Operace Pramen míru

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Operace Pramen míru
konflikt: Občanská válka v Sýrii
Průběh bojů
Průběh bojů
trvání: 9. říjen 2019 – dodnes
místo: Rojava, východní břeh Eufratu
výsledek: probíhá
strany
TureckoTurecko Turecko
Podpora:
Flag of Syria 2011, observed.svg Svobodná syrská armáda
Syrian Kurdistan Rojava

Syrian Democratic Forces Syrské demokratické síly

SýrieSýrie Sýrie

Podpora:
RuskoRusko Rusko[1]

velitelé
Turecko Recep Tayyip Erdoğan
Turecko Hulúsí Akar
Flag of Syrian Kurdistan.svg Mazlum Kobanê

Operace Pramen míru[2] (turecky: Barış Pınarı Harekâtı) je krycí název pro vpád ozbrojených sil Turecka do severní Sýrie, která je pod kontrolou kurdských milic, jež Turecko považuje za teroristickou organizaci. Operaci zahájila turecká armáda 9. října 2019 a jejím cílem je podle tureckých představitelů vytvoření bezpečné zóny zbavené kurdských milic, ve které budou také umístěni syrští uprchlíci.[3]

13. října 2019 se syrská vládní vojska dohodla se syrskými Kurdy na ruské vojenské základně Hmímím a vládní jednotky se začaly přesouvat k syrsko-turecké hranici na pomoc Kurdům s cílem turecký vpád odrazit.[4][5]

Předcházející události[editovat | editovat zdroj]

V roce 2011 vypukla v Sýrii občanská válka mezi baathistickým režimem prezidenta Bašára Asada, povstaleckou opozicí, Islámským státem a nově vzniklým autonomním Kurdistánem. Do války se postupně přímo i nepřímo zapojily mocnosti regionální (Izrael, Írán, Saúdská Arábie a Turecko) a světové (Spojené státy, Rusko, Francie atd.).

V lednu 2018 spustilo Turecko operaci Olivová ratolest, během níž se zmocnilo kontroly nad Afrínem, který se nachází blízko vládou kontrolovaného Aleppa. Na jaře 2019 byl definitivně poražen Islámský stát Syrskými demokratickými silami (SDF), které získaly kontrolu nad většinou východního břehu řeky Eufrat.[6]

V říjnu oznámil turecký prezident Erdoğan, že Turecko plánuje na severu Sýrie vytvořit pohraniční koridor. Bílý dům turecké záměry potvrdil a zároveň prohlásil, že se americké ozbrojené síly operace nezúčastní, naopak se z oblasti z regionu stáhly. Prezident Donald Trump operaci podpořil, ale pohrozil zničením turecké ekonomiky, pokud Turecko překročí určité hranice.[7] Kurdské milice označily americké počínání za zradu a vyhlásily třídenní všeobecnou mobilizaci a vyzvaly k odporu proti tureckým vojskům.

Začátek bojů[editovat | editovat zdroj]

9. října oznámil prostřednictvím Twitteru turecký prezident Erdoğan začátek operace Pramen míru. Po prohlášení zahájily turecké vzdušné síly letecký útok na kurdské cíle v Tell Abyadu a Ras al-Aynu. Okolo čtvrté hodiny SELČ zahájila turecká armáda dělostřeleckou palbu na pozice YPG (Lidové obranné jednotky).[8][9] Podle kurdských tvrzení turecká vojenská letadla útočí až 50 km od turecko-syrských hranic, čímž porušují vlastní tvrzení o udržení operací pouze 30 km od hranic. SDF zároveň vyzvala USA a jejich spojence k vytvoření bezletové zóny nad celou oblastí.

Turecké bombardování Ras al-Ajn 10. října 2019

Na turecké letecké útoky odpověděla podle tureckých médií SDF raketovými útoky proti cílům v jižním Turecku, šest raket dopadlo na turecké město Nusaybin. Kolem 22 hodiny zahájila turecká armáda společně se Svobodnou syrskou armádou (FSA) pozemní útok. V třicetikilometrovém pásmu, které Turecko hodlá obsadit, se nacházejí i věznice, ve kterých jsou internováni zajatí příslušníci Islámského státu. Turecko odmítlo v případě obsazení těchto táborů ostrahu zajatců zajišťovat a vyzvalo mezinárodní společenství, aby se tohoto úkolu ujalo.[10]

Kurdská SDF oznámila, že ukončila boj proti zbytkům Islámského státu, neboť tento boj není nyní prioritní. Podle vyjádření CNN tak prakticky není síla, která by IS mohla zničit. Během večera oznámila SDF, že boje probíhají po celé turecko-syrské hranici a z oblasti po leteckých útocích prchají tisíce civilistů. podle tvrzení serveru Kurdistan24 by cílem mohla být snaha vytlačit civilisty z prostoru, kde budou probíhat pozemní boje.[11]

Před 23. hodinou oznámil Mustafa Bali, mluvčí SDF, že v Til Abyad byl turecký pozemní útok odražen.[12]

Spojené státy v reakci na vpád uvalily na turecké ministerské a vládní úředníky sankce. Donald Trump také oznámil svůj záměr zavést ekonomické sankce,[13][14] ten však po americko-turecké úmluvě o zastavení palby odvolal.

Průběh bojů před příměřím[editovat | editovat zdroj]

10. říjen[editovat | editovat zdroj]

Protest v Berlíně proti turecké invazi

Podle zprávy, kterou 10. října vydalo turecké ministerstvo obrany, zasáhly turecké letecké síly s dělostřeleckou podporou 181 cílů a dále uvedlo, že se podařilo další vybrané cíle obsadit, aniž specifikovalo, o jaké cíle se jedná. Podle mluvčího SDF se po zahájení pozemních operací odehrávají těžké boje a v městě Kámišlí byla údajně dělostřeleckou palbou zasažena věznice, ve které jsou internováni zajatí příslušníci Islámského státu. Podle exilové Syrské observatoře pro lidských práva (SOHR) se Kurdům podařilo odrazit další pozemní turecký útok u Tal Halafu.[15] V další zprávě turecké ministerstvo obrany uvedlo, že ofenziva pokračuje úspěšně a turecké armádě se podařilo obklíčit pohraniční města Ras al-Ain a Tal Abyad, podle tvrzení kurdských zdrojů a SOHR ale ofenziva nedosáhla významného pokroku. Podle kurdského Červeného půlměsíce zahynulo při tureckém bombardování 11 civilistů, kurdské ostřelování tureckého pohraničí si vyžádalo 5 mrtvých civilistů včetně jednoho dítěte. Podle SOHR padlo 29 ozbrojenců SDF a 19 ozbrojenců z povstaleckých a protureckých syrských jednotek. V dalších bojích proturecké jednotky ztratily dalších 7 příslušníků. Turecko přiznalo ztrátu 1 vojáka. Turecká tisková agentura Anadolu uvedla, že se turecké armádě podařilo neutralizovat 228 kurdských militantů. Podle humanitárních organizací je v pohybu asi 64 tisíc civilních uprchlíků a podle jejich prognóz by se s pokračováním bojů tento počet mohl zvýšit až na 450 tisíc.[16]

11. říjen[editovat | editovat zdroj]

Turecká armáda pokračovala během dne v leteckém a dělostřeleckém bombardování pozic SDF po celé syrsko-turecké hranici, např. město Kamišli, vesnice Ain Dewar, Zuharijah či Tall Abajah. V obci Tall Džihane zasáhlo bombardování asyrský kostel Panny Marie. V Tall Abajadu byla uzavřena nemocnice provozovaná organizací Lékaři bez hranic. Turecké pozemní jednotky společně se syrskými protureckými jednotkami pokračovaly i v pozemní operaci, při které se jim podařilo obsadit další vesnice a postoupit až do hloubky 8 km na syrském území.

Podle OSN se počet uprchlíků z oblastí postižených boji pohybuje kolem 100 tisíc. SDF oficiálně přiznalo 7 padlých bojovníků, turecká armáda přiznala další dva padlé vojáky, čímž se počet jejich ztrát zvýšil na tři mrtvé.

12. říjen[editovat | editovat zdroj]

Podle vlastního tvrzení se turecké armádě podařilo dosáhnout strategické dálnice M4 spojující Manbidží a Kámišlí. Podle kurdských zdrojů byla příslušníky proturecké Svobodné syrské armády popravena kurdská politička Hevrin Chalafová a dalších 8 civilistů.[17] Podle tureckého ministra obrany turecké armáda dobyla strategické město Rás al-Ajn, kurdské zdroje ale uvádějí, že díky protiútoku se kurdským jednotkám podařilo získat město zpět pod svou kontrolu. Pouze částečnou tureckou kontrolu nad tímto městem potvrdila i Syrská observatoř pro lidská práva (SOHR).[18]

13. říjen[editovat | editovat zdroj]

Od ranních hodin pokračovalo turecké ostřelování Tall Abajadu a společně s SNA obsadila město Suluk a 5 dalších vesnic, naproti tomu se SDF podařilo získat kontrolu nad oblastí kolem města Ras al-Ajn. Podle kurdských zdrojů turecká armáda zajala dva zdravotníky z kurdské organizace Červený půlměsíc.

Podle OSN oblasti bojů opustilo kolem 130 tisíc civilistů. Podle kurdských zdrojů turecké útoky brání přísunu humanitární pomoci uprchlíkům.

Během odpoledne se turecké armádě podařilo obsadit Tall Abajad. V oblasti Ajn Issa, ze které USA evakuovaly své vojáky, se podle SDF v důsledku bojů podařilo z tábora uprchnout 785 lidem napojeným na IS. Dle SDF se jim dostalo pomoci ze strany protureckých syrských skupin.

Po obsazení Tall Abajadu došlo k dohodě mezi SDF a syrskou vládou, podle které se syrské vládní jednotky včetně ruských speciálních jednotek zapojí do bojů proti turecké armádě a jejím spojencům z řad syrských povstalců.[19] Během noci syrské vládní jednotky vstoupily do Manbidže, následující den by měly vstoupit do Kobani.

14. říjen[editovat | editovat zdroj]

Dne 14. října vstoupily jednotky Syrské arabské armády po dohodě s představiteli kurdské samosprávy na kurdské území s cílem osvobodit oblasti zabrané tureckou armádou a žoldáky.[20] Velení turecké armády prohlásilo, že jeho cíle zůstávají stejné, nikoliv obsadit syrské území, ale vytvořit podmínky pro návrat syrských Arabů. Turecko dále zveřejnilo informaci, že vězněné příslušníky IS pustili sami Kurdové. Stalo se tak poté, co kurdští představitelé oznámili, že vlivem tureckého bombardování se z věznice Ain Issa podařilo uprchnout 785 rodinným příslušníkům členů IS. Zprávu o propouštění příslušníků IS Kurdy oznámil na svém twitterovém účtu i americký prezident Trump. Podle amerických představitelů ale neexistují žádné známky toho, že by SDF něco takového učinily. Svou připravenost převzít do vazby zajaté příslušníky IS deklarovalo jak Rusko, tak Sýrie.[21]

15. říjen[editovat | editovat zdroj]

Jednotky SDF podle SOHR zaútočily na pozice turecké armády a protureckých povstalců západně od města Ras Al-Ajn a podařilo se jim tyto pozice obsadit. Střety si údajně vyžádaly ztráty na obou stranách.[22] Podle tvrzení tureckého prezidenta Erdogana se turecké jednotky staly cílem útoku syrských vládních sil vedenému z Manbidže. Během útoku zahynul jeden turecký voják.[23] a turecké armádě se podařilo zajistit přibližně 1000 km².

Během dne pokračoval přesun dalších syrských vládních jednotek do Manbidže, ve vstupu do Kobani ale jim zabránily jednotky americké armády.

16. říjen[editovat | editovat zdroj]

Podle informací SOHR se pod tureckou palbou ocitly vesnice poblíž měst Al Hasaka a Ras al-Ajn. Poblíž Ajn Issa se podle SOHR SDF podařilo znovuobsadit dvě dříve ztracené pozice. podle tureckého prezidenta Erdogana již turecká armáda obsadila 1200 km². K těžkým bojům došlo v prostoru měst Ajn Issa a v oblasti Tal Abjad. Tureckým jednotkám s jejich spojenci se podařilo obsadit město Tal Half. Syrské vládní jednotky zároveň podnikly několik raketových útoků proti pozicím protureckých milicí. Během večera se ruské jednotky dostaly do blízkosti Kobani. Do samotného města poté za soumraku vstoupily syrské vládní jednotky.[24]

Během dopoledne se ze své základny poblíž Kobani stáhly poslední jednotky americké armády, přičemž několika leteckými údery zničily přistávací plochy pro těžká dopravní letadla.[25]

17. říjen[editovat | editovat zdroj]

Turecké armádě a jejím spojencům se podařilo obsadit polovinu města Ras al-Ajn poté, město obklíčily a odřízly všechny přístupové cesty.[26]

Během dne dosáhli americký viceprezident Mike Pence a turecký prezident Recep Erdoğan dohody o 120hodinovém příměří. Turecká armáda a její spojenci zastavili vojenské útoky, aby umožnili jednotkám SDF opustit místa bojů a stáhnout se do vzdálenosti 32 km od turecko-syrské hranice. Podle tureckého ministra zahraničí Mevlüta Çavusoğlua se nejedná o příměří, ale o pauzu v probíhající operaci. Pokud se Kurdové stáhnou do požadované vzdálenosti, turecká operace bude ukončena, pokud ne, operace bude pokračovat. Podle americké strany vyhlášením příměří pominuly důvody pro ohlášené americké sankce proti Turecku.

Vývoj od příměří[editovat | editovat zdroj]

18. říjen[editovat | editovat zdroj]

Poté, co bylo sjednáno příměří, došlo mezi bojujícími stranami pouze k drobným střetům v obleženém Ras al-Ajn. Z ostřelování civilních oblastí v tomto prostoru SDF obvinilo turecké ozbrojené síly. Z porušování příměří obvinili nejmenovaní američtí představitelé proturecké syrské milice s tím, že tito bojovníci jsou mimo tureckou kontrolu nebo Turecko nezajímá, co dělají. Turecko oznámilo, že je bizarní tvrdit, že porušují dohodu, která se jim líbí. Zároveň odmítlo tvrzení, že se jedná o příměří. Podle tureckého tvrzení se jedná o pauzu v bojích.[27]

Velení turecké armády oznámilo plán na vytvoření 12 pozorovatelen v obsazené oblasti.

19. říjen[editovat | editovat zdroj]

Jak turecká armáda, tak SDF se navzájem obviňují z porušování příměří. Podle SOHR turecká armáda její spojenci od začátku operace obsadili 2429 km² syrského území. podle tvrzení SDF i SOHR turecká armáda brání humanitárnímu konvoji s lékařskou pomocí ve vstupu do Ras al-Ajn. Do Ras al-Ajn byl humanitární konvoj vpuštěn během odpoledne.

20. říjen[editovat | editovat zdroj]

Obě strany se navzájem obviňovaly z porušování příměří. Turecký voják byl zabit při ostřelování ze strany YPG u Tall Abjadu. Podle tvrzení SDF zahynulo 16 jeho bojovníků po tureckém ostřelování. Z prostoru Ras al-Ajn se společně s humanitárním konvojem stáhly i zbývající jednotky SDF.

Ze svých základen poblíž Sarrinu a Tall Bejdaru se stáhly poslední americké jednotky. Americký konvoj zamířil k syrsko-irácké hranici. Na svém odchodu byli Američané napadáni místními obyvateli, kteří považují jejich odchod za zradu shnilou zeleninou. Dle tvrzení amerického prezidenta Trumpa Spojené státy preferují americkou vojenskou přítomnost v guvernorátu Dajr az-Zauru, kde by se podílely na střežení ropných polí před Islámským státem.[28] Podle prohlášení SDF jsou ropná pole plně v jejich rukou a platí dohoda syrskou vládou o sdílení zisků z těchto polí.

21. říjen[editovat | editovat zdroj]

Podle SOHR došlo přes pokračující příměří k jeho porušování ze strany tureckýh jednotek a jejich spojenců. Poblíž města Ajn Issa byli tureckým bezpilotním letounem zabiti 4 příslušníci SDF.

22. říjen[editovat | editovat zdroj]

Při své návštěvě v provincii Idlíb řekl syrský prezident Asad, že Sýrie je připravena podpořit každou skupinu, která se postaví turecké okupaci. V telefonickém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem podle syrských médií odmítl tureckou okupaci Sýrie. Ruský ministr obrany Šojgu sdělil, že Rusko je připraveno odeslat do Sýrie další vojenské jednotky na ostrahu hranic.

Během dne se v Soči sešli ruský prezident Putin a turecký prezident Erdoğan. Na setkání byla uzavřena dohoda, podle které do tzv. bezpečné, 32 kilometrů široké bezpečnostní zóny měla 23. října vstoupit ruská vojenská policie. Ta bude dohlížet na stažení kurdských jednotek z celého prostoru a to až 32 km od syrsko-turecké hranice. Prostor tzv. bezpečné zóny je vymezen územím obsazeným tureckou armádou. Celou oblast, včetně pásma 10 km na východ a na západ za prostorem vymezeným operací Pramen míru budou monitorovat společné turecko-ruské vojenské hlídky tvořené vojenskými policisty.[29] Prezident Putin následně v telefonickém rozhovoru o dohodě informoval syrského prezidenta Asada, který dohodu podpořil.

23. říjen[editovat | editovat zdroj]

Ameriký prezident Donald Trump oznámil ukončení amerických sankcí proti Turecku. Toto rozhodnutí se ale setkalo s kritikou ze strany amerických zákonodárců. Podle časopisu Newsweek se Spojené státy chystají k nasazení pozemních jednotek na ochranu ropných polí ve východní Sýrii před útoky IS.[30]

24. říjen[editovat | editovat zdroj]

V prostoru syrského města Tal Tamr došlo podle syrských státních médií k útoku turecké armády a jejich spojenců proti pozicím syrské armády. Útočící jednotky se střetli i s kurdskými milicemi.

Německá ministryně obrany Annegret Kramp-Karrenbauerová představila na zasedání NATO plán, podle kterého by v severní Sýrii bylo vytvořeno tzv. bezpečnostní pásmo pod kontrolou NATO.

25. říjen[editovat | editovat zdroj]

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov odmítl plán na vytvoření bezpečné zóny pod kontrolou jednotek NATO vzešlý ze zasedání této organizace.

Do Sýrie dorazilo 300 ruských vojenských policistů. jejich úkolem bude monitorování pohraničního regionu a napomáhání s odsunem jednotek SDF.

Americký ministr obrany Mark Esper oznámil plán na vyslání jednotek do východní Sýrie na ochranu ropných polí před IS. Kurdský vůdce Ilham Ahmed k tomu i podotkl, že pokud přítomnost USA nebude pro Kurdy přínosem, nebudou americké jednotky vítány. Zároveň dodal, že není jasné, jak Kurdové Američany přivítají po jejich stažení.

26. říjen[editovat | editovat zdroj]

Ke střetům mezi jednotkami SDF a protureckými milicemi došlo v prostoru měst Tal Tamr a Ras al-Ajn. Oběti jsou hlášeny na obou stranách. V oblasti Ras al-Ajn se začaly také rozmisťovat jednotky syrské armády.

Plán německé ministryně obrany Annegret Kramp-Karrenbauerové na vytvoření bezpečnostní zóny v severní Sýrii pod kontrolou NATO odmítl turecký ministr zahraničí M. Cavusoglu jako nerealistický. Turecký prezident Erdoğan prohlásil, že pokud se z tzv. bezpečnostní zóny nestáhnou teroristé v dohodnutém časovém horizontu, vyřeší tuto situaci samo Turecko a provede očistu území. Erdogan dále kritizoval EU, že ze slíbené pomoci pro syrské uprchlíky v Turecku ve výši 6 miliard eur dorazila pouze polovina, přičemž Turecko na zvládnutí tohoto problému vynaložilo již 40 miliard eur. Pokud evropské země neposkytnou vyšší finanční podporu pro repatriaci syrských uprchlíků zpět do Sýrie, otevře Turecko hranice a vpustí tři miliony uprchlíků do Evropy, pohrozil Erdoğan.

Kolona amerických jednotek zamířila k ropným polím v Deir el-Zour.

27. říjen[editovat | editovat zdroj]

Podle prohlášení SDF se její jednotky stahují na předem dohodnuté pozice aby tam, jak tvrdí, chránily kurdské obyvatelstvo v regionu před tureckými útoky.

28. říjen[editovat | editovat zdroj]

Pokračovaly střety mezi SDF a protureckými silami v oblasti Ras al-Ajn. Jednotky syrské armády přítomné v této oblasti se během těchto bojů z oblasti stáhly. Podle SOHR byly proturecké jednotky při střetech podporovány tureckými bezpilotními letouny.[31]

Další střety se odehrály v oblasti Abú Rasin, kde se proturecké milice podporované bezpilotními letouny turecké armády střetly s jednotkami SDF a syrské armády.[32]

Všechny strany těchto střetů zaznamenaly ztráty.

29. říjen[editovat | editovat zdroj]

V oblasti Tal Amr a Ras al-Ajn došlo podle SOHR ke střetům mezi syrskou armádou a SDF na straně jedné a tureckými jednotkami na straně druhé. Při bojích zahynulo 9 syrských vojáků. Turecká armáda uvedla, že zajala 18 ozbrojenců, kteří se hlásí k syrské armádě.

Ve svém prohlášení uvedl ruský ministr obrany Šojgu, že všechny kurdské jednotky dokončily stahování z tzv. bezpečnostní zóny.

Ztráty[editovat | editovat zdroj]

Podle SOHR ztratila k 30. listopadu 2019 turecká armáda během operace 10 vojáků, proturecká Národní syrská armáda ztratila 216 bojovníků, kurdská SDF 283 bojovníků.[33]

Během operace zahynulo v důsledku bojů celkem 130 civilistů, z toho 33 při tureckém bombardování. Další civilisté byli popraveni příslušníky protureckých milicí.[34]

Reakce v Turecku a Sýrii[editovat | editovat zdroj]

Tureckou vojenskou operaci podpořily všechny turecké parlamentní opoziční strany s výjimkou strany HDP.[35][36] V zemi začali být zatýkáni kurdští opoziční vůdci za kritiku vojenské operace.[37]

Syrská vláda režimu Bašára Asada tureckou invazi silně odsoudila jako ostudné porušení mezinárodního práva a rezolucí OSN.[38] Mluvčí Syrských demokratických sil hovořil o jejich připravenosti prudce odpovědět na jakýkoli turecký útok na syrskou půdu.[39]

Mezinárodní reakce[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní reakce na tureckou ofenzivu

Státy[editovat | editovat zdroj]

  • Spojené královstvíFrancieNěmecko Spojené království, Francie a Německo odsoudily turecký útok a svolaly zasedání Rady bezpečnosti OSN.
  • Česko Ministr zahraničí České republiky Tomáš Petříček zdůraznil, že vyhrocení situace může zkomplikovat situaci civilistů a uprchlíků v oblasti a vyzval k diplomatickému tlaku na Turecko.[40]
Mike Pence a Mike Pompeo v Ankaře 17. října
  • USA Prezident USA Donald Trump pohrozil zničením turecké ekonomiky v případě, že Turecko provede neadekvátní zásah a prohlásil, že USA útok nepodporují.[41] Ministr zahraničí Mike Pompeo prohlásil, že Turci mají legitimní bezpečnostní obavy, ale popřel, že by USA daly Turecku k invazi zelenou. Donald Trump vyzval telefonicky prezidenta Erdogana, aby invazi do Sýrie a boje proti Kurdům zastavil. Americký viceprezident Mike Pence bude vyslán do Ankary, aby o vzniklých problémech hovořil s tureckým vedením.[42]
  • Rusko Ruský prezident Vladimír Putin vyzval tureckého prezidenta k pečlivému zvážení situace, aby nedošlo k poškození snah o vyřešení syrské krize.[43] Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že Moskva se bude snažit podpořit diskusi mezi Damaškem a Ankarou, jakož i mezi syrskými orgány a kurdskými organizacemi. Putin prohlásil, že Sýrie by měla být zbavena „nezákonné cizí vojenské přítomnosti“.[44] Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova Spojené státy zradily syrské Kurdy.[45]
  • Norsko Norsko sleduje situaci s hlubokým znepokojením a opakuje výzvu Turecku, aby ukončilo svou vojenskou operaci a dodržovalo mezinárodní právo. Norsko zároveň pozastavilo udělování licencí pro prodej vojenského materiálu do Turecka.[46]
  • Indie Indie uvedla, že kroky Turecka mohou narušit stabilitu v regionu a boj proti terorismu. Turecké jednání má také potenciál vyvolat humanitární a civilní utrpení. Vyzývá Turecko, aby uplatňovalo zdrženlivost a respektovalo svrchovanost a územní celistvost Sýrie.[46]
  • Irák Irácká vláda vyjádřila znepokojení nad současnou situací v severní Sýrii a prohlásila, že turecká vojenská operace komplikuje situaci v Sýrii a má přímý dopad na bezpečnost v Iráku.[46]
  • Izrael Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se ostře vyjádřil proti probíhající vojenské operaci Turecka v Sýrii a řekl, že Izrael je připraven poskytnout humanitární pomoc kurdskému lidu. Dodal, že Izrael důrazně odsuzuje tureckou invazi do kurdských oblastí v Sýrii a varuje před etnickým očištěním Kurdů ze strany Turecka a jeho zástupců.[46]
  • Kuvajt Kuvajtské ministerstvo zahraničí vydalo prohlášení, ve kterém říká, že turecké vojenské operace v Sýrii jsou přímým ohrožením bezpečnosti a stability v regionu.[46]
  • Saúdská Arábie Saúdská Arábie prohlásila, že bez ohledu na záminky propagované Tureckem, závažnost této agrese na severovýchodě Sýrie má negativní dopady na bezpečnost a stabilitu regionu.[46]

Organizace[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ruský zásah v Sýrii. Vojáci překročili Eufrat a dostali se ke Kobani. Echo24 [online]. Echo Media, 2019-10-16 [cit. 2019-10-17]. Dostupné online. 
  2. MINUTU PO MINUTĚ: Trump odsoudil turecký vpád do Sýrie, Kurdové hlásí civilní oběti [online]. Česká televize [cit. 2019-10-09]. Dostupné online. (česky) 
  3. Turkey launches offensive in northern Syria with air strikes [online]. BBC [cit. 2019-10-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Další útok proti Kurdům. Erdogan hodlá dobýt severosyrské město Manbidž. Lidovky.cz [online]. 2019-10-14. Dostupné online. 
  5. Syrské vládní jednotky se přesouvají na pomoc Kurdům. Petříček si předvolá tureckého velvyslance. Hospodářské noviny [online]. 2019-10-12. Dostupné online. 
  6. Islámský stát je poražen. Asad však nemá na rekonstrukci Sýrie peníze. iDNES.cz [online]. 2019-04-01 [cit. 2019-10-09]. Dostupné online. 
  7. Turci podniknou invazi proti syrským Kurdům. Trump souhlasí, ale i vyhrožuje. iDNES.cz [online]. 2019-10-07 [cit. 2019-10-09]. Dostupné online. 
  8. CNN, Helen Regan and Bianca Britton. Turkey begins military offensive in Syria, Erdogan announces. CNN [online]. [cit. 2019-10-09]. Dostupné online. 
  9. Turecko zaútočilo na Sýrii. Novinky.cz [online]. 2019-10-09, rev. 2019-10-09 [cit. 2019-10-09]. Dostupné online. 
  10. Turkey launches offensive in northern Syria with air strikes [online]. BBC [cit. 2019-10-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Turkish warplanes start shelling northeast Syria, SDF spokesperson says [online]. Kurdistan 24 [cit. 2019-10-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Syrian Democratic Forces repel Turkish ground forces on border, spokesperson says [online]. CNN [cit. 2019-10-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. US imposes sanctions on Turkey over Syria attack. www.bbc.com [online]. 2019-10-15. Dostupné online. 
  14. Trump Levels Sanctions on Turkey in Attempt to Contain the Chaos Wreaked By His Syria Withdrawal. Time [online]. Dostupné online. 
  15. Nemluvte o invazi, nebo k vám pustíme miliony běženců, hrozí Erdogan Evropě [online]. Česká televize [cit. 2019-10-11]. Dostupné online. (česky) 
  16. Turkey Syria offensive: Dozens killed as assault continues [online]. BBC [cit. 2019-10-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Kurdish politician, other civilians ‘executed’ by Turkey-backed group [online]. Time of Israel [cit. 2019-10-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. Francie a Německo zastavily kvůli ofenzivě v Sýrii vývoz zbraní do Turecka [online]. Česká televize [cit. 2019-10-13]. Dostupné online. (česky) 
  19. Kurdští představitelé: dohoda s Ruskem uzavřena, assadovy jednotky vstoupí do oblasti [online]. [cit. 2019-10-13]. Dostupné online. (česky) 
  20. FRANCIS, Ellen; GUMRUKCU, Tuvan. Syrian troops enter northeastern town after deal with Kurdish forces: state media [online]. Reuters.com, 2019-10-14 [cit. 2019-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. Kurdish forces backed by US strike deal with Syria's Assad, in major shift in 8-year war [online]. CNN [cit. 2019-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. SDF carry out a counter attack on the Turkish forces and the factions west of Ras Al-Ayn city and regain control of posts and positions in the area [online]. The Syrian Observatory for Human Rights [cit. 2019-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. Erdogan says Syrian army attack killed one Turkish soldier in Manbij [online]. Reuters [cit. 2019-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. Russian Forces cross the Qara Qoqaz Bridge and deploy in the vicinity of Ayn al-Arab (Kobani) city, and exchange of shelling and targeting between the factions and the regime forces in fronts of Manbij city [online]. SOHR [cit. 2019-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. القوات الأمريكية تدمر قاعدتها العسكرية في خراب عشك بريف عين العرب (كوباني) بعد الانسحاب منها [online]. SOHR [cit. 2019-10-28]. Dostupné online. (arabsky) 
  26. The Turkish forces shell the villages of Ras Al-Ayn by heavy artillery in conjunction with fierce clashes between the Turkey-loyal factions against the regime forces and SDF in the area [online]. SOHR [cit. 2019-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. The latest on what's happening in Syria [online]. CNN [cit. 2019-11-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. Trump Said to Favor Leaving a Few Hundred Troops in Eastern Syria [online]. The New York Times Company [cit. 2019-11-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. FULL TEXT: Memorandum of Understanding between Turkey and Russia on northern Syria [online]. The Defense Post [cit. 2019-11-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. EXCLUSIVE: U.S. HAS PLAN TO SEND TANKS AND TROOPS TO 'SECURE' SYRIA OIL FIELDS AMID WITHDRAWAL [online]. Newsweek [cit. 2019-11-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. Areas in the countryside of Ras Al-Ayn witness violent clashes between the SDF and the pro-Turkey factions, in conjunction with bringing military reinforcements by the regime forces to the area [online]. The Syrian Observatory for Human Rights [cit. 2019-11-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. Clashes continue in several places at Abu Rasin area and 5 bodies were found killed and thrown in the countryside of Ayn Issa and Abu Rasin (Zarkan) [online]. The Syrian Observatory for Human Rights [cit. 2019-10-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. With intense and violent ground shelling, the Turkish Forces and their loyal factions carry out a new attack on villages at Abu Rasin area (Zarkan) as more than 400 families displace [online]. The Syrian Observatory for Human Rights [cit. 2019-10-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. 20 days of Operation “Peace Spring”: civilian casualties are on the rise and the death toll of fighting parties increases. An anticipation during the few hours left before the end of the cease-fire in accordance with the Turkish-Russian agreement [online]. The Syrian Observatory for Human Rights [cit. 2019-11-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. TRT World. How Turkey’s Syria offensive is being received by opposition parties. TRT World [online]. 2019-10-09 [cit. 2019-10-10]. Dostupné online. 
  36. Peoples’ Democratic Party Central Executive Board. A new military front in Northern Syria will deepen the deadlock [online]. HDP, 2019-10-7 [cit. 2019-10-10]. Dostupné online. 
  37. GUMRUKCU, Tuvan. Turkey investigates Kurdish leaders, detains 21 for criticism of Syria offensive. Reuters [online]. Reuters, 2019-10-10 [cit. 2019-10-10]. Dostupné online. 
  38. News Desk. Turkey Syrian gov’t slams new Turkish operation in Syria. Al Masdar News [online]. [cit. 2019-10-10]. Roč. 2019-10-09. Dostupné online. 
  39. Al Jazeera and news agencies. Turkey: Preparations 'complete' for Syria military action. Al Jazeera [online]. 2019-10-08 [cit. 2019-10-10]. Dostupné online. 
  40. Zastavte útoky, vyzývají politici Turecko. Země svolávají Radu bezpečnosti OSN - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2019-10-09]. Dostupné online. 
  41. MINUTU PO MINUTĚ: Trump odsoudil turecký vpád do Sýrie, Kurdové hlásí civilní oběti [online]. Česká televize [cit. 2019-10-09]. Dostupné online. (čestina) 
  42. Berliner Morgenpost, [1], 15. října 2019 (německy).
  43. Everything you need to know about Turkey's military offensive in Syria [online]. CNN [cit. 2019-10-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. Erdogan: Během 150 hodin kurdské jednotky opustí 30kilometrovou zónu. Odpočítávání začne ve středu. Český rozhlas [online]. 22. října 2019. Dostupné online. 
  45. USA zradily Kurdy, své nejbližší spojence z minulých let, tvrdí Moskva. Novinky.cz [online]. 23. října 2019. Dostupné online. 
  46. a b c d e f Turkey launches military offensive in Syria [online]. CNN [cit. 2019-10-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. Francie a Německo zastavily kvůli ofenzivě v Sýrii vývoz zbraní do Turecka [online]. Česká televize [cit. 2019-10-13]. Dostupné online. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]