Rada bezpečnosti OSN

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zasedání RB OSN v září 2005

Rada bezpečnosti je orgán Organizace spojených národů odpovědný za zajištění světového míru, mezinárodní bezpečnosti a řešení konfliktů. Zatímco usnesení ostatních orgánů jsou ve vztahu k členským státům OSN pouze doporučující, rezoluce Rady bezpečností jsou závazné a Rada může jejich splnění vynucovat i silou.

Kompetence Rady bezpečnosti[editovat | editovat zdroj]

Tento orgán zasedá stále a do jeho kompetence patří:

Rada bezpečnosti jako jediný orgán může nařídit použití síly při řešení ohrožení míru.

Členové[editovat | editovat zdroj]

Rada bezpečnosti je patnáctičlenná. Pět členů jsou tzv. stálí členové se zvláštními pravomocemi, zbylých 10 členů (nestálí členové) je voleno Valným shromážděním OSN na dvouleté období a to tak, že každým rokem se obmění pět členů. Zajímavým faktem je, že všech pět stálých členů Rady bezpečnosti je shodných s pěti jadernými mocnostmi, které jsou signatáři Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.

Stálí členové[editovat | editovat zdroj]

Pět stálých členů představovalo vítězné velmoci po druhé světové válce. Byly to:

Čína byla reprezentována Čínskou republikou na ostrově Tchaj-wan. Od roku 1971 je Čína v OSN a tedy i v Radě bezpečnosti zastoupena pevninskou Čínskou lidovou republikou.

Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 zaujalo post stálého člena Rady bezpečnosti Rusko.

Aktuálními stálými členy Rady bezpečnosti jsou:

Nestálí členové[editovat | editovat zdroj]

Aktuální členové RB OSN. Modře stálí, zeleně nestálí.

Nestálé členy Rady bezpečnosti volí Valné shromáždění na svém každoročním podzimním zasedání a zvolení členové nastupují do Rady k 1. lednu nadcházejícího roku. Jsou stanoveny regionální skupiny zemí, které navrhují ze svého středu jednu nebo několik kandidátských zemí. Afrika vysílá do Rady bezpečnosti tři nestálé členy, Asie, Latinská Amerika a západní Evropa po dvou nestálých členech a východní Evropa (kam spadá ČR) jednoho zástupce. Jedním ze zástupců musí být arabská země spadající střídavě pod Afriku nebo Asii. Žádná země nemůže být zvolena do Rady bezpečnosti dvakrát bezprostředně po sobě, vždy musí následovat alespoň jednoletá přestávka.

Nestálými členy Rady bezpečnosti byly v období 1. 1. 2014 – 31. 12. 2015 státy:

  1. Čad Čad (Afrika)
  2. Chile Chile (Latinská Amerika)
  3. Jordánsko Jordánsko (Asie)
  4. Litva Litva (Východní Evropa)
  5. Nigérie Nigérie (Afrika)

Aktuálními nestálými členy Rady bezpečnosti jsou:

1. 1. 2015 – 31. 12. 2016:

  1. Angola Angola (Afrika)
  2. Malajsie Malajsie (Asie)
  3. Nový Zéland Nový Zéland (Západní Evropa a jiní)
  4. Španělsko Španělsko (Západní Evropa a jiní)
  5. Venezuela Venezuela (Latinská Amerika)

1. 1. 2016 – 31. 12. 2017:

  1. Egypt Egypt (Afrika)
  2. Japonsko Japonsko (Asie)
  3. Senegal Senegal (Afrika)
  4. Ukrajina Ukrajina (Východní Evropa)
  5. Uruguay Uruguay (Latinská Amerika)


Zástupci všech členských zemí Rady bezpečnosti musejí být stále přítomni v newyorském sídle OSN, aby se Rada mohla v případě potřeby kdykoliv sejít ke svému zasedání. Předsednictví v radě se střídá po měsíci, podle abecedního pořádku anglických názvů zemí.

Reforma Rady bezpečnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Reforma Rady bezpečnosti OSN.

V současné době probíhá diskuse o rozšíření stálého členství v Radě bezpečnosti. Nejsilnější předpoklady pro obsazení nových míst mají tyto státy: Brazílie, Indie, Japonsko a Německo. Brazílie je největší zemí latinské Ameriky. Indie je největší demokracií na světě a druhou nejlidnatější zemí na světě. Navíc má třetí největší armádu na světě a vlastní jaderné zbraně. Japonsko a Německo patří mezi největší přispívatele do rozpočtu OSN. Projekt rozšíření má mnoho kritiků. Mezi nejhlasitější odpůrce patří Argentina, Itálie, Jižní Korea, Mexiko a Pákistán. Evropští odpůrci prosazují místo německého křesla křeslo pro Evropskou unii.

Uvažuje se ještě o rozšíření o členské státy z Africké unie (Egypt, Nigérie a Jihoafrická republika) a muslimský stát.

Právo veta[editovat | editovat zdroj]

Nejvýznamnější zvláštní pravomocí stálých členů RB OSN je neomezené právo veta, kdy kterýkoliv z nich může zablokovat jakékoliv rozhodnutí RB OSN. Toto veto nelze žádným způsobem obejít. K roku 2015 použil veta nejvícekrát Sovětský svaz.[1] Sovětský ministr zahraničí z let 1957–1985 Andrej Andrejevič Gromyko, jenž uplatnil nejvíce vet v Radě bezpečnosti, získal od západních diplomatů přezdívku „Mr. Nět“ (Pan Ne).[2][3]

Počet použití práva veta 1946–2015[1]
Stát počet vet
Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz / RuskoRusko Rusko
103 / 236
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
80 / 236
Spojené královstvíSpojené království Spojené království
28 / 236
FrancieFrancie Francie
16 / 236
Tchaj-wan Čínská republika / ČínaČína Čína
9 / 236

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b A Look At UN's Biggest Naysayers [online]. Radio Free Europe / Radio Liberty, 2015-11-05, [cit. 2015-11-05]. Dostupné online.  
  2. PACNER, Karel. Nepovinná četba: DIPLOMAT VÁLKY PO VÁLCE [online]. karelpacner.cz, 2015-06-17, [cit. 2015-11-05]. Dostupné online.  
  3. Sergej Lavrov: nový Mr. Nět, který dovádí Američany k šílenství. iDNES.cz [online]. 2015-04-26 [cit. 2015-11-05]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]