Chabarovsk

	Chabarovsk ; Хабаровск
	Budova staré dumy v Chabarovsku
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	48°29′ s. š., 135°4′ v. d.
Nadmořská výška	80 m n. m.
Časové pásmo	UTC+10
Stát	Rusko
federální okruh	Dálněvýchodní federální okruh
kraj	Chabarovský kraj
	; Chabarovský kraj na mapě Ruska
	Chabarovsk
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	383 km²
Počet obyvatel	616 242 (2017)
Hustota zalidnění	1 609 obyv./km²
Správa
Vznik	1858
Oficiální web	www.khabarovskadm.ru
Telefonní předvolba	(+7)4212
PSČ	6800xx
Označení vozidel	27
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chabarovsk (rusky Хабаровск) je město v Rusku, hlavní a největší město Chabarovského kraje. Je největším městem na ruském Dálném východě. Žije zde přibližně 616 tisíc^[3] obyvatel.

Město leží na soutoku řek Amur a Ussuri. Od Moskvy je po Transsibiřské magistrále vzdáleno 8523 km, zatímco vzdušnou čarou to je 6100 km. Do Vladivostoku je z Chabarovska 766 km. Státní hranice s Čínou je vzdálená jen 20 km.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Chabarovsk byl založen roku 1858 a pojmenován po ruském badateli, Jerofeji Pavloviči Chabarovovi. Kulturní život se zde rozvíjí již od roku 1894, když bylo v Chabarovsku založeno oddělení Ruské geografické společnosti. Vzniklo zde několik muzeí (např. v Chabarovském muzeu umění jsou vystaveny ruské ikony).

Po bolševické revoluci byla v roce 1918 ustanovena lidovou komisařkou Chabarovské rady Alexandra Kimová. V dobách Sovětského svazu nebyl Chabarovsk na rozdíl od Vladivostoku pro zahraniční návštěvníky uzavřeným městem. V Chabarovsku se narodil pozdější severokorejský diktátor Kim Čong-il.

Po konci komunistické vlády v roce 1991 a ustavení Ruské federace jako nástupnického státu Sovětského svazu došlo v Chabarovsku k rozmachu soukromého podnikání. Byly zde otevřeny početné soukromé obchody, mnohé z nich se spolupodílníky z Číny nebo z Japonska.

V roce 1992 město dosáhlo počtu 614 000 obyvatel. Do roku 2016 tento počet mírně klesl na 611 160 lidí.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Přes město prochází železniční Transsibiřská magistrála, která je přes Komsomolsk na Amuru spojena s Bajkalsko-amurskou magistrálou. Roku 1972 bylo otevřeno Letiště Novyj.

Městskou dopravu zajišťují tramvaje, trolejbusy, autobusy a maršrutky. O metru nebylo uvažováno.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Global Gazetteer [online]. Falling Rain Genomics, Inc., 2010 [cit. 2012-05-21]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
↑ ^a ^b Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Chabarovsk ve Wikimedia Commons
Oficiální stránky
Dějiny Chabarovska
Mapa MHD

[FLNGR-1] Global Gazetteer [online]. Falling Rain Genomics, Inc., 2010 [cit. 2012-05-21]. Dostupné online. (anglicky)

[2] Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)

[0b9815fb69b8714958ecbedd02443dc7d1c3f030-3] Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

Rusko – Россия – (RUS)

Subjekty Ruské federace

Republiky	Adygejsko (Majkop) • Altajsko (Gorno-Altajsk) • Baškortostán (Ufa) • Burjatsko (Ulan-Ude) • Čečensko (Grozný) • Čuvašsko (Čeboksary) • Dagestán (Machačkala) • Chakasie (Abakan) • Ingušsko (Magas) • Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) • Kalmycko (Elista) • Karačajevsko-Čerkesko (Čerkesk) • Karélie (Petrozavodsk) • Komi (Syktyvkar) • Krym (Simferopol)¹ • Marijsko (Joškar-Ola) • Mordvinsko (Saransk) • Sacha (Jakutsk) • Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) • Tatarstán (Kazaň) • Tuva (Kyzyl) • Udmurtsko (Iževsk)

Kraje	Altajský (Barnaul) • Chabarovský (Chabarovsk) • Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) • Krasnodarský (Krasnodar) • Krasnojarský (Krasnojarsk) • Permský (Perm) • Přímořský (Vladivostok) • Stavropolský (Stavropol) • Zabajkalský (Čita)

Oblasti	Amurská (Blagověščensk) • Archangelská (Archangelsk) • Astrachaňská (Astrachaň) • Bělgorodská (Bělgorod) • Brjanská (Brjansk) • Čeljabinská (Čeljabinsk) • Irkutská (Irkutsk) • Ivanovská (Ivanovo) • Jaroslavská (Jaroslavl) • Kaliningradská (Kaliningrad) • Kalužská (Kaluga) • Kemerovská (Kemerovo) • Kirovská (Kirov) • Kostromská (Kostroma) • Kurganská (Kurgan) • Kurská (Kursk) • Leningradská (Petrohrad) • Lipecká (Lipeck) • Magadanská (Magadan) • Moskevská (Moskva) • Murmanská (Murmansk) • Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) • Novgorodská (Veliký Novgorod) • Novosibirská (Novosibirsk) • Omská (Omsk) • Orelská (Orel) • Orenburská (Orenburg) • Penzenská (Penza) • Pskovská (Pskov) • Rjazaňská (Rjazaň) • Rostovská (Rostov na Donu) • Sachalinská (Južno-Sachalinsk) • Samarská (Samara) • Saratovská (Saratov) • Smolenská (Smolensk) • Sverdlovská (Jekatěrinburg) • Tambovská (Tambov) • Tomská (Tomsk) • Tverská (Tver) • Tulská (Tula) • Ťumeňská (Ťumeň) • Uljanovská (Uljanovsk) • Vladimirská (Vladimir) • Volgogradská (Volgograd) • Vologdská (Vologda) • Voroněžská (Voroněž)

Federální města	Moskva • Petrohrad • Sevastopol¹

Autonomní oblast	Židovská (Birobidžan)

Autonomní okruhy	Čukotský (Anadyr) • Chantymansijský (Chanty-Mansijsk)² • Jamalo-něnecký (Salechard)² • Něnecký (Narjan-Mar)³

¹ Nárokováno Ukrajinou, mezinárodně považováno za součást Ukrajiny. • ² Spravováno orgány Ťumeňské oblasti • ³ Spravováno orgány Archangelské oblasti