Operace Pramen míru

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Operace Pramen míru
konflikt: Občanská válka v Sýrii
Turecké bombardování Ras al-Ajn 10. října 2019.
Turecké bombardování Ras al-Ajn 10. října 2019.
trvání: 9. říjen 2019 – dodnes
místo: Rojava, východní břeh Eufratu
výsledek: probíhá
strany
Turecko Turecko
Podpora:
Flag of Syria 2011, observed.svg Svobodná syrská armáda
Syrian Kurdistan Rojava

Syrian Democratic Forces Syrské demokratické síly

Sýrie Sýrie

velitelé
Turecko Recep Tayyip Erdoğan
Turecko Hulúsí Akar
Flag of Syrian Kurdistan.svg Mazlum Kobanê

Operace Pramen míru[1] (turecky: Barış Pınarı Harekâtı) je krycí název pro vpád ozbrojených sil Turecka do severní Sýrie, která je pod kontrolou kurdských milic, jež Turecko považuje za teroristickou organizaci. Operaci zahájila turecká armáda 9. října 2019 a jejím cílem je podle tureckých představitelů vytvoření bezpečné zóny zbavené kurdských milic, ve které budou také umístěni syrští uprchlíci.[2]

Spojené státy v reakci na vpád uvalily na turecké ministerské a vládní úředníky sankce. Donald Trump také oznámil svůj záměr zavézt ekonomické sankce.[3][4]

Předcházející události[editovat | editovat zdroj]

V roce 2011 vypukla v Sýrii občanská válka mezi baathistickým režimem prezidenta Bašára Asada, povstaleckou opozicí, Islámským státem a nově vzniklým autonomním Kurdistánem. Do války se postupně přímo i nepřímo zapojily mocnosti regionální (Izrael, Írán, Saudská Arábie a Turecko) a světové (Spojené státy, Rusko, Francie atd.).

V lednu 2018 spustilo Turecko operaci Olivová ratolest, během níž se zmocnilo kontroly nad Afrínem, který se nachází blízko vládou kontrolovaného Aleppa. Na jaře 2019 byl definitivně poražen Islámský stát Syrskými demokratickými silami (SDF), které získaly kontrolu nad většinou východního břehu řeky Eufrat.[5]

V říjnu oznámil turecký prezident Erdoğan, že Turecko plánuje na severu Sýrie vytvořit pohraniční koridor. Bílý dům turecké záměry potvrdil a zároveň prohlásil, že se americké ozbrojené síly operace nezúčastní, naopak se z oblasti z regionu stáhly. Prezident Donald Trump operaci podpořil, ale pohrozil zničením turecké ekonomiky, pokud Turecko překročí určité hranice.[6] Kurdské milice označily americké počínání za zradu a vyhlásily třídenní všeobecnou mobilizaci a vyzvaly k odporu proti tureckým vojskům.

Začátek bojů[editovat | editovat zdroj]

9. října oznámil prostřednictvím Twitteru turecký prezident Erdoğan začátek operace Pramen míru. Po prohlášení zahájily turecké vzdušné síly letecký útok na kurdské cíle v Tell Abyadu a Ras al-Aynu. Okolo čtvrté hodiny SELČ zahájila turecká armáda dělostřeleckou palbu na pozice YPG (Lidové obranné jednotky).[7][8] Podle kurdských tvrzení turecká vojenská letadla útočí až 50 km od turecko-syrských hranic, čímž porušují vlastní tvrzení udržení operací pouze 30 km od hranic. SDF zároveň vyzvala USA a jejich spojence k vytvoření bezletové zóny nad celou oblastí.

Na turecké letecké útoky odpověděla podle tureckých médií SDF raketovými útoky proti cílům v jižním Turecku, šest raket dopadlo na turecké město Nusaybin. Kolem 22 hodiny zahájila turecká armáda společně se Svobodnou syrskou armádou (FSA) pozemní útok. V třicetikilometrovém pásmu, které Turecko hodlá obsadit, se nacházejí i věznice, ve kterých jsou internováni zajatí příslušníci Islámského státu. Turecko odmítlo v případě obsazení těchto táborů ostrahu zajatců zajišťovat a vyzvalo mezinárodní společenství, aby se tohoto úkolu ujalo.[9]

Kurdská SDF oznámila, že ukončila boj proti zbytkům Islámského státu, neboť tento boj není nyní prioritní. Podle vyjádření CNN tak prakticky není síla, která by IS mohla zničit. Během večera oznámila SDF, že boje probíhají po celé turecko-syrské hranici a z oblasti po leteckých útocích prchají tisíce civilistů. podle tvrzení serveru Kurdistan24 by cílem mohla být snaha vytlačit civilisty z prostoru, kde budou probíhat pozemní boje.[10]

Před 23. hodinou oznámil Mustafa Bali, mluvčí SDF, že v Til Abyad byl turecký pozemní útok odražen.[11]

Průběh bojů[editovat | editovat zdroj]

10. říjen[editovat | editovat zdroj]

Podle zprávy, kterou 10. října vydalo turecké ministerstvo obrany, zasáhly turecké letecké síly s dělostřeleckou podporou 181 cílů a dále uvedlo, že se podařilo další vybrané cíle obsadit, aniž specifikovalo, o jaké cíle se jedná. Podle mluvčího SDF se po zahájení pozemních operací odehrávají těžké boje a v městě Kámišlí byla údajně dělostřeleckou palbou zasažena věznice, ve které jsou internováni zajatí příslušníci Islámského státu. Podle exilové Syrské observatoře pro lidských práva (SOHR) se Kurdům podařilo odrazit další pozemní turecký útok u Tall Halafu. [12] V další zprávě turecké ministerstvo obrany uvedlo, že ofenziva pokračuje úspěšně a turecké armádě podařilo obklíčit pohraniční města Ras al-Ain a Tal Abyad, podle tvrzení kurdských zdrojů a SOHR ale ofenziva nedosáhla významného pokroku. kurdského Červeného půlměsíce zahynulo při tureckém bombardování 11 civilistů, kurdské ostřelování tureckého pohraničí si vyžádalo 5 mrtvých civilistů včetně jednoho dítěte. Podle SOHR padlo 29 ozbrojenců SDF a 19 ozbrojenců z povstaleckých a protureckých syrských jednotek. V dalších bojích proturecké jednotky ztratily dalších 7 příslušníků. Turecko přiznalo ztrátu 1 vojáka. Turecká tisková agentura Anadolu uvedla, že se turecké armádě podařilo neutralizovat 228 kurdských militantů. Podle humanitárních organizací je v pohybu asi 64 tisíc civilních uprchlíků a podle jejich prognóz by se s pokračováním bojů tento počet mohl zvýšit až na 450 tisíc.[13]

11. říjen[editovat | editovat zdroj]

Turecká armáda pokračovala během dne v leteckém a dělostřeleckém bombardování pozic SDF po celé syrsko-turecké hranici, např. město Kamišli, vesnice Ain Dewar, Zuharijah či Tall Abajah. V obci Tall Džihane zasáhlo bombardování asyrský kostel Panny Marie. V Tall Abajadu byla uzavřena nemocnice provozovaná organizací Lékaři bez hranic. Turecké pozemní jednotky společně se syrskými protureckými jednotkami pokračovaly i v pozemní operaci, při které se jim podařilo obsadit další vesnice a postoupit až do hloubky 8 km na syrském území.

Podle OSN se počet uprchlíků z oblastí postižených boji pohybuje kolem 100 tisíce. SDF oficiálně přiznalo 7 padlých bojovníků, turecká armáda přiznala další dva padlé vojáky, čímž se počet jejich ztrát zvýšil na 3 mrtvé.

12. říjen[editovat | editovat zdroj]

Podle vlastního tvrzení se turecké armádě podařilo dosáhnout strategické dálnice M4 spojující Manbidží a Kámišlí. Podle kurdských zdrojů byla příslušníky proturecké Svobodné syrské armády popravena kurdská politička Hevrin Chalafová a dalších 8 civilistů.[14] Podle tureckého ministra obrany turecké armáda dobyla strategické město Rás al-Ajn, kurdské zdroje ale uvádějí, že díky protiútoku se kurdským jednotkám podařilo získat zpět pod svou kontrolu. Pouze částečnou tureckou kontrolu nad tímto městem potvrdila i Syrská observatoř pro lidská práva (SOHR).[15]

13. říjen[editovat | editovat zdroj]

Od ranních hodin pokračovalo turecké ostřelování Tall Abajadu a společně s SNA obsadila město Suluk a 5 dalších vesnic, naproti tomu se SDF podařilo získat kontrolu nad oblastí kolem města Ras al-Ajn. podle kurdských zdrojů turecké armáda zajala dva zdravotníky z kurdské organizace Červený půlměsíc.

Podle OSN oblasti bojů opustilo kolem 130 tisíc civilistů. Podle kurdských zdrojů turecké útoky brání přísunu humanitární pomoci uprchlíkům.

Během odpoledne se turecké armádě podařilo obsadit Tall Abajad. V oblasti Ajn Issa, ze které USA evakuovaly své vojáky, se podle SDF v důsledku bojů podařilo z tábora uprchnout 785 lidem napojeným na IS. Dle SDF se jim dostalo pomoci ze strany protureckých syrských skupin.

Po obsazení Tall Abajadu došlo k dohodě mezi SDF a syrskou vládou, podle které se syrské vládní jednotky včetně ruských speciálních jednotek zapojí do bojů proti turecké armádě a jejím spojencům z řad syrských povstalců.[16] Během noci syrské vládní jednotky vstoupili do Manbidže, následující den by měly vstoupit do Kobani.

Dne 14. října vstoupily jednotky Syrské arabské armády po dohodě s představiteli kurdské samosprávy na kurdské území s cílem „osvobodit oblasti zabrané tureckou armádou a žoldáky“.[17]

Reakce v Turecku a Sýrii[editovat | editovat zdroj]

Tureckou vojenskou operaci podpořily všechny turecké parlamentní opoziční strany s výjimkou strany HDP.[18][19] V zemi začali být zatýkáni kurdští opoziční vůdci za kritiku vojenské operace.[20]

Syrská vláda režimu Bašára Asada tureckou invazi silně odsoudila jako ostudné porušení mezinárodního práva a rezolucí OSN.[21] Mluvčí Syrských demokratických sil hovořil o jejich připravenosti prudce odpovědět na jakýkoli turecký útok na syrskou půdu.[22]

Mezinárodní reakce[editovat | editovat zdroj]

Státy[editovat | editovat zdroj]

  • Spojené královstvíFrancieNěmecko Spojené království, Francie a Německo odsoudily turecký útok a svolaly zasedání Rady bezpečnosti OSN.
  • Česko Ministr zahraničí České republiky Tomáš Petříček zdůraznil, že vyhrocení situace může zkomplikovat situaci civilistů a uprchlíků v oblasti a vyzval k diplomatickému tlaku na Turecko.[23]
  • USA Prezident USA Donald Trump pohrozil zničením turecké ekonomiky v případě, že Turecko provede neadekvátní zásah a prohlásil, že USA útok nepodporují.[24] Ministr zahraničí Mike Pompeo prohlásil, že Turci mají legitimní bezpečnostní obavy, ale popřel, že by USA daly Turecku k invazi zelenou.
  • Rusko Ruský prezident Vladimír Putin vyzval tureckého prezidenta k pečlivému zvážení situace, aby nedošlo k poškození snah o vyřešení syrské krize.[25] Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že Moskva se bude snažit podpořit diskusi mezi Damaškem a Ankarou, jakož i mezi syrskými orgány a kurdskými organizacemi.
  • Norsko Norsko sleduje situaci s hlubokým znepokojením a opakuje výzvu Turecku, aby ukončilo svou vojenskou operaci a dodržovalo mezinárodní právo. Norsko zároveň pozastavilo udělování licencí pro prodej vojenského materiálu do Turecka.[26]
  • Indie Indie uvedla, že kroky Turecka mohou narušit stabilitu v regionu a boj proti terorismu. Turecké jednání má také potenciál vyvolat humanitární a civilní utrpení. Vyzýváme Turecko, aby uplatňovalo zdrženlivost a respektovalo svrchovanost a územní celistvost Sýrie.[27]
  • Irák Irácká vláda vyjádřila znepokojení nad současnou situací v severní Sýrii a prohlásila, že turecká vojenská operace komplikuje situaci v Sýrii a má přímý dopad na bezpečnost v Iráku.[28]
  • Izrael Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se ostře vyjádřil proti probíhající vojenské operaci Turecka v Sýrii a řekl, že Izrael je připraven poskytnout humanitární pomoc kurdskému lidu. Dodal, že Izrael důrazně odsuzuje tureckou invazi do kurdských oblastí v Sýrii a varuje před etnickým očištěním Kurdů ze strany Turecka a jeho zástupců.[29]
  • Kuvajt Kuvajtské ministerstvo zahraničí vydalo prohlášení, ve kterém říká, že turecké vojenské operace v Sýrii jsou přímým ohrožením bezpečnosti a stability v regionu.[30]
  • Saúdská Arábie Saúdská Arábie prohlásila, že bez ohledu na záminky propagované Tureckem, závažnost této agrese na severovýchodě Sýrii má negativní dopady na bezpečnost a stabilitu regionu.[31]

Organizace[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MINUTU PO MINUTĚ: Trump odsoudil turecký vpád do Sýrie, Kurdové hlásí civilní oběti [online]. Česká televize [cit. 2019-10-09]. Dostupné online. (česky) 
  2. Turkey launches offensive in northern Syria with air strikes [online]. BBC [cit. 2019-10-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. US imposes sanctions on Turkey over Syria attack. www.bbc.com [online]. 2019-10-15. Dostupné online. 
  4. Trump Levels Sanctions on Turkey in Attempt to Contain the Chaos Wreaked By His Syria Withdrawal. Time [online]. Dostupné online. 
  5. Islámský stát je poražen. Asad však nemá na rekonstrukci Sýrie peníze. iDNES.cz [online]. 2019-04-01 [cit. 2019-10-09]. Dostupné online. 
  6. Turci podniknou invazi proti syrským Kurdům. Trump souhlasí, ale i vyhrožuje. iDNES.cz [online]. 2019-10-07 [cit. 2019-10-09]. Dostupné online. 
  7. CNN, Helen Regan and Bianca Britton. Turkey begins military offensive in Syria, Erdogan announces. CNN [online]. [cit. 2019-10-09]. Dostupné online. 
  8. Turecko zaútočilo na Sýrii. Novinky.cz [online]. 2019-10-09, rev. 2019-10-09 [cit. 2019-10-09]. Dostupné online. 
  9. Turkey launches offensive in northern Syria with air strikes [online]. BBC [cit. 2019-10-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Turkish warplanes start shelling northeast Syria, SDF spokesperson says [online]. Kurdistan 24 [cit. 2019-10-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Syrian Democratic Forces repel Turkish ground forces on border, spokesperson says [online]. CNN [cit. 2019-10-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Nemluvte o invazi, nebo k vám pustíme miliony běženců, hrozí Erdogan Evropě [online]. Česká televize [cit. 2019-10-11]. Dostupné online. (česky) 
  13. Turkey Syria offensive: Dozens killed as assault continues [online]. BBC [cit. 2019-10-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Kurdish politician, other civilians ‘executed’ by Turkey-backed group [online]. Time of Israel [cit. 2019-10-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Francie a Německo zastavily kvůli ofenzivě v Sýrii vývoz zbraní do Turecka [online]. Česká televize [cit. 2019-10-13]. Dostupné online. (česky) 
  16. Kurdští představitelé: dohoda s Ruskem uzavřena, assadovy jednotky vstoupí do oblasti [online]. [cit. 2019-10-13]. Dostupné online. (česky) 
  17. FRANCIS, Ellen; GUMRUKCU, Tuvan. Syrian troops enter northeastern town after deal with Kurdish forces: state media [online]. Reuters.com, 2019-10-14 [cit. 2019-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. TRT World. How Turkey’s Syria offensive is being received by opposition parties. TRT World [online]. 2019-10-09 [cit. 2019-10-10]. Dostupné online. 
  19. Peoples’ Democratic Party Central Executive Board. A new military front in Northern Syria will deepen the deadlock [online]. HDP, 2019-10-7 [cit. 2019-10-10]. Dostupné online. 
  20. GUMRUKCU, Tuvan. Turkey investigates Kurdish leaders, detains 21 for criticism of Syria offensive. Reuters [online]. Reuters, 2019-10-10 [cit. 2019-10-10]. Dostupné online. 
  21. News Desk. Turkey Syrian gov’t slams new Turkish operation in Syria. Al Masdar News [online]. [cit. 2019-10-10]. Roč. 2019-10-09. Dostupné online. 
  22. Al Jazeera and news agencies. Turkey: Preparations 'complete' for Syria military action. Al Jazeera [online]. 2019-10-08 [cit. 2019-10-10]. Dostupné online. 
  23. Zastavte útoky, vyzývají politici Turecko. Země svolávají Radu bezpečnosti OSN - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2019-10-09]. Dostupné online. 
  24. MINUTU PO MINUTĚ: Trump odsoudil turecký vpád do Sýrie, Kurdové hlásí civilní oběti [online]. Česká televize [cit. 2019-10-09]. Dostupné online. (čestina) 
  25. Everything you need to know about Turkey's military offensive in Syria [online]. CNN [cit. 2019-10-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. Turkey launches military offensive in Syria [online]. CNN [cit. 2019-10-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. Turkey launches military offensive in Syria [online]. CNN [cit. 2019-10-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. Turkey launches military offensive in Syria [online]. CNN [cit. 2019-10-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. Turkey launches military offensive in Syria [online]. CNN [cit. 2019-10-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. Turkey launches military offensive in Syria [online]. CNN [cit. 2019-10-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. Turkey launches military offensive in Syria [online]. CNN [cit. 2019-10-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. Francie a Německo zastavily kvůli ofenzivě v Sýrii vývoz zbraní do Turecka [online]. Česká televize [cit. 2019-10-13]. Dostupné online. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]