Suchoj Su-34

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Su-34
Určení stíhací bombardér[1]
Výrobce Sjednocená letecká korporace
Suchoj
První let 13. dubna 1990
Zařazeno 2014[2]
Charakter Výroba/zařazení[3]
Uživatel Ruské letectvo
Výroba 2006-dosud[4]
Vyrobeno kusů 100 (Srpen 2016)
Cena za kus 36 mil. US$[5]
Vyvinuto z typu Suchoj Su-27

Suchoj Su-34 (vývozní značení: Su-32, v kódu NATO "Fullback") je ruský dvoumístný stíhací bombardér odvozený od typu Suchoj Su-27UB. Jeho vývoj sahá již do roku 1990. Letoun je odlišný od klasického Su-27, má širší plochou příď, kabinu pro dva letce, kteří sedí vedle sebe. V přídi stroje je umístěn radar pro sledování terénu, který řídí přízemní let (kopírování terénu). Letoun byl koncipován pro protizemní útoky, jako náhrada za Suchoj Su-24 s možností vedení vzdušného boje. Je také vybaven zařízením pro tankování za letu.

Plná sériová výroba Su-34 byla podle vyjádření představitelů konstrukční kanceláře Suchoj zahájena v závodech NAPO v Novosibirsku 9. ledna 2008.[5]

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Suchoj Su-34 na výstavě MAKS 2013

Specializovaná stíhací-bombardovací verze verze Su-27 Flanker byla vyvíjena od počátku osmdesátých let, vyvrcholila prototypem T-10V, který byl poprvé zalétán 13. dubna 1990. Jeho oficiální označení bylo Su-27IB (IB: Istrebitěl Bombardirovšik / stíhací bombardér). První zprávy hovořily o dvoumístném palubním letadle se sedadly vedle sebe jako alternativě k dvoumístné verzi Su-27UB. Její využití v roli palubního stroje by totiž bylo velmi problematické právě pro uspořádání sedadel za sebou - ze zadního je během přistání nedostatečný výhled na palubu letadlové lodi. Přestože první zveřejněná fotografie zachycuje prototyp při přeletu palubou letadlové lodi Admiral Kuzněcov, nejde o palubní letadlo. Prototyp T-10V měl být původně společný i pro dvoumístnou cvičnou verzi Su-27KU (Korabelnyj - Učobnyj), ale její vývoj byl zastaven.[6]

Rozpočtová omezení následující po rozpadu SSSR program pozastavily a prototypy letadel začaly být uváděny na veřejnosti, což vedlo ke zmatku v označování letadel a jejich úkolů. V prvním popisu v oficiálním ruském tisku v roce 1994 byl označen Su-34. Třetí předsériové letadlo (bylo však postaveno už podle sériové výrobní dokumentace, takže někdy je uváděno jako první sériové) bylo uvedeno na pařížském aerosalonu Le Bourget '95 v roce 1995 jako Su-34FN (FN for "Fighter, Navy / námořní stíhač"). Bylo popsáno jako námořní letadlo působící z pozemních základen, případně byl uveden pod zkratkou Su-34MF (MF jako MnogoFunksionalnyj, multi-funkční) na výstavě MAKS v Moskvě v roce 1999. V ruském letectvu se používá označení Su-34. Neobvykle tvarovaná příď, jako výsledek snahy co nejvíce snížit efektivní radiolokační odrazovou plochu (připomíná podobně tvarovaný Lockheed SR-71 Blackbird) mu přinesl přezdívku "Platypus" (ptakopysk).

Letadlo sdílí co nejvíce konstrukčních prvků, křídlo, ocas a motorové gondoly se Su-27/Su-30, přední vodorovné řídící plochy se Su-30/Su-33/Su-35 ke zvýšení statické nestability (umožňuje lepší manévrovatelnost) a snížení odporu vzduchu. Má však úplně novou příď a přední část trupu umožňující sedět osádce vedle sebe. Su-34 si původně ponechal motory ze Su-27, ale sériové modely budou mít pravděpodobně motory s vektorovatelným tahem, podobně jako poslední Su-30MK.

Problémy s financováním[editovat | editovat zdroj]

Dodávkám Su-34 nevyhovoval stav financí a proto byly ze začátku vyráběny pouze předsériové stroje. V roce 2004 Suchoj oznámil, že začal malosériovou výrobu a první stroje budou dodány do služby kolem roku 2008. Přesto pokračovala modernizace strojů Su-24, což nepřímo potvrzovalo domněnku, že Su-34 v činné službě je vzdálená budoucnost.

V březnu 2006 ruský ministr obrany Sergej Ivanov oznámil, že vláda zakoupila dva Su-34, které zařadí do příslušných jednotek ještě v roce 2006 a plánuje zkompletovat jednotku vybavenou 24 Su-34 do konce roku 2010. Ruské ministerstvo obrany podepsalo smlouvy na nákup 32 ks Su-34 s dodávkami do roku 2015 a do roku 2020 jsou plánovány kontrakty na 80 strojů.[7] Ivanov prohlásil, že jsou "mnohokrát efektivnější ve všech důležitých parametrech" a proto letectvo bude potřebovat mnohem méně nových strojů k nahrazení starších Su-24. V červenci 2006 dále řekl, že Rusko bude mít do roku 2015 58 nových Su-34.[8] Prvních šest strojů Su-34 bojové jednotky obdržely v roce 2011.[9]

25. února 2012 podepsalo ruské ministerstvo obrany se společností Suchoj smlouvu ve výši 140 miliard rublů na dodání 92 frontových bombardérů Su-34. K říjnu 2015 bylo vyrobeno 68 kusů a zbytek by měl být dodán ruskému letectvu nejpozději do konce roku 2018.[10]

Operační nasazení[editovat | editovat zdroj]

Ruský Suchoj Su-34 v Sýrii na letišti v Latakíji

30. září 2015 zahájilo Rusko v Sýrii letecké operace proti Islámskému státu. První nálety podnikly v tento den bombardéry Su-24M v provincii Hamá. Následující den se kromě Su-25 přidaly i letouny Su-34, které zasáhly velitelský post a výcvikový tábor v provincii Rakka. Při těchto náletech přišlo o život 12 příslušníků jednotek ISIL. 2. října 2015 letouny Su-34 a Su-24M podnikly v Sýrii 20 bojových letů, přičemž zaútočily na devět cílů extremistické organizace Islámský stát. Následující den byl při náletech ruských bojových letounů Su-34, Su-24M a Su-25 zasažen výcvikový tábor radikálů, jakož i provoz pro výrobu vest pro sebevražedné atentátníky. 5. října 2015 zničily bombardéry Su-34 velitelské stanoviště v provincii Halab.[11] V úterý 6. října 2015 zničily letouny Su-34 opevnění militantů v blízkosti města Latakia.[12] Ruské ministerstvo obrany v neděli 11. října 2015 oznámilo, že za posledních 24 hodin letouny Su-34, Su-24M a Su-25 podnikly 64 náletů. Podařilo se jim zasáhnout 63 cílů a zničit 53 opevnění militantů v provinciích Hamá, Latakia, Idlib a Rakka. Podle vyjádření ruského ministerstva obrany z 13. října zničil bombardér Su-34 bunkr s muničním skladem nedaleko města Latamna, v provincii Hamá.[13] 15. října zničil Suchoj Su-34 protiletadlový systém krátkého doletu 9K33 Osa nacházející se v blízkosti hlavního města Damašek.[14] V neděli 18. října zničily bombardéry Su-34 v provincii Hama několik podzemních bunkrů a tunelů, které využívaly bojovníci Islámského státu k nepozorovaným přesunům.[15]

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

RuskoRusko Rusko
AlžírskoAlžírsko Alžírsko

Specifikace (Su-34)[editovat | editovat zdroj]

Sukhoi Su-34.svg

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Posádka: 2
  • Rozpětí: 14,70 m
  • Délka: 21,94 m
  • Výška: 5,93 m
  • Nosná plocha: 62,04 m²
  • Vzletová hmotnost: 39 000 kg
  • Max. vzletová hmotnost: 45 100 kg
  • Motor: 2× dvouproudový motor Ljulka AL-35F
    • Tah motoru: 2× 132 kN

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Max. rychlost:
    • Ve velkých výškách: Mach 1,8+ (≈2 000 km/h, 1 200 mph)
    • V malých výškách: Mach 1,2 (1 400 km/h, 870 mph) na úrovni mořské hladiny
  • Dolet: 1 100 km (680 mi) na úrovni mořské hladiny
  • Bojový rádius: 1 000+ km (cca 680 mi)
  • Přeletový dolet: 4 000 km (2 490 mi)
  • Dostup: 15,000 m (49,200 ft)
  • Poměr tah/hmotnost: 0,68

Výzbroj[editovat | editovat zdroj]

  • 1× 30mm kanón GŠ-30-1, 8 000 kg munice (pumy, rakety)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Su-32/34 page. Sukhoi.
  2. http://lenta.ru/news/2014/03/21/su34/
  3. Russian Air Force receives 4 new Su-34 fighter-bombers [online]. Sukhoi, 24/12/2010, [cit. 2011-01-09]. [1]. (anglicky) 
  4. Su-34 in the sky [online]. Sukhoi, 12/10/2006, [cit. 2011-01-09]. [2]. (anglicky) 
  5. a b Zahájena plná sériová výroba letounů Su-34 [online]. ATM, 2008-01-14, [cit. 2008-01-15]. Dostupné online.  
  6. Andrews, Thomas,"Suchoj Su-27/Su-30 Family," International Air Power Review, Volume 8, Spring 2003.
  7. Oružia ne chvatit [online]. vedomosti.ru, [cit. 2010-07-15]. Dostupné online. (rusky) 
  8. Air Force to buy 58 Su-34 Fullback fighter-bombers by 2015 [online]. rian.ru, 7.7.2006, [cit. 2010-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. http://lenta.ru/news/2011/12/09/su34/
  10. Очередные два Су-34
  11. Russian Air Force destroys 20 ISIS tanks near Palmyra
  12. Russian jets hit 12 ISIS targets in Syria, 'cause panic among extremists'
  13. ISIS lost most of its ammunition & heavy vehicles in Russian airstrikes
  14. ISIS retreating in Syria, missile system destroyed, 33 targets hit
  15. Syrian jihadists feud & bomb each other over funds as Russian jets destroy supply lines
  16. ВВС России получили два сверхплановых фронтовых бомбардировщика Су-34 - Еженедельник "Военно-промышленный курьер" [online]. [cit. 2015-04-07]. [3]. (anglicky) 
  17. Минобороны получило партию новейших бомбардировщиков для базы в ЮВО [online]. . [4]. (anglicky) 
  18. Четыре новых истребителя сегодня отправятся на службу в российских ВВС [online]. . [5]. (anglicky) 
  19. Alžírsko nakoupí ruské Su-34 Fullback [online]. Armádní noviny, [cit. 2016-02-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]