Sergej Ivanov
| Sergej Borisovič Ivanov | |
|---|---|
Sergej Borisovič Ivanov (2019) | |
| Ministr obrany Ruska | |
| Ve funkci: 28. března 2001 – 15. února 2007 | |
| Předchůdce | Igor Sergejev |
| Nástupce | Anatolij Serdjukov |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Jednotné Rusko Komunistická strana Sovětského svazu |
| Rodné jméno | Серге́й Бори́сович Ивано́в |
| Narození | 31. ledna 1953 Petrohrad |
| Úmrtí | 26. června 2026 (ve věku 73 let) Moskva |
| Příčina úmrtí | nemoc |
| Místo pohřbení | Trojekurovský hřbitov v Moskvě |
| Občanství | Sovětský svaz a Rusko |
| Děti | Sergej Sergejevič Ivanov |
| Alma mater | Fakulta jazyků Petrohradské státní univerzity Petrohradská státní univerzita Akademie rozvědky Akademie národní bezpečnosti Běloruské republiky |
| Profese | zpravodajský důstojník, politik a diplomat |
| Náboženství | pravoslaví |
| Ocenění | Řád Za zásluhy o vlast 2. třídy medaile Za zásluhy ve vojenské službě 1. třídy medaile Za bezchybnou službu 2. třídy medaile Za bezchybnou službu 3. třídy medaile Za zásluhy ve speciálních operacích … více na Wikidatech |
| Commons | Sergei Ivanov |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sergej Borisovič Ivanov (rusky Сергей Борисович Иванов; 31. ledna 1953 Leningrad – 26. června 2026)[1][2] byl ruský politik, od srpna 2016 byl zmocněncem ruského prezidenta Vladimira Putina pro ekologii a dopravu.[3] V únoru 2026 ho prezident Putin z funkce odvolal.[4]
Život
[editovat | editovat zdroj]V minulosti zastával řadu významných funkcí v ruské administrativě. V letech 2001 až 2007 byl ministrem obrany, v letech 2007 až 2008 prvním místopředsedou ruské vlády, od ledna 2011 do srpna 2016 působil jako vedoucí kanceláře ruského prezidenta.
Vystudoval překladatelství na Leningradské státní univerzitě (angličtinu a švédštinu)[1] a poté vstoupil do KGB. Pracoval pro sovětskou rozvědku ve Finsku a v Keni.[1] Z Londýna byl vyhoštěn po útěku sovětského špióna Olega Gordijevského. V 90. letech 20. století pracoval v centrále aparátu Služby vnější rozvědky.[5]
Od srpna 2016 byl zmocněncem ruského prezidenta Putina pro ekologii a dopravu. V únoru 2026 ho prezident odvolal z funkce, dle prezidentova mluvčí na Ivanovu vlastní žádost; Ivanov tak odešel do důchodu.[4] Zemřel o pouhé čtyři měsíce později v červnu 2026 ve věku 73 let.[6]
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]Ruská a sovětská vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]
Řád rudé hvězdy
Řád Za zásluhy o vlast II. třídy – 31. ledna 2003[7]
Řád Za zásluhy o vlast IV. třídy – 31. ledna 2008
Řád Za zásluhy o vlast III. třídy
Řád Za zásluhy o vlast I. třídy
Řád svatého Alexandra Něvského
Vojenský záslužný řád
Řád cti
Řád za osobní statečnost
Zahraniční vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]
Řád přátelství – Kazachstán, 2005[8]
Řád za zásluhy I. třídy – Ukrajina, 31. ledna 2013[9]
Čestná medaile – Kyrgyzstán
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 3 Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2021-07-19]. Heslo ИВАНО́В. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-07-19. (rusky)
- ↑ Умер Сергей Иванов. RIA Novosti [online]. 2026-06-26 [cit. 2026-06-26]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Ruský prezident Putin vyměnil šéfa své kremelské kanceláře. Ivanova nahradí Vajno. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2019-09-13]. Dostupné online.
- 1 2 Putin odvolal zmocněnce Ivanova, býval dříve pokládán za možného nástupce. Seznam Zprávy [online]. 2026-02-04. Dostupné online.
- ↑ SOUKUP, Ondřej. Sergej Ivanov. IHNed.cz [online]. 2008-02-25 [cit. 2021-07-19]. Dostupné online.
- ↑ KOTRÁŠOVÁ, Jana. Zemřel blízký spolupracovník Putina Sergej Ivanov. Počátkem roku byl odvolán ze všech funkcí. Novinky.cz [online]. 2026-06-26 [cit. 2026-06-26]. Dostupné online.
- ↑ Правотека.ру - Указ Президента РФ от 31 января 2003 г. N 128 "О награ…. archive.is [online]. 2012-09-08 [cit. 2019-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-09-08.
- ↑ ДНИ.РУ ИНТЕРНЕТ-ГАЗЕТА ВЕРСИЯ 5.0. web.archive.org [online]. 2013-11-03 [cit. 2019-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ УКАЗ ПРЕЗИДЕНТА УКРАЇНИ № 50/2013 - Офiцiйне представництво Президента України. web.archive.org [online]. 2013-02-03 [cit. 2019-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sergej Borisovič Ivanov na Wikimedia Commons
- Ruští politici
- Ministři obrany
- Osobnosti KGB
- Nositelé Řádu Za zásluhy o vlast 1. třídy
- Nositelé Řádu Za zásluhy o vlast 2. třídy
- Nositelé Řádu Za zásluhy o vlast 3. třídy
- Nositelé Řádu Za zásluhy o vlast 4. třídy
- Nositelé Vojenského záslužného řádu (Rusko)
- Nositelé Řádu přátelství (Kazachstán)
- Nositelé Řádu Alexandra Něvského (Rusko)
- Nositelé Řádu rudé hvězdy (SSSR)
- Nositelé Řádu za zásluhy I. třídy (Ukrajina)
- Nositelé Řádu cti (Rusko)
- Nositelé Medaile 70. výročí Ozbrojených sil SSSR
- Ruští nacionalisté
- Členové KSSS
- Rusové na sankčním seznamu EU
- Členové Jednotného Ruska
- Narození v roce 1953
- Narození 31. ledna
- Narození v Petrohradu
- Úmrtí v roce 2026
- Úmrtí 26. června
- Úmrtí v Moskvě
- Důstojníci Federální služby bezpečnosti
- Nositelé Řádu za zásluhy (Ukrajina)
