Sergej Ivanov
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
| Sergej Borisovič Ivanov | |||||||||||
 | |||||||||||
| |||||||||||
| |||||||||||
|
| |||||||||||
| Narození |
31. ledna 1953 (66 let) Petrohrad | ||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rodiče | Boriss Ivanov | ||||||||||
| Děti | Sergej Sergejevič Ivanov | ||||||||||
| Sídlo | Petrohrad | ||||||||||
| Alma mater |
Fakulta jazyků Petrohradské statní univerzity Akademie rozvědky | ||||||||||
| Profese | politik a diplomat | ||||||||||
| Ocenění |
Řád Za zásluhy o vlast 2. třídy Jubilee Medal "70 Years of the Armed Forces of the USSR" Řád za vojenské zásluhy Řád Za zásluhy o vlast 1. třídy Řád Za zásluhy o vlast 3. třídy … více na Wikidatech | ||||||||||
| Commons | Kategorie Sergei Ivanov | ||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||||||||
Sergej Borisovič Ivanov (rusky Сергей Борисович Иванов; * 31. ledna 1953, Leningrad, Sovětský svaz) je ruský politik, od srpna 2016 zmocněncem ruského prezidenta Vladimíra Putina pro ekologii a dopravu.[1]
Život[editovat | editovat zdroj]
V minulosti zastával řadu významných funkcí v ruské administrativě. V letech 2001 až 2007 byl ministrem obrany, v letech 2007 až 2008 prvním místopředsedou ruské vlády, od ledna 2011 do srpna 2016 působil jako vedoucí kanceláře ruského prezidenta.
Vystudoval překladatelství na Leningradské státní univerzitě a poté vstoupil do KGB. Pracoval pro sovětskou rozvědku ve Finsku a v Keni. Z Londýna byl vyhoštěn po útěku sovětského špióna Olega Gordijevského. V 90. letech 20. století pracoval v centrále aparátu Služby vnější rozvědky.[2]
Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]
| Stát | Stuha | Název | Datum udělení |
|---|---|---|---|
 Kazachstán
|
|
Řád přátelství[3] | 2005 |
 Kyrgyzstán
|
|
Čestná medaile | |
 Rusko
|
|
Řád Za zásluhy o vlast IV. třídy | 2008, 31. ledna |
|
Řád Za zásluhy o vlast III. třídy | ||
|
Řád Za zásluhy o vlast II. třídy[4] | 2003, 31. ledna | |
|
Řád Za zásluhy o vlast I. třídy | ||
|
Řád svatého Alexandra Něvského | ||
|
Vojenský záslužný řád | ||
|
Řád cti | ||
|
Řád za osobní statečnost | ||
 Sovětský svaz
|
|
Řád rudé hvězdy | |
 Ukrajina
|
|
Řád za zásluhy I. třídy[5] | 2013, 31. ledna |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ruský prezident Putin vyměnil šéfa své kremelské kanceláře. Ivanova nahradí Vajno. iROZHLAS [online]. [cit. 2019-09-13]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Ondřej Soukup: Sergej Ivanov
- ↑ ДНИ.РУ ИНТЕРНЕТ-ГАЗЕТА ВЕРСИЯ 5.0. web.archive.org [online]. 2013-11-03 [cit. 2019-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Правотека.ру - Указ Президента РФ от 31 января 2003 г. N 128 "О награ…. archive.is [online]. 2012-09-08 [cit. 2019-09-13]. Dostupné online.
- ↑ УКАЗ ПРЕЗИДЕНТА УКРАЇНИ № 50/2013 - Офiцiйне представництво Президента України. web.archive.org [online]. 2013-02-03 [cit. 2019-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sergej Borisovič Ivanov ve Wikimedia Commons
Kategorie:
- Ruští politici
- Ministři obrany
- Osobnosti KGB
- Nositelé Řádu Za zásluhy o vlast 1. třídy
- Nositelé Řádu Za zásluhy o vlast 2. třídy
- Nositelé Řádu Za zásluhy o vlast 3. třídy
- Nositelé Řádu Za zásluhy o vlast 4. třídy
- Nositelé Vojenského záslužného řádu (Rusko)
- Nositelé Řádu přátelství (Kazachstán)
- Nositelé Řádu Alexandra Něvského (Rusko)
- Nositelé Řádu za zásluhy (Ukrajina)
- Nositelé Řádu rudé hvězdy (SSSR)
- Nositelé Řádu cti (Rusko)
- Narození 1953
- Narození 31. ledna
- Narození v Petrohradě
