stát	Rusko
federální okruh	Dálněvýchodní federální okruh
kraj	Chabarovský kraj
	; Chabarovský kraj na mapě Ruska
	Chabarovsk
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	383 km²
Počet obyvatel	616 242 (2017)
Hustota zalidnění	1 609 obyv./km²
Správa
Vznik	1858
Oficiální web	www.khabarovskadm.ru
Telefonní předvolba	(+7)4212
PSČ	6800xx
Označení vozidel	27
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chabarovsk (rusky Хабаровск) je město v Rusku, hlavní a největší město Chabarovského kraje. Je největším městem na ruském Dálném východě. Žije zde přibližně 616 tisíc^[3] obyvatel.

Město leží na soutoku řek Amur a Ussuri. Od Moskvy je po Transsibiřské magistrále vzdáleno 8523 km, zatímco vzdušnou čarou to je 6100 km. Do Vladivostoku je z Chabarovska 766 km. Státní hranice s Čínou je vzdálená jen 20 km.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Chabarovsk byl založen roku 1858 a pojmenován po ruském badateli, Jerofeji Pavloviči Chabarovovi. Kulturní život se zde rozvíjí již od roku 1894, když bylo v Chabarovsku založeno oddělení Ruské geografické společnosti. Vzniklo zde několik muzeí (např. v Chabarovském muzeu umění jsou vystaveny ruské ikony).

Po bolševické revoluci byla v roce 1918 ustanovena lidovou komisařkou Chabarovské rady Alexandra Kimová. V dobách Sovětského svazu nebyl Chabarovsk na rozdíl od Vladivostoku pro zahraniční návštěvníky uzavřeným městem. V Chabarovsku se narodil pozdější severokorejský diktátor Kim Čong-il.

Po konci komunistické vlády v roce 1991 a ustavení Ruské federace jako nástupnického státu Sovětského svazu došlo v Chabarovsku k rozmachu soukromého podnikání. Byly zde otevřeny početné soukromé obchody, mnohé z nich se spolupodílníky z Číny nebo z Japonska.

V roce 1992 město dosáhlo počtu 614 000 obyvatel. Do roku 2016 tento počet mírně klesl na 611 160 lidí.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Přes město prochází železniční Transsibiřská magistrála, která je přes Komsomolsk na Amuru spojena s Bajkalsko-amurskou magistrálou. Roku 1972 bylo otevřeno Letiště Novyj.

Městskou dopravu zajišťují tramvaje, trolejbusy, autobusy a maršrutky. O metru nebylo uvažováno.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Global Gazetteer [online]. Falling Rain Genomics, Inc., 2010 [cit. 2012-05-21]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
↑ ^a ^b Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Chabarovsk na Wikimedia Commons
Oficiální stránky
Dějiny Chabarovska
Mapa MHD

[FLNGR-1] Global Gazetteer [online]. Falling Rain Genomics, Inc., 2010 [cit. 2012-05-21]. Dostupné online. (anglicky)

[2] Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)

[0b9815fb69b8714958ecbedd02443dc7d1c3f030-3] Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

Rusko – Россия – (RUS)

Subjekty Ruské federace

Republiky	Adygejsko (Majkop) Altajsko (Gorno-Altajsk) Baškortostán (Ufa) Burjatsko (Ulan-Ude) Čečensko (Grozný) Čuvašsko (Čeboksary) Dagestán (Machačkala) Chakasie (Abakan) Ingušsko (Magas) Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) Kalmycko (Elista) Karačajevsko-Čerkesko (Čerkesk) Karélie (Petrozavodsk) Komi (Syktyvkar) Krym (Simferopol)¹ Marijsko (Joškar-Ola) Mordvinsko (Saransk) Sacha (Jakutsk) Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) Tatarstán (Kazaň) Tuva (Kyzyl) Udmurtsko (Iževsk)

Kraje	Altajský (Barnaul) Chabarovský (Chabarovsk) Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) Krasnodarský (Krasnodar) Krasnojarský (Krasnojarsk) Permský (Perm) Přímořský (Vladivostok) Stavropolský (Stavropol) Zabajkalský (Čita)

Oblasti	Amurská (Blagověščensk) Archangelská (Archangelsk) Astrachaňská (Astrachaň) Bělgorodská (Bělgorod) Brjanská (Brjansk) Čeljabinská (Čeljabinsk) Irkutská (Irkutsk) Ivanovská (Ivanovo) Jaroslavská (Jaroslavl) Kaliningradská (Kaliningrad) Kalužská (Kaluga) Kemerovská (Kemerovo) Kirovská (Kirov) Kostromská (Kostroma) Kurganská (Kurgan) Kurská (Kursk) Leningradská (Petrohrad) Lipecká (Lipeck) Magadanská (Magadan) Moskevská (Moskva) Murmanská (Murmansk) Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) Novgorodská (Veliký Novgorod) Novosibirská (Novosibirsk) Omská (Omsk) Orelská (Orel) Orenburská (Orenburg) Penzenská (Penza) Pskovská (Pskov) Rjazaňská (Rjazaň) Rostovská (Rostov na Donu) Sachalinská (Južno-Sachalinsk) Samarská (Samara) Saratovská (Saratov) Smolenská (Smolensk) Sverdlovská (Jekatěrinburg) Tambovská (Tambov) Tomská (Tomsk) Tverská (Tver) Tulská (Tula) Ťumeňská (Ťumeň) Uljanovská (Uljanovsk) Vladimirská (Vladimir) Volgogradská (Volgograd) Vologdská (Vologda) Voroněžská (Voroněž)

Federální města	Moskva Petrohrad Sevastopol¹

Autonomní oblast	Židovská (Birobidžan)

Autonomní okruhy	Čukotský (Anadyr) Chantymansijský (Chanty-Mansijsk)² Jamalo-něnecký (Salechard)² Něnecký (Narjan-Mar)³

¹ Nárokováno Ukrajinou, mezinárodně považováno za součást Ukrajiny. ² Spravováno orgány Ťumeňské oblasti ³ Spravováno orgány Archangelské oblasti