Sergej Ivanov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o ruském politikovi. O dalších nositelích stejného jména pojednává článek Sergej Ivanov (rozcestník).
Sergej Borisovič Ivanov
Sergei Ivanov, smiling, in red vest.JPG
Ministr obrany Ruska
Ve funkci:
28. března 2001 – 15. února 2007
PředchůdceIgor Dmitrijevič Sergejev
NástupceAnatolij Eduardovič Serdjukov
Stranická příslušnost
ČlenstvíJednotné Rusko
Komunistická strana Sovětského svazu

Narození31. ledna 1953 (69 let)
Petrohrad
RodičeBoris Ivanov
DětiSergej Sergejevič Ivanov
SídloPetrohrad
Alma materFakulta jazyků Petrohradské statní univerzity
Akademie rozvědky
Profesepolitik a diplomat
NáboženstvíRuská pravoslavná církev
pravoslaví
OceněníŘád Za zásluhy o vlast 2. třídy
Medaile 70. výročí Ozbrojených sil SSSR
Řád za vojenské zásluhy
Řád Za zásluhy o vlast 1. třídy
Řád Za zásluhy o vlast 3. třídy
… více na Wikidatech
CommonsSergei Ivanov
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sergej Borisovič Ivanov (rusky Сергей Борисович Иванов; * 31. ledna 1953, Leningrad)[1] je ruský politik, od srpna 2016 je zmocněncem ruského prezidenta Vladimira Putina pro ekologii a dopravu.[2]

Život[editovat | editovat zdroj]

V minulosti zastával řadu významných funkcí v ruské administrativě. V letech 2001 až 2007 byl ministrem obrany, v letech 2007 až 2008 prvním místopředsedou ruské vlády, od ledna 2011 do srpna 2016 působil jako vedoucí kanceláře ruského prezidenta.

Vystudoval překladatelství na Leningradské státní univerzitě (angličtinu a švédštinu)[1] a poté vstoupil do KGB. Pracoval pro sovětskou rozvědku ve Finsku a v Keni.[1] Z Londýna byl vyhoštěn po útěku sovětského špióna Olega Gordijevského. V 90. letech 20. století pracoval v centrále aparátu Služby vnější rozvědky.[3]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Ruská a sovětská vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Zahraniční vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2021-07-19]. Heslo ИВАНО́В. Dostupné online. (rusky) 
  2. Ruský prezident Putin vyměnil šéfa své kremelské kanceláře. Ivanova nahradí Vajno. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2019-09-13]. Dostupné online. 
  3. SOUKUP, Ondřej. Sergej Ivanov. IHNed.cz [online]. 2008-02-25 [cit. 2021-07-19]. Dostupné online. 
  4. Правотека.ру - Указ Президента РФ от 31 января 2003 г. N 128 "О награ…. archive.is [online]. 2012-09-08 [cit. 2019-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-09-08. 
  5. ДНИ.РУ ИНТЕРНЕТ-ГАЗЕТА ВЕРСИЯ 5.0. web.archive.org [online]. 2013-11-03 [cit. 2019-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  6. УКАЗ ПРЕЗИДЕНТА УКРАЇНИ № 50/2013 - Офiцiйне представництво Президента України. web.archive.org [online]. 2013-02-03 [cit. 2019-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]