Administrativní dělení Ruska
Podle ústavy z roku 1993 a pozdějších změn sestává Ruská federace k 1. lednu 2015 z 85 subjektů (rusky: субъекты, j. č. субъект), které se dělí do 6 kategorií obdařených různým stupněm politické autonomie; v Radě federace (horní komoře Federálního shromáždění) mají ale všechny subjekty rovné zastoupení dvěma poslanci.
Obsah
Kategorie subjektů[editovat | editovat zdroj]
- 22 republik (rusky: республики, j. č. республика). Republiky mají ze všech subjektů federace nejvyšší stupeň autonomie. Mají vlastní ústavu, prezidenta, parlament, právo vydávat zákony a stanovit úřední jazyk republiky. Nejsou však subjektem z hlediska mezinárodního práva; tím je pouze Ruská federace. Republiky jsou založeny na etnickém základě, tedy představují oblasti obývané některým z neruských etnik federace. Prezident federace jmenuje svého kandidáta prezidentem republiky po schválení nominace v regionálním parlamentu.
- 46 oblastí (rusky: области, j. č. область) Nejběžnější správní jednotka v rámci federace na etnicky ruském území. Stejně jako republiky mají vlastní parlament a právo vydávat vlastní zákony. V čele oblasti stojí gubernátor, do roku 2006 volený obyvatelstvem. Nyní prezident jmenuje svého kandidáta po schválení v regionálním parlamentu.
- 9 krajů (rusky: края, j. č. край) Kraje jsou taktéž jako oblasti zřízeny v převážně ruských částech federace, ale okrajových a zpravidla řidčeji osídlených. Stejně jako republiky mají vlastní parlament a právo vydávat vlastní zákony. V čele oblasti stojí gubernátor, do roku 2006 volený obyvatelstvem. Nyní prezident jmenuje svého kandidáta po schválení v regionálním parlamentu.
- 1 autonomní oblast (rusky: автономная область) Pravomocemi mezistupeň mezi oblastmi a autonomními okruhy.
- 4 autonomní okruhy (rusky: автономные округа, j. č. автономный округ) Mají nejnižší úroveň samosprávy v rámci subjektů RF. Mají vlastní zákonodárnou moc, vlastní území (které bez jejich souhlasu nelze měnit) a vlastní obyvatelstvo. Jedná se o regiony obývané neruskými etniky, která však mnohdy tvoří jen menší část obyvatelstva.
- 3 federální města (rusky: федеральные города, j. č. федеральный город) Dvojice největších a politicko-kulturně nejvýznamnějších měst, ke kterým v roce 2014 přibyl sporný krymský Sevastopol.
Všechny subjekty Ruské federace mohou mít vlastní vlajku i znak.
Přehled subjektů[editovat | editovat zdroj]
| Přehled subjektů Ruské federace | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| č. | zkr. | subjekt | správní středisko | federální okruh | ekonomický rajón |
| republiky – республики | |||||
| 01 | AD | Adygejsko (Адыгея) | Majkop (Майкоп) | Jižní | Severokavkazský |
| 02 | BA | Baškortostán (Башкортостан) | Ufa (Уфа) | Povolžský | Uralský |
| 03 | BU | Burjatsko (Бурятия) | Ulan-Ude (Улан‑Удэ) | Sibiřský | Východosibiřský |
| 04 | AL | Altaj (Алтай) | Gorno-Altajsk (Горно‑Алтайск) | Sibiřský | Západosibiřský |
| 05 | DA | Dagestán (Дагестан) | Machačkala (Махачкала) | Jižní | Severokavkazský |
| 06 | IN | Ingušsko (Ингушетия) | Magas (Магас) | Jižní | Severokavkazský |
| 07 | KB | Kabardsko-Balkarsko (Кабардино‑Балкарская) | Nalčik (Нальчик) | Jižní | Severokavkazský |
| 08 | KL | Kalmycko (Калмыкия) | Elista (Элиста) | Jižní | Povolžský |
| 09 | KC | Karačajevsko-Čerkesko (Карачаево‑Черкесская) | Čerkesk (Черкесск) | Jižní | Severokavkazský |
| 10 | KR | Karélie (Карелия) | Petrozavodsk (Петрозаводск) | Severozápadní | Severní |
| 11 | KO | Komi (Коми) | Syktyvkar (Сыктывкар) | Severozápadní | Severní |
| 91 | — | Krym[p 1] (Крым) | Simferopol (Симферополь) | Jižní | — |
| 12 | ME | Marijsko (Марий-Эл) | Joškar-Ola (Йошкар-Ола) | Povolžský | Volžsko-Vjatský |
| 13 | MO | Mordvinsko (Мордовия) | Saransk (Саранск) | Povolžský | Volžsko-Vjatský |
| 14 | SA | Sacha (Jakutsko) (Саха (Якутия)) | Jakutsk (Якутск) | Dálnovýchodní | Dálnovýchodní |
| 15 | SE | Severní Osetie-Alanie (Северная Осетия‑Алания) | Vladikavkaz (Владикавказ) | Jižní | Severokavkazský |
| 16 | TA | Tatarstán (Татарстан) | Kazaň (Казань; tatarsky: Qazan) | Povolžský | Povolžský |
| 17 | TY | Tuva (Тыва) | Kyzyl (Кызыл) | Sibiřský | Západosibiřský |
| 18 | UD | Udmurtsko (Удмуртская) | Iževsk (Ижевск) | Povolžský | Uralský |
| 19 | KK | Chakasko (Хакасия) | Abakan (Абакан) | Sibiřský | Západosibiřský |
| 20 | CE | Čečna (Чеченская) | Groznyj (Грозный) | Jižní | Severokavkazský |
| 21 | CU | Čuvašsko (Чувашская (Чаваш)) | Čeboksary (Чебоксары) | Povolžský | Volžsko-Vjatský |
| kraje – края | |||||
| 22 | ALT | Altajský (Алтайский) | Barnaul (Барнаул) | Sibiřský | Západosibiřský |
| 27 | KHA | Chabarovský (Хабаровский) | Chabarovsk (Хабаровск) | Dálnovýchodní | Dálnovýchodní |
| 41 | KAM | Kamčatský (Камчатский) | Petropavlovsk-Kamčatskij (Петропавловск‑Камчатский) | Dálnovýchodní | Dálnovýchodní |
| 23 | KDA | Krasnodarský (Краснодарский) | Krasnodar (Краснодар) | Jižní | Severokavkazský |
| 24 | KYA | Krasnojarský (Красноярский) | Krasnojarsk (Красноярск) | Sibiřský | Východosibiřský |
| 90 | XXX | Permský (Пермский) | Perm (Перм) | Povolžský | Uralský |
| 25 | PRI | Přímořský (Приморский) | Vladivostok (Владивосток) | Dálnovýchodní | Dálnovýchodní |
| 26 | STA | Stavropolský (Ставропольский) | Stavropol (Ставрополь) | Jižní | Severokavkazský |
| 75 | ZAB | Zabajkalský (Забайкальский) | Čita (Чита) | Sibiřský | Východosibiřský |
| oblasti – области | |||||
| 28 | AMU | Amurská (Амурская) | Blagověščensk (Благовещенск) | Dálnovýchodní | Dálnovýchodní |
| 29 | ARK | Archangelská (Архангельская) | Archangelsk (Архангельск) | Severozápadní | Severní |
| 30 | AST | Astrachaňská (Астраханская) | Astrachaň (Астрахань) | Jižní | Povolžský |
| 31 | BEL | Belgorodská (Белгородская) | Belgorod (Белгород) | Centrální | Centrálně-černozemní |
| 32 | BRY | Brjanská (Брянская) | Brjansk (Брянск) | Centrální | Centrální |
| 33 | VLA | Vladimirská (Владимирская) | Vladimir (Владимир) | Centrální | Centrální |
| 34 | VGG | Volgogradská (Волгоградская) | Volgograd (Волгоград) | Jižní | Povolžský |
| 35 | VLG | Vologdská (Вологодская) | Vologda (Вологда) | Severozápadní | Severní |
| 36 | VOR | Voroněžská (Воронежская) | Voroněž (Воронеж) | Centrální | Centrálně-černozemní |
| 37 | IVA | Ivanovská (Ивановская) | Ivanovo (Иваново) | Centrální | Centrální |
| 38 | IRK | Irkutská (Иркутская) | Irkutsk (Иркутск) | Sibiřský | Východosibiřský |
| 39 | KGD | Kaliningradská (Калининградская) | Kaliningrad (Калининград) | Severozápadní | Severozápadní |
| 40 | KLU | Kalužská (Калужская) | Kaluga (Калуга) | Centrální | Centrální |
| 42 | KEM | Kemerovská (Кемеровская) | Kemerovo (Кемерово) | Sibiřský | Západosibiřský |
| 43 | KIR | Kirovská (Кировская) | Kirov (Киров) | Povolžský | Volžsko-Vjatský |
| 44 | KOS | Kostromská (Костромская) | Kostroma (Кострома) | Centrální | Centrální |
| 45 | KGN | Kurganská (Курганская) | Kurgan (Курган) | Uralský | Uralský |
| 46 | KRS | Kurská (Курская) | Kursk (Курск) | Centrální | Centrálně-černozemní |
| 47 | LEN | Leningradská (Ленинградская) | Sankt Petěrburg (Санкт‑Петербург) | Severozápadní | Severozápadní |
| 48 | LIP | Lipecká (Липецкая) | Lipeck (Липецк) | Centrální | Centrálně-černozemní |
| 49 | MAG | Magadanská (Магаданская) | Magadan (Магадан) | Dálnovýchodní | Dálnovýchodní |
| 50 | MOS | Moskevská (Московская) | Moskva (Москва) | Centrální | Centrální |
| 51 | MUR | Murmanská (Мурманская) | Murmansk (Мурманск) | Severozápadní | Severní |
| 52 | NIZ | Nižněnovgorodská (Нижегородская) | Nižnij Novgorod (Нижний Новгород) | Povolžský | Volžsko-Vjatský |
| 53 | NGR | Novgorodská (Новгородская) | Novgorod (Новгород) | Severozápadní | Severozápadní |
| 54 | NVS | Novosibirská (Новосибирская) | Novosibirsk (Новосибирск) | Sibiřský | Západosibiřský |
| 55 | OMS | Omská (Омская) | Omsk (Омск) | Sibiřský | Západosibiřský |
| 56 | ORE | Orenburská (Оренбургская) | Orenburg (Оренбург) | Povolžský | Uralský |
| 57 | ORL | Orelská (Орловская) | Orel (Орёл) | Centrální | Centrální |
| 58 | PNZ | Penzenská (Пензенская) | Penza (Пенза) | Povolžský | Povolžský |
| 60 | PSK | Pskovská (Псковская) | Pskov (Псков) | Severozápadní | Severozápadní |
| 61 | ROS | Rostovská (Ростовская) | Rostov na Donu (Ростов‑на‑Дону́) | Jižní | Severokavkazský |
| 62 | RYA | Rjazaňská (Рязанская) | Rjazaň (Рязань) | Centrální | Centrální |
| 63 | SAM | Samarská (Самарская) | Samara (Самара) | Povolžský | Povolžský |
| 64 | SAR | Saratovská (Саратовская) | Saratov (Саратов) | Povolžský | Povolžský |
| 65 | SAK | Sachalinská (Сахалинская) | Južno-Sachalinsk (Южно‑Сахалинск) | Dálnovýchodní | Dálnovýchodní |
| 66 | SVE | Sverdlovská (Свердловская) | Jekatěrinburg (Екатеринбург) | Uralský | Uralský |
| 67 | SMO | Smolenská (Смоленская) | Smolensk (Смоленск) | Centrální | Centrální |
| 68 | TAM | Tambovská (Тамбовская) | Tambov (Тамбов) | Centrální | Centrálně-černozemní |
| 69 | TVE | Tverská (Тверская) | Tver (Тверь) | Centrální | Centrální |
| 70 | TOM | Tomská (Томская) | Tomsk (Томск) | Sibiřský | Západosibiřský |
| 71 | TUL | Tulská (Тульская) | Tula (Тула) | Centrální | Centrální |
| 72 | TYU | Ťumenská (Тюменская) | Ťumeň (Тюмень) | Uralský | Západosibiřský |
| 73 | ULY | Uljanovská (Ульяновская) | Uljanovsk (Ульяновск) | Povolžský | Povolžský |
| 74 | CHE | Čeljabinská (Челябинская) | Čeljabinsk (Челябинск) | Uralský | Uralský |
| 76 | YAR | Jaroslavská (Ярославская) | Jaroslavl (Ярославль) | Centrální | Centrální |
| federální města – федеральные города | |||||
| 77 | MOW | Moskva (Москва) | Centrální | Centrální | |
| 78 | SPE | Sankt Petěrburg (Санкт‑Петербург) | Severozápadní | Severozápadní | |
| 92 | — | Sevastopol[p 1] (Севастополь) | Jižní | — | |
| autonomní oblast – автономная область | |||||
| 79 | YEV | Židovská (Еврейская) | Birobidžan (Биробиджан) | Dálnovýchodní | Dálnovýchodní |
| autonomní okruhy – автономные округа | |||||
| 83 | NEN | Něnecký (Ненецкий) | Narjan-Mar (Нарьян‑Мар) | Severozápadní | Severní |
| 86 | KHM | Chantymansijský (Ханты‑Мансийский) | Chanty-Mansijsk (Ханты‑Мансийск) | Uralský | Západosibiřský |
| 87 | CHU | Čukotský (Чукотский) | Anadyr (Анадырь) | Dálnovýchodní | Dálnovýchodní |
| 89 | YAN | Jamalo-něnecký (Ямало‑Ненецкий) | Salechard (Салехард) | Uralský | Západosibiřský |
.svg)
Změny od roku 2003[editovat | editovat zdroj]
Původní dělení na 89 subjektů je postupně zjednodušováno slučováním. K 1. prosinci roku 2005 bylo v Ruské federaci 88 subjektů. Podle federálního konstitučního zákona (17.12.2001 №6-ФКЗ) byly Permská oblast (59) a Komi-Permjacký autonomní okruh (81) sjednoceny v Permský kraj. Od 1. ledna 2007 klesl počet subjektů na 86: Evencký (88) a Tajmyrský autonomní okruh (84) se staly součástí Krasnojarského kraje. 1. července 2007 vznikl z Kamčatské oblasti a Korjackého autonomního okruhu Kamčatský kraj. 1. ledna 2008 byl Usťordynský burjatský autonomní okruh sloučen s okolní Irkutskou oblastí. K 1. březnu 2008 se Čitská oblast s Aginským burjatským autonomním okruhem sloučily do Zabajkalského kraje.
Podle vládních plánů má slučování pokračovat: autonomní okruhy by měly zcela zaniknout, diskutuje se i o sloučení federálních měst a přilehlých oblastí (Petrohrad a Leningradská oblast, Moskva a Moskevská oblast) či o slučování menších oblastí (např. Pskovská a Novgorodská oblast), nejistý osud má i Židovská autonomní oblast.
Změny v roce 2014[editovat | editovat zdroj]
18. března 2014 byla v Moskvě v důsledku krymské krize podepsána dohoda o připojení dvou nových subjektů k Ruské federaci: Republiky Krym a Federálního města Sevastopol. Dohodu podepsali ruský prezident Putin, samozvaný krymský "premiér" Sergej Aksjonov, starosta Sevastopolu Alexej Čalyj a předseda nelegitimního krymského parlamentu Vladimir Konstantinov.[1] V rámci dohody bylo stanoveno přechodné období potřebné k plnému začlenění obou subjektů do Ruské federace, které má trvat do 1. ledna 2015.[2] Rusko tak Krym včetně Sevastopolu anektovalo, Západ ani Ukrajina to však nepovažuje za legální a legitimní vzhledem k porušení mezinárodních dohod a ukrajinské ústavy.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ukraine crisis: Putin signs Russia-Crimea treaty [online]. BBC.com, 2014-03-18 [cit. 2014-03-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kremlin.ru. Договор между Российской Федерацией и Республикой Крым о принятии в Российскую Федерацию Республики Крым и образовании в составе Российской Федерации новых субъектов (Treaty Between the Russian Federation and the Republic of Crimea on Ascension to the Russian Federation of the Republic of Crimea and on Establishment of New Subjects Within the Russian Federation)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu administrativní dělení Ruska ve Wikimedia Commons
