Ruská vojenská intervence v Sýrii

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ruská vojenská intervence v Sýrii
Konflikt: Syrská občanská válka, Válka proti Islámskému státu, Druhá studená válka
Dva Suchoje Su-25SM se 3. října 2015 chystají ke startu na letišti Chumajnim (vojenská část mezinárodního letiště Básila al-Asada) v Latákii. Každý stroj má vedle přídavných nádrží podvěšeny čtyři tříštivo-trhavé pumy OFAB 250/270
Dva Suchoje Su-25SM se 3. října 2015 chystají ke startu na letišti Chumajnim (vojenská část mezinárodního letiště Básila al-Asada) v Latákii. Každý stroj má vedle přídavných nádrží podvěšeny čtyři tříštivo-trhavé pumy OFAB 250/270
Trvání: od 30. září 2015 (753 dní)
Místo: Sýrie
Casus belli: Podpora legitimní vlády Bášara Asáda, boj proti terorismu
Výsledek: konflikt trvá
Změny území: Aleppo a Palmýra jsou pod kontrolou Syrské armády[1][2]
Strany
Letectvo:

RuskoRusko Rusko
SýrieSýrie Sýrie
Pozemní síly:
SýrieSýrie Sýrie

Flag of the Islamic State of Iraq and the Levant2.svg Islámský stát Flag of Jihad.svg Džaíš al-Fatah

Flag of Syria (1932-1958; 1961-1963).svg Syrská svobodná armáda

Flag of the Islamic Front (Syria).svg Islámská fronta

Ztráty
RuskoRusko Rusko
3-4 vojáci
1 Su-24
1 Mi-8
1 Mi-28
neznámé neznámé

Ruská vojenská intervence v Sýrii začala 30. září 2015 a je vedená v rámci syrské občanské války na podporu režimu Bašára al-Asada. Do bojů je zapojeno především letectvo. Podle Ruska i USA v Sýrii hrozí zástupná válka širšího konfliktu mezi Ruskou federací a Spojenými státy.[3][4][5][6][7][8][9]

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

Rusko udržuje dlouhodobé přátelské vztahy se syrskými vládami reprezentovanými zesnulým prezidentem Háfizem al-Asadem a jeho synem, rovněž prezidentem Bašárem al-Asadem, kteří byli resp. jsou také předsedy Socialistické strany arabské obrody (Baas). Ruské námořnictvo využívalo a doposud využívá námořní základnu v Tartúsu. Po vypuknutí občanské války dodávalo Rusko Asadovi kromě humanitární pomoci také nejrůznější vojenskou výzbroj.[10] Rusko vidí v osobě prezidenta Asada a v jeho vládě hráz proti militantnímu islamismu prezentovaného především organizací Islámský stát.[11]

Průběh[editovat | editovat zdroj]

2015[editovat | editovat zdroj]

Ruská intervence v Sýrii byla zahájena dne 30. září 2015 na základě žádosti prezidenta Sýrie Asada. Tuto žádost jednomyslně schválil ruský parlament. Podle ruského ministerstva obrany se letectvo zaměřuje na vojenské objekty, zbrojní sklady a komunikační sítě, které používají radikálové z Islámského státu. Agentura Reuters však s odvoláním na anonymní zdroj z americké armády uvedla, že ruské nálety zprvu nemířily na pozice islamistů.[12][10]

V září začalo Rusko posilovat svoji přítomnost v Sýrii. Byla rozšířena letecká základna ChumajnimLatákie,[10] kde byly rozmístěny ruské letouny a také protiletadlová obrana.[11] Dle nejmenovaného amerického činitele se na počátku jednalo o 28 letounů (čtyři víceúčelové Suchoje Su-30SM a po dvanácti bombardérech Suchoj Su-24M a Suchoj Su-25SM/UB), 14 vrtulníků (bitevní Mil Mi-24 a transportní Mil Mi-17) a protiletadlový komplex Pancir-S1.[13] Pozdější zdroje uvádí dalších 6 Suchojů Su-34 a celkem 21 vrtulníků včetně 16 bitevníků Mil Mi-24.[14] Dne 30. září zahájilo ruské letectvo bombardování cílů v oblasti guvernorátu Homs.[15]

Dne 7. října 2015 odpálily čtyři lodě Kaspické flotily celkem 26 střel s plochou dráhou letu 3M-14T Kalibr NK (v kódu NATO SS-N-30A).[16] Ministr obrany Ruska Sergej Šojgu uvedl, že střely byly namířeny na cíle v Islámským státem kontrolované části Sýrie, o čemž v koalici vedené USA, jež se angažuje jak v Sýrii tak v Iráku, existují pochybnosti. Střely po odpalu z jižní části Kaspického moře dle údajů letěly přibližně 1500 kilometrů k cílům v Sýrii přes vzdušný prostor Íránu a Iráku s nimiž byl přelet střel přes jejich území napřed konzultován a jimi povolen. Ministr Šojgu dále uvedl, že podle objektivních řídicích dat byly všechny cíle zničeny a nebyly zasaženy žádné civilní objekty. Pentagon však prohlásil, že nemá žádné údaje o výskytu jednotek Islámského státu v okolí Aleppa, kam některé rakety směřovaly. Rusko však tvrdí, že jeho útoky jsou cílené na všechny teroristické skupiny. Ruský ministr zahraničí prohlásil, že Moskva je ochotna navázat kontakt s povstaleckou skupinou známou jako Svobodná syrská armáda a koordinovat útoky na Islámský stát a další teroristické skupiny a připravit půdu pro politickou stabilizaci v Sýrii. Ministr obrany USA Ashton Carter v této souvislosti uvedl, že koaliční síly bojující v Sýrii proti Islámskému státu nebudou spolupracovat s Ruskem a že strategie Ruska je špatná, neboť útoky na cíle mimo Islámský stát jsou dle něj zásadní chybou.[17]

Po zničení letu Kogalymavia 9268, obsazeného především ruskými občany, a teroristických útocích v Paříži zintenzivnilo Rusko své nálety. Zvýšilo také počet přítomných letounů na 69. Dne 20. listopadu informovalo BBC, že dle ruského ministerstva obrany dopadlo během čtyř dnů na nepřítele přes 100 střel s plochou dráhou letu a bylo zničeno na 800 cílů. Ruský personál také psal na bomby zprávy typu „Toto je pomsta za naše mrtvé“ a „Za Paříž“.[18] Téhož dne vypálily ruské lodě v Kaspickém moři dalších 18 střel s plochou dráhou letu 3M-14T Kalibr NK na cíle v guvernorátech Rakka, Idlib a Aleppo.[18]

Dne 8. prosince 2015 vypálila ve Středozemním moři plující ponorka Rostov na Donu (B-237) několik střel s plochou dráhou letu 3M-14 Kalibr PL (zveřejněné video ukazuje odpal čtyř střel z ponořené ponorky) na cíle v Rakka.[19]

2016[editovat | editovat zdroj]

Dne 14. března 2016 oznámil ruský prezident Vladimir Putin „dosažení stanovených cílů“ a zahájení stahování „hlavní části“ ruských sil ze Sýrie od 15. března. Zároveň oznámil, že v Sýrii zůstanou jednotky, které mají zabezpečit ruské základny v Sýrii.[20][21] Termín ukončení stahování jednotek nezmínil.[22] Během prvního týdne byly z Chumajnim staženy tři Su-24M, čtyři Su-34, všech dvanáct bitevních Su-25 a čtyři vrtulníky Mi-24/34, které ale nahradily nejméně dvě dvojice bitevních vrtulníků Mil Mi-28N a Kamov Ka-52.[23][24]

Dne 12. dubna 2016 ruské ministerstvo obrany oznámilo ztrátu jednoho Mi-28N v provincii Homs, ke které mělo dojít z technických důvodů v ranních hodinách téhož dne. Pilot i operátor zahynuli.[25]

Podle tvrzení generála Pavla směřuje jen třetina útoků na Islámský stát.[26]

V polovině srpna 2016 Rusko rozmístilo v Íránu na základně Hamadán strategické bombardéry Tu-22M3, kterými bombardovalo cíle v Sýrii. Podle ruské státní agentury RIA Novosti se jednalo také o pozice Islámského státu.[27] Ministerstvo obrany Ruska oznámilo, že bylo zničeno mj. šest skladišť munice IS.[28] Po krátké době byly ruské bombardéry z Íránu staženy.

2017[editovat | editovat zdroj]

V prvních dnech března 2017 dobyla syrská armáda s pomocí ruského letectva již podruhé starobylé pouštní město Palmyru. Vyhnala odtud všechny bojovníky Islámského státu, kteří doposud Palmyru ovládali. Ti však po celém městě položili miny, takže obsazování městského území probíhalo pomalu. Údaje ruského ministra obrany Šojgua o osvobození Palmyry potvrdila i Syrská pozorovací mise pro lidská práva se sídlem ve Velké Británii.[29]

10. října při startu ze základny Chumajnim havaroval bombardér Su-24M, přičemž oba členové posádky zahynuli.[30]

Vztahy s ostatními intervenujícími zeměmi[editovat | editovat zdroj]

Turecko v průběhu náletů varovalo Rusko, že se má vyhnout bombardování „civilních turkménských vesnic“, a že pokračující bombardování může vést k „závažným důsledkům“.[31] Dne 24. listopadu byl tureckou F-16 sestřelen ruský bombardér Su-24, poté co byl údajně několikrát varován.[32] Vojenský analytik Martin Koller však zpochybnil způsob tureckého varování a označil incident za plánovanou provokaci ze strany Turecka.[33] Letoun dopadl na syrské území nedaleko tureckých hranic. V reakci na to Rusko umístilo na své letecké základně Hmeimim protiletecký systém S-400 s dosahem až 400 km.[34]

Kritika ruské intervence[editovat | editovat zdroj]

Ruská vojenská intervence v Sýrii vyvolala podle některých pozorovatelů další vlnu migrantů, a to kvůli údajným útokům na civilní obyvatelstvo.[35] Dva čeští ministři obvinili Rusko, že migrantům pomáhá s dopravou do EU.[36][37]

Rusko v průběhu intervence bombardovalo jak vojenské, tak i civilní cíle. Například podle britského listu The Guardian[38] nebo syrsko-americké zdravotnické společnosti (SAMS) bylo do konce října 2015 poničeno pět nemocnic: dvě v Aleppu a po jedné v Latákii, v Idlibu a v Hamá. V Idlibu podle nich při bombardování zemřelo nejméně 10 civilistů (podle organizace Syrských ochránců lidských práv (SOHR) 13 civilistů) a dva zaměstnanci, 28 civilistů bylo zraněno.[39] Rusko tato obvinění popřelo.[40] Podle výpovědí humanitárních organizací, které zveřejnil britský list The Times dne 1. prosince 2015, údajně Rusko už několik týdnů používalo při bombardování civilních cílů v Rakce a Idlibu bílý fosfor a dopouštělo se tak válečných zločinů, jelikož jeho použití v civilních oblastech zakazují ženevské úmluvy. Tato tvrzení však nebyla ověřena nezávislými pozorovateli a ruská armáda se k nim nevyjádřila. Do konce listopadu 2015 podniklo Rusko asi 1500 náletů, 32 % jejich obětí byli podle syrské opoziční organizace SOHR civilisté.[41]

Naproti tomu nezávislý zbrojní analytik Jaroslav Štefec uvedl v listopadu 2015, že letecké údery ze strany Ruska jsou velmi účinné, ale směřují i na jiné skupiny, které v oblasti působí a jsou protivníky vlády prezidenta Asada[42]

Na webu dobrovolnické iniciativy Informnapalm byl v únoru 2016 uveřejněn rozhovor s povstaleckým generálem Ahmadem Rahalem, který byl do roku 2012 generálem syrských ozbrojených sil, náměstkem ministra obrany Sýrie a velitelem námořnictva. Ten v roce 2012 odmítl dále plnit rozkazy Bašára al-Asada a přeběhl na stranu povstalecké Svobodné syrské armády.[43] V rozhovoru mimo jiné prohlásil, že ruské letectvo bombardovalo syrské civilisty, zatímco ruská propaganda šířila hesla o boji proti Islámskému státu. Přes 95 % ruských leteckých útoků je podle něj mířeno proti syrskému národu a Svobodné syrské armádě. V Sýrii údajně přítomných 12 tisíc ruských vojáků obvinil z napomáhání genocidě syrského národa, jelikož v 80 % případů úmrtí civilistů jde o důsledek ruských operací a bombardování. Uvedl, že 70 tisíc lidí opustilo své domovy a stalo se uprchlíky kvůli ruským náletům a dalších 350 tisíc obyvatel východních částí Aleppa se k útěku chystá. Ahmad Rahal tvrdil, že Rusko používá proti civilistům některé typy zakázaných zbraní: fosforové, kazetové a vakuové pumy a rakety typů Kalibr, TOW22 a TOW95. Rusko podle něj v Sýrii opakuje scénář z Grozného, tzn. totální likvidaci lidí a stromů. Ruská přítomnost v Sýrii podle něj představuje určitý druh okupace. Islámský stát označil za teroristickou organizaci, kterou vytvořily Asadova tajná policie, Rusko, Írán, Irák a také některé západní tajné služby. Tvrdil, že Rusko nejen nebombarduje, ale dotuje Islámský stát. Spojené státy se podle něj snaží bránit sjednocení povstalců a prodlužovat válku v Sýrii za účelem vyčerpání libanonského Hizballáhu, Íránu a Ruska.[44]

V říjnu 2016 nebylo Rusku prodlouženo členství v šestičlenné regionální skupině za východní Evropu v Radě OSN pro lidská práva. Podle komentátorů se tak stalo v reakci na obvinění Ruska a jím podporovaného syrského režimu z válečných zločinů v Sýrii.[45]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. https://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/430975-syrska-armada-opet-osvobodila-palmyru.html
  2. http://www.bbc.com/news/world-middle-east-39147612
  3. U.S. Weaponry Is Turning Syria into Proxy War With Russia [online]. 12 October 2015, [cit. 2015-10-14]. [1]. (anglicky) 
  4. "John McCain says US is engaged in proxy war with Russia in Syria", The Guardian, 4 October 2015. Ověřeno k 17 October 2015. 
  5. "U.S., Russia escalate involvement in Syria", CNN, 13 October 2015. Ověřeno k 17 October 2015. 
  6. ""The Russians have made a serious mistake": how Putin's Syria gambit will backfire", Vox (website), 1 October 2015. Ověřeno k 26 October 2015. 
  7. In Syrië dreigt nu een proxy-oorlog: Rusland vs Amerika VS leveren extra wapens aan rebellen die vechten tegen Assad, lees: Moskou. Terug naar jaren 80 in Afghanistan. NRC Handelsblad, 14 October 2015 ("In Syria, a proxy-war now is looming").
  8. U.S. vs. Russia: What a war would look like between the world′s most fearsome militaries Militarytimes.com, 5 October 2015.
  9. http://zpravy.idnes.cz/spojene-staty-podle-ruska-riskuji-zahajeni-zastupne-valky-poq-/zahranicni.aspx?c=A151031_121613_zahranicni_san
  10. a b c MARCUS, Jonathan. Syria conflict: Russia sends signal over future role in region [online]. BBC News, 2015-09-15, [cit. 2015-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. a b Russia joins war in Syria: Five key points [online]. BBC News, 2015-10-01, [cit. 2015-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. http://zpravy.idnes.cz/rusko-schvalilo-nasazeni-armady-v-syrii-fdz-/zahranicni.aspx?c=A150930_100845_zahranicni_mlb
  13. GIBBONS-NEFF, Thomas. This is the airpower Russia has in Syria [online]. The Washington Post, 2015-09-30, [cit. 2015-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. URBAN, Mark. Russia's Syria intervention: One month in [online]. BBC News, 2015-10-29, [cit. 2015-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ROTH, Andrew; MURPHY, Brian; RYAN, Missy. Russia begins airstrikes in Syria; U.S. warns of new concerns in conflict [online]. The Washington Post, 2015-09-30, [cit. 2015-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Is Caspian Sea Fleet a Game-Changer? [online]. DefenseNews.com - Sightline Media Group, 2015-10-11, [cit. 2015-10-15]. Dostupné online. (anglicky) ; Russia's Cruise Missiles Raise the Stakes in the Caspian [online]. The Washington Institute for Near East Policy, 2015-10-08, [cit. 2015-10-15]. Dostupné online. (anglicky) ;
  17. Caspian Flotilla ships fire 26 cruise missiles on IS targets in Syria — Defense Minister [online]. tass.ru, 2015-10-07, [cit. 2015-10-07]. Dostupné online. (anglicky) ; Russia agreed with partners in advance on cruise missile strikes on IS militants in Syria [online]. tass.ru, 2015-10-07, [cit. 2015-10-07]. Dostupné online. (anglicky) ; Russian missiles 'hit IS in Syria from Caspian Sea' [online]. bbc.com, 2015-10-07, [cit. 2015-10-07]. Dostupné online. (anglicky) ; 4 Russian warships launch 26 missiles against ISIS from Caspian Sea [online]. rt.com, 2015-10-07, rev. 2015-10-07, [cit. 2015-10-08]. Dostupné online. (anglicky)  a Массированный удар высокоточным оружием по объектам ИГИЛ в Сирии из акватории Каспийского моря na YouTube
  18. a b Syria crisis: Massive Russian air strikes on 'IS targets' [online]. BBC News, 2015-11-20, [cit. 2015-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. Russia hits targets in Syria from Mediterranean submarine [online]. bbc.com, 2015-12-08, [cit. 2016-04-24]. Dostupné online. (anglicky) ; Россия нанесла ракетный удар по ИГ с подводной лодки из акватории Средиземного моря [online]. tass.ru, 2015-12-08, [cit. 2016-04-24]. Dostupné online. (rusky) ; ROGOWAY, Tyler. Russia Launches Cruise Missiles At Syria From Submarine In The Mediterranean [online]. foxtrotalpha.jalopnik.com, 2015-12-08, [cit. 2016-04-24]. Dostupné online. (anglicky) ; CAVAS, Christopher P.. Russian Submarine Hits Targets in Syria [online]. defensenews.com, 2015-12-09, [cit. 2016-04-24]. Dostupné online. (anglicky)  a Групповой пуск крылатых ракет «Калибр» подлодкой «Ростов-на-Дону» по объектам террористов в Сирии na YouTube
  20. Putin orders start of Russian military withdrawal from Syria, says ‘objectives achieved’ [online]. rt.com, 2016-03-14, rev. 2016-03-14, [cit. 2016-04-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. Syria conflict: Russia's Putin orders 'main part' of forces out [online]. bbc.com, 2016-03-14, [cit. 2016-04-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. KHOURY, Jack. Putin Orders Russian Military to Withdraw From Syria Beginning Tuesday [online]. haaretz.com, 2014-03-14, [cit. 2016-04-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. NICHOLAS, Mark. Why Russia Withdrew Su-25 Assault Aircraft From Syria but Brought in Attack Helicopters [online]. russia-insider.com, 2016-04-10, [cit. 2016-04-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. GORENBURG, Dmitry. Russian planes in Syria [online]. russiamil.wordpress.com, 2016-03-28, [cit. 2016-04-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. Russia says one of its attack helicopters crashes in Syria [online]. reuters.com, 2016-04-12, [cit. 2016-04-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/rusko-se-o-spolupraci-s-nato-nesnazi-jen-tretina-jeho-utoku/r~d0807172c06e11e5819a002590604f2e/
  27. Rusko rozmístilo v Íránu strategické bombardéry Tu-22. iDNES.cz [online]. 2016-08-16 [cit. 2016-08-16]. Dostupné online.  
  28. Luftangriffe in Syrien. Russische Bomber zerstören IS-Waffenlager. http://www.t-online.de/nachrichten/ausland/id_78693158/syrien-russische-bomber-zerstoeren-is-waffenlager.html, 14. srpna 2016 (německy).
  29. Kampf gegen Terrormiliz. Kreml: IS vollständig aus Palmyra vertrieben. (Boj proti teroristické milici. Kreml: IS úplně vyhnán z Palmyry.) http://www.faz.net/aktuell/politik/ausland/kreml-is-vollstaendig-aus-palmyra-vertrieben-14905548.html. Frankfurter Allgemeine Zeitung, 2. března 2017 (německy).
  30. Russian military jet crashes on takeoff in Syria, crew killed [online]. reuters.com, 2017-10-10, [cit. 2017-10-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. Syria crisis: Massive Russian air strikes on 'IS targets' [online]. BBC News, 2015-11-20, [cit. 2015-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. https://echo24.cz/a/wmkVN/audio-okamzite-lette-na-jih-turci-zverejnili-varovani-rusum
  33. Plus - Publicistika, komentáře, věda a technika. m.rozhlas.cz [online].  [cit. 2016-08-22]. Dostupné online.  
  34. Russia deploys S-400 missiles at Syria base: Ministry [online]. The Economic Times, 2015-11-27, [cit. 2015-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. http://www.amnesty.cz/news/2794/syrie-rusko-neni-schopne-priznat-zabijeni-civilistu
  36. http://zpravy.aktualne.cz/domaci/mam-dolozene-ze-rusko-vozi-uprchliky-do-evropy-tvrdi-ministr/r~424174b6ea0711e5a8d7002590604f2e/
  37. http://zpravy.idnes.cz/rozhovor-s-ministrem-obrany-stropnickym-v-mf-dnes-fwr-/domaci.aspx?c=A151010_094343_domaci_bur
  38. https://www.youtube.com/watch?v=bQ82dCcqpBY
  39. http://zpravy.idnes.cz/lekari-bez-hranic-bombardovani-nemocnice-syrie-maarat-an-numan-pba-/zahranicni.aspx?c=A160215_105915_zahranicni_aba
  40. Rusové v Sýrii vybombardovali několik nemocnic, tvrdí nová svědectví [online]. Novinky.cz, 2015-10-23, [cit. 2015-12-01]. Dostupné online.  
  41. Rusové v Sýrii shazují bílý fosfor, tvrdí aktivisté [online]. Novinky.cz, 2015-12-01, [cit. 2015-12-01]. Dostupné online.  
  42. Plus - Publicistika, komentáře, věda a technika. m.rozhlas.cz [online].  [cit. 2016-08-22]. Dostupné online.  
  43. Latin American Herald Tribune - Moderate Syrian Opposition Claims Russia Bombed Their Positions. www.laht.com [online].  [cit. 2016-08-27]. Dostupné online.  
  44. Generál Ahmad Rahal: v Sýrii je cca 12 tisíc ruských vojáků, kteří se podílejí na genocidě syrského národa. [[2]] [online]. 2016-02-21 [cit. 2016-08-21]. Dostupné online.  
  45. NĚMEC, Adam; ČTK. Trest za bomby v Sýrii. Moskva ztratila křeslo v Radě pro lidská práva. iDNES.cz [online]. 2016-10-29 [cit. 2016-10-29]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FOJTÍK, Jakub. Ruské vrtulníky v Sýrii. ATM. 2017-09-01, roč. 49, čís. 9, s. 38 až 42. ISSN 1802-4823.  
  • GYÜRÖSI, Miroslav. Nové ruské okrídlené riadené strely Ch-101 a Ch-555. ATM. 2016-01-08, roč. 48, čís. 1, s. 50 a 51. ISSN 1802-4823. (slovensky) 
  • ROVENSKÝ, Dušan. Horké okamžiky na horké hranici: Letecké incidenty na syrsko-tureckém pomezí. ATM. 2016-01-08, roč. 48, čís. 1, s. 6 až 8. ISSN 1802-4823.  
  • VANKA, Pavel. Nasazení ruských letounů v Sýrii. ATM. 2017-09-29, roč. 49, čís. 10, s. 40 až 45. ISSN 1802-4823.  
  • VISINGR, Lukáš. Ruské letectvo nad Sýrií: Ukázka technického i taktického pokroku. ATM. 12 2015, roč. 47, čís. 12, s. 5 až 7. ISSN 1802-4823.  
  • VISINGR, Lukáš. Ruská intervence pokračuje: Bombardéry, námořnictvo a pozemní technika. ATM. 2016-01-08, roč. 48, čís. 1, s. 2 až 4. ISSN 1802-4823.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]