Čitská oblast

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Čitská oblast
Читинская область
Čita
Čita
Čitská oblast – znak
znak
Čitská oblast – vlajka
vlajka
Geografie
RussiaChita2007-07.png
Hlavní město Čita
Status zaniklý subjekt
Souřadnice
Rozloha 431 500 km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 1 155 346
Hustota zalidnění 2,7 obyv./km²
Jazyk Ruština, Burjatština
Národnostní složení Rusové, Burjati
Náboženství pravoslaví, buddhismus
Správa regionu
Nadřazený celek RuskoRusko Rusko
Druh celku oblast
Podřízené celky 28 rajónů, 10 měst, 38 osad městského typu, 308 vesnic a osad
Vznik 1937
Zánik 2008
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2 RU-CHI
Telefonní předvolba 302
Označení vozidel 75
Oficiální web www.chitaobl.ru
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čitská oblast (rusky Читинская область, Čitinskaja oblast) byl federální subjekt Ruska (oblast) v jihovýchodní Sibiři. Jejím administrativním centrem byla Čita. Měla hranice s Čínou (998 km) a Mongolskem (868 km) a vnitřní hranice s Irkutskou a Amurskou oblastí, s Burjatskou a Jakutskou republikou. Na jihu ležel Aginský burjatský autonomní okruh, s nímž byla k březnu 2008 oblast sloučena v nový Zabajkalský kraj.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Území, kde dnes leží Čitská oblast, bylo poprvé prozkoumáno kozáky vedenými Pjotrem Beketovem v roce 1653. Lidé se sem začali stěhovat a na příkaz ztužovat ruské hranice s Čínou a Mongolskem a těžit nerostné zdroje. Roku 1891 se začala budovat místní část Transsibiřské magistrály. V roce 1920 se Čita stala hlavním městem Dálněvýchodní republiky, která se sloučila s Ruskem v listopadu 1922, měsíc před vyhlášením Sovětského svazu. Poté byl v roce 1923 založen Zabajkalský kraj, který se v roce 1937 přeměnil v dnešní Čitskou oblast. V referendu k 11. 3. 2007 bylo rozhodnuto o spojení Aginského burjatského autonomního okruhu s Čitskou oblastí za vzniku staronového Zabajkalského kraje.

Průmysl a zemědělství[editovat | editovat zdroj]

V oblasti se nachází hodně železných, neželezných, vzácných, a drahých kovů, uhlí, dřevěného uhlí (výroba), a minerálních vod. Ruské odhadované zásoby rud s vysokým podílem uranu jsou 145,400 tun. Mnohá z těchto nalezišť leží nedaleko Krasnokamensku, druhého největšího města oblasti (55 600 obyv.), kde se nacházejí také Priargunské doly a chemický kombinát PMCC. Lesy pokrývají asi 60 % rozlohy. Tím pádem je v oblasti hlavním průmyslem kromě hutnictví také palivový průmysl a dřevařství. Také je zde na vyšší úrovni potravinářský a lehký průmysl. Místní zemědělství se soustřeďuje na chov dobytka, ovcí, a sobů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]