Bělgorod
| Bělgorod Белгород | |
|---|---|
 Panorama středu a severu Bělgorodu | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°36′ s. š., 36°36′ v. d. |
| Nadmořská výška | 130 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+3[1] |
| Stát |  Rusko |
| federální okruh | Centrální federální okruh |
| oblast | Bělgorodská oblast |
.svg) Bělgorodská oblast na mapě Ruska | |
  Bělgorod | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 153,1 km² |
| Počet obyvatel | 391 135 (2017)[2] |
| Hustota zalidnění | 2 554,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1596 |
| Oficiální web | beladm |
| Telefonní předvolba | (+7)4722 |
| PSČ | 308000–308036 |
| Označení vozidel | 31 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bělgorod (rusky Бе́лгород) je město v evropské části Ruska, 40 km východně od ukrajinských hranic. Je centrem Bělgorodské oblasti. Žije zde přibližně 391 tisíc[2] obyvatel. První ruské město, které získalo titul „Město vojenské slávy“.[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
3.jpg)
První zmínka o městě Bělgorodu (Bílém městě) je z roku 1237; v této době ho srovnali se zemí Mongolové. Znovu založeno bylo až v 16. století Borisem Godunovem, nově město plnilo funkci pevnosti proti krymským Tatarům a centra Kurské gubernie.
Po posunutí ruské hranice na jih však ztratilo na významu; do roku 1917 zde sídlila stálá vojenská posádka. Během druhé světové války, právě v Bělgorodské oblasti došlo k největší tankové bitvě v dějinách – bitvě u Kurska, která se konala ve skutečnosti u vesnice Prochorovka; při bitvě byl zničen barokní Svatotrojický katedrální kostel, pevnost a většina historické zástavby. Tuto krutou událost dodnes připomíná památník v podobě sloupu z černého mramoru a pamětní desky v dlažbě Katedrálního náměstí. Rekonstruován byl pouze polsko-litevský chrám.
Během sovětských dob vznikly ve městě univerzity a vysoké školy, jako je například Bělgorodská zemědělská akademie nebo Bělgorodská státní univerzita, a Dramatické divadlo (1956).
Současnou dominantou města je železná konstrukce televizní věže.
Vývoj městského znaku[editovat | editovat zdroj]
Znak 1730
Znak 1893
Znak 1970
Od roku 1994
Pamětní deska zbořeného města
Sloup "Sláva hrdinům"
_(1893).svg)
.svg)
.svg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ a b Dostupné online. [cit. 2017-07-31]
- ↑ Белгород открывает список «Городов воинской славы». bel.ru [online]. [cit. 2022-05-02]. Dostupné online. (rusky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bělgorod na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Oficiální stránky univerzity Bělgorodskij Gosudarstvennij Technologičeskij Universitět (imeni B.G. Šuchova)
